Spolupráce Kirchlinteln
 |
Družba s německou školou Kirchlinteln
|
 |
První kroky k navázání družby naší školy se školou v německém Kirchlintelnu byly uskutečněny na podzim roku 2002, kdy naše město a mikroregion navštívila delegace z mikroregionu Kirchlinteln. Členy této delegace byli kromě představitelů města a firem také ředitel školy pan Reinhard Ries a učitelka této školy paní Ingrid Berger. Součástí programu této delegace byla též návštěva naší školy, beseda s vyučujícími a návštěva obou pedagogů v některých vyučovacích hodinách. Během jejich pobytu u nás byla též domluvena návštěva našich pedagogů v Německu. Ta se uskutečnila v listopadu 2002, naši školu zastupovaly p.uč. Nečasová a Tenorová. v rámci pobytu v Kirchlintelnu se seznámily s místní školou, pedagogy i některými třídami při hospitacích v hodinách. Také byly domluveny další akce - týdenní návštěva německých učitelů u nás v měsíci dubnu a také emailová korespondence žáků ze tříd p.uč. Nečasové a p.uč. Berger.
Dne 5. května 2003 byla na českém velvyslanectví v Berlíně podepsána Smlouva o partnerství mezi městy Letovice a Kirchlinteln a zároveň i smlouva mezi oběma školami. Této akce se kromě představitelů měst zúčastnili ředitelé obou škol, vyučující i někteří žáci.
Od té doby se uskutečňují vždy dvakrát za rok žákovské výměnné pobyty,během kterých navštěvujeme svoji partnerskou školu, realizujeme množství akcí, projektů a výletů.
Žákovský pobyt v SRN
Pobyt je realizován v rámci projektu žákovských výměnných pobytů s družební školou Schule am Lindhoop v Kirchlintelnu. Tentokrát se jedná o „ pobyt na půli cesty", v příhraniční oblasti v SRN - Pirna. Zájemci se mohou hlásit a získat informace u p. uč. Nečasové a Tenorové.
Název projektu: Die Elbe verbindert ( Labe spojuje)
Termín: 24. - 28. května 2010
Místo pobytu: Pirna - mládežnická ubytovna
Cena: 3 000 Kč
Doprava: vlastní autobus
Program:
- Poznávání oblasti - Saské Švýcarsko, Labské pískovce, pevnost Königstein
- Společné hry
- Vytváření prezentací, společných textů, map,...
- Plavba na člunech po Labi
- Návštěva Drážďan
Pobyt v Kirchlintelnu - podzim 2009
Pátek 16.10.2009 
Když jsme přijížděli ke škole, byli jsme mile překvapeni. Paní učitelky nám sehnali luxusní autobus, ve kterém to vypadalo nádherně. Kufry a tašky jsme si dali do zavazadlového prostoru autobusu a nastal čas loučení. V 7:00 jsme vyjížděli a mávali nám jak rodiče, tak i pan ředitel s paní zástupkyní. Pohodlně jsme se usadili, protože nás čekala dlouhá cesta a my si ji chtěli užít. Náš směr byl Svitavy, pak Litomyšl, Pardubice, Hradec Králové, Praha a česko - německé hranice . V Česku jsme zastavovali dvakrát a mnozí z nás si kupovali časopisy a něco na zub. Pan řidič nám pustil v průběhu celé cesty tři DVD. Po přejetí hranic jsme měli směr Leipzig, Magdeburg. Zastavovali jsme třikrát, protože zde byla cesta delší. Když jsme v 19:00 dojížděli do Kirchlintelnu, byli jsme všichni nervózní a nedočkaví, jaká ta naše rodina bude. Když německé učitelky spatřily autobus, začaly nám mávat a my jim to opláceli. Poté nás rozdělili do jednotlivých rodin. My si vzali své tašky a jeli s našimi novými rodinami domů. Tam jsme se najedli, popovídali si (dle našich jazykových možností - rukama, nohama) a šli jsme spát, protože jsme byli po dlouhé cestě unavení. A.Halatová 8.D
Sobota, 17.10.2009
Druhý den, co jsme přijeli, jsme někteří šli do školy a někteří jsme měli program v rodinách. Ve škole jsme se sešli ve velké a hale a z velké haly jsme šli do tělocvičny. V tělocvičně jsme si mohli vyzkoušet např.uměle vytvořenou horolezeckou stěnu. Byla to zábava šplhat, ale se i dívat na ostatní, kteří také lezli. Dopoledne bylo krásné a také rychle uteklo. Odpoledne jsme měli v rodinách. Nikola Svobodová
Neděle 18.10
Měli jsme volný den v rodinách, kde každá rodina měla pro nás připravený svůj vlastní program. Někteří navštívili bazén, pouť v Brémách, nakupování a někdo byl doma s hostitelskou rodinou.Já jsem byla tentokrát už podruhé v této rodině, a tak jsme společně odpoledne vyrazili na bowling, kde jsme si zahráli, ale i pobavili našimi sportovními výkony.K večeru jsme navštívili jejich babičku a ostatní příbuzné.Byla jsem mile přivítána s pravým německým pohoštěním.Konverzace v některých chvílích trochu vázla, ale i tak to byl velmi úžasný den.Večer jsme u krbu jedli pizzu a povídali si a k tomu nám pomáhaly ruce i nohy. Kristýna Červinková 9.C
Pondělí, 19.10.
