číslo 62

OBSAH
Rozhovor str. 1
Vánoce str. 2 - 5
Den otevřených dveří DOD str. 6 - 14
Zprávy ze školy str. 14 - 24
Vlastní tvorba str. 25 - 28
Různé str. 28 - 29
Vtipy str. 30


Přátelé, kamarádi,
Tak vás opět po krátké době zdravím! Rychle jsme ze sebe setřepali únavu po minulém čísle, k čemuž nám také pomohly vaše milé ohlasy na školní časopis při Dni otevřených dveří, a vybičovali jsme se k dalšímu, tentokráte vánočnímu číslu.
V tomto čísle se kromě vánočních témat ale objeví několik textů věnovaných Dni otevřených dveří, který se uskutečnil v úterý 17. listopadu 2015.
Přečtete si též zprávy ze školy, rozhovor, ankety a také několik vydařených příspěvků z vlastní tvorby.
Pokud se vám zdá, že se na stránkách časopisu objevuje příliš často obrázek sovy, tak to se vám nezdá, to ještě pokračuje „soví šílenství" ze Dne otevřených dveří. Tak schválně, kolik obrázků sov je v tomto čísle? Neváhejte, pište!! Vítěz obdrží odměnu ( a nebude to sova!).

Přátelé, kamarádi!
Přejeme vám příjemné prožití vánočních svátků, mnoho odpočinku, pohody a radosti a do nového roku plno štěstí a lásky.
Váš

Rozhovor

Tentokráte jsme poprosili o rozhovor na téma Vánoce paní učitelku Zuzanu Šrámkovou
Jak slavíte Vánoce?
O Vánocích jsem nejraději doma s knížkou a nebo u pohádek u TV. Samozřejmě s kouskem nějakého dobrého cukrovíčka.
Dodržujete nějaké vánoční zvyky, jestli ano, jaké?
Mám ráda tradiční výzdobu - stromek se spoustou světýlek, girlandy...Jsem moc ráda, pokud se mi podaří vymyslet nějaký dárek, který překvapí a potěší mé blízké.
Na Štědrý den míváme na oběd čočkovou polévku - aby se nás držely peníze a na večeři tradiční smažený kapr se spoustou bramborového salátu. Snažíme se, aby nikdo nevstal od štědrovečerní večeře dřív, než ostatní dojí. Ale to je asi tak všechno.
Jaké cukroví na Vánoce pečete?
Napoleonky s oříškovou náplní

125 g másla
250 g hladké mouky
1 vanilkový cukr
1 žloutek
1 lžíce rumu
Všechny suroviny zpracujeme ve vláčné těsto a dáme na půl hodiny zaležet do ledničky.

Zatím si připravíme náplň :
100 g mletých lískových oříšků
50 g moučkového cukru
1 - 2 bílky
40 g nasekaných rozinek nebo pomerančové kůry

Z těsta vyválíme tenký plát a vykrajujeme malá kolečka. Na každé dáme trochu náplně a okraj na třech místech zvedneme trochu nahoru jako klobouk.
Pečeme na 180°C asi 12 - 15 minut.
Ještě vlažné obalíme v moučkovém cukru.

Co pro vás znamenají Vánoce?
Vánoce - pokud si na ně vzpomenu v létě - je to krásná vzdálená představa čarovného období klidu a pohody.
Děkuji za rozhovor a přeji krásné a klidné Vánoce. Sára Řehořová 9. D


Vánoční básnička
Vánoce jsou za vrátky,
už se těším na svátky.
Ozdoby a svíčky všude,
nádhera to prostě bude.

 


Stromek hezky nastrojíme,
kapra se večer najíme.
S rodinou si užijeme
dárky blízkým darujeme.

Zuzana Ščudlová VII.A


 

Vánoce

Vánoce jsou křesťanský svátek, při kterém se slaví narození Ježíše Krista. Vánocům předchází doba adventní. Advent začíná první neděli v prosinci a trvá čtyři neděle. V Česku se slaví Vánoce 24. prosince, tento den se také nazývá Štědrý den. Dárky nosí pod stromeček Ježíšek. Lidé na Vánoce pečou vánoční cukroví, zdobí stromeček a zdobí si dům vánočními dekoracemi např. betlémem, různými svícny se čtyřmi svíčkami a každou neděli zapálí jednu svíčku.

Vánoce patří mezi nejkrásnější svátky ke kterým patří krásná vánoční atmosféra, sníh a shromáždění celé rodiny.
Veronika Čechová 8. C


 

Vánoce, co to vlastně je?
(zřejmě z němčiny Weihnachten - svaté noci) jsou křesťanské svátky narození Ježíše Krista. S Vánoci souvisí doba adventní, která jim předchází a slouží jako příprava na slavnost.
Vánoce patří (spolu s Velikonocemi a Letnicemi) k nejvýznamnějším křesťanským svátkům. Slavnost Narození Páně připadá tradičně na 25.prosince, tudíž na 1. svátek vánoční .
V Česku a dalších zemích s převládající římskokatolickou tradicí začíná oslava Vánoc na Štědrý den, 24. prosince, kdy je předvečer vánoční slavnosti. K Vánocům se pojí množství lidových tradic, k nimž se řadí vánoční stromek, jesličky (betlém), vánoční dárky, které podle české tradice nosí Ježíšek, či vánoční cukroví. Často lidé dodržují také tradice např. lití olova, rozkrajování jablka, atd . zdroj internet Sára Řehořová 9. D


 

Adventní věnce

Mnoho lidí má doma na stole věneček, na kterém jsou čtyři
svíčky a každý týden zapaluje jednu. Mnoho lidí ale také moc neví, proč jsou zrovna čtyři svíčky, nebo kdo tuto tradici vůbec vymyslel. Tak se na to podíváme:
Říká se, že tuto tradici vymyslel německý protestantský teolog Johann Heinrich Wicherm, který založil školu pro chudé děti. Ty se ho v předvánoční době vyptávaly, kdy budou Vánoce, proto vzal staré dřevěné kolo a tehdy na něj nedal čtyři svíčky, ale dal tam svíčku na každý den. Měl tam 19 malých červených svíček a 4 velké bílé svíce, ty se zapalovaly v neděli.


Symbolika:
Adventní věnec je taky spojen s Kristem. Čtyři svíčky taky zobrazují čtyři světové strany, jako jeho požehnání pro každou z nich. Kristus je také naše světlo (proto ty svíčky ) Kristus řekl: "Já jsem světlo světa; kdo mě následuje, nebude chodit ve tmě, ale bude mít světlo života".

Aneta Zemánková 6.B


 

Anketa o vánočním stromečku

1.Jaký míváte druh stromečku ?
58% Borovice
26% Smrk
26% Umělý
Kuriózní odpověď: Máme druh stromečku
2.Do jaké barvy je většinou ozdoben ?
35%Červeno-zlatý
28% Zelený 20%Fialový
Zbytek: červený, modrý, modro-červený, bílý
Kuriózní odpověď: Růžový
3.Pokud máte umělý, chtěli byste pravý ?
55%Ano
-40%Ne
Kuriózní odpověď: Umělý je za skříní a nevydělám ho
4.Do jaké místnosti o Vánocích dáváte stromeček?
85% do obývacího pokoje
10% do kuchyně
Kuriózní odpověď: Na chodbu
Tobiáš Šlesingr VII. A
--------------------------------------------------------------------------------------------------------
Původ vánočního stromečku

Předchůdcem vánočního stromečku byly zelené větve, které rozdávali koledníci. Větve (jinak také chvojky) byly ozdobeny pentlemi, papírovými růžičkami, jablky a někdy i sladkým pečivem. Jejich smyslem bylo přinést hojnost a chránit rodinu i celé obydlí před zlem. Tento zvyk se postupně změnil na zdobení celých stromečků. První vánoční stromeček nalézáme v německém městě Brémy v 16.století. Vánoční stromečky si postupně získávaly oblibu po celém Německu, k nám však dorazily až v druhé polovině 19. století.
Zatím je však nalézáme jen na zámcích, ve farách a v měšťanských domech. Do chudších domácností se vánoční stromeček dostal až po 1.světové válce. Zajímavé je, že původně se vánoční stromeček věšel nad stůl špičkou dolů. Myšlenka stojanu a umístění stromečku do něj je stará jen několik generací.
Vánoční stromeček se původně zdobil tím ,,co dům dal". Lidé na něj věšeli oříšky, sušené švestky a jablka, perníčky a dokonce i malé hříbky. Vyráběli také ozdoby ze slámy a z těsta.

