číslo 47

Přátelé, kamarádi,

Než jsme se nadáli, už je to tady. Asi je vám všem jasné, co tím myslíme. Samozřejmě konec tohoto školního roku. A s ním i poslední číslo vašeho oblíbeného časopisu. Takže, než jej dočtete, bude u konce i školní rok. Doufáme, že to bude pro vás zajímavé čtení, v závěrečném finiši se nám podařilo dát dohromady poměrně dost zajímavého čtení. Najdete tu opět rozhovor, anketu, zprávičky o dění ve škole, vyprávění o cestách do Anglie i do Německa, informace o některých projektech, a také nějaké ukázky žákovských prací. A další a další...... příjemné počteníčko!
Chtěla bych poděkovat všem členům redakční rady za jejich celoroční práci, protože tvorba časopisu je nikdy nekončící proces. Sotva jedno číslo vyšlo, my už jsme přemýšleli nad novým. Obzvlášť velké poděkování patří členům redakční rady - deváťákům, kteří se po prázdninách vydají na střední školy a možná budou pracovat na jiných školních časopisech. Moc jim děkujeme, někteří to s námi táhli celé 4 roky a je za nimi vidět pořádný kus práce.
Přejeme všem žákům, žákyním, pedagogům i zaměstnancům školy pohodové prázdniny, mnoho sluníčka i pěkných zážitků!!!!
Váš

 


OBSAH


Úvoďák                         str. 1
Svátky, Velikonoce        str. 2 - 4
Rozhovor                      str. 5
Přijímačky, proslov       str. 6 - 7
Zprávičky                     str. 8 - 17
Dějepisná exkurze        str. 18 - 22
Sporty                          str. 23
Anglie                          str. 24 - 29
Pobyt v Kirchlintelnu     str. 30 - 35
Nejlepší česká škola     str. 36
Výlet                           str. 37
Ze žákovských prací     str. 38 - 40
Vtipy                           str. 41


Svátky měsíce:
Dubna:
• 7. 4.(Čtvrtek)- Den vzdělanosti, Světový den zdraví.
• 20. 4.(Středa)- planety v postavení pro znamení BÝKA.
• 23. 4.(Sobota)- Světový den knihy a autorských práv.
• 24. 4.(Neděle)- Velikonoční neděle, Boží hod velikonoční
• 25.4.(Pondělí)- Velikonoční pondělí.


Května:
• 1. 5.(Neděle)- Svátek práce.
• 3. 5.(Úterý)- Světový den svobody tisku.
• 5. 5.(Čtvrtek)- Květnové povstání českého lidu (1945).
• 8. 5.(Neděle)- Den vítězství (1945), Den matek.
• 15. 5.(Neděle)- Mezinárodní den rodiny.
• 17. 5.(Úterý)- Světový den telekomunikací.
• 21. 5.(Sobota)- Světový den kulturní rozmanitosti,
planety v postavení pro znamení BLÍŽENCI.
• 22. 5.(Neděle)- Mezinárodní den biologické rozmanitosti.
• 29. 5.(Neděle)- Mezinárodní den mírových jednotek OSN.
• 31. 5.(Úterý)- Světový den bez tabáku.

Června:
• 1. 6.(Středa)- Mezinárodní den dětí.
• 4. 6.(Sobota)- Mezinárodní den nevinných dětských obětí.
• 5. 6.(Neděle)- Světový den životního prostředí.
• 10. 6.(Pátek)- Vyhlazení obce Lidice.
• 17. 6.(Pátek)- Světový den boje proti rozšiřování pouští a proti suchu.
• 20. 6.(Pondělí)- Světový den uprchlíků.
• 21. 6.(Úterý)- letní slunovrat, planety v postavení pro znamení RAK.
• 26. 6.(Neděle)- Mezinárodní den proti zneužívání drog a jejich obchodu, Mezinárodní den podpory nespravedlivě mučených.
• 27. 6.(Pondělí)- Den památky obětí komunistického režimu.


 


Beseda o Velikonocích

Beseda se konala ve středu 23.3. v učebně dějepisu a zeměpisu s panem farářem a jeho pomocnicí. Začali jsem tak, že nás pan farář požádal, abychom na tabuli nakreslili nebo napsali něco, co víme nebo co je typické pro Velikonoce. Objevovalo se tam všechno možné, od vajíček až po zmrtvýchvstání. Pak začal mluvit pan farář o tom, že už jsme měli besedu o Vánocích, tak si řekněme něco o Velikonocích.
Vykládal o tom, jak se Ježíš Nazaretský vydal do Jeruzaléma, řekl svým učňům, aby šli do města a až uvidí osla, ať mu ho přivedou, a kdyby někdo protestoval, ať řeknou, že je to pro něj, a nechají ho projít. A tak Ježíš přijel do Jeruzaléma se vší slávou. Farizejové ho však obžalovali, že se vydává za krále, a přivedli ho ke vládci Pilátovi. Ten si zpočátku říkal, za co ho mám vlastně trestat? Avšak nakonec se bál o svůj trůn a tak povolil. Nejdříve ho nechal mučit, pak i ukřižovat. Ježíš z nás tak smyl všechny hříchy tím, že se za nás obětoval. To si připomínáme Velkým pátkem. Velikonoce jsou vlastně pro křesťany větším svátkem než Vánoce. Když Ježíš třetího dne vstal z mrtvých a oznámil to světu a svým učňům, dal tak lidem naději, že po smrti je ještě něco čeká.
Nikol Halamásková 7.A


 

Velikonoční dílna IV. ročník

Ve středu 20. dubna jsme se moc těšili do školy, protože nás, všechny čtvrťáky, čekala Velikonoční dílna. Do školy jsme si nesli na tento den místo učebnic a sešitů barevné papíry, nůžky, lepidla, velikonoční ozdoby, barevné stuhy, pruty, vyfouknutá vajíčka a všechno další, co nám paní učitelky řekly předem. Celý den se vyráběla spousta velikonočních ozdob. Vyrobili jsme si velikonoční věnce, koše, ozdoby do oken, kornouty pro koledníky, krabičky na kraslice a další krásné dekorace. Kluci si také upletli z vrbového proutí velikonoční pomlázky. Celý den proběhl v příjemné atmosféře nadcházejících velikonočních svátků a my jsme si to všichni krásně užili.

čtvrťáci

 


Rozhovor s ....
..končícími redaktorkami Školního Víqětu

1. Jak dlouho píšeš pro Školní Víqět, co tě na tom nejvíce baví?
2. Bude se Ti po redakční radě stýskat?
3. Jaký byl tvůj nejoblíbenější článek, co jsi napsala?
4. Jakou jsi si vybrala SŠ, co tě k tomuto výběru vedlo?
5. Co bys poradila svým spolužákům k výběru školy?

Terka Bezdíčková: 1. Píšu 2 nebo 3 roky. Bavila mě na tom ta práce, obecně psaní nějakých
článků mě baví a navíc využiji svůj volný čas lépe, než když budu hrát
přiblblé PC hry
2. Stýskat se mi bude, protože ta práce je zajímavá a užitečná nejen pro
mě.
3. Nemám svůj nejoblíbenější. Z každého, který jsem napsala, jsem měla
radost.
4. Vybrala jsem si SOŠ a SOU MŠP Letovice ( obor pozemní
stavitelství). Vedlo mě k tomu nadšení pro architekturu, kterou chci
v budoucnu studovat.
5. Hlavně, aby si všechno pořádně promysleli a nic nepodceňovali.
Dokonce ani přípravu na přijímací zkoušky. =)


1. Jak dlouho píšeš pro Školní Víqět, co Ti na tom bude nejvíce chybět?
2. Kam jsi si dala přihlášky?
3. Co tě k tomu vedlo?
4. Po čem se Ti na naší škole bude nejvíce stýskat?
5. Co bys všem ostatním popřála do budoucna?

Bára Elblová: 1. Moc dlouho ne, ale je to zajímavá zkušenost, tudíž mi to bude chybět.
. 2. Na chemickou průmyslovku v Brně, Biskupské gymnázium a na střední
policejní školu v Holešově.
3. Nějak mě začala bavit chemie, takže jsem to chtěla zkusit, bohužel se to
nepovedlo. Na Bigy to měla být jistota, ale u přijímaček jsem se dost zapotila,
ale nakonec mě vzali. A policejní škola? To byl tah z recese.
4. Asi po prostředí. 9 let stejná budova, stejný místo.. ale jinak hlavně po
lidech, po spolužácích .. ale našlo by se i pár učitelů, a ostatních lidí ze školy, bez kterých už si to všechno nedokážu představit. =(
5. Asi rozhodně štěstí, to budou všichni potřebovat a není ho nikdy dost, jinak spoustu úspěchů při splnění svých osobních cílů a nesmím zapomenout na pevné nervy.. ty jsou v životě asi nejdůležitější. =)

 

Takhle to vidí letošní deváťačky a zároveň spoluredaktorky Školního Víqětu.
A.Halatová 9.D


Anketa mezi deváťáky na téma
Přijímací zkoušky
1. Na jaké školy sis podal/a přihlášky?
2. Dělal/a jsi přijímací zkoušky?
3. Pokud ano, z jakých předmětů? Byly formou SCIO?
4. Byly podle tebe zkoušky těžké? Který předmět byl nejtěžší?
5. Připravoval/a ses nějak na přijímací zkoušky?


