číslo 66

Přátelé, kamarádi,
ještě jste se ani neoklepali z vánočních radovánek a už je tu leden. To znamená pololetí, písemky, testy, zkoušení. Tak snad si najdete čas na svůj oblíbený časopis a prolistujete jeho stránky.
Najdete tu opět staré známé rubriky - rozhovor - tentokrát s Ježíškem!!, zprávy ze školy, anketu, vlastní tvorbu i hlavní téma čísla, jak jinak než Vánoce. Máme tu i zajímavé informace o našem Haiťánkovi, dodatečně děkujeme všem, kteří se zapojili do sběru papíru, a tak přispěli na jeho vzdělávání.
Přátelé, kamarádi,
doufáme, že úspěšně zvládnete pololetní finiš, opravíte všechny známky a přežijete i rodičovské schůzky. Mějte se hezky a třeba nám i napište!!!
Váš



Téma čísla - Vánoce, zima

Rozhovor s Ježíškem

Těšíte se na Vánoce 2016?
Těším se moc, stejně jako každý rok. Pro mě není nic krásnějšího, než úsměv všech dětí i dospělých, když jim nadělím to, co si přáli.

Jak si organizujete svůj čas a kdy začínáte úkolovat vaše skřítky pomocníky na zabalení a chystání všech dárků ?

No, já nerad dělám vše na poslední chvíli, takže už od začátku listopadu. Samozřejmě děti kontroluji celoročně, jestli si nějaké dárky pak na Vánoce zaslouží!

Co říkáte na děti, které nejsou vděčné za dárky, které jim nadělíte?

Jistě, že mě to mrzí. Hold, já jsem se snažil, a když se jim dárky ode mě nelíbily, tak s tím já už nic nenadělám.

Jak slavíte Vánoce Vy?
Já slavím Vánoce se všemi. Jakmile začnu rozvážet, tak v každé rodině užďubnu kousek cukroví, no a když už mám vše rozvezené, obdaruji své malé pomocníky a užíváme si zbytek Štědrého večera.

Preferujete na štědrovečerní večeři řízek, nebo kapra?
Já jsem se vždy přiklonil ke kaprovi, ale řízku také nikdy neodolám.

Co plánujete po Vánocích ?
To co každý rok. Sbalím kufry a odletím do lázní pro všechny Ježíšky a Santy, protože je to pro nás velmi obtížné tahat všechny dárky na zádech a co si budeme povídat, už nejsme zrovna nejmladší.
Děkuji za rozhovor.
Aneta Mazalová 9. A


 


Vánoce jsou křesťanský svátek, který se slaví 24. prosince. První zmínky o tomto svátku jsou ze 4. století v Římě. Vánoce patří k nejvýznamnějším křesťanským svátkům. V Česku se berou jako svátky klidu, rodiny a lásky.
Tereza Zelinková 5.B

Vánoční

Je tu zima,
pro děti je to prima.

Jsou tu Vánoce,
máme rádi rodiče.

Všichni budou hodovat,
pak se budou radovat.

Děti se ptají, jestli už jde,
nebojte se, však k vám Ježíšek přijde.

Když jsme už u stromku,
nikdo nesedí u stolku.

A co si více přát?
Třeba vlastní řád.
Když jsou Vánoce

Šťastné a veselé.

Jan Schwarz 5. B


 


Jak vznikl silvestr

Dne 31. 12. 335 n. l. zemřel papež jménem Silvestr I. Byl to 33. papež katolické církve, který vládnul přes 21 let a léčil Konstantina Velikého z malomocenství. Za svého života se snažil šířit křesťanství a byl kvůli své víře dokonce perzekuován, ale nakonec ho blahořečili. Svatý Silvestr byl patron dobré úrody a ochránce domácích zvířat. Jeho smrtí skončilo pronásledování křesťanů a začala zlatá éra církve. Touto událostí tedy začaly každoroční oslavy v západní civilizaci. Celosvětově ale začaly oslavy Nového roku oficiálně roku 46 př. n. l.,. Zdroj: internet
Tobiáš Šlesingr VIII.A



OVOCNÝ ŠPÍZ
Co k tomu potřebujeme: špejle, banán, pomeranč nebo mandarinku, jablko, kiwi, jahody a jiné ovoce které máme po ruce. Ovoce, které má slupku, oloupeme, a nakrájíme na dílky. Na špejli postupně napichujeme různé druhy ovoce tak, abychom měli vedle sebe vždy různé druhy a barvy. Na závěr můžeme pokapat citronem.
Jen si na nich pochutnejte na Silvestr!!! Tereza Zelinková 5.B

 

Krása Vánoc

Co se to ozývá? Co to zvoní?
To vánoční zvonečky k hostině zvou,
a oni též pouť dlouhou,
sem k nám váží.

Cinkají líbezným tónem,
já stojím v úžasu
a onen mrazivý den,
přináší novou krásu.

Zvonečky cinkají jemně,
někdo by řekl, že snad skromně,
a najednou ozve se hlas,
to svícen volá nás,
abychom ho zapálili,
a advent oslavili.

Vánoce jsou svátky klidu,
a dávají radost všemu lidu,
pro mě jsou nejkrásnější svátky v roce,
a pro vás taky přece.
AnetaZemánková 7. B

Vánoční zvyky a tradice
O Vánocích se dříve dodržovalo hodně zvyků a tradic. Některé se používají dodnes, a proto mám pro vás pár typů.
Rozkrojené jablíčko:
Po štědrovečerní večeři si každý může rozkrojit jablko napříč. Kdo nalezne pěticípou hvězdičku, bude po celý příští rok zdravý. Pokud je jádřinec červavý, projeví se nemoc a když se ukáže křížek, může přijít smrt.
Pouštění lodiček:
Každý si vezme půlku vlašského ořechu a dovnitř připevní svíčku. Může se použít velká nádoba, do které se dají zapálené lodičky. Komu zůstane lodička svítit nejdéle, bude mít v příštím roce štěstí. Když lodičky drží u sebe, zůstanou všichni pospolu. Lodička, která odpluje, ten se vydá do světa.


Lití olova:
Rozpustí se kousek olova (může být i vosk), které se nalije do nádoby. Jak olovo ztuhne, zjeví se tvar, ve kterém si každý představí svoji budoucnost.
Šupiny:
Pod talíře se štědrovečerní večeří se dává několik kapřích šupin, které mají přinést všem po celý rok dostatek peněz.
Zlaté prasátko:
Na Štědrý den se zachovává až do večeře půst. Každý, kdo vydrží celý den nejíst, uvidí zlaté prasátko.