V pondělí ráno jsme šli do vyučovacích hodin svých hostitelů. Bylo to docela zajímavé, učí se podobné věci jako my, ale mají jiný styl výuky.Potom jsme společně hráli hry na seznámení.A proběhla taky procházka Kirchlintelnem.V poledne jsme šli ve škole na oběd, tam jsem zjistila, že naše obědy jsou zlaté J.Po obědě jsme jeli do nedalekého Verdenu, kde jsme hráli takovou hru.Chodili jsme a hledali různá místa a nakonec nám z toho vyšla tajenka.Měli jsme tam také rozchod, abychom si mohli něco koupit. Nazpět jsme domů jeli autem, a večer doma hráli různé hry a povídali si. Pondělí se mi líbilo, protože jsem mohla být se svými přáteli. Lucie Buriánková
Úterý 20.10.2009 4.den 
Bylo úterý 20.10.2009 07:00hod. a všichni jsme seděli v autobuse, který nás měl dovézt k dlouhoočekáváné návštěvě Severního moře.Cesta trvala přibližně 3 hodiny jízdy. Ale uteklo to tak rychle , protože každý z nás byl po ránu ospalý a tak někteří si v autobuse zdřímli.
Nakonec jsme dorazili na místo.Všichni jsme se shromáždili a vyrazili k budově u Severního moře.Byli jsme v celku nedočkaví, tak jsme se šli už k Severnímu moři rovnou kouknout, samozřejmě, když jsme přijeli, tak byl odliv.A tak jsme viděli pouze bahno a kousky kaluží moře.Společně jsme se vraceli do budovy, kde jsme si odložili naše věci, abychom je nemuseli táhnout s sebou a přezout se do gumáků. Konečně přišel čas na to, abychom vyrazili.
Dva provaděči se nás ujali, měli s sebou dokonce i dva psy.Skupina Němců dostala jednoho provaděče a my též.Jenomže ani jeden z provaděčů neuměli česky a tak jedna paní, co dříve pocházela z Česka se toho ujala.A mohli jsme vyrazit . Pán nám ukazoval na povrchu bahna viditelné chodbičky mořských červů.Narazili jsme i na mořské řasy, někteří z nás je dokonce i ochutnali.
Říkali , že to bylo, jak kdybyste jedli gumu -prostě to nemělo chuť.Akorát jim pak zůstal písek za zubama .Během pánova povídání jsme si někteří nasbírali mušle.(Příští den jsme z nich dělali zdobení na obrázky).Když nám pán něco povídal, tak jsme se zastavili a někdo se do toho bahna propadal, že mu pak ani z toho nešla vyndat noha.Někteří ještě nevěděli, jak odliv a příliv funguje a i to nám pán vysvětlil. Potom nám říkal, že zkusí vidlemi vytáhnout z bahna nějakého červa.A opravdu, povedlo se mu to! Bylo to opravdu takový růžový, oválný a nechci být sprostá tak nehezký ! A ten pán to vzal na ruku!!!No byli jsme už opravdu daleko, kde začínaly být velké přítoky různých řek,v dálce jsme viděli alespoň 2 lodě.A bylo načase se pomalu vrátit zpět.A tak jsme se celí zmrzlí vraceli nazpátek.
