číslo 39

Přátelé, kamarádi,

 Tak konečně, konečně je to tady!!!
Konečně jsem se opět vyloupl na svět a mohu se s vámi podělit o spoustu novinek a zajímavostí. Stačí jenom, abyste mnou zalistovali a začetli se.Můžete si přečíst rozhovor s panem ředitelem na aktuální téma, zjistíte, jaké akce proběhly ve škole od začátku školního roku, kdo byl kde na exkurzi, kdo sportoval nebo byl na divadle. Také do světa jsme se opět vydali.

Redakční rada je posílena o nové členy a její činnost se slibně rozvíjí, ale samozřejmě budeme rádi, když nám pomůžete i vy. Stačí přijít každé úterý o velké přestávce do knihovny, kde se dozvíte více. Mimojiné také to, že chystáme slavnostní 40. číslo vašeho školního časopisu, které snad bude překvapením!!!

Příjemné počteníčko a v příštím jubilejním čísle nashledanou!!!

                        


  OBSAH
 

Str. 1                          Úvoďák

Str. 2                          Rozhovor

Str. 3                          Halloween

Str. 4                          Náramky přátelství

Str. 5 - 6                     Trapasy

Str. 7                          Kultura

Str. 8                          My Fair Lady

Str. 9                          Gen Rosso

Str. 10                        Beseda s policií

Str. 11                        Kids to Kids, Pohádka

Str. 12                        Exkurze do Prahy

Str. 13 - 15                Exkurze

Str. 16- 17                  Velká pardubická

Str. 18 - 23                Pobyt v Kirchlintelnu

Str. 24                        Přespolní běh

Str. 25 - 26                Běh parkem

Str. 27                        Vtipy



Rozhovor s panem ředitelem na aktuální téma

1)Jste zatím spokojený s průběhem rekonstrukce?
Ano, jsem spokojen, neboť se postupně  podařilo:
a. Přesvědčit všechny představitele města o tom, že tato stavba je velmi prospěšná a důležitá.
b. Sestavit dobrý projekt, který uspěl a získal státní dotaci, bez které by tak rozsáhlá stavba nebyla možná.
c. Vybrat zodpovědnou a kompetentní stavební firmu (Lawstav Vyškov), která dokáže takovou stavbu vpotřebné kvalitě uskutečnit

2) Vyskytly se nějaké problémy?
Tato stavba se připravuje již více než dva roky a problémů se vyskytlo obrovské množství. Mohu říci, že v přípravě jich bylo více než při realizaci, ale všechny byly doposud řešitelné. V současné době například řešíme detaily hlavního vstupu, neboť jeho estetický vzhled určí do značné míry celkový dojem budovy.

3) Je něco, co byste jako ředitel navrhl jinak?
Protože jsem celý projekt se všemi detaily sprojektantem procházel a konzultoval, tak cítím za něj zodpovědnost. Samozřejmě, že mnoho věcí by se dalo udělat jinak, mnohem luxusněji, ale rozhodování vždy omezovalo množství peněz, které byly kdispozici. Zde považuji za potřebné vysvětlit jeden problém, který se jmenuje „protisluneční zábrany". Protože ovšem tyto protisluneční zábrany nejsou financovány ze státního rozpočtu a bude je muset zaplatit město Letovice, které vtomto okamžiku nedisponuje takovým objemem peněz, rozložili jsme toto na dvě etapy:

a. V projektu jsou naplánovány vnější žaluzie na jižní straně pavilonu A, B v 1. patře, které se realizují s fasádou
b. Protisluneční zábrany v ostatních pracovnách se budou realizovat postupně a zřejmě formou vnitřních rolet.

4) Co všechno se za prázdniny stihlo udělat, udělali toho za prázdniny dost nebo méně než bylo předpokládáno?
Před zahájením stavby jsme si stanovili časový harmonogram výstavby, který je doposud plněn velmi přesně. V letošním kalendářním roce je vplánu dokončení jižní fasády hlavního traktu A,B   Zateplení pavilonu C3 se bude odvíjet od počasí. V případě, že koncem listopadu nebude mrznout, uskuteční se přestavba tohoto pavilonu ještě letos.

5) Líbí se vám vznikající podoba školy??
Ano, velmi se těším na to, až bude hotova fasáda hlavního vstupu do školy a doufám, že se bude líbit také většině žáků i obyvatel Letovic.

6) Jaký přínos má celá rekonstrukce?
Rozhodujícím důvodem je snížení tepelných ztrát budovy a tím zásadně snížit objem peněz za vytápění. Zkušenosti z prvních chladnějších dnů jsou velmi příznivé. Ukazuje se obrovský rozdíl v zateplených a nezateplených částech budovy školy. Malé tepelné ztráty na chodbách prokazují smysl zazdění okenních otvorů a světlíků. Dalším důvodem bylo také obnova vzhledu budovy, která si toto po 30 letech „zasloužila".

7) Měl jste vůbec nějaké prázdniny?
Během prázdnin bylo celkem 5 dnů, kdy jsem nebyl ve škole, ale vůbec si nestěžuji. Jednak jsem oněch pět dní báječně prožil a jednak moje přítomnost ve škole o prázdninách měla smysl a význam.

Děkujeme za rozhovor.


 Halloween - 31. října

Tento svátek si většinou spojujeme s U.S.A-Halloween však pochází z pohanského(Keltského)svátku Samhain-což znamená ,,konec léta". Oslavujeme ho poslední den Keltského roku tedy 31.10. od západu slunce až do 1.11.Děti se převlékají do strašidelných převleků a dospělí většinou trčí doma a dávají dětem sladkosti, které si  získají pořekadlem,,Koledu nebo Vám něco provedu" Jedná se nejmagičtější  noc v roce, kdy k sobě svět živých a říše mrtvých mají nejblíže. Tento den se vyřezávají dýně, do kterých dáváme svíčky(dýně se svíčkou:Jack-o-lantern), ale dřív se používaly řepy,tuříny,brambory a tykve. Dýně se dávají na okna, cesty před domem, trávníky,...dřív se do dýní dávalo uhlí. Tato světla mají vítat zemřelé předky a ochraňovat proti zlomyslným duchům. Původní název byl Hallowe´en zkratka z anglického ALL-HALLOW-EVEN.Tradičními barvami je černá a oranžová. V Evropě se slaví spíše Dušičky-vzpomínka na všechny věrné zemřelé a slaví se 2.listopadu. Lidé zapalují svíce, přináší květiny a věnce, kterými zdobí hroby. Toto je křesťanský svátek.

HRY  

BOBBING FOR APPLES- moc oblíbená hra. Jablka necháme plavat ve velké kádi. Cílem je vytáhnout jablko pouze za pomoci úst.Držet ruce za zády!!!

 APPLE PASS-můžeme hrát i s pomeranči. Jablka dáme po řadě na protější strany stolu. Ke každé straně se nás postaví stejně a musíme jablko předat osobě za sebou. Když jablko spadne, musíme začít znovu!

APPLE PARING-vezmeme si každý jablko, nůž a talíř.Vyhrává ten, kdo má nejdelší slupku. 