                                                                       Dita Leinveberová 7.B

Zapomenuté vánoční tradice
Spousta vánočních zvyků byla zapomenuta. Věděli jste například, že podle tradice by na stole mělo být devět druhů pokrmů? Že se kdysi na Štědrý den nejdříve musela sníst lžíce hrachu, aby byla hojná úroda a dlouhé nudle v polévce zase symbolizovaly vymodlené dlouhé klasy žita? Zbytky štědrovečerní večeře se zakopaly do země, aby byla úrodná. Věřilo se také, že sníte-li na Štědrý den o večeři kousek okoralého chleba, bude se vás držet štěstí. Dívka, která se chtěla vdát, musela na Štědrý den posbírat devět patek od vánoček a přání bylo splněno. Zdá se, že devítka na Vánoce měla opravdu magický význam. Málokdo také ví, že na Štědrý den se nesmí šít, plést ani prát, vše přináší smůlu. Naopak štěstí přináší chléb upečený v den prvního svátku vánočního.
Kryštof Pospíšil 9.A

   
                     První sníh

Na to se těšíme od léta,
až zas spadne kometa
a až se ulice do bíla oblečou,
pracovní dny rychle utečou.

kdo věří na kouzlo Vánoc,
ten dostane kouzelnou moc.
Za okny bude jinovatka,
sejdu se já a kamarádka.


Svíčka za oknem zahřeje,
a když ne, tak se nic neděje.
Srdce totiž bude vřelé,
užijeme si to skvěle.


Vím, že i přes všechny zmatky,
těšíme se na prázdniny krátký.
Prostě svátky plné sněhu,
užijme si tuhle něhu.

Zuzana Ščudlová VIII.A


 

Žloutkové rohlíčky


Suroviny:
Polohrubá mouka 20dkg
hladká mouka 30dkg
cukr močka 14dkg
máslo 14dkg
sleta 14dkg
žloutky 4ks

Pečeme na 150°C

Výrobní postup:
Do mísy si navážíme polohrubou a hladkou mouku,cukr moučku, máslo a stelu. Potom si rozdělíme žloutky a bílky od sebe a žloutky přidáme do mísy. (Bílky nepoužijeme). Nakonec těsto zpracujeme a uděláme válečky, přikryjeme utěrkou a necháme odležet (nejlépe do druhého dne).
Druhý den si nachystáme mlýnek s tvořítkem tvarů, odložené těsto a plechy s pečícím papírem. Těsto začneme krájet na kousky, které budeme dávat do mlýnku a mletím začneme vytvářet hrbolaté pásky. (Dlouhé asi 2cm). A vkládáme jeden po druhém na plechy, na pečící papír. Vkládáme do trouby a pečeme do zlatova při teplotě 150°C.
Po upečení necháme pásky vychladnout. Dva pásky slepíme marmeládou k sobě a boky namáčíme v čokoládě a dáme na talíř a zatuhnout. Barbora Tománková 9. C

 

Žloutkové řezy

Ingredience:
21 dkg cukru na žloutkovou polevu
21 dkg másla
5 žloutků
21 dkg vlašských ořechů
21 dkg moučkový cukr
1 žloutek
6 bílků
10 dkg polohrubé mouky

Postup přípravy:
Cukr s máslem a žloutkem utřeme. Potom přidáme pomleté ořechy a sníh ze šesti bílků. Nakonec přidáme mouku.
Vypracujeme tuhé těsto, rozetřeme na plech s pečícím papírem
a pečeme 15 minut při teplotě 200 stupňů.
Po upečení na horký koláč natřeme žloutkovou polevu (žloutky a moučkový cukr ušlehat na páře).
Poté už nepečeme! Nechat zaschnout a nakrájet na čtverečky.
Romana Musilová 7. B


Zima
Zima je jedno z nejkrásnějších 4 ročních období. To, že ráno vstanete, uvaříte si teplý čaj, poté se oblečete a jdete se projít po zasněžených cestách, nebo ve městech, kde je plno vánoční výzdoby je pro mě něco úžasného. Kdyby nebyly Vánoce, tak zimu ráda asi nemám. Nebylo by to ono. Lidé říkají, že už naše děti nebudou vědět, jak sníh vypadá. Budou ho znát jen z vyprávění. Tohle je hrozná představa. Zima bez sněhu? Vždy si vezmu naše staré fotky, když jsem byla ještě malé dítě, a všude kolem kupy a kupy sněhu, a dnes? Někdo nadává i na těch pár centimetrů poprašků, co napadne, ale jak už nebude ani ten poprašek, uvědomí si, jak krásné to bylo. Taky přichází výměna oblečení, z kraťasů na dlouhé kalhoty, místo tenkých mikin teplé bundy a nesmí chybět i roztomilé teplé ponožky a papučky. Po zimě si také vždy ulevím, že už mám polovinu pololetí za sebou a už stačí jen druhá půlka a letní prázdniny hned poté ! Když jsem se rozhodla napsat tento článek, tak jsem si k tomu zapnula Očko a najednou začalo hrát od Václava Neckáře vánoční píseň Půlnoční, náhoda?
Aneta Mazalová 9. A

 


Udělej si vlastní adventní kalendář
Máš mladší sourozence? Pokud ano, mám tu pro tebe tip na vyrobení adventního kalendáře. Myslím, že právě toto je jedna z nejpotřebnějších pomůcek dětí v předvánoční době. Navíc si ho vyrobíš z věcí, které máte velmi pravděpodobně doma. Pokud tedy máš chuť, pojďme na to!

Co budu potřebovat:
 tvrdý bílý papír
 pastelky, popř. fixy nebo jiné náčiní pro vyzdobení přední strany kalendáře
 normální, manikúrní nůžky (to jsou ty na stříhání nehtů)
 průhledná izolepa
 tavná pistole
 libovolné bonbony, spíše menší velikosti
 prázdné obaly z bonboniér (plastová část, ve které byly bonbony uloženy v jednotlivých „prohlubních")

Jak na to:
 jako první využiješ bílý tvrdý papír - namaluj na něj vánoční stromeček a kolem něj 24 dárků, očíslovaných (také si dej pozor, aby velikost namalovaných dárků odpovídala velikosti bonboniérových prohlubní - je to důležité pro správnou funkci otevírání kalendáře)

 nyní si vezmi manikúrní nůžky a na papíře obstřihni každý dárek tak, že ho obstřihneš ze tří stran ( jakoby do písmena E, obstřižená část se bude odklápět)

 s pomocí normálních nůžek vystřihni z bonboniérových obalů 24 prohlubní a nalep tavnou pistolí každou za jeden odklápěcí dárek, aby když se pak dárek otevře, vypadnul bonbon, který se do prohlubně vloží

 teď odklop dárek a do prohlubně za ním dej jeden bonbon, postupuj tak až do doby, kdy bude jakoby v každém dárku bonbon

 vezmi si nůžky a izolepu, odstřihni 24 malých podlouhlých kousků, dej odklápěcí stranu dárku na původní místo a zalep dárek tak, aby nebylo vidět, co je za ním

 aby kalendář neměl zezadu hrbolky, pečlivě ho zezadu oblep - vezmi si ještě jeden papír stejné velikosti jako vepředu a nalep ho na hrbolky vzniklé prohlubněmi, potom oblep ještě boky

Princip spočívá v tom, že každý den od 1. prosince dítě z aktuálního dárku odstřihne izolepu a z plastového otvoru za ním si vysype nebo prostě vyndá bonbon.