Andrea Halatová:
1. Na chemickou průmyslovku (dva obory) a na stavebku sem.
2. Přijímací zkoušky jsem bohužel dělala, ale jen jedny. Na chem. průmyslovku.
3. Z chemie, matiky, fyziky a přírodopisu. Formou SCIO nebyly. Jedna věc byla
úsměvná a to, že jsme měli 45 min na 15 otázek.....=D
4. Zkoušky byly lehké, ale fyzika se mi zdála nejhorší.
5. Učila jsem se přírodopis, i když ten byl v přijímačkách lehký.
Martina :
1. Na gymnázium do Jevíčka, na ekonomku do Blanska
2. Ano
3. Formou SCIO - OSP, M, ČJ
4. Jo byly, nejtěžší byly OSP.
5. Moc ne =)
Tomáš Boucník:
1. SOŠ a SOU André Citroena Boskovice
2. Ne
Petra
1. Na gymnázium do Jevíčka a na ekonomku do Blanska
2. Ano, na gympl do Jevíčka
3. ČJ, M, OSP - SCIO
4. Jo, nejtěžší bylo OSP
5. Spíš ne
Markéta Petrová:
1. Na Biskupské gymnázium v Letovicích, na Národohospodářskou do Boskovic
na obchodní akademii a na ekonomiku v informatice
2. Ne, měla jsem dobrý průměr
Denisa Jančíková:
1. Střední škola pedagogická Boskovice, Boskovice,Hybešova - hotelnictví,
Blansko - Obchodní akademie
2. Ano, SPgŠ Boskovice
3. D, Z, ČJ, OV, LV, biologie. Nebyly formou SCIO
4. Byly celkem lehké. Asi nejtěžší byl dějepis.
5. Ano. Jen jsem si párkrát přečetla staré sešity. =)
Martina Bednářová:
1. Obchodní akademie - Blansko, Boskovice, Hybešova - Hotelnictví,
Fortika - Lomnice
2. Ano - do Lomnice
3. Český jazyk, angl. jazyk, literatura
4. Byly celkem lehké, nejhorší byla angličtina
5. Nepřipravovala, nechávala jsem to na poslední chvíli až jsem to pak nestihla =DD
Lucie Ježová:
1. Gymnázium Boskovice, Gymnázium Jevíčko, Biskupské gymnázium
2. Ano
3. SCIO - ČJ, M, OSP
4. Docela
Kateřina Krušinová, 9.D



Rozloučení s deváťáky
Vážení učitelé, milí spolužáci!
Dnešek je pro nás významný den. Pro naše mladší spolužáky je to jen poslední den před prázdninami, ale pro nás? Poslední příležitost být ještě pár hodin spolu a být žáky devátého ročníku základní školy.
Všichni si jistě pamatujeme, když jsme přišli před devíti lety poprvé do školy. Byli jsme malí prvňáčci. Měli jsme před sebou první i druhý stupeň. Ta doba však uplynula a my jsme plni vzpomínek, zážitků a vědomostí.
Už v té první třídě jsme dostali základ, na kterém stavíme budovu z vědomostí. Naučili jsme se číst, psát a počítat. Už umíme dělit, násobit, počítat s lomenými výrazy, víme, že babička se píše s měkkým i, ale mýdlo s tvrdým. Za těch devět let jsme zjistili i mnoho překvapivých věcí. Kdo by si pomyslel, že hliník není jen jméno z filmu Marečku, podejte mi pero, ale že to je i chemický prvek. Někteří z nás možná i ví, že má značku Al. Ale na této škole jsme nedostali jen vědomosti. Dokázali jsme se osamostatnit a naučili jsme se rozhodovat. Máme za sebou i rozhodnutí, kam nastoupíme 1. září. Už za dva měsíce nebudeme ta skvělá parta, která drží pohromadě devět let. Nebudeme ti nejstarší na škole. Budeme v jiných městech a s cizími spolužáky. Ale zůstaneme to pořád my. Déčko, na které budeme vzpomínat celý život.
Určitě jsme se vryli do paměti i některým našim učitelům, kteří jen tak nezapomenou na bujnou fantazii a drzost některých z nás. Na to, jaký byl těžký oříšek nás něco naučit. Právě těmto učitelům bych ze srdce ráda poděkovala. Nejen za to, že nás toho tolik naučili, ale hlavně za jejich trpělivost, kterou s námi měli. Víme, že to s námi bylo těžké. Děkujeme.
Kateřina Krušinová 9.D


Zprávičky z naší školičky


Exkurze do Brna

Ráno 5. dubna jsme se sešli na nádraží v Letovicích, abychom mohli odjet na exkurzi do Brna. Cílem naší cesty byl hrad Špilberk a jeho kasemata a výstava s názvem „Koloniál pana Bajzy". Z hlavního nádraží v Brně jsme prošli kousek rušné části středu Brna a mířili potom klidnými cestami na kopci ke Špilberku. Někteří z nás nahoře sotva funěli. Ujal se nás starší pán, který nás podzemím provedl a přidal poutavý výklad s mnoha pověstmi. Dozvěděli jsme se například, že na Špilberku byli vězněni nejtěžší zločinci, mezi kterými ale nikdy nebyly ženy. Viděli jsme různé mučicí nástroje, cely vězňů i kanceláře dozorců. Hodina a půl příjemně uběhla. Cesta z kopce na náměstí Svobody už byla pohodlnější. Zde jsme měli rozchod, během něhož jsme si odpočinuli, nasvačili se a samozřejmě jsme vyrazili na nákupy. Poslední část naší exkurze jsme strávili v Dětském muzeu MZM, kde jsme se seznámili se způsobem obchodování v době mezi dvěma světovými válkami, tj. asi před 80 lety. Nejprve jsme prošli různými krámky, kde byli jako prodavači figuríny ze známého seriálu, který vznikl podle knihy K. Poláčka „Bylo nás pět". Nejvíc nás zaujaly cukrárna a uzenářství. Na závěr jsme si mohli v jednom z obchodů zahrát na prodavače a kupující a také jsme si mohli zkusit prodávat zboží na trhu. Nejvíc obsazená našimi spolužáky byla trafika a na trhu prodejní stánek s perníkem. Někteří z nás jakoby do té doby patřili. Exkurze se vydařila a nejvíc jsme se pobavili při hrách v Dětském muzeu.
Třída 8. A



Úřad práce Blansko
28. 4. jsme navštívili Úřad práce v Blansku, kde nám poradili, na jakou školu bychom mohli jít a jaké budoucí povolání si můžeme zvolit.
Na úvod se nám představila pracovnice úřadu, která nás měla na starosti a zeptala se nás, jestli víme, proč jsme tam přijeli. Někteří z nás nedokázali na tuto otázku odpovědět, i když nás paní učitelka na tuto akci připravovala a seznámila nás s programem, který nás na úřadu čeká. Potom jsme společnými silami dali odpověď dohromady: Přijeli jsme sem proto, abychom se dozvěděli, podle čeho se máme orientovat při volbě dalšího studia.
Pak se nás ptala, která zaměstnání se podle nás nejlépe uplatní a jestli je lepší vyučení nebo vysoká škola. Ukázali jsme si to na příkladu stavby domu. Napočítali jsme přes 30 povolání, která se na stavbě domu podílejí, a zjistili jsme, že nejvíce je jich z oblasti vyučení s patřičnými kurzy. A že je to mnohdy lepší a jistější. Potom jsme se bavili o kritériích, která nám pomohou při výběru našeho dalšího studia. Závěry naší diskuse nám potom pracovnice úřadu promítla na interaktivní tabuli.
Potom jsme mohli vyhledávat pomocí různých složek, šanonů, letáků, přehledů a PC informace o školách a povoláních, která nás zajímaly. Při této práci mezi námi pracovnice chodila a bavila se s námi o výběru školy a povolání. Někteří z nás využili hlavně PC, kde si pomocí www. Adres, jejichž seznam jsme obdrželi, vyhledávali různé informace. Nikdo z nás ale nevyužil možnost si prohlédnout některá povolání na DVD.
Když jsme opustili budovu úřadu, tak jsme dostali rozchod. Prošli jsme si náměstí, zastavili se v cukrárně a v různých obchodech, kde jsou si nakoupili různé pro nás důležité věci. Na závěr rozchodu jsme si odpočinuli na lavičkách, kde jsme se téměř všichni shodli, že návštěva úřadu práce nám hodně pomohla s výběrem dalšího studia. Nebo že nám naše rozhodnutí potvrdila.
A teď pro vás máme několik důležitých adres, které můžete využít vy, kteří se budete v nejbližší době rozhodovat o vaší další škole:
www.gwo.cz
www.mamenato.cz
www.mamenato.cz
www.atlasskolství.cz
www.itsp.cz
www.ceskaskola.cz
www.infoabsolvent.cz
www.scio.cz
www.volbapovolani.cz žáci 8.A

http://www.scio.cz/



Exkurze do pivovaru

Dne 14.4. jsme se my žáci devátých ročníků zúčastnili exkurze do pivovaru v Černé Hoře. Ke konci třetí vyučovací hodiny jsme se sešli u šaten a vyrazili na autobus. Naše prohlídka začínala v 11hod. Zhruba do 12hod. nám trvala prohlídka a pak jsme opět nasedli do autobusu a vyrazili směr ZŠ Letovice.

O pivovaru:
● První písemná zmínka je z roku 1530.
● Nejstarší pivovar v ČR.
● Vyrábí různé druhy piv, ale i nealkoholické nápoje.
Výroba piva:
● Pivo se začíná vařit ve varně. Tady se smíchají přísady jako voda, chmel, slad a 8 hodin se
vaří. Teplota je tu velmi vysoká.
● Na druhém místě je spilka. Zde se přidají kvasnice. Pivo se tu vaří 7 - 13 hodin. Teplota je
tu kolem 8°.
● Na dalším místě jsou sklepy, kde je teplota vysoká 2° zde jsou obrovské tanky kde pivo
dozrává.
● Na závěr je tu stáčírna.
● Pivo je silné podle množství sladu.
Díky této exkurzi jsme se dozvěděli nové a zajímavé věci.
A.Halatová 9.D

Exkurze Černá Hora
Dne 14. 4. ZŠ Letovice uskutečnila exkurzi do pivovaru v Černé Hoře, odjížděli jsme ze školy o půl jedenácté, a vrátili se přibližně před jednou hodinou. Když jsme přijeli na místo, tak počkali na průvodkyni. Šli jsme nejprve do varny, kde jsme se dozvěděli, z čeho vlastně pivo připravuje a co se do něj všechno dává, taky jsme si zde prohlédli velké měděné kotle na vyváření chmelu. Naší další zastávkou byla spilka kde se pivo dává do velkých chlazených nádob, kde se k němu přidávají pivní kvasinky a pivo zde kvasí, podle toho jak dlouho je z něj poté určitý druh s jiným procentem alkoholu. Poté jsme šli do sklepa s pouhými 2stupni C, kde ve velkých sudech pivo dozrávalo. Naposledy jsme se podívali, jak se čistí skleněné lahve aby se do nich pivo mohlo nalít a nebyly v něm žádné nečistoty.
Myslím si, že tato exkurze se všem zúčastněným líbila protože byla velice zajímavá a poučná. Dozvěděli jsme se spoustu věcí o přípravě piva, jediné co se mi na této exkurzi nelíbilo,bylo to, že jsme chodili často z tepla do zimy a v každé místnosti byla jiná mnohým nepříjemná vůně, ze které se někomu dělalo nevolno.
K. Nesrstová, 9.A
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Besedy.....