GHOST STORIES-Vyhrává ten nejlepší vypravěč s nejstrašidelnějším příběhem.

N. Halamásková, 6.A


 Náramky přátelství- č.1 

Proužky

V první řadě byste měli mít bavlnky.

Od každé bavlnky si ustřihněte jednu nit. Ta by měla mít přibližně délku jeden metr. Když později budete dělat silnější náramky a náramky s různými vzory, tak jsou potřeba nitě i delší. 

Dávejte si pozor na délku nití a vždy raději ustřihněte trochu delší. 

Bavlnky svažte uzlíkem, do uzlíku zapíchněte svírací špendlík a připevněte k nějaké podložce. Nad uzlíkem udělejte copánek, ten ukončete sukem. Plést můžete na koleni nebo třeba na polštářku, který si dáte na klín. Bavlnky seřaďte podle toho, jak chcete, aby po sobě jednotlivé proužky následovaly.     

My budeme mít barvy např.:žlutá, oranžová, červená, zelená, modrá, černá. 

 První nití v pořadí je žlutá, takže žlutá bavlnka bude pro tento proužek nití pracovní a ostatní nitě budou spodní. Pracovní nit vždy překrývá uzlíky spodní nitě. Začneme tedy prvním uzlíkem směrem vpravo. Žlutá nit začíná nalevo a směřuje doprava, proto je to uzlík vpravo. Uzlík vpravo uděláme takto: Žlutou nit vezmeme do pravé ruky. Vedlejší oranžovou nit chytíme do levé ruky a napneme. Žlutou bavlnku položíme přes vedlejší zleva doprava, podvlékneme a vzniklou smyčkou protáhneme. Uzlík utáhneme - to znamená, že ho posuneme nahoru. Hlavní nit musíme vést kolmo k vedlejší. Druhou smyčku zhotovíme stejně jako první a pevně přisuneme k prvnímu uzlíku. 

 Na další proužek se hlavní bavlnkou stává oranžová. Začneme úplně stejně jako žlutou bavlnkou.Dokončíme oranžovou řadu a další proužek bude červený.

 Jednotlivé proužky opakujeme do doby, než máme dostatečně dlouhý náramek. Poté zase uděláme copánek a ten ukončíme sukem. Odstřihneme konce nití a náramek uvážeme na ruku. 

 A. Halatová, 8.D


 TRAPASY 

Tento den se stal nedávno. Byl zrovna pátek a já se probudila deset minut před budíkem, tak jsem vykoukla z okna a vypadalo to na krásný den.To jsem však ještě netušila, co mi dnešek přinese.... Začalo to hned ráno, brácha už odešel a já byla doma sama. Chtěla jsem se výtečně nasnídat, kakao už bylo nachystané a já ho nesla do mikrovlnky ohřát si ho. Ale najednou jsem o něco zakopla a kakao bylo na zemi, kde ho lízal Mourek!! Doprčic, moje kakaíčko! ,,Moury, kde ses tady vzal?!!" zeptala jsem se kocoura, ale odpovědí mi bylo jen čiré *mňau*. No aspoň ten rohlík si dám. Pak jsem se oblékla a vyčistila jsem si zuby, taky smůla. Víčko šlo sice odšroubovat, ale ať jsem mačkala sebevíc, pasta ne a ne na kartáček! Koukla jsem se do "nitra" tuby a máčkla a prsk! Pasta se umístila na mém obličeji jako na trůně!!!!To je pech!Umyla jsem si tedy obličej a konečně si vyčistila ty zuby!!!!Stačila jsem si jen učesat vlasy a najednou se kouknu na hodiny a zděsila jsem se!Bylo 7:45h!!!!!!No to snad ne! Musím hned letět, abych to stihla! Vylítla jsem z domu rychle, víc než gepard nebo nějaká ta horská dráha v Prátru! Ale v půli cesty mě stihl déšť-vždyť svítilo ještě před chvílí slunko! Zařadila jsem turbo rychlost a metala do školy. Samozřejmě, aby toho nebylo málo, no takhle-co by to bylo za trapas a smůlu, kdybych já (dneska vážně šikulka) nezakopla a nespadla do té největší louže u školy?!Brrrr! Kalhoty byly naštěstí jen mokré, za chvíli určitě uschnou. Konečně jsem v budově školy, sucho a teplo, tedy teplo, to se říct nedá, docela zima.Uf, šatna ještě není zamčená a i kdyby, tak mám klíče.A to já ji zrovna zamknu, už, jak to tak vypadá, nikdo nepřijde. Zrovínka si nazouvám boty a najednou CRRRRRR!!!zvoní!Šup,šup, honem! Zase běžím, třídu mám blízko, proč to tedy trvá tak dlouho?! Z mého dumání mě vytrhl náraz do něčeho, načež jsem zjistila, že to byl pan ředitel. ,,Pro-promiňte" kníkla jsem a běžela dál. Konečně, moje třída-6.A.!Ajaj, pan učitel už tam je, máme Matematiku. Ťuk,ťuk. ,,Dále" řekne učitel a já vejdu. ,,Dobrý den, omlouvám se, že jdu pozdě ale..."trochu jsem se zasekla.Co mu mám jako říct?!Jdu pozdě, protože mám smůlu? Že byly komplikace? U té představy jsem se uchichtla.Učiteli už docházela trpělivost a proto mě napadla typická výmluva ,,..ale já jsem zaspala". ,,Dobrá, sedni si" řekl a byl pokoj.Teprve teď jsem si všimla, že všichni neúspěšně zadržují smích.Není divu. Sedla jsem si tedy do své lavice a nachystala si věci.Vše bylo bez problémů, ale ke konci hodiny jsem se zamyslela, ani nevím, jak mě napadlo zrovna tohle?! Á, červený ferrari, nejnovější model, zvedací dveře, prostě auto snů... ,,Tak kolik to je?" ,,2 000 000 koní..."odpověděla jsem stále zasněně.Ale pak jsem si všimla, že vlastně mluvím s učitelem a že tohle nebyla zrovna nej odpověď.Celá třída se rozřehtala a já byla zrudla jak rajče. ,,Hm...už jsi se probrala?! Dnes děláš jen potíže, to je-"chtěl se učitel rozjet, ale zarazilo ho zvonění a tak nám jen řekl: ,,Místo TV budete mít zeměpis."a odešel.            V zeměpise jsem jen nesla atlasy, které jsem rozsypala a musela sbírat.         V dějepise-test, u kterého jsem hrůzou vypískla, a taky jsem byla jako figurína a paní učitelka říkala: ,,Takhle vypadala pravěká žena, takhle byla vysoká..."hrůza! AJ-měla jsem říct anglicky větu, ale zkomolila jsem to nechtě na pěkně sprostou....A v poslední hodině, zase M, mi byla udělena poznámka, protože jsem řekla v hodině ,,Ty ......!" nahlas. Konečně-oběd.Áchjo-krupičná kaše.Při jídle to schytalo mé tričko a když jsem odnášela tácek, někomu spadla krupča na zem a já po ní samozřejmě slítla dolů na zem!No trapas jako hrom!!Po cestě domů v pohodě, ale jak mi došlo, že není zamknuto, běžela jsem-dnes už po několikáte a opravdu, u nás doma nahoře někdo byl!! Vzala jsem tedy zespoda váleček a šla neohroženě nahoru. ,,Á!VZDEJ SE ZLODĚJI,JÁ-JÁ-JÁ ZAVOLÁM POLICII!!!!!"řvala jsem..................... ,,Ale Peťo, to jsem já, dnes mě pustili z práce dřív!"řekla MAMKA-fakt vystrašeně. No perlička na dortu, že?! Ach jo!Ale už vím proč to- byl pátek 13! Jestli chcete seznam mých pátečních trapasů, řekněte si a to myslím vážně. Přece jsem šikulka! 