Rady, tipy, vychytávky
 když zvolíš na každý dárek jiný bonbon, kalendář dítě víc zaujme a bude pak dělat lepší dojem
 místo bonbonů můžeš použít i drobnou hračku, psaníčko...
 na zadní oblepování můžeš použít barevné papíry, vyzdobit i zadní stranu
 pokud máš menší bonbony, můžeš použít i vršky od pet lahví
 samozřejmě nemusíš na přední stranu malovat jen stromeček s dárky, lze použít i jiné vánoční motivy
 poslední dárek můžeš udělat trochu větší než ostatní - je to přeci „hlavní" den 

Tak hodně zdaru při vyrábění!


Karolína Podivínská, 8. B


 

Praktické krabičky z papíru
Chceš si vyrobit pěknou krabičku na menší dárky nebo cukroví? Mám tu jednoduchoučký návod jak na to - krabičky jsou pěkné, praktické a potěší.

Budu potřebovat
• tvrdý libovolně barevný papír
• různé razničky, papírové krajky, pastelky, fixy, barevné nebo balicí papíry... na dozdobení
• lepidlo v tyčince
• tužku
• pravítko
• šablonu

Jak na to
 vystřihni si šablonu a obkresli ji na tvrdý papír
 zohni místa, která jsou vyznačena čárkovaně
 krabičku poskládej podle čísel 1 - 4 tak, že si ji jakoby postavíš k sobě a skládáš - největší kus nech být, ne něj dej obě boční části a pak vlož poslední část do otvoru, který ti vznikne (taková malá podlouhlá dírka - dovnitř vsuň jen užší část co to jde, pak uspořádej díly tak, aby nic nevyčuhovalo a bylo to rovně)
 nejmenší ohnutý dílek, který přebývá ohni a vlep dovnitř
 nyní krabičku ozdob...
 ... a vlož do ní tebou zvolený obsah

Na krabičku si také můžeš v rámci své fantazie vyrobit poklop.

KarolínaPodivínská 8. B

 


Andílek z korálků

Připravila jsem vám návod na andílka z korálků a z drátků, který je pěkná dekorace a není vůbec těžký.
Budete potřebovat : asi 1 metr dlouhý tenký drátek
drobné korálky (3 barvy)
velkou korálku na hlavu


Historie perníčků

Medové těsto bylo známé již ve starém Egyptě. Starověcí Řekové a Římané jedli při slavnostech sladký a vonný chléb a obětovali jej bohům.

Perník má své pojmenování od pepře, v latině „piper", jenž býval součástí perníkového koření. Že byli perníkáři v jisté vážnosti, svědčí označení řemesla: pražský perníkář Jakub byl uváděn jako „artepiperista", tj. Umělecký perníkář. Po své smrti v roce 1514 zanechal dvě tuny medu a perníku za kopu. V Čechách máme první zmínky o perníku a perníkářích ze 14. století, například z Turnova z roku 1335. V roce 1324 bylo v seznamech započteno osmnáct perníkářů. To už se perníkáři v Praze a větších městech organizovali do cechů. Největšího rozkvětu se perníkářské řemeslo v našich zemích dočkalo v druhé polovině 16. a 17. století. Perníkáři 18. století vyráběli čtyři druhy perníkařského zboží: obyčejný perník, jemný a ozdobený marcipánový perník, zdravotní černé šišky a perník zvaný drůbeřka, pečený hlavně dětem pro mls i potěšení. Všechny měly nezaměnitelný pracovní postup. K perníkářskému řemeslu patřilo i zacházení s potaší, které se přidávala do perníkového těsta. A jmenujme i vůně: z cizokrajných to byla skořice, nové koření, kardamon, z domácích fenykl a anýz. Nezbytný byl hřebíček a badyán. Ale i rostliny dávaly českému perníku domácí chuť a vůni. Přidával se výtažek z mateřídoušky, majoránky, levandule, rozmarýnu, pelyńku, angeliky a routy. Díky těmto složkám býval perník doporučován i na zažívací potíže. Ke kouzlení v perníkařském řemesle patřila ještě znalost a zkušenost, jak dlouho nechat těsto zrát či uležet, jak péci, jak"křehčit" či „klancovat" a vyparádit. Dobře zpracované těsto se nechávalo několik týdnů uležet. Ve zvláštních nádobách mohlo odpočívat i půl roku. Staly se i případy, že perníkář zadělal těsto, když se mu narodila dcera, a pekl z něho, když se vdávala.Necky s perníkovým těstem bývaly i svatebním darem, výbavou z rodného domu. Ležením těsto získávalo na jakosti, ale o to těžší bylo pak jeho zpracování. Ani pečení nebyla jednoduchá záležitost. Upečený perník se musel „křehčit", pak „klancovat" nebo umělecky malovat.
Velkou pozornost věnovali všichni perníkáři konečnému vzhledu svých výrobků, vždyť na tom záležela jejich prodejnost. Každý perníkář měl v inventáři své dílny vždy určitý počet forem různých velikostí s náměty figurálními i ornamentálními (zpravidla vždy 50 až 60 kusů). Nejstarším středověké formy byly hliněné, od konce 15. století byly nahrazovány jednoduchými ornamentálními formami. Během dalšího vývoje v 17. a hlavně 18. století se podle dobového vkusu objevovaly v perníkařských formách vedle ornamentů i portréty panovníků a šlechticů, světci, jezdci na koních, dámy v krinolínách, kočáry, rodové znaky a erby. Tyto formy pocházely z dílen profesionálních řezbářů a rytců. Jak se šířila obliba perníku do lidových vrstev, zjednodušovala se dekorace i motivy. Na formách z poloviny 19. století nacházíme tradiční náměty které požadovali lidoví zákazníci: srdce, kavalírka, tzv. objímačka, dítě, rejtar... Stejné motivy se vyráběly v různých velikostech, protože o odbytu rozhodovala i cena. Mimořádně velké formy, pečlivě vyřezané, se používaly jen příležitostně na objednávku nebo k výrobě „mistrovského kusu". Drobné formičky sloužily k výrobě „táfliček", „certlí", „drůbeřky" a nejjemnějších perníčků „konfetků". Mezi motivy na formách pro drobné perníčky byla různá zvířátka a denní potřeby (fajfka, brýle, košík) a často i malá tabulka s plastickou abecedou. Vybavení staré perníkářské dílny se v mnohém podobalo tehdejší pekárně. Základem byla pec na pečení a poté na křehčení a sušení hotových výrobků. U pece bylo topeniště s otevřeným ohněm a na něm se ve zvláštním kotli rozvářel med nebo sirob. Těsto se zpracovávalo v dřevěných dlabaných neckách různé velikosti, válelo se a tvarovalo na válech. K ukládání sloužily různé police a prkna, na přenášení dřevěné lísky, ošatky, opálky. Důležitou součástí dílny byl sklad mouky s velkými dřevěnými truhlami-moučnicemi. K prodeji perníku měl perníkař vlastní krámek, většinou malý a jednoduše zařízený. V okně do ulice bylo vystaveno prodávané zboží, uvnitř byl jen pult a truhly na ukládání perníku. Na jemnější zboží se používaly lubové škatule. Nechyběly ani lísky na křehčí zboží a ošatky na „truhelné smetky" tj. úlomky perníků a nepodarky. Tyto sladké zlomky se někdy přidávaly zpět do perníkového těsta. Kromě prodeje ve vlastních krámcích jezdili perníkáři prodávat své výrobky na jarmarky a poutě.
Na internetu pro vás informace našla Tereza Zelinková 5. B