Beseda s policií ČR
Dne 21.3.2011 se uskutečnila beseda pro deváté ročníky s policií ČR o kyberšikaně. Kyberšikana znamená zneužívání jedné osoby tou druhou, která se např. dáte si na seznamku inzerát a poté se vám ozve nějaký 16 kluk povídáte si s ním, neměl tam fotku u toho, vy mu důvěřujete a svěřujete se mu, ale nikdy jste ho neviděli na živo. Jednou mu řeknete, že odjíždíte na víkend a vrátíte se z víkendu a máte prázdný byt, jelikož jste si místo s 16 klukem psali se čtyřicetiletým a on vám vykradl dům. Dále jsem se dozvěděli, proč nemáme ani dávat na internetové stránky různé osobní informace a nikdy nemáme chodit na nějakou schůzku s někým, koho jsme v životě neviděli, protože nás může zneužít.
Tato beseda se nám moc líbila. Nikola Svobodová, 9.A

Beseda s policií
Dne 4.5. jsme měli besedu s Městskou a Státní policií. Téma bylo o dopravě, kolech i o samotné práci policie. Začali jsme tématem o kolech, co na kole musíme mít, co už není povinné a odkdy můžeme jezdit sami. Pak jsme probírali, jaká čísla máme volat, když hoří, nebo je někde někdo zraněný apod. Poté nám Městská policie řekla, jak odchytají pejsky a jaké jsou nástroje na odchyt: síť, uspávací pistole. Nakonec si někteří dobrovolníci vyzkoušeli, jaké to je mít pouta a naše beseda skončila.
Beseda se mi moc líbila, protože byla zábavná a poučná. J.Halata 3.C
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Beseda o kyberšikaně

Dne 29.3.2011 se žáci 7.tříd zúčastnili besedy s policií o kyberšikaně.
Dozvěděli jsme se spoustu důležitých věcí o tom , že nemáme nikde na internetu zveřejňovat své osobní údaje ani fotky. Nemáme věřit nikomu, koho neznáme a nemáme jim dávat adresu. Ke konci hodiny jsme si řekly něco o alkoholu.
Beseda se mi líbila, protože byla poučná a dozvěděla jsem se spoustu nových a důležitých věcí.
N.Pešová, 7.A
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Beseda z oblasti sexuální výchovy

Ve čtvrtek 7. dubna 2. a 3. vyučovací hodinu k nám do třídy dorazili také žáci z 8. B a všichni jsme se zúčastnili besedy a přednášky, která se týkala některých otázek sexuální výchovy.
Nejprve nás paní přednášející seznámila s různými druhy antikoncepce a informovala nás o tom, jaké mají východy a nevýhody. Nejvíce času věnovala té nejběžnější a nejlépe dostupné a to byl kondom. Dále jsme se dozvěděli, jaké sexuálně přenosné choroby existují. Mají souhrnné označení STD. Povídali jsme si také o tom, co se s námi děje při dospívání a co nás ještě během dospívání čeká. Objasnila nám také druhy sexuální orientace.
Na závěr zdůraznila myšlenku, kterou opakovala několikrát během přednášky, a to že si máme být navzájem v partnerském styku věrni. Beseda se nám líbila a dozvěděli jsme se dost informací, o kterých jsme neměli ani ponětí. Poučili se určitě všichni. Žáci ze třídy 8. C


 

Omyly naší tety
V pátek 13.5. se konalo divadelní představení dramatického kroužku ze ZUŠ Letovice. Vystoupení bylo pro páté, šesté třídy a odpoledne pro veřejnost.
Obsah:.
Jsou dvě sestry, které mají velmi bohaté rodiče, vlastní platinové karty a bydlí v honosné vile. Jejich rodiče se rozhodli, že si sami vyrazí na dovolenou, a tak holky nechají samotné doma s jejich služkami. Ovšem dalšího dne se objeví, holkami nenáviděná, zlá teta, která je sestrou jejich matky. Má pro ně špatnou zprávu. Letadlo s rodiči děvčat havarovalo a o mamince a tatínkovi se nic neví. Proto se, jako jejich jediná příbuzná, jich ujme a bude se starat jak o ně, tak i o jejich majetek. To se děvčatům moc nelíbí, ale ze začátku nemohou nic dělat, protože jsou otřesené ze smrti rodičů. Teta se jich mezitím snaží zbavit, navléká je do „škrabavých a ošklivých" uniforem, a služky také. Pak služebné přijdou na nápad, jak se ujistit, že rodiče dvojčat už doopravdy nejsou mezi nimi. Začnou vyvolávat duchy. Při vyvolávání jim zazvoní telefon z advokátní kanceláře. Teta, která se později telefonu ujme, začne šílet, protože její sestra s manželem se našli a vrací se domů. Tetě nezbývá nic jiného, než si sbalit svých pět švestek a odejít z vily. A.Halatová 9.D
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Recitační soutěž 4. a 5. tříd

Ve středu 23. března se chodba u čtvrtých tříd proměnila na chvíli ve velké hlediště a jeviště. Konalo se tu totiž jako každoročně školní kolo recitační soutěže. Z každé třídy byli vybráni po třídních kolech 3-4 zástupci, takže se tu sešlo kolem 20 recitátorů. Kromě rozhodnutí poroty, si mohli také diváci zvolit svého vítěze.
Rozhodnutí poroty:

4.třídy:
1. Kristýna Bočková, 4.c
2. Aneta Šamšulová, 4.c
3. Ondřej Chlup,. 4.b
5. třídy:
1. Vojtěch Cichra, 5.b
2. Mikuláš Sedláček, 5.a
3. Natálie Chatrná, 5.a


Cena publika:
Magdaléna Gabaríková, 4.a

Postup do okresního kola:
Vojtěch Cichra, 5.b

Kdo neuspěl na žádném z vítězných míst, odnesl si na památku alespoň pamětní list a malou sladkost.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Vídeň

20.4.2011 se jelo jako každý rok na exkurzi do Vídně. Všichni se moc těšili, jeli žáci ze 7.,8. a 9. třídy. Zastávka byla v Mikulově na benzince.
V autobuse bylo veselo, myslím, že pro paní učitelku Tenorovou a Kotoulkovou až moc. No ale nám jakožto puberťákům to bylo vcelku jedno.. :-)
Kolem 10:30h. jsme dojeli do Vídně, kde bylo krásné počasí a docela dost teplo. Poté byla na řadě první zastávka - Schönbrunn, kde byly Velikonoční trhy. Po krátkém povídání jsme měli rozchod, někdo „letěl" na záchod a někdo si šel prohlédnout trhy nebo si fotil přední část Schönbrunnu.
Pak jsme se přemístili do zadní části zámku, kde byly krásné zahrady a Neptunova kašna. Tam byl opět krátký rozchod.
Druhá zastávka - Přírodopisné a historické muzeum+socha Marie Terezie. Paní učitelka Kotoulková nám řekla pár zajímavostí o Marii Terezii a o muzeích. Protože byla v plánu trasa od muzeí až ke Stephansdomu, osmáci a deváťáci by se asi nudili, protože stejný program měli minulý rok. A proto dostali rozchod a pár úkolů.
My sedmáci jsme nakoukli do přírodovědného muzea a pak vyrazili , směr Hofburg.
Řeknu vám, ve Vídní je docela těžké se zorientovat. Cestou jsme minuli Státní operu a taky hotel, kde je prý pravý recept na Sachr dort.
Hofburg byl opravdu krásný, viděli jsme Švýcarskou bránu i školu Lipicánů.
Po prohlídce celého Hofburgu jsme dorazili až do rušné části Vídně, myslím tu, kde je Stephansdom. U Stephansdomu jsme se sešli s 8 a 9 a dostali jsme rozchod, asi na hodinu a něco. Nikdo neváhal a šel si koupit zmrzlinu, najíst se do Mc'Donalda, koupit si Mozartovy koule nebo suvenýry a spoustu jiných věcí.
Pak jsme metrem dojeli až do té modernější části Vídně, kde byla vyhlídková věž, na kterou šli všichni, co chtěli vidět Vídeň v celé kráse. Ostatní čekali dole a protože bylo dost času, mohli jsme si koupit ledovou tříšť nebo zmrzku.
Ale těm, co šli nahoru, to už nějakou chvíli trvalo a my jsme se začali bát, jestli vůbec stihneme tu „třešničku na dortu" tím myslím Prater. Po nekonečné době konečně přišli dolů a nakonec jsme stihli i Prater, i když jsme na něj měli jen 45 minut. Ale i tak to stálo za to!
Kolem 17:00h. vyrazil náš autobus zase do ČR. Všichni jsme měli docela hlad (teda aspoň já jo!) a některé lidičky postihl úpal (pokud se to tak dá říct) a řešila se i záhada ztraceného pásku :D .
No, a asi tak ve 20:00h. jsme dorazili do starých známých Letovic.