Petra Hušnerová, VI.A


 NEJNOVĚJŠÍ...

  1)  Filmy:

  • Jánošík (2.10.-4.10.2009, v16:00hod a 19:30hod)

        Příběh nejslavnějšího zbojníka, který bohatým bral a chudým dával. Stal se   symbolem lidového odporu proti panskému útlaku. Lidová    fantazie ho obdařila  přímo pohádkovými vlastnostmi. Zázračnou silou, neobyčejnou chytrostí a odvážnými činy.        

        ·         Bruno (9.9.-10.10.2009, v 19:30hod)

V Brunovi Baron Cohen divákům představuje další postavu z jeho jedinečné kolekce: homosexuálního módního komentátora, který je hostem nejlepších nočních show v každé německy mluvící země... kromě Německa. Co je Brunův cíl? Stát se největší rakouskou celebritou od dob Hitlera. Jeho strategie? Cestovat křížen krážem po světě v naději, že ho potká sláva a najde pravou lásku.

  • Hannah Montana (11.10.2009, v15:00hod a 17:30hod)

Walt Disney Picture přinášejí v extravagantním celovečerním filmu na stříbrné plátno televizní fenomén ze stanice Disney Channel. Miley Stewart se snaží stíhat školu, přátele a ještě svou tajnou identitu, popovou hvězdu. Když stoupající popularita Hannah Montany hrozí tím, že ovládne celý její život, je ochotna to podstoupit. Její otec ji proto odveze domů do Crowley Corners v Tennessee, aby poznala skutečný život, čímž spustí dobrodružství plné takové dávky legrace, smíchu a romantiky, že si to ani Hannah Montana nedokázala představit.

  • Veni, vidi, vici (16.10.-17.10.2009, v19:30hod)

Romantická komedie Veni, vidi,vici vypráví příběh mladého sympatického a sportovně nadaného Honzy, který se z chudého studenta stane slibným golfistou a okusí sladký život v záři reflektorů. Jenže málem ztratí nejen svou lásku, ale i sám sebe. Žánr romantické komedie dokresluje výběr atraktivních exteriérů a důraz na hudební složku s ústřední písní v podání Davida Kollera a Kristýny Peterkové.

2)Kniha:

  • Paris Hiltonová ŽIVOT NA HRANĚ / Životopis

Kniha ukazuje Paris nejen jako rozmazlenou movitou dědičkou, ale také jako odhodlanou, pracovitou a cílevědomou ženu. Autor vede čtenáře na mola módních přehlídek, na filmové premiéry i na excentrické párty. Představuje rovněž řadu mužů, kteří prošli Parisiným životem, včetně herce Leonarda DiCapria nebo člena hudební skupiny Backstreet Boys Nicka Cartera. Také adresář Parisiných přátel je plný hvězdných jmen - Britney Spears, Lindsay Lohan či Nicole Richie, která s Paris spoluúčinkovala ve slavné reality show The Simple Life.

                                                                 Zuzana Prchalová, 8.A


 Muzikál My Fair Lady (ze Zelňáku)

Slavný americký muzikál, který vznikl na motivy známé divadelní hry G. B. Shawa Pygmalion. Dnes již klasický muzikálový titul, který měl premiéru na Brodwayi v roce 1956 (o rok dříve než slavný Bernsteinův muzikál West Side Story, který je již několik let na repertoáru Městského divadla), vypráví známý příběh květinářky Lízy Doolittlové, která projde proměnou v sebevědomou mladou dámu...

To, že Líza i její otec, popelář Alfréd Doolittle, mluví v originále anglickým dialektem cockney, inspirovalo autora úpravy a režiséra Stanislava Mošu k převedení hry do brněnského prostředí a k použití místního nářečí, brněnského hantecu. Tak se zrodila My Fair Lady s přívlastkem ze Zelňáku, protože postava Lízy se přesunula z původní londýnské tržnice Covent Garden na brněnský Zelný trh. Nejde totiž jen o jazykovou inovaci, ale i o posun do místních reálií. A tak postavy v úvodu nevychází z Královské opery, ale z Reduty, kde nehráli Verdiho Aidu, ale lidovou operetku Na tý louce zelený...

S posunem muzikálu do nám blízké jazykové roviny a také směrem do současnosti, souvisí také změna jmen. V brněnské verzi nenajdeme Lízu Doolittlovou, ale Ďulínkovou, nikoli profesora Higginse, ale Jindřicha Hradského, místo plukovníka Pickeringa plukovníka Špičku a Freddy Eynsford-Hill prošel proměnou na Bedřicha Škodu-Vrchovského. Díky vtipné úpravě a vynikajícím hlavním představitelům (v čele s několika nositelkami cen Thálie) slibuje inscenace, kterou doprovází osmičlenný živý orchestr za řízení Karla Cóna, mimořádný divácký zážitek.  

 

 My Fair Lady

12. října 2009 jsme jeli na muzikál My Fair Lady do Brna. Jeli jsme autobusem asi hodinu, a když jsme dojeli do divadla, chvíli jsme čekali ve velké předsíni, kde byla zajímavá výstava obrazů. Za chvíli jsme se šli posadit do sedadel, které byly velice pohodlné. Když se rozezněly všechny nástroje, v hledišti vše ztichlo a zhaslo. Začalo hlavní přestavení, které bylo o chudé dívce Eliza, která prodávala květiny na trhu. Její otec byl alkoholik a vždy jí žádal o část vydělaných peněz. Jednou potkala na trhu bohaté pány, kteří se vsadili, že z této dívky pan Henry udělá vévodkyni. Plukovník nevěřil, že z takové dívky se stane vévodkyně, když pomalu neumí ani mluvit. Henry se snažil ji něčemu naučit. Výchova byla drsná.  Nakonec se naučila dobrému chování. Henry byl agresivní, chtěl Elizu uhodit, ale nepovedlo se mu to. Nedokázal to, protože se do ní zamiloval. Nakonec se políbili a byl konec.  Plukovník prohrál sázku. Paní kuchařka za mnou byla velice vyřechtaná a já ostatně taky. Velice se nám to líbilo. Pak už nás čekala jen cesta domů.