 

Co se děje ve škole
Setkání zástupců tříd s paní zástupkyní
Dne: 30.11.2016

- Od 12.2. proběhne lyžařský kurz s německými žáky v Orlických horách.
- 2.P s družinou a střední školou zahrají divadlo ve školní jídelně
dne 19.12.
- Do naší školy přijeli zástupci středních škol, prezentovali a konzultovali studium s vycházejícími studenty.
- Oprava šaten u dílen, v kovodílně bude keramická pec.
- Od 1. ledna budou v automatu jen zdravé věci (müsli, voda)
- Během roku probíhají různé soutěže, i když nepostoupíte, tak získáváte body pro studium na střední školy.
- Stále trvá projekt zasíťování školy, máme podmínky, které musíme splnit, např. postavit bezbarierový vchod na záchod, vysadit zeleň, spolupracování s dalšími školami.
- Naše školní jídlo čočka s mrkví bylo vyhlášeno za nejlepší školní jídlo za rok 2016 a bylo vystaveno v Praze.
- Sběr papíru postačil na finanční obnos studia pro Haiťánka zbytek vybraných peněz bude použit na učební pomůcky.

Romana Musilová 7. B
...............................................................................................................

Vidapark Brno
Dne 8. 11. se uskutečnila exkurze do Vidaparku Brno pro 7.B a 7.D. Sraz byl v 7:45 hodin u šaten. Cesta netrvala moc dlouho. Jak jsme přijeli na místo, tak jsme se nasvačili. Rozdělili jsme se podle tříd. Naše třída šla nahoru do 1. poschodí za průvodcem. Rozdělili jsme se na čtyři skupinky. Každá skupinka měla za úkol postavit dráhu, kde kulička cinkne do rolničky. K dráze každý doplnil Newtonovy zákony. Sešli jsme dolů, kde byl rozchod dvě hodiny. Při rozchodu jsme si mohli zkusit: jak vypadá zemětřesení, hlasitost našeho hlasu, náš tep, tlak srdce, vyfotit svůj stín, předpovědět počasí, zkusit vytvořit vlny, tsunami a tornádo, vyzkoušet si náš zrak atd. Po rozchodu všichni nastoupili do autobusu a odjeli jsme směrem domů. Když autobus zastavil u školy, tak jsme se všichni rozloučili a každý šel domů. Exkurze se nám moc líbila, byla zajímavá a něco nového jsme se dozvěděli.
Dita Leinveberová 7. B

MEMENTO

Přednáška Memento se uskutečnila v úterý 22. 11. 2016 ve školní jídelně a byla pro žáky 8. a 9. tříd. Myslím, že budu mluvit za všechny zúčastněné, když řeknu, že to byla jedna z nejzajímavějších, nejpoučnějších, ale i nejsmutnějších přednášek. Pán, který nás celou přednáškou doprovázel, skvěle hrál role všech, o kterých byla řeč. Tato přednáška byla o chlapci, který se velice snadnou cestou stal závislákem na drogách. Den co den se dostával do nemocnice, nevěděl, kde je, měl halucinace a závratě, ale potom začal přemýšlet, jak to vše začalo. Nejprve šel do klubu, kde potkal partu lidí, která mu nabídla colu s prášky .Tohle byla jeho první droga. Nevinná sklenice coly ho stále přesvědčovala, aby šel dál. Aby si zkusil i píchnout drogu. Později se dostal i do vězení, ale nechtěl přestat. Nakonec se ale přesto všechno musel jít léčit. Tato přednáška byla inspirována knihou Memento, kterou si můžete přečíst i vy.

Zuzana Ščudlová VIII.A
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Přírodovědecká olympiáda Jevíčko
Dne 19. 12. 2016 se někteří žáci účastnili soutěže „Mladí přírodovědci" aneb Přírodovědecká olympiáda. Tato akce se konala v Gymnáziu Jevíčko. Když jsme přijeli a zaregistrovali se, vyšli jsme nahoru do školní auly, kde jsme vyčkali na organizátora, který by soutěž zahájil. Když se tak stalo, pár minut poté následovala teoretická část - takový jakoby test. Inu dostali jsme celkem pět papírů - dva s textem a tři s testem - , které jsme měli za úkol nastudovat a vyplnit. Témata byla: biologie, ekologie a chemie. Na tuto část jsme měli limit osmdesáti minut. Pak následovala kratičká přestávka a hned po ní praktická část - tj. „poznávačka" - něco podobného, jako v biologické olympiádě - do třídy přišel učitel, ukázal nám určité věci a naším úkolem bylo zapsat, jak se ona věc jmenuje, nebo něco, co se k věci vztahovalo. Než se všechno spočítalo, stihli jsme si zajít do Penny doplnit zásoby jídla, pak jsme chvíli počkali, studenti nám zazpívali a pak po chvilkové odmlce následovalo vyhlášení vítězů. No, první místo nám sice vyfoukly Knínice , ale naše škola zato obsadila druhé - tým Vločky ve složení Kateřina Schwarzová, Kateřina Kalasová a Karolína Podivínská, a třetí místo - tým Fanatici ve složení Jan Juřík, Jolana Procházková a Vojtěch Veselý. Odměnou nám byla kniha dle vlastního výběru, malý hlavolam a diplom. Pak už se samozřejmě nekonalo nic víc a nic míň než cesta domů.
Karolína Podivínská, 8. B