Když jsme přišli do budovy, tak jsme se přezuli z gumáků do bot a vedle v místnosti byly připravené mikroskopy s různými živočichy ze Severního moře.Uprostřed místnosti na velkém stole byly vykuchané škeble-byl tam opravdu velký zápach.Pak jsme si na to zvykli a šli pozorovat například maličkého kraba nebo toho červa, co jsme viděli na pánově ruce..a mnoho dalších takových mořských potvůrek.Když už se nám program chystal ke konci, začínal příliv, někteří si to šli ještě vyfotit.A udělat pár posledních společných fotek od Severního moře.Nakonec jsme všichni už byli v autobuse a tak jsme mohli vyrazit zpátky k naším ubytovávajícím rodinám. L.Švábová, 8.D
Středa, 21.10.
Část středečního rána jsme strávili hraním společenských her.Asi po hodi
ně hraní jsme se přesunuli na městskou radnici v Kirchlintelnu,kde nás přivítal starosta města Wolfgang Rodewald.Po návratu z radnice jsme se zúčastnili vyučovacích hodin našich hostitelů.Asi dvě vyučovací hodiny jsme zjišťovali rozdíly ve způsobech vyučování,mezi naší českou a hostitelskou německou školou.Po skončení vyučování jsme navštívili učebnu přírodopisu,kde jsme pomocí žehliček a voskových pastelek malovali zážitky z výletu k Severnímu moři.Odpoledne jsme strávili v hostitelských rodinách.
P. Doppler
Hamburg
Ve čtvrtek 22.10. na nás čekal Hamburg.Asi po dvouhodinové cestě jsme konečně dorazili na místo. Okolo nás bylo krásné velké město. Jako první jsme v Hamburgu měli na plánu plavbu lodí. Za chvíli jsme byli v přístavu, kde byly všelijaké lodě - malé,velké,výletní, nákladní ...Nastoupili jsme na lodˇ . Spatřili jsme spoustu lodí, které byly výletní, ale i nákladní.Spousta nás věčn
ě fotila.Po krajích jsme mohli vidět různé druhy ptáků,ale nejen živočichy ale i různé starší budovy. Bohužel všechno jednou skončí a i náš výlet lodí.Sotva jsme vystoupili z lodě, jeli jsme metrem až na náměstí, kde jsme dostali rozchod.Někdo šel do obchodů s oblečením , ale jiní třeba do obchodního centraa nebo do nějakého občerstvení. Tím náš výlet v Hamburgu bohužel končí.
23.10.2009 - Pá
Ráno jsme šli do školy, kde jsme byli ve dvou vyučovacích hodinách. Po nich jsme se v hale s našimi kamarády podělili o zážitky. Když zazvonilo, šli jsme do učebny, ve které jsme dokončovali obrázky a na ty jsme potom lepili mušle ( od Severního moře ), kaštany, šišky a listy, které jsme měli za úkol nasbírat. Když jsme se všichni vystřídali u žehliček a u lepení dekorací, prohlédli jsme si obrázky a šli jsme s našimi německými kamarády domů. Po odpoledni stráveném v německých rodinách jsme se všichni sešli v 16:30 ve školní jídelně, kde jsme si prohlédli fotky z celého týdne, popovídali jsme si, najedli jsme se a s úderem devatenácté hodiny jsme šli na Halloweenskou party, která proběhla v hale školy. Asi za půl hodiny jsme tančili jako o život. Čas utekl jako voda a bylo 22 hodin a my jsme se museli rozloučit jak se školou, tak s našimi novými kamarády, které jsme poznali na party.
Je 25.10, neděle kolem 7 hodiny ranní a všichni se začínáme pomalu scházet před školou v Kirchlintelnu. Ještě jsme si zašli do školy pro naše obrazy, které jsme vyráběli v pátek žehličkou.Náš pan řidič nám začne dávat zavazadla do autobusu a my se začínáme loučit s našimi německými přáteli a rodinami.Nebylo lehké je opustit skoro po 8 dnech, protože jsme si je všechny velmi oblíbili. Po 7hodině jsme konečně vyjeli.Kolem 13.hodiny jsme přejeli české hranice, všichni začali psát a volat domů a čímdál víc se těšili na svou rodinu a přátelé.Asi v 18 hodin jsme konečně dorazili do Letovic, kde na nás čekali naši rodiče.Cesta byla dlouhá ale stálo to za to.