David Raudenský


 Gen Rosso-návštěva v Letovicích           

Hudební a taneční skupina Gen Rosso vznikla v polovině šedesátých let. Od té doby v ní působilo na 200 členů  z nejrůznějších koutů světa. Z této multikulturní rozmanitosti soubor těží jak hudební, tak textové inspirace. Jejich písně i samotný život ukazuje, že multikulturní společenství může být obohacením - pokud dokážeme přijmout odlišnost toho druhého.

Workshopy- Mohli jste se tu setkat se spoustou workshopů např.: Hip Hop, Brazilský tanec, Moderování,  Sbor, Band,Hip Hop gang, Divadelní,

Osvětlování,....,ve kterých vám různí lektoři pomáhají rozvíjet talent.

 1.den- (Úterý) Jsme na zámku v Letovicích měli seznamovací večer. Probíhalo to následovně: Sešli jsme se v jízdárně zámku, kde se setkalo asi 150 dětí 4 národností (Polska, Česka, Německa a Maďarska). Pořadatelé nám promítli něco o tom, co je skupina Gen Rosso. Každý člen skupiny o sobě a své historii řekl pár slov a rozdělili nás do skupinek podle národností. Každá skupinka měla za úkol v krátkem čase nacvičit báseň, píseň nebo říkanku svého jazyka. Potom každou skupinku vyzvali na podium a museli předvést, co si připravili. Na rozloučenou nám Gen Rosso zahráli svoji píseň a všichni se těšili na druhý den, hlavně na rozdělění do workshopů.

2.den- (Středa) Ráno jsme přišli, přivítali se písní a rozdělili nás do workshopů. Šli jsme se svými lektory do Základní školy. Hned jak jsme dorazili do ZŠ, začalo pilné cvičení a škola se proměnila ve velkou hudebnu. Cvičili jsme celé dopoledne a zažili spoustu legrace (hlavně když neumíme cizím jazykem J). Odpoledne jsme měli odpočinek, ale kdo chtěl, mohl si poslechnout přednášku o projektu Silní bez násilí.

3.den- (Čtvrtek) Tento den už nebyl moc veselý, protože jsme se pořádně zapotili. Na pátek jsme celé dopoledne dopilovávali a ladili chyby. Odpoledne jsme měli na výběr ze dvou her a večer opět přednáška.

4.den- (Pátek) Na tento den se všichni už od začátku těšili.

Od dopoledne jsme měli generálky na koupališti v Letovicích.

Čím více se blížil večer, tím více jsme byli nervózní. V 19:00hod začal předprogram, ve kterém vystoupila skupina  7 pumprlíků, dechový orchestr,....V tomto předprogramu také účinkovali členové některých workshopů např.: Sbor,Hip Hop...Ve 21:00 hod vše vypuklo!!!!!!

Muzikál zahájila píseň STREETLIGHT a za chvíli se všichni ponořili do děje muzikálu. Na to, jakou jsme měli trému, proběhlo naštěstí vše v pořádku.

Na konci muzikálu jsme sklidili velký aplaus a každý člen skupiny se uklonil.okud máte zájem o podrobnější informace naleznete je na stránkách www.genrosso.com       
      Gabaríková Anna ,Prchalová Zuzana


 Beseda s policií- týden mobility 

V pondělí 21.9.2009 v ZŠ Letovice Komenského 5 jsme se třetí hodinu dozvěděli, že místo českého jazyka půjdeme do třídy VI.D., kde bude probíhat beseda s policií ČR.Všichni jsme měli radost a super náladu, a po cestě jsme (samozřejmě) ,,trochu" zlobili a kecali.
Než jsme šli do VI.D, tak jsme si museli z VI.B. donést ještě židle. Ouuuu...to byla zácpa! Ale nakonec jsme se konečně usadili. Byl tam místostarosta pan Kuda (který i fotil), jeden policista -a zároveň i bývalý žák naší školy- a paní policistka.Také jsem zapomněla dodat, že tam byla i celá třída VI.D. Nejdříve jsme se dozvěděli, že si budeme povídat o tom, co je to týden mobility, což jsou různé akce atd. Poté jsme si představili celý program, co budeme celou hodinu dělat. Prvně bylo na řadě opakování dopravních značek, potom jsme si říkali, co má být nezbytně (!) na kole a na konec nemohly chybět křižovatky. Dostali jsme do skupinek taková ,,kola" a na tom byla různá auta, cyklisti a my jsme vždycky museli uhádnout, kdo pojede první, druhý a třetí.Naše skupina sice neuhádla, ale kluci z naší třídy ano. Za každou správnou odpověď dostala ona  dotyčná skupina za odměnu reflexní samolepky.Také nám rozdali na ukázku fotky z dopravních nehod, no abych řekla pravdu, hrůza a děs!!!Než jsme si stihli ještě popovídat zazvonilo CRRRRRR! a my se museli jít bohužel opět normálně učit. ACH JO! Ale bylo to super a poučné, za mě tedy říkám, že se mi to líbilo!Petra Hušnerová,VI.A.

Beseda s policisty
21.9 2009 přišli do školy policisté a pan místostarosta Bohuslav Kuda pohovořit o dopravní tématice.Všichni jsme se sešli ve třídě 6.D. Pan Kuda nám říkal, co je to den mobility, že je to den bez aut. Potom nám dávali hádat značky a zjišťovali, co umíme a neumíme. Dále nám říkali, ať nosíme my i naši rodiče helmy, aby se nám na kole něco nestalo. Nakonec nám ukazovali na obrázku křižovatky a my jim říkali, jaké auto, nebo jaký cyklista pojede první a za to nám dávali samolepky. Potom zazvonilo a beseda skončila.
Vojtěch Zachoval

 Beseda s policií   

Dne 21.9.2009 všechny šesté třídy měly besedu s policií, která se konala v letovické škole Komenského 5. S policií přišel i pan místostarosta Bohuslav Kuda. První jsme si opakovali dopravní značky a většinu jsme jich znali. Řekli jsme si také základní výbavu kola. Slyšeli jsme, jaká nehoda se může stát bez helmy a rozhodovali se, kam na které křižovatce pojedeme.Za správné vyřešení jsme dostali reflexní nálepku na oblečení. Když jsi v křižovatkách neuspěl, dostal jsi samolepku na konci hodiny.Policisté nám ukázali měřič alkoholu v krvi, který zjistí, kolik promile člověk měl. Měli s sebou i něco podobného s drogami, ale tady se zjistí i jakou drogu dotyčný měl a dozvěděli jsme se, že droga se v těle udrží až týden.Myslím si, že každý z nás si něco vtloukl do hlavy. Byla to moc zajímavá a poučná hodina...

Nikol Halamásková VI.A


 KIDS TO KIDS - Děti dětem 

V minulém školním roce naši školu, žáky a jejich rodiče přizvala zástupkyně humanitární služby Mgr. Lenka Hančíková k účasti na mezinárodním humanitárním projektu KIDS TO KIDS - Děti  dětem zaměřeném na pomoc dětem v obci SAN JACINTO v NIKARAGUI. Děti z naší školy mohly poslat malý balíček se základními hygienickými a školními potřebami, malým dárkem, fotografií, obrázkem a krátkým pozdravem v angličtině nebo španělštině. Za naši školu bylo odesláno celkem 55 balíčků, projektu se zúčastnilo 35 žáků 1. stupně, 39 žáků 2. stupně a tři paní učitelky. Všem zúčastněným za tento projev dobré vůle patří poděkování.