Kouření
Tento rok na podzim jsme měli přednášku o kouření. Dozvěděli jsme se spoustu zajímavých věcí, jako třeba : kouření je velice škodlivé, nemá se to dělat, ničí to zdraví. Všechny tyto věci jsou pravda, ale mnoho lidí přesto kouří. Děti mají ve školách různé přednášky, ale hodně z nich začne v dospělosti kouřit. A to kvůli těm, kterým ještě nedošlo, že je to úplně na nic. Tito lidé si myslí, že je to uklidní a dá jim to sílu, ale to je jen oklamání mozku. Ve skutečnosti jim to čím dál víc ubližuje.
Uvědomte si, že kouřením ničíte život sobě i lidem okolo. Nekuřte, svět bude alespoň trošku lepší místo.
Natálie Rosičová 7. B



Florbal - i pro dívky
Máte rádi sport? Pokud ano, jistě víte, že i v naší škole máme florbalovou ligu. To je akce spíš pro kluky, možná si právě říkáte. No, sice chlapci opravdu hrávají častěji, ale pokud máte florbal rádi, nezoufejte. V době „sezóny" si totiž mohou zahrát i děvčata - však paní učitelka Jurová vám to určitě včas řekne. Párkrát si zatrénujete a první soutěž už je tu. Třeba jako v my letos v říjnu v letovické hale, nebo jindy ve Velkých Opatovicích. Poměříte si tak síly s ostatními, zasportujete si a ještě se ulijete ze školy.Tak se třeba příště uvidíme!
Karolína Podivínská, 8. B

 

Prezentace středních škol
Ve čtvrtek 24.11. byl skoro pro všechny normální den, ale pro deváťáky ne, ti už od osmi seděli v lavicích a poslouchali, jak zástupci středních škol „vychvalují" svoji školu, za dopoledne se vystřídalo nemálo škol. Někteří dostali představu, kam by mohli jít, a někteří moc ne, ale bylo to fajn, potkali jsem kamarády, kteří přijeli se svojí školou, neučili jsme se a občas tam padlo i něco vtipného. Po prezentacích jsme šli domů, někteří šli na burzu škol do jídelny a někteří odešli.
Kryštof Pospíšil 9.A



Dějepisná olympiáda
Každý správný deváťák, ba i osmák ví, že pokud se chce dostat na jím zvolenou školu, není to jen tak. Proto se (alespoň někteří ) učí, aby měli hezké vysvědčení, nebo dělají olympiády. U toho bych se chtěla maličko zastavit. Pokud ještě nevíte, k čemu se vám dobré vysvědčení z 8. a 9. třídy společně s olympiádami, kterých se můžete účastnit už od 6. třídy, bude hodit, pokusím se vám to trochu objasnit. Z vysvědčení se totiž samozřejmě počítá průměr a - teď je to zajímavější - za olympiády se vám počítají body k přijímacím zkouškám. To jsou taková „malá významná plus", které vám pomohou jakoby k lepšímu výsledku přijímacích zkoušek. Dosáhnout těchto bodů ale jednoduché není - je třeba se dostat do okresního kola a tam se dobře umístit. Zdá se vám to příliš těžké? Nebojte. Je tu olympiád celá hromada. Já bych třeba pro ty, co jim jde matematika, určitě doporučila matematickou olympiádu - tam to funguje tak, že si připravíte řešení zadaných příkladů, pak si je zkontrolujete a prokonzultujete s vaším panem učitelem/paní učitelkou matematiky. Pak už se správná řešení, upravená tak, „aby se mohla poslat výš", pošlou do Blanska. Pokud se jim vaše práce bude líbit, pozvou si vás do Blanska na okresní kolo. No není to skoro zadarmo? Stačí se jen snažit a v okresním kole se stát tzv. úspěšným řešitelem... Toť to, co bych chtěla doporučit, teď už se ale pustím do toho, o čem jsem chtěla mluvit. Je to dějepisná olympiáda. Ano, i toto je jedna z těch, za které lze získat „malá významná plus." Malý háček je v tom, že účast je povolena bohužel až od osmé třídy. Ale tak co. Všichni se dočkáme... Tato olympiáda se píše formou 4 oboustranných papírů - čtyři papíry A4 potištěné z obou stran. Teda minimálně letos  Jako jedna ze zúčastněných můžu potvrdit, že jsme letos my, osmáci, měli velikou výhodu - tématem totiž byla Marie Terezie. V testu ale nebyly údaje jen o ní - také o příslušnících jejich rodiny, například o nemálo významném synu Marie Terezie, Josefu II. Naším úkolem nebylo jen doplňovat věty - v listech se objevila i mapa, obrázky... Abyste si to také osvojili, napsala jsem sem pro vás několik alespoň podobných otázek, které byly v testu.

 

1. Jak se jmenuje místo, kde je výstava soch Matyáše Bernarda Brauna - sochy Ctnosti a Neřesti -, kdo byl majitelem onoho panství a zároveň Braunovým mecenášem? _____________________________________

2. Jak se jmenovaly 1. kovové, papírové peníze? ________________________________________________

3. Kdo vládl v letech: a) 1740-1780 ______________________________________
b)1780-1790 ______________________________________
c)1711-1740 ______________________________________

4. a) Jak se jmenoval patent, který povoloval jiné církve, než katolickou (povoloval luteránskou, kalvinistickou, pravoslaví)? ____________________________________________________________

b) Jak se jmenoval patent, který povoloval lidem, aby se ženili a vdávali, stěhovali vůbec se rozhodovali o svém životě? _______________________________________________________________________

c) V jakém roce byly tyto patenty vydány? ________________________________________________

d) Kdo tyto patenty vydal? ____________________________________________________________

5. Doplň 1 příd. jm. lišící se jen v rodě: ________ král - Josef II., _______baroko - umělecký styl na venkově

Tak se nebojte a zkoušejte olympiády! Karolína Podivínská, 8. B


Dějepisná olympiáda
Dějepisná olympiáda se konala v úterý 22.11.. Pro žáky 8. a 9. tříd byla nachystána lejstra, na kterých byly záludné otázky na dříve již odhalená témata. Naše zadání bylo Marie Terezie a Josef II. Náš úkol byl jasný: dosáhnout co nejvíce bodů. Ti nejlepší poté budou posláni na okresní kolo. Objevily se tu otázky jako třeba :

Kdo byl architektem této stavby?

Kde se nachází ?

U jakého města byla vybudována ?

Komu byla zasvěcena ?