Petra Hušnerová, 7.A


  Přírodopisná exkurze

V pondělí 2. 5.2011 jely třídy 7.A a 7.B na terénní exkurzi do Babic nad Svitavou. Obě třídy měly oddělený program, a proto jsme se rozdělili hned po vystoupení z vlaku. Co se týče 7.B:
Nejprve jsme dostali cedulky, na které jsme si napsali své jméno, které jsme si nalepili na bundy (poté, co nám bylo zatrženo nalepit si je na čelo). Následně jsme šli do lesa, na jehož okraji jsme se rozdělili do skupinek a obdrželi pracovní listy, které jsme průběžně vyplňovali. Pak se jednotlivé skupinky rozešly po cestě a pátraly (alespoň oficiálně) po různých stromech z pracovních listů. Postupovali jsme po pěšině, která vedla kolem potoka, ve kterém kupodivu ani v pozdějších fázích exkurze nikdo neskončil. Dostali jsme nové listy zaměřené na lesní patra, pod nimiž si můžete představit rozdělení lesních rostlin a zvířat podle výšky, ve které se vyskytují, a potravní pyramidu. Na další úkol nám byly předány kelímky s pokynem nasbírat alespoň tři různé vonící věci. V kelímcích se objevovalo vše možné, od květin, přes hluchavky, až po kalnou vodu z potoka.
Dále jsme měli vytvořit nějaké dílo s tím, že použijeme takový materiál, který najdeme v lese, jako např. větvičky, listy nebo kameny. Skupinky se opět pustily do práce a počaly se rýsovat různé stavbičky a výrobky. Nutno podotknout: jak komu. Podle mého názoru byl nejzdařilejším výtvorem most přes potok i se zábradlím, přes který jsme směle přecházeli z jedné strany na druhou, aniž bychom jej zbořili. Ozdobený pomník, který stál u cesty, však také nevypadal špatně. Během práce jsme měli příležitost prohlédnout si různé vodní živočichy v lahvičkách, například larvu chrostíka, který kolem sebe vytváří schránku, takže vypadá jako kus dřeva.
Po těchto aktivitách jsme se pomalu začali vracet. Po cestě jsme narazili na střevlíka, který naštěstí náš zájem ve zdraví přežil. Došli jsme se na louku, kde už na nás čekala druhá třída. Zahráli jsme si nějaké hry společně a pak jsme si zkrátili čekání na vlak na zahradě, kde byla malá nádržka, ze které občas někdo na někoho stříkal vodu, ten druhý si to líbit nenechal..., a tak byla exkurze poučná až do tohoto dravého zakončení.
Vypracoval: Michal Bubeník 7.B


Zdravotnická soutěž 2011

Jednou takhle ráno, myslím 11. května že bylo, tak se sešla banda 6 holek, znalých první pomoc a vydaly se teorii převést do praxe. Cesta vlakem do Blanska, při které jsme se dozvěděli, že i nosem se dá hýbat, utíkala rychle. Po příjezdu do BK panovalo skvělé počasí, možná až moc velké teplo, kterého jsme si užili po celý den. Od vlaku jsme frčeli na blanenský zimní stadion, kde probíhala prezentace mladých zdravotníků. Na začátku jsme vyfasovali startovní číslo 4 a „hostesáka" Lukáše, který nás odvedl až k zámku, našemu prvnímu stanovišti. Autonehoda: Vidíte jen auto a slyšíte křik, co uděláte? Všechno víte, ale v daný okamžik stojíte, jako opaření. Hysterická slečna, zadušený řidič a připoutaná spolujezdkyně. Jak už to tak bývá, spolujezdec na sedadle smrti, měl nejmenší šanci na přežití, zadušený řidič, by to pravděpodobně časem rozdýchal a hysterka byla v pořádku. Velmi komplikovaná situace, a také nejsložitější a hned na začátku. Neúspěch se neslaví, trocha povzbuzení stačila a my se vydali na další stanoviště. Obvazy: Každá z nás si vytáhla lístek, na kterém stálo, co a jakým způsobem máme obvázat. Následně jsme měli příležitost ukázat, co v nás je. To byl takový oddech a nyní zpět zachraňovat životy. I běh je nebezpečný: Když se tak mládež udržuje ve formě, je to skvělé, až do doby, kdy dívka zakopla o lavečku a po pádu ji ukrutně bolí noha. Mladík utíkajíc s ní, se nemůže nadechnout, dusí se a je vyčerpaný. Slečna si „užívala" pocitu otevřené zlomeniny, a co klučina běžící s ní? Na první pohled, to nikdo nepozná, ale chlapec je astmatik. S pár drobnými chybami jsme se hnuli k dalšímu stanovišti. Transport: Vytvořit improvizovaná nosítka problém nebyl, ale transport samotný, tam už to občas skřípalo. Ale zraněnou jsem dopravili v pořádku, takže jsme splnili cíl, tohoto stanoviště. Pak jsem se přesunuli zpět na zimní stadion, kde jsme si udělali pauzu, vzápětí se však vrhli na poslední úkol, co na nás čekal. Ach, ty schody: Co už bylo úrazů na schodech, ale mladí si prostě říci nedají. A jak to končí? Tady „jen" zvrknutým kotníkem a škaredě pořezanou rukou od sklenice. Můžu říct, že tohle se nám vcelku podařilo. Pak nás čekala cesta zpět na stadion a čekání, které se zdálo dost dlouhé.
Dále následovala pauza mezi ukončením bojů o lidské životy a vyhlášením těch nejlepších bojovníků. A nakonec je naší milou povinností projevit velký dík někomu, kdo skvěle doplňoval náš kolektiv, dokázala nás naučit vše podstatné, díky čemuž jsme se umístili na pěkném, 3.místě. A to obrovské díky patří paní učitelce Havlíčkové.
Soutěží jsme propluli, jako kolektiv. Ve složení: Bára Sládková, Bára Elblová, Anička Gabaríková, Vendy Chatrná, Verča Holubová a Katka Ježková

Barbora Elblová 9.B


Dějepisná exkurze


Dne 10.května vyrazila naše třída společně se třídou 9.D na exkurzi do Ležáků a Chrudimi.Od školy, kde byl sraz, jsme vyjeli v 7:45 minut.
Po příjezdu do pietního místa Ležáky , které byly roku 1942 vypáleny nacisty z důvodu skrývání parašutistů , naše kroky směřovaly do muzea, kde byla vystavena vysílačka , kterou parašutisté přinesli a jiné věci.Udělali jsme krátký pracovní list a poté jsme šli k hrobodomům. Hrobodomy jsou památníky, kde stály původní domy a na kterých jsou vytesána jména osob, které je obývaly.
Dále naše cesta mířila do města Chrudim.V Chrudimi byl rozchod , kdy jsme si mohli projít město a koupit různé suvenýry. Na náměstí


stojí novogotický chrám Nanebevzetí Panny Marie, který jsem si při rozchodu prohlédl. Kousek níže stál morový sloup. Nedaleko od něj stála socha z klíčů, z nichž bylo čitelné - revoluce.
Po rozchodu jsme navštívili starobylý dům, v němž bylo loutkové a maňáskové muzeum. V domě byla i herna, kde jsme si mohli vyzkoušet zahrát loutkové divadlo, a proto jsme si to také vyzkoušeli a všichni se hodně nasmáli zahrané scéně.Po dokončení prohlídky jsme čekali na autobus, jakmile přijel, nastoupili jsem a jeli domů.
Domů jsme přijeli všichni unavení, ale i plní nových poznatků o ležácké tragédii a nadšení z exkurze ,protože jsme si ji náramně užili.

Petr Hrazdira, 9.A

 

Exkurze do Ležáků a Chrudimi
Dne 10.5.2011 se třídy 9.A. a 9.D. vypravily na exkurzi do Ležáků a Chrudimi. Kolem osmé hodiny jsme vyjeli autobusem nejprve do Ležáků. Ležáky jsou vlastně vesnice, kterou vypálili nacisté za 2.sv.války po atentátu na Reinharda Heidrycha. V Ležácích vlastně nezbylo nic, protože to všechno lehlo popelem. Zbyly tam jen hrobodomy a bylo zde vybudováno muzeum. V Ležácích jsme se rozdělili na dvě skupinky, z toho jedna skupinka šla do muzea, druhá se šla podívat ven na hrobodomy a poté se to otočilo. V muzeu jsme plnili úkoly a dozvěděli jsme se spoustu zajímavostí, které jsem dosud nevěděli. Například, že v Ležácích ukrývali vysílačku, se kterou měli spojení do Anglie a stále ji museli přesouvat, aby ji nacisté nevystopovali. Po tomto plnění a vyčerpávajícím výkladu jsme se přesunuli na výpravu k hrobodomům.Hrobodomy jsou vlastně kříže, které jsou ohraničené. V Ležácích bylo vypáleno 8 domů a jeden mlýn. Muži byli na místě zastřeleni a ženy odvezli do koncentračních táborů a děti dali na převýchovu do Německa. Po válce se vrátily zpět jen dvě malé holčičky, které žijí dodnes.
Po obchůzce po Ležácích jsme se vypravili do muzea podívat na krátký dokument a poté jsme se přesunuli do města Chrudimi. V Chrudimi jsme dostali hodinu a půl rozchod a mohli jsme si tak prohlédnout místní památky a krásný kostel. Někteří však šli na oběd a podívat se po obchodech. Po tomto rozchodu jsme se sešli na náměstí a šli jsme se podívat do muzea loutkařských kultur. Muzeum mělo 3 patra. V přízemí byly hlavně pohádkové bytosti jako např.králové, princezny, šašci a jiní.
1. patro bylo věnováno českému rodinnému divadlu.Také bylo věnováno jedné umělkyni, která loutky vyrábí a která stála při zakládání mnoha českých i slovenských divadel. 2. patro věnovali maňáskům a také místnosti, ve které jsme mohli vidět Spejbla a Hurvínka. Ve třetím patře byly loutky z celého světa, ale i Zlatovlásky. Tímto naše prohlídka končila a šli jsme do jedné místnosti, kde jsme si mohli zahrát divadlo. Bylo to opravdu legrační. Poté jsem se navrátili zpět domů.
Nikola Svobodová, 9.A



Pracovní list - exkurze - Ležáky
1. Kdy nacisté Ležáky vypálili?
• 24. června 1942
2. Proč nacisté obec vypálili?
• Protože se tam ukrývali parašutisté, členové skupiny Silver A (Alfréd Bartoš, Josef Valčík a Jiří Potůček) kteří udržovali spojení s Londýnem pomocí vysílačky Libuše a členové skupiny Anthropoid (Kubiš s Gabčíkem) kteří spáchali atentát na Heydricha.
3.Kdo nebo co je Libuše?
• Libuše byla vysílačka, kterou obsluhoval J. Potůček, schovali ji v dole Hluboká ve dvojitém stropě strojovny
4. Co měl za úkol výsadek Silver A? Vyjmenuj jeho členy.
• Měli za úkol navázat a udržovat spojení s Londýnem a pomáhat domácímu odboji
• Alfréd Bartoš, Josef Valčík a Jiří Potůček

5. Čím se živili obyvatelé Ležáků?
Muži pracovali v kamenolomu a ženy dělaly domácí práce např.vyšívaly.
6. Jaký byl osud ležáckých dětí?
• Všechny děti odvezli v noci z 24. na 25. června do Prahy, poté do internačního tábora v Lodži, nebo do dětského domova v Puščikovku nedaleko Poznaně. Jedenáct ležáckých dětí zemřelo 25. července v plynovém voze v polském Chelmnu.
7. Kdo to byl Karel Čurda?
• Byl to parašutista, který se dobrovolně přihlásil k pražskému gestapu, následuje vlna zatýkání. Na základě jeho udání přišlo hodně lidí o život.