Zdroj internet
Natálie Rosičová6.B


 

Slavnostní rozsvícení vánočního stromečku v Boskovicích
Dne 29.11 na boskovickém náměstí proběhlo slavnostní rozsvícení vánočního stromečku. Přišlo opravdu mnoho lidí. Náměstí bylo celé zaplněné lidmi a stánky s občerstvením, hračkami apod. Dominantou celého náměstí byl velký strom, který byl rozsvícen zhruba v pět hodin odpoledne. Stromeček „pomohl‘‘ rozsvítit velký anděl na chůdách, s kterým se mohli návštěvníci vyfotit. Celá akce se mi moc líbila.
Tobiáš Šlesingr VII. A


Zpívání u vánočního stromu 2015
Na předposlední listopadový den a zároveň na první neděli adventní - devětadvacátého listopadu - v 16 hodin jsme se sešli na náměstí T. G. Masaryka v Letovicích, abychom zhlédli rozsvícení letovického vánočního stromu a poslechli si koncerty skvělých sborů našeho města. Už si vzpomínáte? Ale to ještě není ten hlavní důvod, proč jsme tu byli - přišli jsme sem hlavně proto, abychom společně s panem starostou, panem farářem, sbory a samozřejmě i se všemi zúčastněnými uvítali a zahájili letošní advent. Ano, je to tak, na akci přišlo opravdu mnoho lidí a rozsvícení onoho stromu se nádherně povedlo.
Karolína Podivínská 7. B


Svatý Mikuláš
Svatý Mikuláš z Myry (cca 280/286 Patara - 6. prosince 345/352 Myra) byl biskup v Myře v Lykii. Už za svého života byl velmi oblíbený mezi lidmi, proslul štědrostí k potřebným, jako obránce víry před pohanství a zachránce nespravedlivě obviněných. Pro množství zázraků, které se udály na jeho přímluvu, je také někdy zván Mikuláš Divotvůrce. Jde o jednoho z nejuctívanějších svatých v celém křesťanství, ve východních církvích je druhým nejuctívanějším svatým vůbec (po Panně Marii).
Česko a Slovensko
V Česku a na Slovensku je v dnešní době při tzv. mikulášské nadílce Mikuláš představován v biskupském oděvu s dlouhým bílým vousem a je doprovázen anděly a čerty. Tato skupinka obchází v noci z 5. na 6. prosince. Andělé s Mikulášem roznášejí dárky, čerti se starají o symbolické „trestání" a „strašení" zlobivých dětí. Ne vždy však byl Mikuláš doprovázen andělem a čertem. Jindy s ním chodil třeba obecní policajt. Anděl je ze všech společníků nejmodernější verzí. Celkově je Mikuláš jakousi přípravou na Vánoce, kdy se nerozdávají příliš hodnotné a trvalé dary, ale spíše jen nějaké pamlsky nebo malé dárky pro štěstí, však v době, ze které tento zvyk pochází, tedy v době kdy byly podobné laskominy a některé druhy ovoce méně dostupné, toto bylo oceňováno více než dnes. Ve všech dobách v této tradici však šlo především více o zážitek než o dary. Zdroj internet.
Patrik Pelíšek 6. A


Ohlédnutí za Dnem otevřených dveří
Určitě jste všichni zaznamenali, že se na naší škole 17. listopadu konal Den otevřených dveří k oslavám 35. výročí školy. Někteří z vás se určitě přišli podívat nebo se dokonce zapojili do příprav a programu. Hned po otevření dveří bylo jasné, že zájem veřejnosti bude velký. Škola se zaplnila spoustou dětí i dospělých.
Celý Den otevřených dveří byl ve znamení sovy - symbolu moudrosti. Školu zaplavily sovičky, které vyzdobily celou naši školu. Hned ve vestibulu na nás ze stěny hleděla mandala sovy vyrobená technikou quilling žáky 7. - 9. ročníků. Naši sbírku soviček obohatily také dvě, které nám vyrobili senioři z Domova pro seniory v Letovicích, se kterými škola spolupracuje. Velký zájem zejména mezi malými návštěvníky vzbudily magnetky soviček, které si mohli lidé odnést, pokud nasbírali 5 nálepek soviček v učebnách přírodopisu, fyziky, chemie, dílnách a školních družinách.
I já jsem se zapojila do připraveného programu. V 11 hodin jsem zpívala v divadelním představení Tři zlaté vlasy děda Vševěda. Vystupovali v něm žáci speciálních tříd, družin i my, starší (žáci 8. a 9. tříd). Představení sklidilo obrovský úspěch a jídelna doslova ,,praskala ve švech". Všichni se zapojili s velkým nadšením a to ocenili i diváci.
Potom mě čekal rychlý přesun do učebny chemie, kde ve 12:45 začínaly pokusy žáků 9.C a D. Kromě nás se předvádění pokusů zúčastnili i někteří bývalí žáci naší školy. Předváděli jsme efektní pokusy, jako je např. Faraonův had, Pasta pro slony, Chemikova zahrádka...
Z chemie jsem se přesunula do třídy IV.C za kuchyňkou, kde byl pro návštěvníky přichystán bazar. Už v minulém školním roce jsme ve výtvarné výchově začali vyrábět různé výrobky, měli jsme možnost vyzkoušet si netradiční techniky i materiál. V bazaru si návštěvníci tyto výrobky mohli koupit.
Myslím si, že se celý den pěkně vydařil a všichni jsme si odnesli spoustu zážitků. 

 

Karolína Sičová


 

Den otevřených dveří
Svůj prostor si v tento den našel i školní časopis, předvedli jsme návštěvníkům všechna dosud vydaná čísla, nabízeli poslední číslo a poprosili o odpovědi na anketu

1. otázka - Četl jsi někdy školní časopis?
26 x ANO ( z toho jedna odpověď „Ano, ráda", 1 odpověď „Furt", 1 odpověď „ Ano, pokaždé")
12 x NE
3 x Zatím ne

2. otázka - Co bys poradil redaktorům do další práce?
- Pořád psát !
- Pevné nervy
- Hodně štěstí při další práci
- Aby byli stále pracovití, jako jsou teď
- Aby rozhodně nepřestávali psát
- Hodně štěstí, fantazie, nápadů
- Aby byli stále tak vtipní a originální
- Spoustu nápadů
- Více vtipů
- Nic, je to v pohodě
- Knižní recenze
- Trpělivost
- Více zážitků ze školy, vtipné příhody
- Hodně energie a výdrže do další práce
- Ať jsou stále tak kreativní
- Jen tak dál
- Psát o tom, co se podařilo
- Neztrácet chuť do dalších čísel
- Ať se jim daří
- Aby nadšení a zápal vytrvalo

3. Co bys popřál časopisu do budoucna?
- Čtenáře, kteří se nebudou moc dočkat dalšího čísla!
- Hodně zajímavých témat
- Hodně úspěchů
- Hodně čtenářů
- Hodně štěstí
- Hodně dalších čísel
- Houstnoucí dav psaníchtivých lidiček a dychtivých čtenářů
- Hodně inspirace
- Ať se daří
- Ať je stále tak pěkný, dobře napsaný
- Skvělý tým a kvalitní články
- Dobu trvání blížící se k nekonečnu
- Hodně nových čísel
- Hodně redaktorů
- Pevné nervy


Moc děkujeme za slova uznání a chvály, těší nás to a dává další chuť do práce.
Moc také děkujeme za rady, určitě je v dalších číslech využijeme!!!
Váš


    Výtvarná soutěž 2015
Základní škola Letovice u příležitosti svých 35. narozenin vyhlásila výtvarnou soutěž na téma Moudrost. Žáci, rodiče a ostatní přátelé školy soutěžili v 5. kategoriích. Hlavní hlasování, kterému předcházela třídní kola soutěže, proběhlo 17. listopadu v Den otevřených dveří ZŠ Letovice. Celkem hlasovalo 287 návštěvníků školy, vybírali z 6 prací rodičů nebo prarodičů a z 68 žákovských prací.

Výsledky výtvarné soutěže
1. kategorie (rodiče a přátelé školy)
1. místo - Bohuslav Kalas
2. místo - Kateřina Becková
3. místo - Petr Prudký

 

2. kategorie (1. - 3. ročník)
1. místo - Magdaléna Baranová (3. A)
2. místo - Barbora Šlégrová (3. C)
3. místo - Marie Havlíčková (2. D)


3. kategorie (4. - 5. ročník)
1. místo - Markéta Brožková (5. B)
2. místo - Karolína Soyma (4. B)
3. místo - Jan Gabarík (4. A)

4. kategorie (6. - 7. ročník)
1. místo - Natálie Rosičová (6. B)
2. místo - Tomáš Brablec (7. B)
3. místo - Lucie Fagulcová (6. A)

5. kategorie (8. - 9. ročník)
1. místo - Jan Poláček (9. C)
2. místo - Jan Rosič (9. B)
3. místo - Kateřina Dražková (9. B)

Děkujeme všem účastníkům soutěže a blahopřejeme vítězům.