Prudilová Anna,Jurnečková Michaela
Pobyt v Kirchlintelnu - 29. září - 4. říjen 2008
Už je to tady! Je pondělí, 29.září 2008, brzké ranní hodiny.
Stojíme ještě za šera před budovou Základní školy v Letovicích , na Komenského ulici. Za chvíli přijíždí nový moderní autobus firmy Dopaz, vystupuje náš starý známý řidič pan Sáblík a vše se odehrává tak jako téměř před rokem. Pomalu se schází „účastníci zájezdu", neboli žáci Základní školy, pedagogové i zástupci města, a to pan starosta Mgr. Radek Procházka a pan místostarosta Bohumil Kuda. A můžeme vyrazit - směr Spolková republika Německo, Dolní Sasko, město Kirchlinteln. To už pan řidič nemusí zadávat do navigace, protože stejně jako někteří z nás tuto cestu neabsolvuje poprvé. Čeká nás tedy asi 12 hodin cesty, kterou trávíme povídáním, zpěvem, konzumací zásob z domova, zhlédnutím videa a ke konci cesty někteří z nás vytahují i slovníky, aby ještě na poslední chvíli osvěžili své znalosti cizího jazyka.U cíle cesty - tedy u školy v Kirchlintelnu jsme téměř přesně na minutu, brzy jsme přivítáni a ubytováni v rodinách. Komunikace zatím vázne, zmůžeme se jen na pozdrav a základní fráze.Snad to bude lepší. Dnes už nás čeká jen odpočinek.
Úterý, 30.září 2008 - ráno se scházíme ve škole a jdeme se podívat do vyučovacích hodin společně s našimi „hostiteli". Někteří z nás už školu znají a vyznají se tu, ostatní ještě bloudíme a žasneme - místo zvonku příjemný signál, žádné šatny a přezouvání, prodej svačinek, společná sborovna pro všechny učitele, .. i v hodinách je to zajímavé - jiný kraj, jiný mrav. Poté se všichni scházíme v hale školy, kde jsme slavnostně uvítáni starostou obce Kirchlinteln panem Rodewaldem a ředitelem školy panem Riesem. Všichni /i dospělí/ hrajeme hry na seznámení. A potom následuje další úkol - ve skupinkách společně s Němci procházíme Kirchlintelnem a máme za úkol fotit nejhezčí zahradu, nejhezčí květinu, nejhezčí zvíře a nejhezčí dveře. Po prozkoumání města se vracíme do školy, zpracováváme fotografie a pak už míříme do „svých" rodin, kde si domlouváme program na zbytek dne - bowling, nákupy, či bazén. Komunikace stále vázne, převládá jazyk „rukama nohama", ale přece jen už se tak nebojíme a místy si i rozumíme.
Středa, 1.říjen 2008 - dnes máme před sebou celodenní výlet 
do Brém. Autobusem jsme tam za chvilku a tak už vcházíme do „Botaniky", což je přírodovědné centrum, kde se dovíme vše možné o rostlinách a prohlédneme si různé druhy zahrad. Skutečnost předčila naše očekávání, je to velká zábava, vše si můžeme vyzkoušet, ošahat, zahrát si, a pak ty zahrady!! Nejvíce nás uchvátila zahrada s krásnými velkými barevnými motýly. Po příjemném dopoledni odjíždíme do středu města, bohužel počasí nám nepřeje, tak si pouze prohlédneme radnici a symbol města - sochu brémských muzikantů a jdeme utrácet! To nám jde dobře a eura pomalu mizí, tak rychle „domů".
Čtvrtek, 2.říjen 2008 - trávíme opět ve škole prací na společném projektu - vytváříme „motýly přátelství" - inspirace Botanikou?, do kterých lepíme naše fotografie a píšeme česky i německy naše jména, bydliště i zájmy. Celkem se nám to daří, takže část výstavy je hotova, doplňují ji ještě fotografie, které jsme pořídili v úterý při prohlídce Kirchlintelnu. Vše vypadá velmi dobře. Odpoledne se všichni scházíme v jídelně školy, jsou zde i rodiče, starostové, novináři, program může začít. Zprvu probíhají oficiální projevy, ale pak se bavíme při promítání fotografií z tohoto týdne, focení do novin, či při konzumaci malého občerstvení.Komunikace dnes je již zcela bez problémů, všichni ztrácí jazykové zábrany a najednou to jde - česky, německy, anglicky, hlavně, že se domluvíme.