Tobiáš Šlesingr VIII.A



Dvě akce za jeden den
7. prosince se opravdu konaly dvě akce - olympiáda z českého jazyka a pro některé i tvoření svícínků. Tím začnu. Onu prosincovou středu jsme se totiž místo odpoledního vyučování odebrali do letovického penzionu. Šli jsme tam totiž pomoct starším lidem s výrobou vánočních svícínků. Jako první věc bylo připravování větviček. Potom už jsme se přidali ke skupinkám seniorů a pomáhali jim - radili, nosili materiál, povídali si s nimi... A každý z nás také jeden svícínek udělal. Řekla bych, že nám to všem opravdu šlo, však důchodci byli opravdu milí... A olympiáda? No, nic lehkého to nebylo... Celkový limit činil 120 minut, byl rozdělen do dvou částí, do dvou šedesátiminutových úseků. Obsahem první části bylo sedm úkolů. Z nich se asi první tři týkaly kořene „-pad-", takže se nemusíte divit, proč tento kořen nemáme rádiJ, převážně tvoření slov. Zvládli byste třeba vymyslet čtyři složená slova (každé z nich obsahuje dva kořeny), s tím, že jeden z nich bude právě -pad-? Ve druhém úseku bylo naším úkolem napsání 20ti - 25ti řádkového slohu na téma „Moje vzlety a pády". Jako účastnice této olympiády mohu potvrdit, že je opravdu náročná. Já jsem od ní očekávala něco úplně jiného. Pokud ale máte takovéto výjimky rádi, těšte se do osmého a devátého ročníku, ve kterých je možnost se této olympiády účastnit. Karolína Podivínská 8. B

 

Olympiáda v českém jazyce
Ve středu 7. 12. 2016 se konalo školní kolo olympiády z českého jazyka pro 8. a 9. ročník. Tato olympiáda byla rozdělena na 2 části: mluvnickou a slohovou. Na vypracování obou dvou částí jsme měli 60 minut. Nejprve jsme dostali zadání mluvnické části, ve které byly úkoly jako např. vysvětlit, co znamená přísloví ,,padni komu padni" nebo ,,pýcha předchází pád". Dále jsme museli nahradit slovo ,, padl,, slovem jiným v několika uvedených větách. Bylo tam taky dalších 5 úkolů. Po uplynutí našeho časového limitu jsme práce odevzdali a dostali jsme zadání slohové práce. Téma slohovky bylo: Moje vzlety a pády. Poprat se s tímto tématem skutečně jednoduché nebylo, ale všichni to zvládli. Každopádně to byla skvělá zkušenost a hlavně: není důležité vyhrát, ale zúčastnit se. Zuzana Ščudlová 8.A


 

Vzlety a pády
Myslím, že to, jak se chováme, na co klademe důraz a naopak, o které téma ani špičkou nosu nezavadíme, má svůj důvod.
Obyčejný člověk si většinou přeje být šťastný a něčeho v životě dosáhnout. Všichni ale víme, že naše pozemská putování komplikují různé problémy. Jsou jimi například hádky nebo lidská nezkušenost. Mnohdy za svůj úspěch nebo pokles nemůžeme, protože hlava si to udělá po svém a už je vše jinak. Myslím si, že není vhodné se vytahovat nad ostatními nebo naopak ponižovat, jelikož všichni děláme chyby. Jsme též ovlivňováni řádkou okolních faktorů, každodenními starostmi, strachem nebo třeba špatnou volbou snídaně. Já konkrétně jsem onen nervózní typ, který večer nemůže spát kvůli nadcházející čtvrtletní práci z matematiky. Dobře znám pocity stresu a nevolnosti. Naštěstí kolem sebe mám lidi, kteří mě utěší a dodají odvahu. Je velmi pěkné, když vás někdo ujistí o vašich znalostech, zbaví vás pochybností. Na druhou stranu mám ráda úspěchy, mým koníčkem je psaní. Dokážu napsat dlouhý příběh a věřím, že se mi v budoucnu podaří vydat několik knih.
Proto vás prosím, buďte i vy pomocnou rukou všem, kteří jsou ve stresu. Zároveň si však věřte, doufejte a nevzdávejte se svých snů. Proč? Protože to má smysl!
Karolína Podivínská, 8. B


 

Člověk poprvé zažil svůj vzlet, když se narodil. Dostávalo se mu velké pozornosti, lásky a důvěry, a proto jako dítě nevěděl, že snad může přijít i pád. Čím víc dítě rostlo, tím urputněji se snažilo létat. Naučilo se chodit, mluvit a hledalo si kamarády, kteří by létali s ním. Dohromady objevovali svět, šli spolu do školky a poté do školy. Mysleli si, že dokáží cokoliv, protože už uměli vylézt na tu nejvyšší větev nebo se naučili počítat. Ale život není dokonalý. Když letíte, je tu riziko, že spadnete. Jeden z mých oblíbených citátů říká, že pokud letíte ke hvězdám a minete, přistanete na Měsíci.
Úměrně jak lidé stárnou, už tolik neobjevují a žijí si svůj život dál v zaběhnutých kolejích. Bojí se změnit práci, která je nebaví, jelikož si myslí, že jinde to stejně lepší nebude. Přitom lidstvo se už od nepaměti pokoušelo létat. Jistěže se bálo pádu, ale i za to riziko to stálo. Nejprve lidé uletěli krátký úsek, ale po nějaké době vzlétli až na Měsíc. Samozřejmě tomu předcházely marné pokusy a bolestivé pády, ale tak už to v životě chodí.
Proč tedy v životě nemáme rádi změny? Inu proto, že se musí obvykle nasbírat velká odvaha, abychom změnili i menší drobnosti. Představte si, že byste se například jen tak sbalili a odcestovali do ciziny. Možná, že vám to napoprvé nevyjde a zažijete pád. Avšak je lepší sebrat se a jít, lépe řečeno letět, za svými sny, než si do konce života vyčítat, že jsme něco propásli.
...............................................................................................
Jak jsme objevovali skrytou krásu kamenů
Podzim s sebou přinesl nabídku naší paní učitelky, navštívit Dům přírody v Moravském krasu a zúčastnit se výukového programu. Vybrali jsme si celodenní pobyt v Moravském krasu s hledáním vápenců a následným zpracováním zdánlivě obyčejných kamenů.
V osm hodin ráno začalo naše putování vlakem do Blanska, pak autobusem do dnes již nefungujícího lomu zvaného Malá dohoda, kde jsme ve dvou skupinách hledali kameny - vápence. Od samého začátku s námi hledali paní Jitka Musilová z Domu přírody MK a velmi milý pan Jiří Šafařík, o němž jsme se později dověděli, že je panem docentem vyučujícím na vysoké škole. Kameny se nám zdály obyčejné, některé víc hnědé, jiné černé nebo béžové, třeba trochu do červena, ale jinak skoro nezajímavé. Když nám ale naši průvodci slibovali překvapení, těšili jsme se na to, co nás čeká po příjezdu na Skalní mlýn, kde se Dům přírody nachází. Rozdělili jsme se do dvou pracovních skupin, což se podařilo na skupinu holek a skupinu kluků. Paní učitelky Hejlová a Bušová se o nás podělily a práce s kamenem mohla začít. Nejprve se svým kamenným nálezům věnovali kluci a holky si zatím prošly celé pracoviště, vysvětlily si, jak a kdy se vápence u nás objevily a informace obrazově a písemně zpracovaly. Kluci zatím spolu s panem Šafaříkem kameny rozřízli kotoučovou pilou s diamantovým okrajem, prohlédli si tajemství skryté v každém kamenu a toto barevné tajemství plné kalcitů, železa, otisků ulitek či tzv. „zvířátek" - otisků malých broučků a jiných barevných částí vápenců brousili pomocí brusného kotouče a korundového prášku různé jemnosti. Byla to docela dřina a zkouška trpělivosti, protože svoji práci jsme spolu s našimi odbornými poradci stále kontrolovali lupou a světlem. Nakonec naše poklady dostaly krásný lesk poslední činností - leštěním na leštičce.
Po přestávce, kdy jsme snědli připravené obědy z domu, se skupiny prohodily a své skryté krásy v kamenech hledaly holky a kluci pracovali v prostorách Domu přírody.
Naše kouzelné kameny, o kterých jsme se dověděli, že jsou buď Vavřineckým vápencem nebo Vilémovickým vápencem, jsou nepředstavitelně staré, až 400 miliónů let a hlavně nikdo netušil, jaké kouzlo se uvnitř skrývá, jsme opatrně ukryli do batohů a jako největší poklad si vezli domů. Ve škole jsme své kameny představili i žákům třetího a druhého ročníku a zkusili jsme každému kamennému pokladu dát jméno a třeba i příběh. Tady je na závěr jeden z nich:
„ Můj kámen nese jméno Flíček, protože má na sobě několik světlých puntíků, na které se musíme podívat pečlivě a zblízka. Když se začal před 350 milióny lety vytvářet, chtěl být co nejbarevnější a nejhezčí. Zrcadla tenkrát ještě nebyla a on tak toužil vidět, jak vlastně uvnitř vypadá. Musel ale čekat takovou dlouhou řadu let, až jej našla úplně náhodou jedna páťačka při své návštěvě lomu v Moravském krasu a tajemství jeho krásy odkryla. Flíček se konečně uviděl v zrcátku v jejím batohu a byl sám sebou překvapený. Nebyl sice nejbarevnější, ale měl na sobě spoustu světlých puntíků, bílou kalcitovou žílu a své objevitelce i ostatním kamarádům se moc líbil."
Celý den v Moravském krasu se nám moc líbil, mnoho jsme se dověděli, sami si dokázali najít poklad ve vápenci, vykouzlit jeho krásu a objevit novou zajímavou činnost - zkoumání neživé přírody.