8. Popiš osudy sester Marie a Jarmily Šťulíkových?
• Jsou to sestry, které byly poslány do německých rodin, protože se nacistům zdály vhodné k poněmčení. Po válce je do vlasti přivezl inspektor Josef Ondráček. Dodnes žijí a mají rodiny.

9. Co jsou to hrobodomy?
• Jsou to hroby domů, které byly vypáleny a potom srovnány se zemí.
Hrobodomy
10. Napiš, co dalšího z osudů obyvatel Ležáků tě zaujalo
• Nejvíce mě si zaujalo, jak byli všichni stateční, ženy, muži i děti.

Denisa Jančíková 


 

Pracovní list k exkurzi 9. tříd do Ležáků

1.Kdy nacisté Ležáky vypálili?
24.6.1942

2. Proč nacisté obec vypálili?
Kvůli atentátu na R.Heydricha.

3. Kdo nebo co je Libuše?
Radiostanice, která vysílala zprávy do Londýna.

4. Co měl za úkol výsadek Silver A? Vyjmenuj jeho členy.
Úkol: vysazení parašutistů na území Protektorátu, k zajištění spojení s Londýnem.
Jména: Alfréd Bartoš, Jiří Potůček, Josef Valčík

5. Čím se živili obyvatelé Ležáků?
Prací v lomech.

6. Jaký byl osud ležáckých dětí?
Nejmladší(16 let) byli zavražděni, asi jen 2 děti na převýchovu.

7. Kdo to byl Karel Čurda?
Zradil spolubojovníky atentátu na Heydricha a to tím, že poskytl pražskému gestapu informace, kde se skrývají parašutisté.

8. Popiš osudy sester Marie a Jarmily Šťulíkových?
Zachránily se a nyní bydlí ve Včelákově, který je asi 2-3 km od Ležáků. Němci tyto dvě děvčata nechali na převýchovu.

9. Co jsou to hrobodomy?
Památníky, které stojí na dřívějších místech domů.

10. Napiš, co dalšího z osudů obyvatel Ležáků tě zaujalo.
●Že gestapo jelo pro některé děti i do škol.
●Že jeden muž se vzdal, aby nebyla vypálena další vesnice.
●Že jeden muž se vzdal, aby mohl být se svými rodiči, kteří už bohužel byli po smrti.

A.Halatová 9.D

 


Basketbal
Dne 6.4. 2011 jely do Kunštátu žákyně ze ZŠ Letovice reprezentovat naši školu v basketbalu. V tělocvičně se shromáždilo 6 družtev, která se poté rozdělila na 2 skupinky. Všichni se snažili ze všech sil, aby právě jejich družstvo zvítězilo. Naše škola se umístila na 4. místě.
Složení družstva: Anička Gabaríková, Katka Peňázová, Zuzka Prchalová, Verča Jiráčková, Ivča Toulová, Barča Elblová, Barča Sládková, Venda Šmídlová, Maruška Bohatcová, Marťa Bednářová

Přehazovaná
Týden po turnaji v basketbalu jsme si jeli pro 1. místo na ZŠ Sušilova Boskovice v přehazované. Tohoto turnaje se zúčastnilo asi 10 družtev. Naším nejobávanějším soupeřem byla ZŠ Slovákova Boskovice. I přes těžký a vyrovnaný zápas jsme je porazili a přivezli 1. místo na naši školu.
Složení družstva: Zuzka Prchalová, Kačka Peňázová, Ivča Toulová, Anička Gabríková, Venda Šmídlová, Maruška Bohatcová, Barča Sládková a Míša Skoupá

Vybíjená
Jednu krásnou středu ráno se několik vybraných žákyň shromáždilo na vlakovém nádraží a vyhlížely jsme vlak, který nás měl dovést do Adamova, kde jsme se měli utkat v dalším turnaji.... ve VYBÍJENÉ. Když jsme dorazili na místo, došli k hale a poté nastoupili na hřiště, byla vidět nervozita protihráček, které nás zahlédli. Této akce ze zúčastnilo myslím 12 družstev. Nevím , jestli jsme nebyli ve formě, nebo jestli jsme měli tolik zranění, která nám bránila k vítězství, ale tento turnaj se nám moc nepovedl. Hlavní je, že jsme si zahrali =))
Zuzana Prchalová, 9.A


Zájezd Anglie - Wales

V neděli RÁNO odjíždíme.

Sraz: 1.5.2011 u školy v 7.15!!!


1st May - 10th May 2011
Itinerary:
1st May - Letovice (CZ) - Germany - Belgium - France - The United Kingdom
2nd May - Liverpool
3rd May - Manchester, Chester
4th May - Conwy, Llandudno, Snowdonia national park
5th May - Snowdonia national park, Caernarforn Castle, Anglesey,
6th May - Stratford upon Avon, Oxford, London
7th May- London - The Houses of Parliament, Westminster Abbey, Buckingham Palace, Trafalgar square, Piccadilly Circus, China Town, Greenwich. Leaving the UK, a ferry to France.
8th May - France, Belgium, Germany, Czech Republic - Letovice (Home sweet home)

 

Anglie + Wales
(1.5.-8.5. 2011)

Od neděle 1.5. se konal poznávací zájezd pro žáky Základní školy Letovic a Lysic do Anglie.Sraz byl u Základní školy v Letovicích a odjezd byl v 7:30.Jeli jsme přes SRN, kde k nám přistoupila naše průvodkyně, dále přes Belgii a Francii. Asi o půl třetí jsme dorazili do francouzského přístavu Calais, kde jsme čekali na trajekt. Cesta na trajektu byla velmi neklidná, protože moře bylo rozbouřené. Paní učitelka Krátká nám řekla, že otřesy, které zažíváme na trajektu, vypadají jako druhý otřes Richterovy/i stupnice. V ranních hodinách jsme dorazili do Doveru, kde jsme mohli zahlédnout Bílé útesy, a poté následovala dlouhá cesta do Liverpoolu.


V pondělí 2.5.2011 jsme asi kolem desáté hodiny přijeli do Liverpoolu, kde jsme navštívili anglikánskou a římskokatolickou katedrálu. Poté ,co jsme si prohlédli obě velmi zajímavé katedrály, následovala cesta na místo, kde poprvé vystoupila legendární skupina Beatles. Na náměstí v Liverpoolu jsme měli dlouhý rozchod, který někteří využili návštěvou námořnického muzea, kde jsme se mohli například dozvědět všechno o Titanicu. Po rozchodu jsme se všichni odebrali na prohlídku Albert Docku, kde se doteď vykládají náklady z lodí. Po prohlídce následovalo muzeum Beatles, které se všem určitě líbilo. Na večer jsme šli všichni k autobusu a následovala „hurá" večeře a tou byly párky. Po večeři jsme se všichni unavení vypravili do hotelu Etap, který byl v nedalekém Machestru.
V úterý 3.5.2011 jsme se po snídani všichni vypravili do velikého fotbalového stadionu Manchester United, kde nás čekala velice zajímavá prohlídka. Viděli jsme například dresy fotbalistů, u kterých jsme se mohli vyfotit, měli jsme příležitost se podívat i do šaten. Z této prohlídky jsme byli všichni nadšení, protože tak nádherný a veliký stadion jsme v životě neviděli! Poté následovala prohlídka města, kde jsme viděli plno krásných staveb. V odpoledních hodinách jsme se z Manchestru vydali do Chesteru, do města, které má neuvěřitelně krásné historické domy. V Chesteru jsme se také byli podívat na stůl krále Artuše. Ve městě jsme také viděli nejstarší dostihové hřiště v celé Anglii, které bylo opravdu neuvěřitelně obrovské. Po večeři jsme se vydali společně do hotelu a tím nám skončil další anglický den.

Ve středu 4.5.2011 jsme vstávali brzo ráno, protože nás čekal hodně namáhavý den ve Walesu. Naše první cesta směřovala do historického města Conwy, kde jsme navštívili první hrad z Železného kruhu. Další zastávka byla u nejmenšího domu ve VB. Domek měl 3 metry a byl dvoupodlažní. Zajímavé je, že poslední majitel měřil 190cm. Vyfotili jsme se u něj a dále jsme pokračovali do lázeňského města, kde jsme měli dlouhý rozchod a mohli jsme si sednout na pláž
k moři a kochat se přírodou. Další zastávkou byl břidlicový důl. Asi nejvíc z celého dne jsme se těšili, až pojedeme vláčkem na horu Snowdon, kde byl opravdu krásný výhled na celé pohoří Snowdonia. Po únavném dni jsme se navečeřeli a jeli do hotelu.
Ve čtvrtek 5.5.2011 jsme opět brzo vstávali, protože nás čekal ještě jeden celodenní výlet do Walesu. V dopoledních hodinách jsme autobusem projížděli pohořím Snowdonia. Poté jsme se vypravili na nedobytný a největší hrad Železného kruhu- Caernafon, kde probíhá korunovace princem waleským. Další zastávka byla na ostrově Anglesey vesnice s nejdelším názvem na světě. I když bylo škaredé počasí, tak jsme se zastavili u Irského moře, kde jsme si užili procházku po útesech a cestu k majáku. Pro většinu to byl nezapomenutelný zážitek, protože byl tak silný vítr, který nás udržel v neuvěřitelném úhlu. Při zpáteční cestě jsme udělali zastávku u asi 4metrového keltského kříže. A teď „hurá" do hotelu a na naše oblíbené párky. Tato noc byla naše poslední v Manchestru.