SOMOS UNA FAMÍLIA - JSME JEDNA RODINA.

Lili a Pepík

Seznamte se s Lili a Pepíkem. Lili a Pepík můžou být vašimi kamarády. Lili a Pepík mají nejraději dobrodružství. Jako na příklad, když tentokrát odjeli  k moři. To určitě neuhodnete, co u moře našli. Když se Pepík  potápěl, tak viděl spoustu krásných rybiček a taky viděl korálové útesy. Pak na dně moře našel zlatou kliku.Vyplaval na hladinu zavolal Lili, jestli by mu nepomohla najít klíček.

Tak Lili skočila do vody, aby mu pomohla najít ten klíček. Lili s Pepíkem plavali na dno. Pepík byl u kliky,co Lili zatím hledala klíč.Lili uviděla velkou rybu, ta ryba otevřel tlamu a pak ji zavřela. Před tím, než ji zavřela, tak si Lili všimla, že se jí něco zlatě třpytlo v krku. Ryba si zívla a Lili jí vklouzla do krku.To, co se zlatě třpytilo, byl zlatý klíč, Lili s ním plavala za Pepíkem. Pepík si vzal od Lili klíč a odemkl dveře. Oba vlezli do dveří a samozřejmě, že to jsou dveře do jiného podmořského světa. Byl tam jakýsi pán, který se prý jmenoval Poseidon. Víte, kdo to byl Poseidon? To byl vládce všech moří. Ale proto, že se ho Lili a Pepík báli, tak vyplavali zpátky a zavřeli dveře a zamknuli je. A zahodili ten klíč do písku. Teď leží klíč někde v písku. Zazvonil zvonec a pohádky je konec.                                       Autorka pohádky : Adéla Forgáčová


 Je v Praze blaze?

      Ve čtvrtek 24. září jsme jeli na celodenní exkurzi do Prahy.

     Na místo jsme dorazili vlakem. V programu jsme měli prohlídku mnoha pražských zajímavostí, se kterými jsme se předtím seznámili v hodinách občanské výchovy, např. Pražský hrad, rozhledna na Petříně a Karlův most. Nejvíce se nám líbil šašek, který zpočátku vypadal jako atrapa , ale ve skutečnosti to byl živý člověk. Zasmáli jsme se také v zrcadlovém bludišti na Petříně. Na závěr jsme měli rozchod, kde jsme poznali záludnosti Václavského náměstí a koupili si drobné dárky.

     Na  exkurzi jsme se pobavili i poučili. Už víme, že Praha má mnoho zajímavostí.

 třída 7. A


 Exkurze

 1.10. jsme naše třída a 8.d. vypravili do muzea v Malých Svatoňovicích.Ráno bylo chladné a cesta autobusem ubíhala velmi pomalu asi tři hodiny.                                            
                                                    Na místo jsme dorazili trochu opožděně. Uvnitř bylo teplo a útulno. Naše kroky směřovaly do prvního patra, které je věnováno Karlu Čapkovi. Nachazelo se tu i jeho vysvědčení, na kterém bylo chybné datum narození.Paní průvodkyně, která nás provaděla spodním i horním patrem, říkala ty nejzajímavější a nejdůležitější informace. Po výkladu byla možnost si všechny vystavené exponáty lépe prohlédnout  Druhé patro bylo zase o Josefu Čapkovi. Na stěně visely jeho vlastnoručně malované obrazy. Některé ale chyběly , protože byly zapůjčeny na jinou výstavu. Ve městě Náchod měli všichni rozchod po náměstí.Domů jsme dojeli po čtvrté hodině odpoledne.   Exkurse byla velmi zajímavá a poučná. Zpáteční cesta byla dlouhá a vyčerpávající.              

 1.října se žáci 8.A a 8.D zúčastnili literární exkurze do Malých Svatoňovic. Cesta byla velmi dlouhá, jeli jsme téměř 4 hodiny i s přestávkou. Chvíli jsme čekali před Muzeem Bratří Čapků, paní učitelky se šly domluvit jestli nás ještě vezmou protože jsme přijeli nejméně o hodinu později.Paní průvodkyně se nás ujala.Nejdřív jsme byli v prvním patře, které je věnováno Karlu Čapkovi, měli jsme možnost zhlédnout např.: Karlovo vysvědčení nebo ručně vypracované a malované talíře, které věnoval svojí sestře Heleně jako svatební dar.Byli tam také zajímavosti o jeho dílech. Jeden z panelů byl věnován článkům o Karlově smrti. Když jsme si všechno prohlídli pokračovali jsme do druhého patra kde byl popsán život Josefa Čapka a byly tam vystaveny i origináli jeho obrazů. Měli jsme prohlédnuto a tak jsme se odebrali do autobusu, který nás odvezl do Náchoda kde jsme měli hodinu a půl rozchod.Po uplynulém rozchodu následovala cesta domů.

Tato exkurze se mi líbila, jen ta cesta byla dlouhá a úmorná.

TEREZA BEZDÍČKOVÁ, 8.A


 Hodina pod zemí aneb Spoléhej se jen na světlo svíčky 

2.října 2009 navštívily třídy IX.C a IX.D pevnost Josefov.

Při vstupu do pevnosti jsme ještě netušili, co nás čeká.Každá dvojice dostala ruční lampu se svíčkou, kterou jsme si svítili na cestu. Po dvojicích jsme chodili v chodbách, které se místy stále více zužovaly a jinde byly pěkně nízké, takže vyšší z nás měli co dělat, aby si nesrazili hlavu.

Podzemní pevností nás provázel senza průvodce, který nám prohlídku doplňoval poutavým výkladem. Celkově jsme nachodili asi 1 km, ale udivilo nás, když nám pan průvodce řekl, že podzemní chodby byly až 45 km dlouhé. Ještě více nás překvapilo, že vojáci zde museli chodit po tmě a k orientaci jim sloužily jen kovové tabulky s vystouplým číslem označující číslo chodby.

Na konci prohlídky jsme zhasli svíčky ve svítilnách a museli jsme jít kus cesty po tmě, abychom se aspoň trochu vžili do nelehké situace vojáků, kteří pevnost stavěli, strážili                       a bránili. 

Dominik Bednář a Martin Boček, IX.D


 Návštěva u Čapků

Dne 2.října 2009 jsme se vypravili na literární exkurzi do Malých Svatoňovic, kde se nachází Muzeum bratří Čapků. Prohlédli jsme si obě patra. Expozice umístěné v jednotlivých poschodích  se zaměřují  na jednoho ze sourozenců. První patro je věnováno Karlu Čapkovi. Podle našeho názoru bylo toto patro zajímavější, protože s životem a dílem  spisovatele jsme se seznámili již loni v hodinách  literární výchovy. Byli jsme velice překvapeni pohledem na vysvědčení. Zjistili jsme, že tak známý spisovatel procházel s trojkami z pravopisu. My jsme se však mohli přesvědčit,že i přes některé neúspěchy ve škole napsal spoustu knih. Každá kniha v muzeu měla svou skleněnou vitrínu. Asi po půl hodině jsme se přesunuli do druhého patra, které je věnováno Josefu Čapkovi.Tato část byla zaplněna originály obrazů Josefa Čapka. Přestože měl z výtvarné výchovy pouze chvalitebnou, maloval výtečně a s citem.V této části nás velice zaujaly skleněné vitríny  s dochovanými malířskými potřebami.