Ze společného vyprávění i krátkých zápisů sebrala a vybrala, učesala, poopravila a sepsala
třídní učitelka skvělých objevitelů kamenných krás z 5.
E. Hejlová
.................................................................................................................
Planetárium
Pro žáky 8. tříd si páni učitelé a paní učitelky přichystali výlet. A nebylo to nikam jinam než do samotného planetária v Brně. Žáci se mohli těšit nejen na zábavu ale i poučení. Když se po jízdě autobusem zastavilo u parku, žáci ušli pár metrů a už byli u planetária. Vtom je čekaly dva programy. V prvním se dělaly pokusy s optikou, kde se žáci naučili o optice mnoho užitečného a také se šli podívat na velký dalekohled, který hvězdárna nabízí. V druhém se pak šlo do digitária, kde jsme mohli spatřit výukový program Příští zastávka: vesmír. Žáci si akci velmi užili a byli potěšeni z toho, co planetárium nabízí.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------Rozhovor s Kryštofem Pospíšilem o jeho úspěchu v soutěži ve fotografování
1) O jakou soutěž se jednalo ?
Šlo o fotografování zahrady u mateřské školy.

2) Věnuješ se fotografování dlouho ?
No, jak se to vezme, fotím rád už 4 roky, ale naplno jsem se do toho pustil asi 2 roky zpět.

3) Kolikátý jsi se umístil?
Umístil jsem se na druhém místě.

4) Jak jsi reagoval na to, že jsi se tak dobře umístil?
Byl jsem rád, že jsem se umístil, nečekal jsem to.

5) Umístil se i někdo jiný z naší školy ?
Z aktuálních žáků pouze já, ale samozřejmě z minulých deváťáků Vanessa Hellerová a Jakub Halamásek.

6) Budeš se chtít v budoucnu živit fotografováním ?
Chtěl bych se tomu určitě věnovat, snažím se zdokonalovat.
Děkuji za rozhovor Aneta Mazalová, 9.A


              Dopis z Haiti

 


V Gonaives 24. 10. 2016
Drahá kmotro,
jsem moc rád, že mám dnes příležitost Vám psát tento dopis. Jak se máte? Já i moje rodina se máme díky Bohu dobře. Rád bych Vám dnes napsal více o mé škole, kam chodím. Moje škola se skládá ze dvou budov a každá z nich má 2 patra. V každé budově je osm tříd. Barva obou budov je zelená a žlutá. Je moc hezká a mně se tam moc líbí. V naší třídě je celkem 42 žáků. Ve škole se učíme matematiku, francouzštinu, kreolštinu, společenské a přírodní vědy. Naši školu spravují sestry, které mám moc rád, stejně jako učitele a moje spolužáky. Také mám moc rád Vás drahý kmotře. Přeji Vám veselé Vánoce 2016 a šťastný nový rok 2017. Děkuji za vše.
Váš
Jean Steve Gardy
----------------------------------------------------------------------------------------

Pečení v matematice ?!

Matematiku máme opravdu rádi. Dokonce jsme si upekli výbornou buchtu. V našem pracovním sešitě jsme měli recept na pečení kakaové buchty. Nejdříve jsme si museli vypočítat ingredience. Pak jsme si napsali seznam, co máme nakoupit. S paní učitelkou jsme šli do „Coopu" a podle seznamu jsme koupili potřebné suroviny. V kuchyňce jsme společně umíchali těsto, v troubě jsme je upekli a pak jsme si jen pochutnávali na svém výsledku. Ta byla výborná! Už se zase těšíme, až nám matematika přípraví další překvapení.