V pátek 6.5.2011 jsme vyjížděli také velmi časně, protože jsme se přesouvali z Manchestru do Londýna. Po cestě jsme se zastavili v městečku Stradford-Upon-Avon, které je rodištěm Williama Shakespeara. Viděli jsme jeho sochu, dům, a kdo chtěl, tak se mohl jít podívat i na jeho hrob. Dále byl rozchod, kde jsme si mohli projít město s krásnou architekturou a nakoupit suvenýry. Další a poslední zastávkou bylo univerzitní město Oxford. Velkou zajímavostí bylo neuvěřitelné množství jízdních kol. Učitelé nás dovedli do nákupního střediska, kde jsme dostali vytoužený rozchod na vysněné nákupy. Když všichni nakoupili , co potřebovali, tak jsme se přemístili do nejznámější College Christ Church. Tu jsme si prošli a podívali se i na slavnou jídelnu, kde se točil Harry Poter. Večel příjezd do Londýna, ubytování v rodinách.

Na sobotu 7.5.2011 se každý asi těšil nejvíce, protože nás čekala prohlídka Londýna. Jako první jsme viděli London Eye, Westminster Hause, Big Ben, i Westminsterské opatství, kde se konala královská svatba Williama a Kate. Navštívili jsme St.James park, kde jsme krmili veverky, Buckingham palace, Trafalgar square, kde stojí socha Nelsona. Poté jsme šli k Tower of London, kde jsou uloženy korunovační klenoty. Dostali jsme i rozchod, ve kterém jsme se šli podívat na Tower Bridge a mohli jsme se projít podél řeky.Po rozchodu následovala cesta tunelem pod řekou Temží k nultému poledníku přes Queen´s Hause a Greenwich park, odkud byl výhled na kásné City. Za celý den jsme jeli skoro vším z londýnské dopravy- metrem, červeným a modrým dvoupatrovým autobusem, i vláčkem DLR. Večer odjezd do Doveru, kde jsme museli podstoupit prohlídku zavazadel. Asi po hodině čekání jsme najeli na trajekt. Cesta byla na rozdíl od první poklidná a trvala asi hodinu a půl.

V neděli 8.5.2011 jsme přejeli přes Francii, Belgii a SRN a ČR, kde jsme byli už v dopoledních hodinách. Ani jsme se nenadáli a asi o půl sedmé jsme přijeli do Letovic.
A.Nečasová, K.Kolářová, 9.A

 

 Anglie

1. den, neděle 1.5.2011.- 1. den jsem já a dalších 40 lidí odjeli autobusem do Anglie. Cesta byla dlouhá a nudná. Přejeli jsme přes Německo, Belgii, Francii, přes Lamanche až do vzdálené Anglie. Jeli jsme trajektem, který se šíleně houpal a skoro všem nám bylo špatně, výjimkou byli jen ti, kteří usnuli ještě před odjezdem. Když jsme dojeli do Douvru, jeli jsme ještě pár hodin do Liverpoolu.

2. den, pondělí 2.5.2011.- 2. den jsme byli v Liverpoolu. Šli jsme po stopách Beatles , projít se okolo „Albert Dock", prošli jsme si 2 katedrály, Anglivan Cathedral a Metropolitan. Na večer jsme přijeli do Manchesteru a ubytovali jsme se na hotelu ETAP, který byl podle mě luxusní!


3. den, uterý 3.5.2011.- 3. den jsme jeli do Chesteru. Prošli jsme si „Rows". Rows jsou čtyři ulice s nádhernými domy chesterské architektury. Také jsme došli k tzv. „Roman Amphitheatre. Ještě jsme chodili po hradbách, kterými byl Chester obklopen. Odpoledne jsme jeli do Manchesteru do Manchester United. Aby toho nebylo málo, došli jsme až k tzv. China Town (Čínské město), které znázorňovalo propojenost Anglie s Čínou. Poté jsme šli k nejkrásnější budově Manchesteru. Byly tam dvě budovy a průvodkyně se zeptala, která z nich je ta nejkrásnější. Všichni ukázali na to špatnou, protože byla modernější a prosklená. Toho se průvodkyně trošku zděsila! Potom jsme jeli zpátky do hotelu.

4. den, středa 4.5.2011.- 4. den jsme jeli na celodenní výlet do Walesu. Autobusem jsme přijeli do města Llandudno a do Cowny, tam byly jen procházky. Poté jsme autobusem dojeli do pohoří Snowdonia. Tam jsme čekali na vláček, který nás vyvezl až na nejvyšší vrchol Walesu- Snowdon. Tam jsme měli chvíli rozchod a za chvíli jsme jeli vláčkem zase zpět, cesta trvala okolo hodiny. A zase na hotel spát.


5. den, čtvrtek 5.5.2011.- 5. den zase Wales. Jeli jsme na hrad, kde probíhá korunovace prince Waleského. Byl to překrásný hrad se spoustou věží, které jsem já osobně prošel. Za hodinu jsme odjeli na ostrov Anglesey, pak do vesnice s nejdelším názvem v Evropě. Potom na maják, ale bohužel začalo pršet, takže jsme se na něho podívali jen z dálky. Potom, jak jinak zpět na hotel

6. den, pátek 6.5.2011.- 6. den jsme jeli do Stradfordu. Stradford je rodiště Shakespeara. Byli jsme u jeho rodného domu a potom jsme měli za úkol najít jeho hrob. Já jsem ho samozřejmě nenašel, já jsem totiž omylem vlezl do úplně jiného kostela. Za několik málo hodin jsme jeli do Oxfordu. Krásné univerzitní město. Navštívili jsme nejstarší „college" Oxfordské univerzity a viděli jsme jídelnu, kde se natáčel Harry Potter. Potom jsme odjeli do Bexley, kde si nás rozdělili do rodin. Já jsem měl osobně strašnou rodinu!! Na večeři jsme dostali pizzu, hranolky a fazole. Paní, která nás ubytovala, strašně kouřila a měla dceru a ta měla taky dceru a ta dcera té dcery měla taky dceru plus jejich příbuzný a další čtyři Češi, takže se mi to tam zdálo jako ubytovna! Večerku jsme měli o půl 10!!! Celou noc nás taky otravovali ti jiní Češi z Kroměříže.


7. a 8. den, sobota a neděle 7.5. a 8.5. 2011-
6. den jsme se probudili a šli na snídani. Na snídani jsme dostali toasty plus ještě nějaké jejich marmelády apod. Potom nás ta paní odvezla k autobusu. Než se všichni dostali z rodin k autobusu, tak uplynulo několik málo minut a jeli jsme do Londýna. Tam jsme prošli všechny památky, např. London Eye, Tower Bridge, Greenwich až po Tower of London, kde jsou uloženy korunovační klenoty. Asi okolo 7 jsme od Greenwiche odjeli autobusem do Douvru. Tam nás čekala tvrdá kontrola zavazadel a autobusu, z čehož jsme byli všichni vystresovaní!! Každý říkal: „Jjá mám nůž, kam s tím?" a další „Jejda, já taky" apod. Naštěstí jsme vyvázli bez jakéhokoliv pískání poplašných zařízení. Čekali jsme na trajekt. Vyfasovali jsme super trajekt, který byl nový. Naštěstí se teď vůbec nic nehoupalo. Jak jsme dorazili do francouzského Calais, tak si všichni oddechli, že se nepotopíme a jeli jsme dál. Domů jsme dorazili okolo 7 a pak nás už čekalo jen přivítání rodičů.

David Raudenský, 8.C


Návštěva v Kirchlintelnu / Besuch in Kirchlinteln
22.5. - 31.5.2011

Neděle, 22.5.
V 7.00 hod. se konal očekávaný odjezd do Německa. Všichni dorazili včas, měli s sebou vše potřebné, dokonce Pešovi přinesli p.uč. Tenorové svačinku. Po naložení zavazadel jsme se usadili po celém autobuse. Vzhledem k tomu, že nás bylo jen 15, nebylo o místa nouze.
Po cestě už se každý zabavil po svém - hrál si, povídal... Cesta probíhala klidně, ale zdlouhavě (800 kilometrů je celkem dost, že?). Jeli jsme přes Hradec Králové, Prahu, Drážďany, Lipsko Hannover...... až do Kirchlintelnu. Když jsme se vylodili z autobusu, už tam čekali rodiče, aby si nás odvezli domů. Nastoupili jsme do aut a vydali se do svých nových rodin. Pak byla výtečná večeře (mňam, mňam). Snažili jsme se alespoň trochu domluvit (rukama, nohama).
Po pravdě, Němci chodí spát velmi brzy. Usnuli jsme asi o 3 hodiny později (takže ve 12).
N. Halamásková

Pondělí, 23.5.
Je první den od příjezdu do Německa. Tento den jsme si užili. Jen, co jsme přišli do školy, za chvíli zvonilo. Já - Karel a Kristýna jsme byli ve škole jako první Češi. Všichni se na nás chodili dívat. Po zvonění /signálu/ jsme se rozešli do tříd svých ubytovávajících kamarádů. O přestávkách jsme mohli být na hřišti vedle školy. Plno dívek se snažilo navázat komunikaci s námi všemi...! Pak jsme se všichni sešli ve třídě, kde nás přivítal pan ředitel a hráli jsme hry na seznámení. Někteří z nás byli na obědě v menze (ve školní jídelně).
Já s Kristýnou si myslíme, že rozloučení s rodinou, kde jsme ubytováni, bude velmi těžké...tak dobrou noc.... K.Stria
Úterý, 24.5.
Dnešek jsme strávili velmi příjemně. Ráno jsme šli na první vyučovací hodinu a po ní jsme se všichni sešli v hale a jeli za starostem města Kirchlinteln. Ten nás přivítal a dal nám malé dárečky v podobě sešitů s propiskami. Dále jsme se jeli podívat na zemědělskou usedlost jak se dříve žilo. Dozvěděli jsme se, jak se používaly určité věci a k čemu byly. Pak jsme se jeli podívat na větrný mlýn, který jsme prošli od přízemí až úplně nahoru. Zjistili jsme, jak se dělala mouka a podívali jsme se na mechanismus, který otáčí lopatkami. Pak nás autobus vysadil u lesa a my jsme šli pěšky k rybníkům, zkoušeli jsme chytat pulce, prošli jsme se po louce a dívali se, co zde žije za zvířata. Pak jsme jeli ke škole a rozprchli se do svých rodin, kde už jsme měli další program.
A.Halatová