Vítězné práce v jednotlivých kategoriích
1. kategorie - rodiče a přátelé školy Bohuslav Kalas


2. kategorie - 1. - 3. ročník
Magdaléna Baranová (3. A)
Marie Havlíčková, Barbora Šlégrová,
Magdaléna Baranová

 

3. kategorie - 4. - 5. ročník
Markéta Brožková,5.B


Karolína Soyma, Jan Gabarík, Markéta Brožková

4. kategorie - 6. - 7. ročník

Natálie Rosičová (6. B)


Tomáš Brablec, Lucie Fagulcová, Natálie Rosičová

 


5. kategorie - 8. - 9. ročník

Jan Poláček (9. C)
Jan Rosič, Kateřina Dražková, Jan Poláček


 

Vzpomínky dávné i nedávné ...

Při oslavách výročí naší školy redaktoři poprosili hosty o to, aby se s nimi podělili o některé zážitky ze školních let.

V roce 1944 zkouška na gymnázium trvala 3 dny, bylo to několik zkoušek, za které se dostávaly body. Kdo měl nejvíc bodů, tak se na gymnázium dostal. Zkoušel nás Němec, který se nás ptal, čím bychom chtěli být a já řekl, že bych chtěl být lékárníkem. Němec si myslel, že to říkám jen tak, ale já opravdu chtěl být lékárníkem a lékárníkem jsem se také stal.


V 9. třídě jsme čekali na kantora, mezi tím tam přišla naše třídní. V přední lavici seděly dvě spolužačky. Byly trochu divošky. Když třídní přišla, řekla jim, ať vstanou, a pak jim dala jedné po druhé velkou facku. Až někdy po 25 letech na srazu jsem zjistil proč. Utekly jednomu učiteli z hodiny.

Byl jsem opřen o parapet okna, třída ztichla, což jsem nevěděl a nevěděl ani to, že se ke mně plíží pan učitel, který mě plácl přes zadek. A to slovo, které jsem mu řekl, tak nechtějte slyšet


S kamarádem Jirkou jsme mezi křídly tabule rozbíjeli ořech. Ořech přežil, tabule ne. Během velké přestávky proběhla demontáž, montáž a přenos tabule do jiné třídy. Proběhlo to za plného provozu školy v roce 1980.


Jednoho krásného dne jsem ukazovali pokusy pro 1. stupeň. Vyčerpáním jsem se opřel o katedru, když najedou jsem začal cítil takový zvláštní pocit na ruce. Podíval jsem se pozorně a co nevidím, mám ruku v HCl (kyselina chlorovodíková) ...


Jednou jsme se vrátili do hudebny. V hudebně na plný pecky hrála hudba. Měli jsme z toho strašnou srandu. Celou přestávku k nám nakukovali jiní žáci a byl z toho fakt výjimečný zážitek. Všichni si užívali skvělou párty.

Děkujeme všem za vzpomínky.


 

Jedna příhoda nám přišla i dodatečně mailem od bývalé redaktorky - děkujeme Nikol

Dneska jsem se mírně rozčílila a to jak na sebe, tak na toho kryptoblba.
Na sebe, protože jsem nezodpovědná, flegmatická a naivní, jelikož jsem si nezamkla skříňku. Což regulérně provozuji už od prváku a nikdy se mi nic zlého nestalo. Nestalo.
Ovšem letos nastala změna, protože jsem, při vší své inteligenci (která, zdá se, je dosti omezená jinými neklady), ponechala ve skříňce peněženku.
A v ní peníze. A pak přišel jeden z elity českých studentů mojí generace, student výběrové školy, gymnázia, otevřel skříňku, vyndal z ní peněženku, nejspíš si prohlédl fotku z tlustých let, tupě se usmál, jeho pohled přejel kartičku do knihovny, hřebínek na vši a minci s papežem, a jeho ruce se chopily pětistovky. Poté otevřely zip, vzaly si páďo a v náhlém popudu milosti ponechaly dvacetikorunu na místě. Alespoň mám na autobus.
Peněženku ovšem dotyčný nepoložil zpátky do skříňky, jak by člověk byl býval předpokládal, ale jinam, aby nešla úplně dobře vidět, pokud ovšem člověk neskáče.
Plyne z toho tedy ponaučení, Nikol, zavírej dveře od auta a zamykej skříňky s peněženkami.
Mám taky silné podezření, že znám pachatele. Nicméně, jak všichni víme - obvinění se nevztahují, pakliže důkazy chybějí. Obzvlášť, co se peněženek týče.
Takže nic, no.
Moje naivita dokonce zašla tak daleko, že poté, co jsem se vyvztekala, zahrála si na klavír a zkoumala pohledem podezřelého, jsem šla do skříňky a téměř věřila, že svědomí zapracovalo a ty peníze tam ležeti budou.
Neležely.
Mohla bych zítra přijít do školy a najít penízky ve skříňce, koneckonců, papírovku můžeš vsunout škvírou.
Nicméně věřím, že se mu to vrátí a mně taky, ať v jakékoli podobě.
Mějte se pěkně, Nokil
...............................................................................................................
Tři zlaté vlasy děda Vševěda
Dne 17.11. bylo ve škole, v rámci 35. výročí školy připraveno divadlo s názvem Tři zlaté vlasy děda Vševěda. Divadla se účastnili vybraní žáci z druhého stupně a školní družiny. Divadlo nás uvedlo do jedné známé pohádky, která byla proložena písničkami.
Nejprve se nám na podiu ukázali chlapci z družin a uvedli nás do pohádky. Hned potom ,co lidi kolem uhádli název pohádky, se začal odvíjet děj. Pohádka popisovala Plaváčka, kterého zlý král hodil do tůně po tom , co uslyšel věštbu sudiček , které malému chlapci předurčily, že si za ženu vezme jeho dceru . Chlapce ale naštěstí z tůňky vytáhly bludičky. Plaváček vyrůstal u Matěje a pomáhal mu v jeho pekárně spolu se skřítky a světluškami. Jednoho dne k nim přišel král, aby dostal trochu vody. Král si později uvědomil, že Plaváček je ten chlapec, který si má vzít jeho dceru za ženu. Proto Plaváčka pošle do království. aby předal dopis královně, ve kterém jí král napsal. že mají Plaváčka nechat bez meškání probodnout mečem. Bludičky ale dopisy vyměnily. V dopise, který předá Plaváček královně, stojí místo původního znění to, že si má Plaváček co nejrychleji vzít princeznu za ženu. Když se začne chystat svatba, přijede král a je naštvaný, že ho někdo takhle podvedl. Pošle Plaváčka k dědu Vševědovi pro tři zlaté vlasy. Do příběhu jsou zapleteny i dvě děti Adam a Sára, které chtějí jít na třešně, přičemž ale zabloudí a dostanou se do pohádky. Tam narazí na hejkaly, čarodějnici a jejího pomocníka a matku děda Vševěda, která jim poradí, kudy na třešně. Ve stejnou dobu tam byl i Plaváček . Matka děda Vševěda ho dovede k jejímu synovi. Děd Vševěd Plaváčkovi přislíbí svoje tři zlaté vlasy a ještě s ním i dojde ke králi. Králi lituje toho, co učinil, a potom se znovu přichystá svatební hostina. Na konci divadla se zpívala společná píseň Ať nám svět závidí.
Divadlo bylo pěkně zpracované a myslím, že se i všem, kteří se na něj přišli podívat, moc líbilo.
Nela Filipi 8.C


 