Musíme také podotknout, že nás prováděla velice příjemná paní průvodkyně.

Marcela Floková a Jitka Tušlová, IX.D


 Velká pardubická

 Historie...

Jak je všeobecně známo, vznikla Velká pardubická z tradice parforsních honů, které měly u šlechty v minulém století obrovskou popularitu.

Rozšířil se hlavně anglický způsob honu, který byl spojen

s překonáváním přírodních překážek, probíhal mnohem rychleji než původní francouzský hon a zvěř při něm byla vždy ušetřena pro další štvanici. U nás propagoval parforsní hodiny především hrabě Oktavián Kinský, který dovezl z Anglie originální smečků psů i s psovodem a v roce 1936 uspořádal první hon na jelena. V Pardubicích vznikla v roce 1841 z iniciativy knížete Františka Lichtensteina - Pardubická honební společnost. Okolí města bylo pro hony jako stvořené, a tak není divu, že se zanedlouho staly podzimním setkáním společenské smetánky z domova i ze zahraničí, hlavně v letech 1872 a 1877, kdy vedl hony kníže Fürstenberg.

Josef Váňa...

Neděle 11.října 2009 vstoupí do historie jako Josefa Váni. V tento den ještě více umocnil přívlastek legenda. Pošesté vyhrál Velkou pardubickou České pojišťovny. ,,Je to něco úžasného," říká muž, který za pár dnů oslaví už 57. narozeniny. Před letošním 119. ročníkem se mu příliš nevěřilo. V sedle osmiletého Tiumena nepatřil k hlavním favoritům. Ale na trati si vedl mistrovsky. A v cíli si mohl užívat ovace pětatřiceti tisíců diváků. Po dvanácti letech, které uplynuly od jeho posledního triumfu s Vronskym, znovu vyhrál. Jako žokej už pošesté v kariéře. Jako trenér dokonce posedmé. V obou směrech je rekordmanem v historii slavného překážkového dostihu. ,,Měli jsme štěstí, že nám to všechno vycházelo. Bez toho se nedá Velká vyhrát," říká Josef Váňa, jenž své první čtyři triumfy ve Velké vybojoval s legendárním ŽELEZNÍKEM.

 Moje pocity ze závodu...

Abych pravdu řekla, moje fanynka byla SIXTEEN, ale Váňa je prostě Váňa. Podle mého názoru je to prima žokej, ale i trenér. S koníkama to prostě umí, to se musí nechat!! Když se blížil poslední skok, bylo pořadí 1. Tiumen, 2. Sixteen,..... Doufala jsem, že to SIXTEEN ještě dotáhne,ale na Pepíka prostě neměla. Ještě musím podotknout, že moje favoritka byla jenom o chloupek za Tiumenem. Závod byl velice pěkný, napjatý a pořádně dlouhý. Kdo má alespoň malé místečko v srdíčku pro koně, doporučuji Vám se podívat živě na Velkou pardubickou.      

.                                                                                                                Prchalová Zuzana, 8.A


Pobyt v Kirchlintelnu


Pátek, 16.10.2009
 

Když jsme přijížděli ke škole, byli jsme mile překvapeni. Paní učitelky nám sehnaly luxusní autobus, ve kterém to vypadalo nádherně. Kufry a tašky jsme si dali do zavazadlového prostoru autobusu a nastal čas loučení. V 7:00 jsme vyjížděli a mávali nám jak rodiče, tak i pan ředitel s paní zástupkyní. Pohodlně jsme se usadili, protože nás čekala dlouhá cesta a my si ji chtěli užít. Náš směr byl Svitavy, pak Litomyšl, Pardubice, Hradec Králové, Praha a česko - německé hranice . V Česku jsme zastavovali dvakrát a mnozí z nás si kupovali časopisy a něco na zub. Pan řidič nám pustil v průběhu celé cesty tři DVD. Po přejetí hranic jsme měli směr Leipzig, Magdeburg. Zastavovali jsme třikrát, protože zde byla cesta delší. Když jsme v 19:00 dojížděli do Kirchlintelnu, byli jsme všichni nervózní a nedočkaví, jaká ta naše rodina bude. Když  německé učitelky spatřily autobus, začaly nám mávat a my jim to opláceli. Poté nás rozdělili do jednotlivých rodin. My si vzali své tašky a jeli s našimi novými rodinami domů. Tam jsme  se najedli, popovídali si (dle našich jazykových možností - rukama, nohama) a šli jsme spát, protože jsme byli po dlouhé cestě unavení.

 A. Halatová, 8.D

Sobota, 17.10.

Druhý den, co jsme přijeli, jsme někteří šli do školy a někteří jsme měli program v rodinách. Ve škole jsme se sešli ve velké a hale a z velké haly jsme šli do tělocvičny. V tělocvičně jsme si mohli vyzkoušet např.uměle vytvořenou horolezeckou stěnu. Byla to zábava šplhat, ale se i dívat na ostatní, kteří také lezli. Dopoledne bylo krásné a také rychle uteklo. Odpoledne jsme měli v rodinách.

 Neděle, 18.10.                                      

Měli jsme volný den v rodinách, kde každá rodina měla pro nás připravený svůj vlastní program. Někteří navštívili bazén, pouť v Brémách, nakupování a někdo byl doma s hostitelskou rodinou.

Já jsem byla tentokrát už podruhé v této rodině, a tak jsme společně odpoledne vyrazili na bowling, kde jsme si zahráli, ale i pobavili našimi sportovními výkony.

K večeru jsme navštívili jejich babičku a ostatní příbuzné.Byla jsem mile přivítána s pravým německým pohoštěním.Konverzace v některých chvílích trochu vázla, ale i tak to byl velmi úžasný den.Večer jsme u krbu jedli pizzu a povídali si a k tomu nám pomáhaly ruce i nohy.

Kristýna Červinková, 9.C 

 Německo-pondělí, 19.10. 

V pondělí ráno jsme šli do vyučovacích hodin svých hostitelů. Bylo to docela zajímavé, učí se podobné věci  jako my, ale mají jiný styl výuky.Potom jsme společně hráli hry na seznámení.A proběhla taky procházka Kirchlintelnem.

V poledne jsme šli ve škole na oběd, tam jsem zjistila, že naše obědy  jsou zlaté J.Po obědě jsme jeli do nedalekého Verdenu, kde jsme hráli takovou hru.Chodili jsme a hledali různá místa a nakonec nám z toho vyšla tajenka.Měli jsme tam také rozchod, abychom si mohli něco koupit. Nazpět jsme domů jeli autem, a večer doma hráli různé hry a povídali si. Pondělí se mi líbilo, protože jsem mohla být se svými přáteli.