Středa, 25.5.2011
Dnes jsme byli do 10.00 hodin ve vyučování a potom jsme jeli do Brém. V Brémách jsme navštívili muzeum, které bylo v budově ve tvaru velryby. Zde jsme mohli absolvovat 3 okruhy - Člověk, Země, Vesmír, kde jsme se dozvěděli spoustu zajímavostí. Bylo to velice zajímavé, protože jsme si mohli všechno vyzkoušet, například , jak těžké to mají slepí lidé, šli jsme do takového bludiště, kde byla tma a měli jsme se dostat ven. Nebo jsme si zkusili, jaké to je, když je zemětřesení. Nebylo to nudné, jako v Česku, kde je vše za sklem s nápisem Nedotýkat se! Myslím, že jsme se dozvěděli spoustu zajímavých informací. Potom jsme měli chvíli rozchod v centru a následoval odjezd do Kirchlintelnu. Pak jsme měli program v rodinách.
D.Jančíková


Čtvrtek, 26.5.Dnes jsme se všichni vypravili poznávat záhadu vzniku bažin a rašelinišť. Na začátku dvouhodinové procházky chráněnou oblastí nám byly předány zajímavé informace. Před několika tisíci lety se na tomto místě nacházel ledovec, který poté roztál a změnil se v rozsáhlou vodní plochu. Toho využil člověk, který začal přírodu okolo měnit k obrazu svému. Nyní všude rostou stromy, nejčastěji jsou to břízy. Půda pod nohama se otřásá při každém kroku, protože hlína je měkká a křehká, bažiny pro nás nejsou nebezpečné, můžeme po nich bez problému chodit. Dříve tomu tak nebylo, všude byla voda, lidé jezdili na loďkách na nákupy, návštěvy i do školy. Všichni jsme byli zaujati nejen povídáním, ale hlavně přírodou okolo. Cestou jsme viděli nejen kaly, které naše maminky doma pěstují, ale i masožravé rostliny velikosti zrnka hrachu. Málokdo však ví, že vodní mech, který tu roste snad na každém kroku, vyroste o rok o 30 cm a z něj se vytvoří za rok pouze 1 mm rašeliny. A tak unavení, ale o pár informací chytřejší jsme nastupovali do autobusu. To ale nebylo vše, co nás ještě čekalo.

 

 


Po krátkém rozchodu v malém městečku přišla na řadu plavba lodí po řece Hamme. Během hodinové plavby jsme se dozvěděli zajímavé informace od lodivoda.
Myslím, že dnešek lze shrnout jako vyčerpávající, ale velice přínosný den.
L. Palbuchtová

Pátek, 27.5.
Jako každé ráno jsme se vzbudili, převlékli a najedli se. Tenhle pátek jsme šli první dvě hodiny do vyučování. Už jsme se nemohli dočkat, až zazvoní na přestávku, a když zazvonilo, šli jsme na hlavní chodbu, kde jsme měli všichni sraz. Jakmile zazvonilo, šli jsme do učebny, kde to vypadalo jako naše dílny. Nejdříve jsme se rozdělili na dvě skupiny. V první skupině jsme vyráběli plakáty o tom, co jsme zažili. K fotkám jsme vytvářeli české a německé popisky a nalepovali na barevné papíry. Když jsme to měli hotové, vyměnili jsme se s druhou skupinou. Pak jsme vyráběli hru ze dřeva, bylo to něco jako piškvorky, akorát ve dřevě bylo devět otvorů. Účelem hry bylo dát tři kolíčky do řady. Tento výrobek byl vyrobený" rázdva" a docela nás to bavilo. Odpoledne jsme šli do rodin a my osobně jsme jeli do Verdenu nakupovat.
N.Pešová, M.Lebišová

Víkend, 28.5, 29.5. 2011
O víkendu měli všichni samozřejmě volno od školy, a tak byl program v různých rodinách rozdílný. Zde je několik postřehů:
Byli jsme v Magic parku, byla tam horská dráha a různé atrakce, jako na pouti, no prostě super! K. Striová
V neděli jsme navštívili Klimahaus v Bremerhafenu. Naše cesty směřovaly přes tropické deštné pralesy v Jižní Americe, přes rýžové pole v Číně, vyprahlé pouště Sahary až na ledem pokrytý Severní pól. Na naší trase jsme potkávali rozmanité druhy květin a zvířat. Myslím, že to bylo velmi zajímavé a přínosné. Doporučila bych to každému, kdo chce cestovat po světě, ale nemá tu možnost.
L. Palbuchtová
V sobotu jsme navštívili aquapark v nedalekém městě Verden. Toto středisko se může pyšnit obrovskými bazény a hojnou návštěvností. Také jsme vyzkoušeli venkovní bazén, který byl vyhřívaný zdola. Nacházel se zde i velký skokánek, který měřil 10 metrů. Já osobně jsem skočil ze 7 metrů. Moc se mi zde líbilo.
D. Raudenský
V neděli jsem měla zajímavý program. Spolu se svou hostitelskou rodinou jsme jeli na oslavu osmých narozenin sestřenice mojí německé kamarádky Loreen. Oslava byla zábavná a rozhodně jsem se nenudila.
A. Halatová
Se svou kamarádkou Lisou- Marie jsme o víkendu vyrazily na nákupy do velkého města Brémy. Cestovali jsme asi 30 minut vlakem a pak tramvají do velkého nákupního centra. L. Švábová

Pondělí, 30.5.
Bohužel, jak to tak bývá, je poslední den v německém Kirchlintelnu. Na začátku dne jsme šli do školy, kde jsme strávili dvě hodiny, potom jsme podnikli krátkou procházku po Kirchlintelnu a hlavně navštívili obchody, abychom nakoupili dárečky a cukrovinky domů.
Já a moje sestra jsme odpoledne chystali v naší rodině oslavu, spíše rozloučení s novými kamarády. Kolem 5. Hodiny odpolední se všichni sjeli. Byla tam úžasná atmosféra, grilovalo se, hrály se hry a také se samozřejmě fotilo. Rozloučení uteklo rychle. Všichni si užívali, co to šlo. Byl to přece poslední den!
K. Stria

Úterý 31.5.
Dnes nastal očekávaný den a to proto, protože jsme měli jet domů. Ráno jsme v 7:00 měli sraz před kirchlintelnskou školou. Do autobusu jsme se uložili věci a začali se loučit. I toto rozloučení neproběhlo bez slz. Někdo už se začal hlásit, že příští školní rok ubytují některé němce, a že opět přijedou do Kirchlintelnu. Asi tak v 7:15 jsme už seděli v autobuse a mávali svým německým rodinám. Cesta probíhala bez problémů se zastávkami a filmy, aby nám cesta rychleji utekla. Když jsme se přiblížily k Letovicím v autobuse nastal šrum. Někdo volal domů, někdo si už balil své věci, co měl v autobusu a s někým to vůbec nehlo. Po sedmé hodině večerní jsme už byli u školy, kde si nás vyzvedli naši rodiče. Letošní návštěva v Kirchlintelnu byla opět zajímavá. A.Halatová 9.D


Soutěž: O nejlepší českou školu

Již letos začala soutěž „O nejlepší českou školu", které se také účastníme. Jak ta naše účast vlastně začala? Před pár měsíci se náš pan ředitel o této soutěži dozvěděl a rozhodl se, že se zapojíme. Naše škola byla vybrána a dnes 9.6.2011 se tu natáčelo. Zajímavostí je, že jsou vybrány jen 3 školy z Jihomoravského kraje. Již od rána tu byl ruch, žáci netrpělivě postávali před školou a sledovali, jak kameraman a fotograf obhlížejí naši školu spolu s paní režisérkou a někdo i doufal, že se ocitne v záběru. Po osmé hodině bylo v plánu navštívit naši redakční radu. Všichni jsme byli nervózní a na poslední chvíli zvažovali, jestli nemáme prchnout. Nakonec jsme se přece jen rozhodli nenechat v tom paní učitelku samotnou. Když už každý z nás nějakou tu větu řekl, přestali jsme být nervózní. Pak ještě pár dotazů a my si mohli spokojeně oddychnout, že je to za námi. Po nás redaktorech nastala anglická výuka. I tato hodina byla zajímavá. Na něco se nás opět zeptali, jak anglicky tak i česky. Na třetí hodinu byly vymyšlen program v chemii, kde žáci 8.B předvedli řadu pokusů, které se líbily. A ti, co se v hodinách do záběru nedostali? Ti se tam mohli „protlačit" během přestávek. Naše průvodkyně Maruška s Míšou zavedly návštěvu do tělocvičny, fyziky a ukázaly jim hřiště.
Tento den byl velmi nabitý, ale zajímavý.
A.Halatová 9.D
Více na www.nejlepsiceskaskola.cz



Výlet do Janských Lázní

V termínu 23.5. - 25.5. 2011 jsme my, žáci z 5.B, byli společně s paní učitelkou Provazníkovou a paní učitelkou Kostlánovou na školním výletu v Janských Lázních v Penzionu Martin***. Musím uznat, že ty tři dny stály za to.
Hned první den jsme byli na krátké túře. Vyšli jsme si na Zlatou vyhlídku. Všichni se pak těšili do bazénu. Šmahelovi mají v Penzionu bazén s protiproudem! Už v pondělí jsme do toho bazénu šli. Bazén byl super!!! Taky nám tam moc dobře vařili. Měli jsme smažený sýr,špagety a jiné pochoutky. Mňam!!! I teď se mi sbíhají sliny.
V úterý jsme hned po snídani šli na dopolední túru. Byli jsme v Národním Parku. Mně se moc líbila příroda. Některé stromy byly úplně skácené od vichřice Kiryl. Vrátili jsme se na oběd a po obědě nás čekala další túra, ze které jsme se měli vrátit až o půl sedmé! Jeli jsme lanovkou na Černou Horu a pak jsme šli pěšky zpět. Vrátili jsme se akorát na večeři. Potom jsme šli zase do bazénu.
Už v pondělí jsme se měli rozdělit do skupin. Hráli jsme totiž celovýletovou hru. Jmenovali jsme se: Medvědi, Bobžíci, Zvířátka, Křečíci, Piráti a Baterky. Do úterka jsme si měli připravit scénky na téma: „Pobav si svou učitelku!" Nejlepší scénku předvedli Piráti. Celkově na prvním místě v celovýletové soutěži byli Medvědi, na druhém místě byly Baterky, na třetím Piráti, Křečíci a Zvířátka a na čtvrtém místě byli Bobžíci.
Ve středu odpoledne jsme jeli domů. Stýskalo se nám po „kopčekách", jak jsme sami hory nazvali, ale domů jsme se těšili. Konec konců, neříká se snad, že „všude dobře,doma nejlíp?!" 