Den otevřených dveří

V úterý 17. 11. 2015 jsme přišli do školy z jiného důvodu než obvykle. Naše škola totiž slavila 35. výročí. Dle mého názoru a názorů mých přátel se tento výjimečný den skvěle povedl. Pokud jste přišli, mohli jste vidět nebo si třeba i vyrobit mnoho věcí. Například ve třídě VII. A se vyráběla sůl do koupele. K dispozici byly dvě vůně: levandulová a eukalyptová. Dále jste se v chemii mohli podívat na několik pokusů pod vedením paní učitelky Nečasové. I v jídelně bylo něco k vidění - hrálo se divadlo. Divadlo hráli žáci ze ZŠ Letovice a velice se vydařilo. V e školní družině bylo vyrábění soviček z papírových tácků. Bylo to naprosto jednoduché, ale zároveň krásné. Nahoře v PC II učitelé rodičům ukazovali různou výuku jazyků a učebnic. Dále v IX. A byla ukázka právě tohoto školního časopisu, kde jste si zdarma mohli vzít téměř jakékoli číslo. Ve školní kuchyňce bylo zase malé občerstvení ručně pečeno osmáky. Na chodbách byla vystavena spousta výrobků a obrázků. V tělocvičně se v 10 hodin hrála dívčí vybíjená 6. a 7. tříd a vedle chlapecký florbal. Na chodbě u prvních třída byla výstavka obrázků různých kategorií, kde jste mohli hlasovat pro svého favorita. Dole ve školních dílnách byla výstavka různých výrobků, vytvořených žáky pod vedením pana učitele Procházky. V přírodopisu se žáci, ale i rodiče mohli přiučit něco o svém těle, rostlinách, zvířatech, a dokonce jsme se mohli podívat do mikroskopu. Rodiče se mohli podívat i na třídy svých dětí a prohlédnout si výrobky ve třídách vystavené.
Všem pořadatelům moc děkujeme a jsme vděční, že něco takového pořádali. Moc se mi to líbilo a odnesli jsme si nejen výrobky, ale i zážitky.
Zuzana Ščudlová VII. A


 

Z ŠITÍ NA DNI OTEVŘENÝCH DVEŘÍ LETOVICKÉ ŠKOLY
Všichni se jistě velmi dobře pamatujeme na DOD naší školy - na družiny,
jednotlivé třídy, učebny fyziky, přírodopisu a chemie s obsluhou velmi
milých žáků, žákyň, učitelů, učitelek a vychovatelek, na školní dílny,
na školní šatnu i jídelnu,... Pamatujete se ale i na 8. B? V této třídě totiž
byla výstava výrobků v podobě háčkování, pletení a dalších, ale hlavně
šití žákyň 6. - 9. ročníků naší školy, a to i v různých školních rocích.
Také jste mohli zhlédnout šicí dílnu za třídou, ve které byly k podívání
vystaveny nejen šicí stroje...
Jestli jste se sem letos nedostali, určitě to zkuste za příštích pět let 
Karolína Podivínská 7. B
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Co se děje ve škole

O pohár Heyrovského
Dne 6.11.2015 se konal už 20. ročník chemické soutěže O pohár Heyrovského. Nejprve probíhalo školní kolo, kde bylo vybráno 8 nejlepších chemiků z 9. tříd (Vašek Nevyhoštěný, Honza Rosič, Aiša Abayazeedová, Zuzka Pecháčková, František Tóth, Dominik Krušina, Jakub Košíka a Karolína Sičová). Ti se zúčastnili hlavního kola soutěže, které probíhalo na Gymnáziu v Boskovicích. Před samotným testem nás ještě paní učitelka Nečasová pozvala do cukrárny, kde jsme načerpali síly. Soutěže se zúčastnilo celkem 21 žáků z 5 škol. Na vypracování jsme měli 80 minut. Test se skládal z několika částí - v první části jsme z nabídky vybírali správné odpovědi, druhá část se týkala prvků a sloučenin, dále hledání prvků, křížovka, názvosloví a rovnice. Předposlední (a pro většinu z nás asi i nejtěžší) část obsahovala příklady, za které jste mohli získat až 18 bodů. V poslední části jsme si měli vybrat jedno ze čtyř témat (Jaký je ideální učitel chemie a chceš se jím stát? Jak by měla vypadat nejlepší a nejhorší hodina chemie? Co tě motivuje při studiu chemie? Jak přesvědčit spolužáky, aby je chemie bavila?) a napsat k němu nejméně 15 vět.
Na výsledky jsme museli čekat 2 týdny, ale vyplatilo se!

2. místo - Vašek Nevyhoštěný
3. místo - Jakub Košík
4. místo - Karolína Sičová
5. místo - Jan Rosič
7. místo - Aiša Abayazeedová
8. místo - Zuzana Pecháčková
9. místo - František Tóth
10. místo - Dominik Krušina

Karolína Sičová 9.D
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Kurz" zdravotnictví
V listopadu se uskutečnil kurz 1. pomoci pro žáky devátých tříd od spolku Červený kříž (Český červený kříž je humanitární občanské sdružení působící na celém území České republiky. Působí zejména v oblasti humanitární, sociální a zdravotní. Naplňování poslání a plnění úkolů ČČK je všeobecně prospěšnou činností).
Nejprve náš čekala část teoretická, ve které jsme se dozvěděli spoustu zajímavých věcí. Například co máme dělat, když někomu voláme sanitku, jak s ním máme mluvit a hlavně, jak v krizových případech pomoci zraněnému, i kdyby se jednalo třeba „jen" o zlomenou nohu.
Poté nás čekala část praktická v tělocvičnách. Tu byly přichystány 4 stanoviště, kde jsme u každého strávili asi hodinu. Bylo tu stanoviště s vnitřním krvácením, rozbitým loktem, otevřená zlomenina a poté také resuscitace, kterou jsme si samozřejmě jen na figurínách měli možnost vyzkoušet.
U každého stanoviště jsme měli za úkol tuto situaci nějakým způsobem vyřešit (resuscitovat, volání sanitky, ošetření otevřené zlomeniny,..)
V naší škole můžete navštěvovat volnočasový kroužek v rámci tělesné výchovy „Zdravotník".
Sára Řehořová IX.D
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Beseda s kurátorem
Ve čtvrtek 12.11. se pro deváťáky konala beseda s panem Ševčíkem, kurátorem z Boskovic. Kdo je to vlastně kurátor? Kurátor pracuje s problémovými dětmi a mládeží - např. něco ukradli, nechodí do školy... Nejprve jsme si vysvětlili, jaký je rozdíl mezi dítětem a mladistvým, že věk 15 let s sebou přináší i větší trestní odpovědnost. Dozvěděli jsme se, jaké jsou typy trestných činů, jak se při takovém trestném činu postupuje, jaký je úkol kurátora a jak probíhá jeho práce. Poté jsme vyslechli několik konkrétních případů. Ani byste nevěřili, v jakých podmínkách lidé v dnešní době žijí nebo že může být už sedmi leté dítě závislé na nikotinu! Ve druhé části besedy jsme měli možnost se anonymně zeptat na jakýkoli dotaz, ať už se týkal našich osobních problémů nebo různých zákonů a případů pana kurátora.
Karolína Sičová


Beseda o kouření
Po dlouhé době k nám přišel pán z Elimu, aby nám řekl něco o kouření. Na plátnu nám promítl pár videí, co by se nám mohlo stát, kdybychom kouřili. Snažil se nás motivovat, abychom nekouřili nebo nezačali kouřit. Třeba, co se stane s plícemi kuřáka nebo s žílami a cévami. Pak nám také řekl, že za vykouřené cigarety za rok zaplatí průměrný kuřák tolik, jako za tři týdenní dovolené. Na některé žáky udělala dojem, někteří se ale nudili. Mně osobně se přednáška moc líbila.
Tobiáš Šlesingr VII. A
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Výlet do Anthroposu
V pátek 20.11. jsme jeli na výlet do muzea Anthropos v Brně. Vyjeli jsme autobusem v 8.30 hodin z Letovic. V muzeu jsme viděli mamuty, jeden byl obrovský a druhý malé mládě. Byl tam šaman a otáčecí hlavy. V hrobce ležely neživé figuríny od krve. Jedna figurína měla jednu nohu dlouhou a druhou krátkou. K vidění tam byly různé malby. Průvodce nás informoval , že ženy z té doby měly výšku asi 120 cm a muži asi 150 cm. Nakoupili jsme si tam. Já jsem si koupila pazourek. Při zpáteční cestě jsme si vzájemně ukazovali naše suvenýry. Cesta nám rychle uběhla. Vrátili jsme se ve 12.30 do Letovic. Tento výlet se mně moc líbil. Nejzajímavější byli mamuti. Michaela Tischerová 4.B

V pátek 20.11. 2015 jsme vyšli ze školy v 8.30 hod. Nastoupili jsme do autobusu, který jel do Anthroposu. Muzeum bylo velké, mělo tři patra. Zaujal mě velký mamut, na kterého se mohly házet peníze, potom hrobka a nakonec kostry a jeskynní malby. Zpátky jsme jeli autobusem ke škole a přijeli jsme v 12.00. Moc se mi to muzeum líbilo a chci jet další rok znovu. Timur Pjatygin 4.B