 

Úterý 20.10.2009 4.den 

Bylo úterý 20.10.2009 07:00hod. a všichni jsme seděli v autobuse, který nás měl dovézt k dlouhoočekáváné návštěvě Severního moře.Cesta trvala přibližně 3 hodiny jízdy. Ale uteklo to tak rychle , protože každý z nás byl po ránu ospalý a tak někteří si v autobuse zdřímli.
Nakonec jsme dorazili na místo.Všichni jsme se shromáždili a vyrazili k budově u Severního moře.Byli jsme v celku nedočkaví, tak jsme se šli už k Severnímu moři rovnou kouknout, samozřejmě, když jsme přijeli, tak byl odliv.A tak jsme viděli pouze bahno a kousky kaluží moře.Společně jsme se vraceli do budovy, kde jsme si odložili naše věci, abychom je nemuseli táhnout s sebou a přezout se do gumáků. Konečně přišel čas na to, abychom vyrazili.
Dva provaděči se nás ujali, měli s sebou dokonce i dva psy.Skupina Němců dostala jednoho provaděče a my též.Jenomže ani jeden z provaděčů neuměli česky a tak jedna paní, co dříve pocházela z Česka se toho ujala.A mohli jsme vyrazit . Pán  nám ukazoval na povrchu bahna  viditelné chodbičky mořských červů.Narazili jsme i na mořské řasy, někteří z nás je dokonce i ochutnali.
Říkali , že to bylo, jak kdybyste jedli gumu -prostě to nemělo chuť.Akorát jim pak zůstal písek za zubama .Během pánova povídání jsme si někteří nasbírali mušle.(Příští den jsme z nich dělali zdobení na obrázky).Když nám pán něco povídal, tak jsme se zastavili a někdo se do toho bahna propadal, že mu pak ani z toho nešla vyndat noha.Někteří ještě nevěděli, jak odliv a příliv funguje a i to nám pán vysvětlil. Potom nám říkal, že zkusí vidlemi vytáhnout z bahna nějakého červa.A opravdu, povedlo se mu to! Bylo to opravdu takový růžový, oválný a nechci být sprostá tak nehezký ! A ten pán to vzal na ruku!!!No byli jsme už opravdu daleko, kde začínaly být velké přítoky různých řek,v dálce jsme viděli alespoň 2 lodě.A bylo načase se pomalu vrátit zpět.A tak jsme se celí zmrzlí vraceli nazpátek.
Když jsme přišli do budovy, tak jsme se přezuli z gumáků do bot a vedle v místnosti byly připravené mikroskopy s různými živočichy ze Severního moře.Uprostřed místnosti na velkém stole byly vykuchané škeble-byl tam opravdu velký zápach.Pak jsme si na to zvykli a šli pozorovat například maličkého kraba nebo toho červa, co jsme viděli na pánově ruce..a mnoho dalších takových mořských potvůrek.Když už se nám program chystal ke konci, začínal příliv, někteří si to šli ještě vyfotit.A udělat pár posledních společných  fotek od Severního moře.Nakonec jsme všichni už byli v autobuse a tak jsme mohli vyrazit zpátky k naším ubytovávajícím rodinám.

L.Švábová,8.D                                                                                                                              

Středa, 21.10.

Část středečního rána jsme strávili hraním společenských her.Asi po hodině hraní jsme se přesunuli na městskou radnici v Kirchlintelnu,kde nás přivítal starosta města Wolfgang Rodewald.Po návratu z radnice jsme se zúčastnili  vyučovacích hodin našich hostitelů.Asi dvě vyučovací hodiny jsme zjišťovali rozdíly ve způsobech vyučování,mezi naší českou a hostitelskou německou školou.Po skončení vyučování jsme navštívili  učebnu přírodopisu,kde jsme pomocí žehliček  a voskových pastelek malovali zážitky z výletu k Severnímu moři.Odpoledne jsme strávili v hostitelských rodinách.

P. Doppler

 Hamburg

Ve čtvrtek 22.10. na nás čekal Hamburg.Asi po dvouhodinové cestě jsme konečně dorazili na místo. Okolo nás bylo krásné velké město. Jako první jsme v Hamburgu měli na plánu plavbu lodí. Za chvíli jsme byli v přístavu, kde byly všelijaké lodě - malé,velké,výletní, nákladní ...

Nastoupili jsme na lodˇ . Spatřili jsme spoustu lodí, které byly výletní, ale i nákladní.Spousta nás věčně fotila.Po krajích jsme mohli vidět různé druhy ptáků, ale nejen živočichy ale i různé starší budovy. Bohužel všechno jednou skončí a i náš výlet lodí.

Sotva jsme vystoupili z lodě, jeli jsme metrem až na náměstí, kde jsme dostali rozchod.Někdo šel do obchodů s oblečením , ale jiní třeba do obchodního centra a nebo do nějakého občerstvení. Tím náš výlet v Hamburgu bohužel končí. 

23.10.2009 - Pá
Ráno jsme šli do školy, kde jsme byli ve dvou vyučovacích hodinách. Po nich jsme se v hale s našimi kamarády podělili o zážitky. Když zazvonilo, šli jsme do učebny, ve které jsme dokončovali obrázky a na ty jsme potom lepili mušle ( od Severního moře ), kaštany, šišky a listy, které jsme měli za úkol nasbírat. Když jsme se všichni vystřídali u žehliček a u lepení dekorací, prohlédli jsme si obrázky a šli jsme s našimi německými kamarády domů. Po odpoledni stráveném v německých rodinách jsme se všichni sešli v 16:30 ve školní jídelně, kde jsme si prohlédli fotky z celého týdne, popovídali jsme si, najedli jsme se a s úderem devatenácté hodiny jsme šli na Halloweenskou party, která proběhla v hale školy. Asi za půl hodiny jsme tančili jako o život. Čas utekl jako voda a bylo 22 hodin a my jsme se museli rozloučit jak se školou, tak s našimi novými kamarády, které jsme poznali na party.

 Je 25.10, neděle kolem 7 hodiny ranní a všichni se začínáme pomalu scházet před školou v Kirchlintelnu. Ještě jsme si zašli do školy pro naše obrazy, které jsme vyráběli v pátek žehličkou.Náš pan řidič nám začne dávat zavazadla do autobusu a my se začínáme loučit s našimi německými přáteli a rodinami.Nebylo lehké je opustit skoro po 8 dnech, protože jsme si je všechny velmi oblíbili. Po 7hodině jsme konečně vyjeli.Kolem 13.hodiny jsme přejeli české hranice, všichni začali psát a volat domů a čímdál víc se těšili na svou rodinu a přátelé.Asi v 18 hodin jsme konečně dorazili do Letovic, kde na nás čekali naši rodiče.Cesta byla dlouhá ale stálo to za to.

Prudilová Anna,Jurnečková Michaela 9.C


Přespolní běh 

Prvního říjnového dne se jelo do Lysic na Přespolní běh. Na toto místo jelo asi 16 škol a strašně moc dětí.