Žáci 2.b

 


-------------------------------------------------------------------------------------------------

Anglické divadlo
Dne 21.12 jsme měly jet všechny devítky do Brna na anglické divadlo s názvem Winters Tale, které bylo inspirováno Shakespearovým dílem. Sraz byl 7:55 hodin u šaten. Společně jsme se potom vydali k autobusové zastávce, kde na nás čekal autobus. Jeli jsme asi hodinu, než jsme konečně dojeli do Brna. Protože jsme přijeli s předstihem, dostali jsme ještě patnáct minut volno na krátký rozchod. Když jsme se znova všichni sešli, zamířili jsme k divadýlku.
V divadle jsme chvíli čekali a potom jsme se šli posadit. Najednou se zhasnula světla a divadlo začalo. Nejprve nás nějaká paní uvedla do děje hry. Jak už bylo řečeno, hra byla inspirována Shakespearovým dílem a také mechanickým betlémkem, takže když hráči nastupovali na scénu, pohybovali se u toho trochu jako roboti.
Celá hra byla o dvou králích, kteří byli kamarádi z dětství. První se stal později sicilským králem a vzal si za ženu Hermionu, se kterou měl malého chlapce a druhý se stal králem českým. Český král přijel do Sicílie navštívit po nějaké době svého přítele, ale nechtěl tam setrvávat dlouho, proto sicilský král požádal svoji Hermionu, aby jeho kamaráda přemluvila, aby zůstal déle. To se Hermioně podařilo. Sicilský král ale nechápal jak a po nějaké době se začal domnívat, že jeho žena s českým králem něco mají. A protože byl sicilský král velmi žárlivý a své ženě nevěřil, vyhodil ji z paláce. Královna Hermiona z toho byla nešťastná, ale nemohla s tím nic dělat. Po čase se královně narodilo děvčátko, a tak šla naposledy poprosit svého manžela o odpuštění. Ten na to ale nehleděl a přikázal sluhovi, aby dítě odvezl přes moře pryč. Královna Hermiona a její syn zemřeli žalem. O šestnáct let později vyrostla královnina dcerka v hezkou slečnu. Celá ta léta vyrůstala mezi pastýři, kde se do ní zamiloval syn českého krále. Chtěli se spolu vzít, ale princův otec jim to zakázal, proto utekli do Sicílie, aby je oddali tam. Když jedna ze služebných sicilského krále uviděla dívčin náhrdelník, pochopila, že je to Hermionina dcera, ta, kterou král před lety nechal odvézt pryč. Všichni se radovali a na úplný závěr se tam z ničeho nic objevila královna Hermiona, živá a zdravá, ale nikdo netušil, jak to, že neumřela. Všechno nakonec dopadlo jako v pohádce.
Napsala: Barbora Tománková a Nela Filipi



Dne 20.12. jela třída 5.B na anglické divadlo v Brně. Odjezd byl v 7:00. Tři pohádky Malá mořská víla, Sviňáček a Ledová královna od Hanse Christiana Andersena byly přeloženy do angličtiny. Bylo to velmi dramatické a zajímavé. Po představení jsme šli na Zelný trh, abychom si tam něco koupili. Cestou na Zelný trh jsme šli kolem chrámu sv. Jakuba, zvláštního koně ( byl totiž velmi vysoký a když jste byli pod ním, tak jste měli špatný pocit) s rytířem na hřbetě a policisty, kteří právě kontrolovali jednoho řidiče. Na Zelném trhu jsme se dali do skupinek. Viděli jsme vystoupení malých dětí asi školkáčků, jak zpívaly koledy. Také jsme viděli kapry, domácí brambůrkáře, kováře, samozřejmě trdelník a různé další stánky. Sešli jsme se u vánočního stromku a šli jsme k Janáčkovu divadlu, kde na nás čekal autobus. Příjezd byl v 11:35.
Tereza Zelinková
...........................................................................................................................
Anketa ,,Máš sama sebe ráda‘‘
1) Máš sama sebe ráda?
6x ano ,3x ne
2) Měla jsi někdy potřebu na sobě něco změnit ?
8xano, 1x občas
3) Myslíš si ,že je vysoké sebevědomí dobré nebo špatné ,proč?
6x špatné,1x dobré i špatné , 2x dobré
Proč špatné:
• Protože člověk si o sobě může myslet, že je nejlepší a nemusí se posunout dál.
• Protože tito lidé jsou většinou namyšlení a oškliví na ostatní.
• Protože člověk si pak o sobě moc myslí. Vysoké ego už zdravé není.
• Protože jsou to namyšlenci.

Proč dobré, nebo dobré i špatné :
• Musíte mít ten zlatý střed
• Lepší je asi takový střední ,ale ne úplně malý .Asi je lepší to střední.
• Protože lidé, co mají vysoké sebevědomí, jsou úspěšnější a šťastnější .

 

4) Setkala ses někdy s osobou, která měla noc nízké sebevědomí a tvrdila, jaké má na sobě nedostatky a nedokonalosti ?
6x ano, 2x nevím, 2x ne
5) Jaký máš názor na ty, kteří hodnotí ostatní podle vzhledu?
• Normální, protože všichni hodnotíme aspoň trochu podle vzhledu .Třeba upravený člověk na lidi působí líp.
• Jsou hloupí.
• Podle mě není dobré hodnotit podle vzhledu, když toho člověka dobře neznáme.
• Na vzhledu nezáleží !
• Že jsou blbí a snaží se alespoň v něčem být dobří.

6) Pečuješ o sebe kvůli tvému pocitu, aby ses cítila ty dobře, nebo kvůli okolí ?
Kvůli svému pocitu- 6x , kvůli okolí-3x, obojí-2x
Aneta Mazalová 9. A
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Vtipy
Milý studente, vy mi při té písemce připomínáte Přemysla Oráče...
Proč, pane profesore?
Dlouho přemýšlíte..., a nakonec to zvoráte.

Paní učitelka se ptá Pepíčka:
"Co nám můžeš povědět o vlaštovkách?"
"To jsou velice moudří ptáci. Když začne škola, odletí do teplých krajin."

Blondýnka jde do obchodu a ptá se prodavače, zda by ji neukázal nějaké kšiltovky. Prodavač jí postupně ukáže všechny kšiltovky. Blondýnka si stále nemůže vybrat.
Netrpělivý prodavač jí řekne, že jeho obchod má největší výběr kšiltovek ve městě.
Blondýnka na to: "No, ale já jsem chtěla takovou, co je s kšiltem dozadu."

Jdou 2 blondýnky okolo rybníku a jedna tam spadne.
Druhá říká: "Jak se mohla utopit, vždyť měla 2 lodičky."

Co dělá blondýnka na topení?
Spaluje tuky.

Jede řidič kamionu a potká červeného skřítka.
Skřítek říká: "Dej mi bonbón!"
Řidič mu dá bonbón a jede dál.
Potká zeleného skřítka, který říká: "Dej mi lízátko!"
Řidič mu dá lízátko a jede dál.
Potká modrého skřítka a říká: "Já vím, ty jsi skřítek, a co chceš?" "Váš řidičský průkaz, pane!"

 

Aktuality

 
webdesign: frogDesign.cz © 2008 code & programming: © 2008