V 8.30 jsme vyjížděli do muzea Anthropos. Cesta byla dlouhá, ale kochal jsem se přírodou. Až jsme tam přijeli, tak jsem ho viděl. Bylo velké , moderní a zajímavé. Bylo bíločerné a prosklené. Viděl jsem: nádherného mamuta, zbraně, zvířata, šamany, různé jeskynní malby a pravěká obydlí. Bylo to moc pěkné a zajímavé. Prohlédl jsem si to a jsem moc nadšený. Vracíme se zpět a vezu si dárek pro maminku. Moc se jí líbil. Vrátili jsme se a šli jsme domů. Tobiáš Řehoř 4.B
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Páťáci v planetáriu

Žáci pátých tříd na podzim navštívili planetárium v Brně a my jsme se jich zeptali, co je zaujalo, co se jim líbilo, co je překvapilo ... A zde jsou některé postřehy:
 Líbilo se mi, že jsme se dozvěděli, co musíme podstoupit, abychom mohli na Měsíc.
 Líbilo se mi v hvězdárně a v obchodu. Nelíbilo se mi, že jsme se nešli podívat do dalekohledu.
 Zaujalo mne, že jsme se dívali na souhvězdí a hvězdy. Překvapilo mne, že se tam otáčela střecha.
 Na exkurzi mě nejvíc zaujal film Kosmonaut.
 Na exkurzi mě nejvíce zaujal kreslený film o kosmonautech.
 Zaujalo mě, že v tom planetáriu to je skoro jako kino, akorát jsme se nedívali dopředu, ale nahoru. Nejvíce mě zaujaly hvězdy a souhvězdí. Překvapilo mě, co znamená být astronautem za těžkou práci.
 Všechno se mi líbilo, není nic, co by se mi nelíbilo.

Vaření v 5. A a v 5. B

Jednoho dne jsme v naší třídě 5. A dělali dorty. Všechny dorty byly výborné, ale nebyly tam jenom dorty. Byly tam různé koktejly a pomazánky. Dortů bylo ovšem nejvíce, koktejly byly jahodové, kokosové, borůvkové a potom další příchutě. Pomazánky byly též dobré. Byla tam česneková pomazánka, rybí a tak dále. Baví mě vaření. To je asi tak všechno, co bych vám mohl říct o vaření ve třídě 5. A.
text a foto Tadeáš Dvořáček 5. A

Ve třídě jsme nedělali jen dorty. Někteří dělali džusy (pomerančový, kokosový) a koktejly (kakao). Jiní vyráběli chlebíčky a jednohubky. Bylo potřeba hodně ingrediencí, a tak jsme si museli donést všechny potřené věci k vaření. Myslím, že nás to všechny bavilo. Roman Boháček 5. A

Jednoho dne jsme si měli vzít do školy přísady na dorty, pomazánky, chlebíčky, čajíčky .. Vařil jsem se Denisem dort, byl moc dobrý. Adamova pomazánka mi moc chutnala. A Lukášovy chlebíčky byla také moc dobré. Filip a Lukáš dělali jednohubky. A holky dělaly koktejly a čaj z pomeranče a mandarinek. Všechno mi ale chutnalo. A to je asi všechno, co bych vám ze třídy 5. A řekl. Jiří Pilát 5. A

Jednoho dne se třída 5. B rozhodla, že budeme dělat dorty a pomazánky. Nejdříve jsme do školy přinesli ingredience, které budeme potřebovat. A mohli jsme začít. Někdo dělal dort se spongebobem a někdo pomazánky ( např. rybí). No a nakonec vám můžeme říct, že to bylo moc dobré, až nás bolela břicha. Tereza Penková 5. B
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

VIDA
Dne 23.11. se 8.C a 8.B sešly na vlakovém nádraží. Tento den nebyla škola, protože se naši učitelé rozhodli, že pojedeme na exkurzi do VIDA parku. Vida park je zábavní vědecký park s různými pokusy.
Vlakem jsme dojeli do Brna a potom jsme jeli tramvají na výstaviště, odkud jsme došli do Vida parku. Už celá budova vypadala jako z budoucnosti. Podchod, kterým se vstupovalo dovnitř, byl zvláštně úhledně pokroucený. Ve Vida parku bylo šero. Naše třída 8.C šla nejprve na přednášku. Tak tomu všichni říkali. Mně to ale jako přednáška nepřišlo. Vyšli jsme po schodech do 1.patra a potom nás zavedli do místnosti, kde stály čtyři stoly s nějakými věcmi. Dvě paní nám vysvětlily, co zde budeme dělat. Pustily nám videa s různými dráhami pro kuličku, která nakonec zacinkala na rolničku. Za chvíli nám vysvětlily náš úkol. Měli jsme se rozdělit do čtyř skupin po pěti lidech a sestavit z věcí na stolkách dráhu pro kuličku. Na práci jsme měli 50 minut. Byla to vážně zábava. Všichni sestavili dráhy a po limitu sestavování jsme je vyzkoušeli. Když jsme vše uklidili, měli jsme čas projít po zábavním parku. V parku byla třeba klikatá klouzačka. Ta se mi líbila asi nejvíce. Také se u jednoho pokusu dalo vytvořit minitornádo nebo tsunami. Nebo tam také byla fotobudka, kde jste so mohli vyfotit vaše stíny.
Rozhodně bych výlet do Vida parku doporučila všem, kteří by si chtěli vyzkoušet jakékoliv zábavné pokusy. Tento den se velmi vydařil.
Nela Filipi, 8.C


V pondělí 23.11.2015 jsme navštívili Vida centrum v Brně. Účastnily se třídy 8.C a 8.B a jako doprovod s námi jeli pan učitel Šos, paní učitelka Zapalačová a paní učitelka Lebišová. Na hlavní nádraží v Brně jsme jeli vlakem a zbytek cesty tramvají. Ve Vida centru jsme měly zábavný program, kde jsme měli co nejsložitějším způsobem rozeznít rolničku , a potom jsme dostali rozchod po centru. Někteří z nás se účastnili světelné šou, kde nám řekli všechny možné zajímavosti o světle. Celé centrum bylo o fyzice. Jedna z nejzábavnějších atrakcí byl dutý válec, který se otáčel a člověk si v něm připadal jako opilý. Bylo tam také umělé tornádo, kolo na větrákový pohon nebo umělý potok s různými přístroji.
Když nastal odjezd, nikomu se pryč nechtělo. Bylo to tam opravdu zábavné a určitě bych to každému doporučil.
Z.Přichystal, 8.C
Vida centrum Brno
Dne 23.11.2015 jsme se třídy 8.C a 8.B vydali na výlet do Brna. V 7:58 jsme jeli vlakem, dál jsme se dopravovali tramvají. Vida centrum je vědecký zábavní park. My 8.C jsme měli jako první program s názvem Vynálezci. Bylo to velmi zajímavé. Vžili jsme se do vynálezců a museli jsme vytvořit dráhu tak, abychom rozezněli rolničku. Všem se nám to povedlo. Byli jsme tam zhruba hodinu, poté jsme si mohli samotní projít celý park. Všechno mě tam zaujalo. Konalo se tam i světelné divadlo, ale to jsme já a někteří spolužáci nestihli. Celá ta exkurze se mi líbila a doporučila bych to snad všem, každý si tam něco zajímavého najde.
E.Navrátilová, 8.C
Vida park Brno
V pondělí 23.11.2015 se zúčastnily třídy 8.C a 8.B exkurze do Brna. Sraz jsme měli na vlakovém nádraží.
Když jsme nastoupili do vlaku, každá třída šla do jiného vagónu. Cest uběhla velmi rychle a už jsme vystupovali v Brně. Spěchali jsme na tramvaj. Když jsme dorazili na zastávku Výstaviště, šli jsme do Vida parku. 8.B šla na atrakce a my na přednášku. Při stavění dráhy byla docela zábava. Po hodině jsme se vystřídali a my jsme šli na atrakce. Byla tam např. skluzavka, kolo na laně, atd. Tato exkurze se mi líbila.
V.Čechová, 8.C
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 