Pátek, 3.říjen 2008 - dnes nás čeká největší zážitek z celého pobytu - cesta k Severnímu moři!! Máme 
se teple obléci, takže bereme zimní bundy, boty, rukavice, čepice, pláštěny, prostě vše, co s sebou máme. Jak vděčni jsme později za každou vrstvu oblečení! Autobusem jedeme asi 2 hodiny k pobřeží moře, je zima, fouká vítr a prší . No hrůza! Přicházíme ke stanovišti vozů a zjišťujeme, co nás čeká - jízda na vozech tažených koňmi. Posedáme si na vozy a vyrážíme. Je odliv, a tak nás čeká 10 kilometrů jízdy po mořském dně na ostrov Neuwerk. Těch 10 kilometrů utíká pomalu, je nám zima, přestává legrace, ani moc nefotíme, aby nám neumrzly ruce. Jak pravdivá je píseň Severní vítr je krutý! Po hodině a půl to máme za sebou a vítá nás restaurace na ostrově a v ní teplo a teplé nápoje. Poté se vydáváme prozkoumat ostrov, vystoupáme na věž majáku a vidíme před sebou celý ostrov i moře kolem. Ještě si prohlédneme přírodovědné muzeum a pak už se připravujeme na zpáteční cestu. Naštěstí je příliv, a tak zpáteční cesta je lodí do přístavu Cuxhaven. Tam už nás očekává náš autobus a hurá „domů". Zpětně a v teple se shodujeme na tom, že to byl úžasný zážitek a že vlastně ta zima k Severnímu moři patří.Dnes už jen odpočíváme.
 |
 |
Sobota, 4.říjen 2008 - dnes jedeme domů! Domů do Letovic! Těšíme se, ale zároveň se s lítostí loučíme s novými kamarády i jejich rodiči. Dostáváme i milé dárky, o to těžší je loučení. Ale nedá se nic dělat, autobus startuje , a tak už jen máváme. I slzička se objevila.
Po celodenním putování přijíždíme do Letovic a přestože to byl báječný týden, víme dobře, co znamená: Všude dobře, doma nejlíp. Navíc víme, že se se svými německými přáteli setkáme v květnu 2009, kdy oni přijedou na týdenní pobyt do Letovic.
Anketa „Německo 2008"
Ptala jsem se pěti účastníků výměnného pobytu v Kirchlintelnu na jejich zážitky, zkušenosti a hlavně na jejich dojmy z celého česko-německého programu. Ptala jsem se ale především deváťáků, ale ne proto, že bych chtěla být zlá na ty ostatní - jedou holt naposled, tak by bylo dobré se zeptat, jak si to užili.
Otázky:
1. Líbilo se ti v Německu, Kirchlintelnu a v rodině, ve které jsi byl /byla?
2. Našel jsi v Německu něco, co tě zaujalo a rád/ráda by jsi to provedl/a i tady?
3. A nebo jsi našel/a spíš něco, co tě na tom celém spíš odradilo nebo ti vyloženě vadilo?
4. Jaký je tvůj názor na Schule am Lindhoop? Líbilo se ti tam?
5. Líbil se ti program, který pro tebe (nás) připravili němečtí učitelé a žáci?
6. Jel/a bys znovu?
Jakub Kopecký 9.C :
1. Ano, líbilo se mi tam moc.
2. Nevím.
3. Ne, nic takového jsem nenašel.
4. Ve škole se mi líbilo, myslím, že tam mají lehčí učení.
5. U moře byla sice zima, ale jinak se mi celý program líbil.
6. Kdyby to bylo možné, tak bych jel určitě znova!
Andrejka Měšťanová 9.A :
1. Ano, moc.
2. Ano, některé věci jsou tam propracovanější než u nás.
3. Asi ne.
4. Celkem jo.
5. Ano, až na ty „vozy s koňmi" - tam byla fakt hrozná zima!
6.Ano, velmi ráda!