ZŠ Letovice byla jedna z nich a od nás jelo asi 20 zástupců. Dojeli jsme na místo, řekli si pár informací a  čekali jsme na 1. závod a to byl mladších žákyň, které běhaly 1,5 km. Poté startovali mladší žáci a ti měli 2 km. Vyvěsily se výsledky mladších zástupců a běžely starší žakyně a potom žáci. Dívky zdolávaly 1,5 km, ale chlapci 3 km. Všichni pořádně fandili, aby potěšili závodníky. Bohužel se nikomu z naší školy nepodařilo umístit do 3. místa, ale přece jenom to jsou krásné výsledky!!!                                                                                                                                                  

                                                                                                                                                          

BĚH ZÁMECKÝM PARKEM 2009  

 

 

                                     

 

 

 

XIII. ROČNÍK ZÁVODU 

 Dne 16. září 2009 se uskutečnil tak jako každý rok Běh zámeckým parkem. Celkový počet závodníku bylo 89. 

KATEGORIE A

 Předškoláci dívky a chlapci

1. Kristýna DVOŘÁČKOVÁ

  • 2. Dita LEINVEBEROVÁ
  • 3. Tereza KOTOULKOVÁ
  • 4. Aneta ZEMÁNKOVÁ
  • 5. Zdena MARKOVÁ
  • 6. Patricie HOLÍKOVÁ
  • 7. Viktorie KŘÍŽOVÁ

 

  • 1. Dominik PODIVÍNSKÝ
  • 2. Patrik PELÍŠEK
  • 3. Jan HLAVÁČEK
  • 4. Tobiáš ŘEHOŘ
  • 5. Kryštof DVOŘÁČEK
  • 6. Roman BOHÁČEK
  • 7. Oliver DVOŘÁČEK
  • 8. Filip NĚMEC
  • 9. Jiří PILÁT

 

 

KATEGORIE B

 1.třídy dívky i chlapci 

 

  • 1. Kateřina PROVAZNÍKOVÁ
  • 2. Tereza ŘEHOŘOVÁ
  • 3. Monika KOPECKÁ
  • 4. Jolana ŠMÍDLOVÁ
  • 5. Lucie ZEMÁNKOVÁ
  • 6. Anna BOHATCOVÁ
  • 7. Klára DVOŘÁČKOVÁ
  • 8. Kateřina KALASOVÁ
  • 9. Alžběta KŘÍŽOVÁ

 

  • 1. Martin KOTOULEK
  • 2. David KALAS
  • 3. Kristián TIHON
  • 4. Lubomír LOUBAL
  • 5. Tomáš BRABLEC
  • 6. Jakub ONDŘÍČEK
  • 7. Tobiáš ŠLESINGR

 

 KATEGORIE C

II. a III. TŘÍDY DÍVKY A CHLAPCI

 1. Marie SLECHANOVÁ

  • 2. Ludmila PŘICHYSTALOVÁ
  • 3. Sára ŘEHOŘOVÁ
  • 4. Karolína SIČOVÁ
  • 5. Nela FILIPI
  • 6. Petra JANOUŠKOVÁ
  • 7. Pavla PULCOVÁ
  • 8. Barbora TOMÁNKOVÁ
  • 9. Adriana POKORNÁ

 1. Karel DUFEK

1.   Dominik PRUDIL

  • 2. Jakub VRÁNA
  • 3. Václav SUK
  • 4. Jakub HERMANN
  • 5. Jaroslav HALATA
  • 6. Martin ANDRLE
  • 7. Patrik BOHATEC
  • 8. Filip DANĚK

 

 KATEGORIE D

IV. a V. TŘÍDY DÍVKY A CHLAPCI

 1. Karolína PAVLŮ 02:05

  • 2. Gabriela LEFLEROVÁ 02:14
  • 3. Kateřina HORSKÁ 02:16
  • 4. Karin SOUČKOVÁ 02:21
  • 5. Michaela MAZALOVÁ 02:28
  • 6. Aneta HOLUBOVÁ 03:24

 

  • 1. Jan SÜSS 01:51
  • 2. Michal DUFEK 01:57
  • 3. Vojtěch CICHRA 02:03
  • 4. Pavel TIHON 02:04
  • 5. Jan ANDRLE 02:13
  • 6. Adam PROVAZNÍK 02:19
  • 7. Robert SVOBODA 02:23

 

KATEGORIE E

VI. a VII. TŘÍDY DÍVKY A CHLAPCI

 1. Denisa MAZALOVÁ 03:29

  • 2. Pavla KADERKOVÁ 03:33

 

  • 1. Ondřej PRUDIL 03:14
  • 2. Miroslav LÁTAL 03:16
  • 3. Pavel SLECHAN 03:17
  • 4. Matěj ŠMÍDL 03:18
  • 5. Jakub DVOŘÁK 03:24

 

KATEGORIE F

VIII. a IX. TŘÍDY DÍVKY A CHLAPCI

 1. David JANKŮ 04:20

  • 2. Radovan PLŠEK 04:21
  • 3. Stanislav ZATLOUKAL 04:22
  • 4. David BOHATEC 04:45
  • 5. Jiří POKORNÝ 05:12

 1. Jana SARNOVÁ      04:47

2. Adéla ŠVONCOVÁ      

3. Kristýna ČERVINKOVÁ          05:33

4. Lenka GABARÍKOVÁ            05:35


 VTIPY

Na jednom zájezdu u moře. Lidi se koupou v deltě řeky a dobře se baví. Jeden turista se zeptá průvodce: "Jsou tady krokodýlové?" "Ne. Oni se bojí žraloků."

 Mluví spolu dva přátelé a ten jeden povídá: "Člověče, moje manželka je skutečně anděl." Kamarád odpovídá: "To se teda máš, ta moje ještě žije."

Jdou dva hadi a jeden druhému povídá: „ Ty, Franto, jsme my jedovatí hadi? " „ Ne proč? " „ Uf, to se mi ulevilo, protože já se před chvilkou kousl do jazyka."

 Ptá se Pepíček paní učitelky: "Mohu být potrestán za něco, co jsem neudělal?"
Učitelka: "To v žádném případě!"
Pepíček: "Tak to je dobře. Já jsem totiž neudělal domácí úkol!"

Přiběhne Pepíček k benzínové pumpě s kanystrem: "Deset litrů benzínu, honem!"
"Co je, hoří snad?"
"Jo, naše škola. Ale nějak to uhasíná."

Babička zpívá večer vnukovi ukolébavku. Po chvíli se vnuk ozve:
"Babi, jdi si zpívat do kuchyně - chce se mi spát."

Myš se vrátí z laboratoře zpět do své klece a říká kamarádce: "Tak jsem si toho doktora Smitha pěkně vycvičila." "Opravdu?" "Vždycky, když zmáčknu to červené tlačítko, tak mi přinese jídlo."

"Magdaleno, dnes večer očekáváme k večeři hosty, připravte všechno potřebné," říká domácí paní. "Ano paní. A přejete si, aby ještě někdy přišli?"

Aktuality

 
webdesign: frogDesign.cz © 2008 code & programming: © 2008