Burza středních škol
Ve čtvrtek 26.11.2015 se pro nás, deváťáky, konala burza středních škol, na kterou se k nám přijeli podívat i deváťáci z Moravské Chrastové. Během celého dne se nám postupně představilo 13 středních škol - Gymnázium Boskovice, Gymnázium Blansko, Gymnázium Jevíčko, Střední škola TEGA Blansko, Střední škola gastronomická, s.r.o. Blansko, Obchodní akademie a Střední zdravotnická škola Blansko, Masarykova střední škola Letovice, Střední průmyslová škola Jedovnice, Střední pedagogická škola Boskovice, Vyšší odborná škola ekonomická a zdravotnická a Střední škola Boskovice, Střední škola André Citroena Boskovice, Střední zdravotnická škola Svitavy a Střední odborné učiliště Svitavy.
Z každé školy přijel ředitel školy nebo někdo z učitelů a některé školy s sebou přivezli i bývalé žáky naší školy, jako bylo např. Gymnázium Jevíčko, Obchodní akademie a střední zdravotnická škola Blansko. Dozvěděli jsme se veškeré potřebné informace o dané škole - jaké obory se tam vyučují, jaké předměty, kolik berou žáků a jak vypadají přijímací zkoušky, kam jezdí do zahraničí a na různé kurzy a exkurze, jestli má škola i vlastní domov mládeže... Potom jsme dostali brožurky a mohli jsme se na cokoliv zeptat.
Některé školy, jako byla např. Masarykova střední škola Letovice nebo SŠ TEGA Blansko, nám přivezly ukázky prací žáků - různé nákresy, keramické výrobky, výrobky ze dřeva, plánky nebo třeba i robota, kterého vyrobili žáci Střední průmyslové školy v Jedovnicích.
Spoustu žáků určitě zaujal i nový obor na Střední škole gastronomické v Blansku - Palubní stevard. Prý je takový obor jediný v celé České republice. Jedná se vlastně o práci v letadlech, dálkových autobusech, vlacích a lodích.
Já se chystám na gympl, takže mě samozřejmě gymnázia zajímala ze všeho nejvíc. Musím říct, že všechny tři gymply se prezentovaly skvěle. Už před burzou jsem byla tak nějak rozhodnutá, že si podám přihlášku do Boskovic a Blanska. U toho pořád zůstávám, ale po burze mě hodně ovlivnilo i Jevíčko. Na výběr máte ze všeobecného a humanitního zaměření, veřejnosprávní činnosti a kombinovaného lycea. Obě paní působily moc mile a zkrátka mě tenhle gympl dost zaujal. Má ale jednu velkou chybu - složité dojíždění, takže u mě pořád vedou Boskovice.
Kdybych ještě nebyla rozhodnutá kam jít, začala bych uvažovat i nad Střední pedagogickou školou v Boskovicích. Vybrat si můžete z pedagogického lycea, předškolní a mimoškolní pedagogiky a sociální činnosti. Tato škola mě doopravdy zaujala a moc hezky se prezentovala.
Odpoledne se burza konala ještě v jídelně pro rodiče. Mohli jsme si to s nimi projít a třeba se i konečně rozhodnout.
I když to byl docela náročný den a po pár školách už jsme v tom měli v hlavě zmatek, jsem moc ráda za tuto možnost. Sice už jsem se rozhodla před burzou, mohla jsem se aspoň utvrdit ve své volbě a věřím, že ti, kteří předtím neměli vůbec žádnou představu, už aspoň trochu ví, kam podat přihlášku.

Karolína Sičová
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Beseda
Třídu 8.B navštívil policista Petr Nečesánek, aby jim pověděl něco o kyberšikaně. Nebylo tam skoro nic, co bych nevěděl, ale připomenout si něco o kyberšikaně vůbec neuškodí. Ukázal nám také 2 videa, na kterých byly případy, které musí nebo musela policie vyšetřovat. Zaujalo mě na tom to, že ta videa nebyla nahraná, ale pravdivá. Aspoň jsem zjistil, jak to doopravdy chodí. Vždy, když jsme měli nějaké prezentace o kyberšikaně, tak jsem odcházel s tím, že je to pořád dokola. Ale dnes mě to opravdu zaujalo. Nevím, jestli to bylo tím, že přednášel někdo, kdo v tom pracuje, a nebo že už to chápu víc než před rokem. Tahle přednáška byla jedna z nejlepších.
Jan Hrdlička, 8.B
Dne 3.12.2015 se všechny 8. ročníky zúčastnily besedy o kyberšikaně s policistou, tiskovým mluvčím Policie Blansko panem Petrem Nečesánkem. Byla to beseda o nebezpečí internetu, které je vážné. Mluvili jsme o tom, jak se ubránit proti tomu, kdyby po nás někdo chtěl intimní fotky. Celá beseda nebyla jen o kyberšikaně, ale i o trestných činech nejen na internetu. V průběhu hodiny jsme si pouštěli videa, která nám otevřela oči/ byla k zamyšlení/. Nakonec jsme zjistili, že když něco dáme na internet (sociální sítě), už to nikdy nevezmeme zpět. Celkově mě beseda zaujala a líbila se mi. Nicole Komárková, 8.B

Dne 3.12. jsme měli besedu o kyberšikaně. Nejvíce mě zaujalo, že nemáme nikomu věřit a posílat mu fotky. Nesetkávat se s cizími lidmi. Neříkat nikomu naše údaje, kdo jsme, kde žijeme, dokud nejsme přesvědčeni, že daná osoba není vymyšlená. Vždy, když se dostaneme do podobné situace, tak bychom to měli říci rodičům.
Veronika Váňová, 8.B

Dne 3.12 2015 se konala beseda o kyberšikaně. Zúčastnily se 8. třídy. Mluvilo se o šikaně na internetu. Nikomu nemáme posílat nahé fotky, dotyčný by je mohl zveřejnit. Nesmíme si domlouvat schůzku s cizími lidmi, nevíme, co nám mohou provést. Kdyby nás někdo vydíral, musíme to okamžitě nahlásit rodičům, nebo na policii. Beseda byla velmi zajímavá, chtěla bych si ji příští rok zopakovat.
Adéla Roytová, 8.B
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Dějepisná olympiáda
Dne 2. prosince se ve 14 hodin uskutečnila dějepisná olympiáda. Olympiády se účastnili žáci osmých a devátých tříd. Psalo se ve dvou třídách, protože každý seděl v jedné lavici. Od paní učitelky jsme dostali několikastránkový test, ve kterém se dalo nasbírat celkem 80 bodů. Téma bylo Lucemburkové, což je učivo 7. třídy. V testu byla otázka proč se vybralo zrovna tohle téma a musím přiznat, že jsme to trochu tipovala. Takže uvidím, zda jsem si to tipla správně. Olympiáda byla velmi zajímavá a myslím, že jsem se dozvěděla i něco, o čem jsem doposud snad ani netušila. Napsat olympiádu byla zajímavá zkušenost a i když tuším, že jsem se umístila někde mezi posledními, jsem ráda, že jsem se zúčastnila. Nela Filipi 8. C

Ukázky z testu:
Úkol č. 2
Urči, zda jsou daná tvrzení správná:
Jan Lucemburský padl v bitvě u Kresčaku rukou Francouzů. ANO NE
Nejstarší syn Jana Lucemburského dostal při narození jméno Václav. ANO NE
Zmíněného Václava poslal Jan Lucemburský v raném věku do zahraničí. ANO NE
Karel IV. začal vládnout nejprve jako markrabě český. ANO NE
Jan Lucemburský prosadil povýšení pražského biskupství na arcibiskupství. ANO NE
Prvním pražským arcibiskupem se stal Čech. ANO NE

Úkol č. 11

Rytina z roku 1606 představuje pohled na kamenný most v Praze.
a) Uveď pojmenování, které později most získal:
______________________________________
b) Uveď podle rytiny, které prvky ve výzdobě mostu v té době chyběly:
______________________________________
2 body

 

Otázka č. 12

Zakroužkuj správnou odpověď:
Téma Lucemburkové nebylo vybráno náhodně. V letošním školním roce totiž uplyne 700 let od:

a) nástupu Lucemburků na český trůn
b) narození Karla IV.
c) korunovací Karla IV. římským císařem
d) smrti Karla IV.
1 bod

Otázka č. 22
Doplň text:
České korunovační klenoty jsou uloženy nad kaplí __________________________________ v katedrále ____________________ . Z doby Karla IV. pochází pouze __________________.