DĚKUJEME OBVZLÁŠTĚ MANŽELŮM ŠMAHELOVÝM,ŽE NÁM UMOŽNILI UŽÍT SI TAK ÚŽASNÝ ŠKOLNÍ VÝLET.
Tereza Halatová V.B.


Ze žákovských prací

Kdybych to byl věděl, tak bych tam nechodil

Zajíc a myslivec

Jednoho dne si myslivec řekl, že půjde do lesa a uloví si večeři. Šel tedy do lesa a nachystal past a schoval se několik metrů od ní. Najednou viděl krásně tlustého a vypaseného zajíce, který běžel přesně k jeho pasti. Už se těšil, jak si pěkně pochutná, ale zajíc se zastavil těsně před pastí a na něco se zadíval. Myslivec nechtěl čekat a tak ho napadlo, že když vyjde, zajíc vběhne přímo do pasti. Vyšel, ale zajíc se rozběhl přesně na druhou stranu. Myslivec byl smutný a řekl si: „Kdybych to byl věděl, tak bych tam byl nechodil".
Adam Pečinka 6.B

Hrůzný nález

Bylo krásné slunečné odpoledne a my jsme se rozhodly s mojí nejlepší kamarádkou Káťou jít ven. Šly jsme do lesa. Bylo to tam super. Když jsme šly pořád dál a hlouběji, tak jsme narazily na malý domeček. Napadlo nás, že by v něm mohlo něco být a tak jako dvě odvážné jsme chtěly jít dovnitř.Chytla jsem za kliku a pomalu a nedočkavě jsem táhla uskřípané dveře od sebe. Zalekly jsme se, když jsme viděly to, co jsme nikdy vidět neměly.Po stěnách byly všude vyvěšeny hlavy zvířat a co bylo nejhorší, že na zemi ležela mrtvola. Celé vyděšené jsme běžely domů, abychom to řekly rodičům.Ti potom zavolali na policii, která nás vyslýchala, jako bychom to udělaly my. Kdybychom to byly věděly, tak bychom tam byly nechodily.
Veronika Kudrnová 6. B


Bloody Marry (jiná verze)


Každy z nás ví,že všechno je jedna velka lež!Ale nr vše je pravda.Rok 1989.23.4 13:51-Boston 61 se stala hrozná věc.Dům č.p.61 se stal domem pohřešovaným.17:06 smr Julie Dostonevé(Dastonové).Téžeho dne o rok později smrt Claudie Martinové(Mártynové)!Obě zemřely v den svých 16 narozenin.16.6.1991 Libie,byly 16 narozeniny Jenny Rasslové(Raslové).Co bude dál zemře jako ty ostatní dívky? POČKEJ!!! Bloody Marry taky zemřela v den 16 narozenin,ne? To je pravda ale stále to nemůže nikdo dokázat.Všechno je to zamotané!Příběh začíná neukrutnou surovosti a bolestí.Dívka ted zvaná jako Krvavá Marry se nikdy lidem neukázala na oči ale vypráví se že už jí někdo viděl.Lidé strachem umírali ,když se jí podívali do tváře.KRVAVÁ MARRY začala zabíjet ,když jí bylo 14 let.vyvolávala duchy,démony,tajemné síly a mnoho dalšího. To co jí pomohlo k vyvrcholení stát se zohavenou,vraždící nestvůrou byly všechny vlastnosti z podsvětí .Tam kam se bálo lidské oko dohlédnout.tam kam by lidská noha nevkročila ,tam stála zed a na ní krví psáno:ŽIVOT HORŠÍ NEŽ SMRT!!!Noční můry těch co pomysleli na ni + + + Každý kdo byl zabit říkal:TAM V TOM LESE NÁHODOU,BEZPEČNO MOC NENÍ ,TAM DALEKO ZA VODOU OČI ZDOBÍ ČERNÝ HROB.Tohle byl malý úvod o KRVAVÉ MARRY ale ted zpět k ději.V roce 1991 24:00 šla Jenny do koupelny si opláchnout obličej a dostala nápad jak vyvolat krvavou Marry.Oblékla si bílou košili a do ruky vzala svíčku.Přichystala si papír s textem jak Krvavou Marry vyvolat .Předstoupila před zrcadlo a třikrát před zrcadlem řekla:KRVAVÁ MARRY,KRVAVÁ MARRY,KRVAVÁ MARRY.Najednou se svíčka zhasla a oržla se světla.V zrcadle se oběvila Krvavá Marry,vzala nůž a Jenny podřízla krk.O dva roky později se zjistilo že i ostatní dívky zemřely podobnou příčinou smrti.Dům č.p.61 se zboural ale KRVAVÁ MARRY žila dál a vraždila dívky které ji v den svých 16 narozenin vyvolávaly.Proč to dělaly je záhadou.Ze strachu je nejhorší smrt.Doted se vypráví o KRVAVÉ MARRY.At ti co zabila nebo umřeli ze strachu kvůli ní odpočívají ve svém hrobě.
D.Čechová, K. zemánková, K.Dušilová, 5.C


Vážený pane řediteli, učitelé, milí spolužáci!

Po desetiměsíční dřině je tu opět konec školního roku. Pro nás, kteří chodíme do školy, je tento den téměř nejdůležitější, většina se na něj těší již od 1.září. Ale pro nás, žáky 9.ročníků, je dnešek opravdu výjimečný.Ačkoliv se to nezdá,devět let uplynulo jako voda a my se s vámi loučíme, slzičku na krajíčku má snad každý z nás.
Prožili jsme tu roky plné učení, písemek, zkoušení, ale také kamarádství, zábavy, legrace soutěží a výletů. Průšvihů byla naše třída plná, ale i přes různé neshody jsme drželi při sobě. Bude se nám stýskat po našem schovávání kříd, bojování s pravítky, otvírání oken nebo po vtipných i méně vhodných průpovídkách. V hodinách jsme občas rozesmáli i vás, učitele.
Z celého srdce bychom chtěli poděkovat Vám všem učitelům, kteří jste nás chtěli něco naučit, a i když to s námi bylo opravdu těžké, nepřestali jste se snažit, abychom toho hodně znali a uměli. Byli jste u toho, když z malých prvňáčků vyrostli puberťáci. Nikdy jste nás nenechali na holičkách. Budete nám opravdu chybět.
Určitě chceme poděkovat i našemu třídnímu. I když jste občas nadával vy na nás a my zase na vás, byl jste pro nás skvělý učitel.
Dík patří i panu řediteli, který má stále mnoho síly a elánu na to, aby naši školu vylepšoval.
Rádi bychom se rozloučili i s vámi ostatními a přejeme vám, abyste si to zde opravdu užili.
Když jsme přemýšleli, co říct na závěr, napadlo nás jediné: Děkujeme, odcházíme...
Vaše 9.C


VTIPY


1) "Hele, Franto, co ty vlastně děláš?"
"Ale, mám zodpovědnou práci, mám pod sebou 500 lidí a šíleně se nadřu."
"A to děláš někde ředitele ve fabrice?"
"Ne... sekám trávu na hřbitově."
2) Přijde zebra k fotografovi.
Fotograf se ptá: "A fotečky budete chtít černobílé nebo barevné?"
3) Pepíček: "Tatínku, dnes jsem ušetřil 10 korun!"
"Jo, a jak?"
"Běžel jsem celou cestu do školy za autobusem."
"Tak zítra běž za taxíkem, ušetříš dvě stě!"
4) Stojí týpek na zastávce a v tom k němu přijede kámoš ze střední se slovy: "Poď se projet, mám auto za melouna!"
"Na to ti prdim, čekám tu na autobus za 4 a půl melounu.
5) Potkají se dvě blondýnky a jedná druhé říká: „Byla jsem na těhotenským testu!" a ta druhá jí odvětí: „Fáákt jo? A byly tam těžký otázky?"
6) Pepova manželka má poprvé rodit, manžel ji chce pomoci a modlí se, aby mimořádně porodní bolesti měl otec. Probíhá porod, manželka se usmívá, když tu najednou hrozný křik - na chodbě se v porodních bolestech válí soused!
8) Vystoupí dvě blondýnky z auta a zabouchnou si vevnitř klíč. Jedna se zkouší dostat dovnitř pilníkem a druhá rukama. Vtom začne hřmít a jedna říká: "Ježiši Jano, začíná pršet a my jsme nezatáhly střechu!"
9) Američan, Čech a Rus se dostanou do kšeftů s drogami někde v Asii a mají jít na popravu.
První jde Američan a může si vybrat, jestli chce provaz, kulku, nebo elektrické křeslo. On sáhne po tradici své země a chce elektrické křeslo. Posadí ho na něj, přivážou, cvak, a ono nic. Protože mají děravé zákony, musí ho pustit, když ho jednou popravili.
Když vyjde na chodbu, zašeptá Čechovi, který je na řadě, že nejde proud.
Čech, když mu dávají vybrat, zapřemýšlí a dojde mu, že má chtít křeslo. Posadí ho, zase nic a tak ho musí pustit.
V Čechovi, když vychází, zvítězí slovanské bratrství a Rusovi také pošeptá, že nejde proud.
Rus vejde dovnitř, a když se ho ptají, co si vybere, odpoví: "Když nejde proud, tak mě třeba zastřelte."

 

Aktuality

 
webdesign: frogDesign.cz © 2008 code & programming: © 2008