Nikola Svobodová 7.A
1. Jasně, že se mi tam líbilo - byla jsem v docela dobré rodině.
2. Zaujalo mě, že tam měli kantýnu ve škole, a chtěla bych, aby byla i u nás.
3. Až na to brzký vstávání to bylo dobrý.
4. Výborný.Líbilo se mi tam, protože jsme se nemuseli přezouvat.
5. Líbil se mi, byl velmi pestrý, no prostě obohacený.
6. Jela bych znovu, protože to bylo skvělý!
Milan Havránek 9.A :
1. Ano, moc.
2. Na obědě byly na stole hrozny a líbily se mi semafory před školou.
3. Měli ve škole zamknuté záchody.
4. Ano líbilo.
5. Program byl zajímavý.
6. Jistě, jel bych. Škoda, že jsem v 9.třídě a nemůžu jet znova. Moc mě to mrzí!
Ellen Stehlíková 9.A :
1. Ano, hrozně moc.A protože jsem tam už párkrát byla, tak jsem to tam znala a byla jsem tam jako doma a oni se ke mně tak i chovali.
2. Ano, nejvíc mě zaujaly vozy tažené koňmi.
3. No, zklamala mě jejich chemie - sice vybavená, ale ten zbytek...
4. Ano, určitě, ale u nás se mi líbí víc.
5. Ano.
6. Jasně, určitě bych jela znovu.Bohužel už ale nemůžu.Doufám ale, že se za svými kamarády někdy podívám.
Abych tu anketu trošku znetradičněla, řekla jsem si, že se zeptám i paní učitelky Nečasové a Tenorové na jejich zážitky a dojmy z pobytu v Německu.
Ptala jsem se na následující:
1. Jak se Vám líbil letošní výměnný pobyt v Kirchlintelnu?
2. Co říkáte na připravený program?
3. Je něco, co Vám v Německu vadilo?
4. Máte nějaké speciální zážitky?
5. Pojedete příští rok znovu?
P.uč. Nečasová :
1. Líbil se mi velmi.
2. Jako vždy byl pestrý a zajímavý. Měli jsme možnost navštívit místa a vidět věci, které u nás nejsou.
3. Letos to bylo nebývale špatné počasí. Takový „nečas" jsem v německu ještě nezažila.
4. Pro mě nejspeciálnější a nejšílenější zážitek se odehrál 3.10. od 9:30 do 11:00 hodin.To jsme seděli na vozech taženými koňmi, jeli 10km po dně Severního moře, pršelo, funělo a mně byla ukrutná zima. Teď, s odstupem, si uvědomuji, že to bylo fantastické.
5. Pokud budu vyslána, tak moc ráda.
P.uč.Tenorová
1. Líbil se mi, a moc, a to hlavně z toho důvodu, že jsme s sebou měli bezvadnou partu.
2. Vzhledem k tomu, že jsem ho znala dopředu, tak mě nic až tak nezaskočilo. Moc se mi líbily oba výlety, ale třeba i úkol s fotografováním nebo výroba „motýlů přátelství".
Protože vím, kolik práce obnáší takový program nachystat, dokážu si toho více vážit, a to i drobností
3. Vůbec ne!! Teda vlastně ano, hrozná zima při výletě k Severnímu moři, ale to se s ohledem na roční období a zeměpisnou polohu dalo čekat.
4. Pro mě byl speciálním zážitkem právě výlet k Severnímu moři, hlavně ta část, kdy jsme 10 kilometrů na ostrov Neuwerk absolvovali při odlivu na koňských povozech v hrozné zimě. Podcenila jsem varování a nevzala si ani čepici ani rukavice, a na to jsem doplatila. Z této části výletu nemám ani jednu fotku, protože jsem se neodvážila vytáhnout ruce. Ale teď, zpětně, a hlavně v teple, musím říci, že to byl úžasný zážitek. Teplo jižních moří všichni známe, ale nevlídnost a chlad moří na severu, s tím se asi často nesetkám.
5. Tak to je velmi předčasná otázka, teď hlavně musíme s paní učitelkou Nečasovou vymyslet program pro návštěvu Němců u nás v květnu, a to všechno včetně sepsaného grantu pro Česko-německý fond budoucnosti nachystat do Vánoc. Z tohoto hlediska je příští rok v nedohlednu.