3 body


45. ročník Dějepisné olympiády školní kolo

Tématické zaměření ročníku Po stopách Lucemburků aneb Za císařskou korunou

Soutěže se zúčastnilo 26 žáků 8. a 9. ročníku.
Výsledky školního kola:

1. místo Karolína Sičová, IX.D
2. místo Jan Rosič, IX.B
3. místo František Tóth, IX.C
4. místo Jolana Procházková, VIII.A
Lukáš Petr, VIII.A
5. místo Jan Vlček, IX.D
Kristýna Hrušková, VIII.A


Další úspěšní řešitelé:

Jan Halas, Radek Vondál, Dominik Chlup, Jan Poláček, Sára Řehořová, Dominik Dvořák, Markéta Navrátilová, Filip Daněk, Zdeněk Staněk, Václav Suk, Nela Filipi, Jakub Halamásek,
Michael Alexa, Václav Nevyhoštěný, Jakub Košík, Aiša Abayazeedová, Dominik Krušina,
Eliška Navrátilová, Jan Hrdlička

Všem účastníků blahopřejeme k velmi pěkným výsledkům.


 

Florbal
V pátek 13.11.2015 se na naší sportovní hale uskutečnilo okrskové 1. kolo florbalové soutěže pro základní školy. Byly tu celkem 4 týmy. Všechny zápasy jsme vyhráli, takže jsme skončili na 1. místě a postupujeme do okresního kola, které se bude konat v prosinci v Adamově.
Budeme se snažit pro naši školu vybojovat další 1. místo!
Sára Řehořová 9. D

 


Vlastní tvorba

 

Jak si sestra poprvé sama zaplavala
Jednoho krásného léta jsme jeli s rodinou na dovolenou do Chorvatska. Každý den bylo hezké počasí, a tak jsme lehávali nejčastěji u bazénu nebo u moře.
Mně byly tenkrát čtyři roky, sestře Káji skoro dva a bratrovi Kamilovi jedenáct let. Kája byla velmi hyperaktivní dítě, a proto ji musel neustále někdo hlídat.
Jeden den jsem já a maminka šly kupovat suvenýry pro rodinu a Kája s tátou a Kamilem zůstali u bazénu. Táta mazal Kamilovi záda, aby se nespálil. Chvíli nedával pozor na Káju, která si mezitím hrála na lehátku. Jenže netušil, že Kája využila toho, že ji nikdo nehlídal. Běžela k bazénu a skočila do té největší hloubky.
Já a maminka jsme se mezitím vrátily, a když jsme viděly Káju, hned jsme jí běžely na pomoc. Maminka Káju rychle vytáhla z vody, ale ona pořád brečela. Rodiče ji utěšovali a maminka jí říkala „Nebreč už je to dobrý," ale Kája jí odvětila „Já nebrečím, protože jsem se topila, ale protože jsi mě nenechala plavat."
Kateřina Kolářová 6. B
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Výlet na hrad

Jednoho krásného letního dne jsme si naplánovali výlet na hrad. Jelikož máme všichni rádi výlety, moc jsme se těšili. Vyrazili jsme na cestu. Všichni se ještě ujistili, že mají vše a jeli jsme.
Cesta byla dlouhá a nikoho z nás už ani nebavila. A tak jsme si v autě zahráli slovní fotbal. Jeli jsme dál a dál a cesta neměla konce. Najednou se za velkým kopcem začaly objevovat malé věžičky. Postupně se zvětšovaly, až najednou před námi stál hrad v celé své kráse. Byli jsme moc šťastni, že je cesta u konce.
Vystoupili jsme z auta a šli si koupit vstupenku. Měli jsme spoustu času, a tak jsme se zatím prošli po nádvoří. Byla tam zdobená studna a květinová výzdoba. Když nastal čas naší prohlídky, ujala se nás průvodkyně a vyrazili jsme.
Procházeli jsme řadou zajímavých pokojů a chodeb. Všude bylo mnoho tajných dveří. Zeptala jsem se maminky: „Kam asi vedou tato tajná dvířka?" A maminka na to: „ Mohou vést kamkoli. Ale pán tohoto domu rád jedl a tak nechal vybudovat tuto tajnou chodbu přímo do kuchyně."
Pak jsme vešli do krásného dívčího pokoje. Byly tam různé panenky, hračky a také hrací skříňka. Na ní byla porcelánová tanečnice. Napadlo mě, jaké by to bylo žít v takové kráse, chodit v krajkových šatech a žít někde v minulosti. Kdo by něco takového nechtěl zkusit, že ?
Také jsem byla zvědavá, jakou melodii asi hraje hrací skříňka. Ale v tu chvíli jsme už odcházeli z pokoje pryč.
Po prohlídce zámku jsem si šli prohlédnout i zahradu. Najednou se maminka vyděsila: „ Kde je Míša?" ( Míša je moje malá sestra). Nastala panika. Po chvíli jsme si všichni oddechli. Míša krmila labutě u nedalekého jezírka.
Když jsme se navraceli domů, byla už tma jako v pytli. Tento krásný a napínavý den jsme si všichni báječně užili.

Natálie Rosičová,6.B
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Moje bydliště
(Líčení)
Naše obec Horní Smržov. Potkávám to místo každý den, protože v té obci bydlím. Ta obec leží nedaleko obce Deštná. To místo je krásné.
Je podzim, všechno se změnilo, listy se honí vzduchem, a když všechny listy opadnou, přijde zima. Ale teď ještě přenecháme žezlo podzimu, ať si může ještě pohrávat s listy. A voda si spokojeně plouží ve svém korytě a k tomu si mlaská. Když se ohnivý kotouč odkutálí za poslední kopec, tak všechno ztichne, pak uslyšíte šeptat stromy, jako by prosily mraky, ať zasněží a pokryjí stromy a louky malými bílými vločkami.
Za chvíli je tu slyšet děti ,hrající si s čerstvě napadaným sněhem. Rád na to místo chodím za všech ročních období. Tuhle obec mám rád.
Jan Lexa 8.C


Přehrada

 

Přehrada není daleko od našeho domu, chodím tam převážně na procházky, na konec Křetína. Tam si sednu na zem a přemýšlím nebo si čtu knihy.
Podzimní ráno se vše probudí k životu a kapr se líně převalí. Kapky rosy se na trávě třpytily jako hvězdičky, tráva se začíná rovnat do pozoru jako vojáčci. Stromy se hýbou podle větru. Hladina přehrady je rovná jako sklo. Ptáčci pomalu vycházejí ze svých hnízd. Začínají chodit rybáři a rozdělávají své vybavení. Pomalu se jeví hořící Apolónův vůz.
Odpoledne už se žhavý kotouč nachází vysoko na obloze, ptáčci si tam štěbetají. Přehrada už není rovná, už jsou tam vlnky. Rybáři se tam mezitím vyměnili a přiletěly sem kachny a labutě. Lidé se procházejí po břehu. Na přehradě se houpe loďka s rybářem.
Pomalu přichází večer, ptáčci se slétají ke svým hnízdům a rybáři odcházejí. Kachny s labutěmi odlétají. Lidé odcházejí ke svým autům. Já se ještě projdu po břehu a zamířím na kopeček, a odtud domů. Po cestě domů se otáčím a koukám se na přehradu. Je obklopena lesy, loukami. Na kopci se podívám na hrázní věž, západ slunce a spokojeně odcházím domů.
Jaroslav Halata 8. C


                                                                                       

 


Letní den na mém oblíbeném místě
To nejkrásnější místo se nachází kousek za krmelcem, v lese, který se rozprostírá před naším domem. Místo, které vám tady popisuji, ze sebe vydává zvláštní energii, která je naprosto uklidňující. Možná i kvůli tomu tam tak ráda chodím.
Každé ráno zlatý třpyt slunce jenom sem tam probleskne mezi korunami stromů, aby se mohl pozdravit s hebkou trávou, po které by snad i mohly tančit víly. K ránu se příroda kolem pomalu začíná probouzet. Sojka slétne ze stromu na strom a ježeček se nám zahrabe do listí, protože se mu chce ještě spát. Celý den si tu dva čiperní zajíci hrají na honěnou. Nu, kdo by se jim divil, když je tu tak krásně. Celá krajinka se skládá z malých kopečků, mezi nimiž si srny kdesi vyšlapaly cestu. Přes některou tu roklinu leží kláda, po které se můžete dostat z jednoho kopce na druhý. Musíte ale dávat pozor, abyste neupadli! Některé kopce jsou porostlé malými stromky nebo keři. Sem tam i některá ta krajinka se na svět usmívá. Jen na mýtině vykácené stromy působí smutným dojmem. Ve vzduchu se vznáší vůně květin, kapradí, mechu a smůly. No jo, vždyť to znáte, les je zvláštní místo! Na svah jednoho z kopců vyběhne srna, rozhlídne se a je zase skokem pryč. Ptáčci už se sešli a všude jde slyšet zpěv jejich kapely. I tlusťounký čmeláček si je přiletěl poslechnout. Právě teď si bručí v trávě spolu s kapelou. A v lese už to žije! Na první pohled se to sice nezdá, všude jen tiché mechy, které zvou k posednutí, nebo jen ty tiché stromy šumící ve větru. Když se ale pořádně zaposloucháte, uslyšíte, že se tu žije jako na nějaké rušné ulici.
Odpoledne už zlatý kotouč jasně osvětluje okolní krajinu, zatímco chladivý větřík prsty pročesává trávu. Ptačí kapela sem tam odpočívá, urovnává si fraky nebo si přerovnává noty a pak zase spustí rozpustilou píseň. Někdy k mýtině zamíří nějaký člověk se svým pejskem. Pejsek by si nejraději zahrál s divokými zajíci na honěnou, ale páníček ho utne, a za chvíli jdou dál.
Když si k večeru nebe zase natáhne tmavě modrou róbu, všichni zmlknou, dokonce i ta veselá kapela. Chvíli je doopravdy ticho. Dokonce i větřík se schoval za kmeny stromů. Všichni se pomalu vrací ke svým rodinám, loučí se a mávají si. Někteří vyráží na noční lov. Ticho se vznáší nad krajinou a probouzí noční život. Sovy si mezitím protírají oči po dlouhém denním spánku. Potichu zapraská větev a chvíli potom lze vidět hbitou lišku, jak číhá za stromem na svoji kořist. Do kopců se lehce svalila tma. Černota jakoby povzbudila sovy a ze všech stran předtím ztichlé mýtiny se začne ozývat soví houkání. Jedna sova začne překřikovat druhou. K jejich hře se přidají i psi, kteří je díky vyvinutému sluchu velmi jasně slyší. Tiché stromy se sovám smějí. Větřík se z ničeho nic probere a začne tančit po kraji. Z dálky se ozývá zápas dvou mladých srnců a o chvíli později oba dva přebíhají cestu vedoucí ke krmelci.. Ten jeden toho druhého neustále požďuchuje parůžky. Černá tma už úplně spolknula les a s ním i skoro celý život kolem. Čmeláky a včelky už není nikde vidět, ba ani motýly. I zajícům , těm dvěma čiperům už se pomalu klíží oči. Jen sovy nadále bloumají po kraji. Nad kopci proletí netopýr. Lišky se uvelebí po večerním lovu ve svých pelíškách. I ti dva srnci už zvolna usínají. Tak dobrou noc! Nela Filipi 8. C
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Moje louka
(líčení)
Moje oblíbené místo je louka poblíž našeho domu. Chodím sem skoro denně. Je to klidné místo, kde mě nikdo neruší.
Ráno, když louku ještě zakrývá mlha, mohu naslouchat zpívání ptáků, kteří jako by louku probouzeli k životu. Na trávě se jako diamanty třpytí kapky rosy. Po chvíli slunce svými paprsky prorazí závoj mlhy a ta odhalí krásu louky. Uprostřed louky teče potok a v něm plave mnoho druhů ryb. Podél potoka roste několik starých vrb, které jako by ho chránily.
V poledne sílí žár slunce tak, že zeď na kraji louky se rozžhaví, jako kdyby se chtěla vypařit. Kdo ví, kde se tam ta zeď vzala. Snad je to pozůstatek po nějakém hradu. Stojí tam jako strážce celé louky. I když se louka během roku mění, zeď zůstává stejná. Její vrásky jako by vypovídaly o celé její minulosti.
Mezitím už se zářící ohnivý kotouč chýlí ke spánku a červánky na obloze oznamují, že noc se ujímá vlády.
Úplnou tmu ruší jen svit hvězd a bledého měsíce, který se odráží v křišťálové vodě potoka. Ale přece není na louce ticho. Malí cvrčci ještě nešli spát, a tak hrají na své malinkaté housličky. Občas se z blízkého lesa ozve houkání sovy, která se vydává na lov.
Ráno znovu skrývá opona mlhy. Někomu se možná zdá každý den stejný, ale já vím, že každý den je jiný a jedinečný. Zdeněk Přichystal,8.C
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Přečetli jsme
Na západní frontě klid!
Erich Maria Remarque
Kniha vypráví příběh Pavla a jeho spolužáků, kteří studují gymnáziu a nátlakem svého profesora dobrovolně narukovali do války. Jejich generál Himmelstos jim výcvik na frontě velice znepříjemňuje. Po výcviku jsou odvezeni na západní frontu, kde Pavel pozná Katzu - svého nejlepšího přítele. Pavel zůstává se svými spolužáky - Tjadenem, Westhusem, Kroppen, Müllerem a Katczinskym...(ukázka: Čas strávený v zákopech začal být nesnesitelný - někteří rekruti dostávají záchvaty a chtějí utéci, Pavel s Katczou je pochytávají a zachraňují jim životy. Pomalu jim také dochází jídlo. Všichni čekají pod neustávající palbou na útok. Ten přichází až po dlouhých třech dnech. Francouzi jsou zaskočeni a ustupují o několik set metrů. Role se pak obrací a dopředu postupují Francouzi). Na frontě postupně chlapci umírají. Pavel se mohl vrátit na chvíli domů a odpřísáhl matce jednoho z jeho kamarádů, že jeho smrt nebyla bolestivá, i když věděl, že byla.
Nakonec i on sám v říjnu 1918 zemřel, tedy v den, kdy velitelství oznámilo větu „Na západní frontě klid"! Kniha popisuje válku, jak ji vnímali lidé, kteří v ní bojovali.
Sára Řehořová IX.D
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Anketa na školní jídelnu

Na naši anketu nám odpovídali žáci 5.A,7.B,9.B

Jako první jsme se zeptali na to , jestli jim chutnají polévky na obědě:
ANO NE JAK KDY
11 30 20

Potom jsme se zeptali, jestli jim chutná druhý chod:
ANO NE JAK KDY
42 6 17

Když jsme se ptali, co mají nejraději za doplněk k obědu nejvíc lidí odpovědělo : JABLKO, ale těsně na ně útočí JOGURT.

Nezapomněli jsme jim položit otázku, jak jsou spokojeni s prostředím v jídelně:
ŠPATNĚ DOBŘE
3 59

Další otázka byla, co jim na obědě nejvíc vadí:
NIC FRONTY HLUK VLASY V JÍDLE MALÉ PORCE
10 17 4 10 5

Na otázku co by v jídelně zlepšili, odpověděli:
ČISTŠÍ STOLY NIC VÍCE VÝBĚRU OBĚDŮ PITÍ PO PŮL DRUHÉ PŘIDÁVÁNÍ
11 18 10 10 7

Nakonec jsme se zeptali, jak hodnotí oběd ve škole( stupnice 1-10):

Nejvíce žáci hodnotili oběd číslem 9 a 5.

Tohle jsou výsledky naší ankety. Aneta Zemánková a Natálie Rosičová 6. B


 

Vtipy
Jsou ve vaně dva malí kapříci a jeden tomu druhému povídá: ,,Je mi nějaká zima."A ten druhý na to odpoví.,,Vydrž za chvilku tě obalí"
,,Tatínek letos vyhrožoval, že pod stromeček nic nedostaneme," vypráví František svým spolužákům.,,A dostali jste?" Zeptal se Štěpán. ,,Ale jo, nakonec asi změnil názor, protože jsme pod stromečkem měli plno jehličí."
„Vím,co jsi dostal letos na Vánoce.",,A co jsem teda dostal?",,Nic,letos Vánoce ještě nebyly!"
Paní učitelka před Vánoci dala dětem chyták:,,Tak děti, řekněte mi, kdo je autorem známé koledy Nesem vám noviny?" Pepíček pohotově odpoví: ,,To bude určitě Česká pošta."
Příjde skotský Ježíšek na Vánoce k dětem a ptá se jich:,,Děti, tak co si ode mě koupíte?"
Proč leze blondýnka o Vánocích oknem? Protože Vánoce jsou za dveřmi.
O Vánocích říká maminka Pepíčkovi:,, Pepíčku, zapal stromeček." O chvilku později se Pepíček vrátí a zeptá se:,, Mami a ty svíčky mám zapálit taky?"

Vrátí se pán z vánočního nákupu, hledá peněženku a najde místo ní jen kartičku s nápisem:,,Veselé Vánoce přejí kapsáři!"
Michal Filipi 6.A

 

 

 


 


 

 

 

 

Aktuality

 
webdesign: frogDesign.cz © 2008 code & programming: © 2008