číslo 50

Přátelé, kamarádi,

Slavíme!!!!!

Asi si ťukáte na čelo, a myslíte si něco

o bláznech. Co bychom tak mohli slavit? Pololetí je pryč, prázdniny dlouho žádné, Velikonoce také nejsou zrovna za dveřmi a první jarní den nás také teprve čeká. Když si ale otočíte zpět na titulní stránku, uvidíte tam číslo 50.  A to je takové pěkné kulaťoučké číslo, že to už za nějakou oslavu stojí. Ano, držíte v rukou jubilejní 50. číslo našeho školního časopisu. My v redakční radě jsme to pojali jako důvod k oslavě a přizpůsobili jsme tomu část tohoto vydání. Tak si pěkně počtěte a můžete se vydat zpět do historie našeho časopisu /  na webových stránkách školy najdete všechna vydání školního časopisu/. Snad se vám naše 50. číslo bude líbit! A doufáme, že i ta další.

Chtěli bychom poděkovat všem redaktorům, kteří se kdy podíleli na vydávání školního časopisu a zároveň vyzvat další odvážlivce, kteří by se s námi pustili do další padesátky!!!!!!!

P.S. Nezapomeňte se zúčastnit soutěže!!!!

Váš


Obsah

 Psali jsme                     str. 1 - 3
Soutěž                           str. 4
Přání                            str. 5
Rozhovory                     str. 6 -8
Z vlastní tvorby              str. 9 - 14
Zprávy ze školy              str. 15 -24
Valentýn                      str. 25 - 26
Čtenářské okénko          str. 27 - 28
Zábava                        str. 29- 30
Perličky                       str. 31
Vtipy                           str. 32


 

Psali jsme...     

Jistě víte, že tohle vydání časopisu je už 50.!

S 50. číslem tu máme i speciální rubriku: Psali jsme... Když jsem si prohlížela starší čísla, narazila jsem na spoustu zajímavostí! To, co bylo v předešlých číslech něco úplně neuvěřitelného a zajímavého, je pro nás dnes už samozřejmostí.

1.číslo - obsahovalo pouze 12 příspěvků! V té době asi velký úspěch, ale teď?! Teď už má časopis příspěvků 2x víc.

První redaktoři nám nabízí Moudrá hesla naší redakce  :  Co musíš udělat dnes a zítra, udělej až pozítří a budeš mít dva dny volna. Je rychlejší udělat něco pořádně než vysvětlovat, proč jsem to udělal špatně. Jestli se Vám nikdy nic nepovede napoprvé, rozhodně se nedávejte na parašutismus.

V prvním čísle jsem se také zasmála, když jsme si pročítala Perličky z našich veselých školních lavic

Např.: hodina literatury učivo: Božena Němečková správně: Božena Němcová pozn.: Tento zápis napsala paní uč. Němečková-Kalasová.

9. číslo - 5. května 2003 byla podepsána smlouva o partnerství mezi Letovicemi a Kirchlintelnem. Už to bude 10 let!

13.číslo - Už v roce 2004 se žilo Harry Potterem!

Čemu by se mohl Harry věnovat, až bude dospělý?

1) Bude navštěvovat Brumbála v Domově důchodců v Příčné ulici.

2) Podstoupí artroskopickou operaci kolene, které si zničil, jelikož to přehnal s hraním famfrpálu.

3) Bude se snažit vnést do jeho uvadajícího manželství s Hermionou nějaké to "kouzlo"

 4) Bude pomáhat Ronovi, aby získal zpátky svou barvu vlasů, které mezitím zešedivěly.

 5) Bude obsluhovat v nějaké restauraci, aby mohl splatit dluhy, které si udělal během svého

studia v Bradavicích

Pavel Janík 8.A

 

17. číslo - V 17. čísle jsme si přečetla, jaká vymoženost se dostala do naší školy- interaktivní tabule! Dokážete si představit, že bychom ve škole žádnou takovou tabuli neměli?!

Rozhovor s panem ředitelem:

Jaká byla cena tabule?

Prodejní cena této tabule je 101 150 Kč, ale naše škola ji získala za částku 30 345 Kč.

Slyšel jsem, že jsme ji z části vyhráli, je to pravda?

Kanadská firma SMART, která tyto tabule vyrábí, spolu se společností AV Media vyhlásily v České republice soutěž o 100 takových tabulí za tuto sníženou cenu. Naše škola vypracovala projekt využití této tabule a protože patříme mezi školy, které mají bohaté zkušeností s využíváním výpočetní techniky ve výuce a protože se to o naší škole ví, byla naše škola vybrána.

Chystáte ještě něco podobného do jiných učeben?

Pro rok 2005 plánujeme pořízení dataprojektorů v učebnách fyziky a přírodopisu. Pořízení další interaktivní tabule (popřípadě jiné podobné pomůcky) se bude odvíjet od zkušeností, které s jejím provozem získáme.

23. číslo - Miluji Tě v 50 jazycích

Např.: Slovensky: L´úbim ťa Albánsky: Te dua Slovinsky: Ljubin te

Arménsky: Yes kez sirumen Srbsky: Volim te Korejsky: Sarang Heyo

Anglicky: I love you Španělsky: Te quiero Kambodžsky: Soro lahnnhee ah

Bulharsky: Obicham te Švédsky: Jag alskar dig Japonsky: Aishiteru

Dánsky: Jeg elsker dig Italsky: Ti amo Esperantsky: Mi amas vin

Turecky: Seni Seviyorum Islandsky: Eg eiska tig Estonsky: Ma armastan Ukrajinsky: Ja tebe kahayu Indonésky: Sayacinta padamu Finsky: Mina rakastan Francouzsky: Je táime Chorvatsky:Volim te Havajsky: Aloha wau ia oi

Latinsky: Te amo Litevsky: Tave myliu Maďarsky: Szeretlek Německy: Ich liebe dich

Norsky: Jeg Elsker Deg Polsky: Kocham ciebie Portugalsky: Eu te amo

Rumunsky: Te ubesk Rusky: Ya tebya liubliu Řecky: S´agapa                         Ž.Kalasová, 8.A

38. číslo - otestovalo vaši inteligenci.

Minitestík

Když je někdo dutý, tak :

* a) nemá vnitřek

* b) nic neumí

* c) při poklepání výrazně duní

Spravit něco jako prase branku, znamená :

* a) mít doma manuálně zručné prase

* b) něco pokazit

* c) zkazit vepříka

Bojovat s větrnými mlýny, znamená :

* a) mít divné koníčky

* b) mít zažívací problémy

* c) dělat něco, co nemá smysl

Když někdo má šlupku :

* a) tak je ovoce

* b) snadno se loupe

* c) má ránu, je směšný

Mít v hlavě guláš znamená :

* a) být zmatený

* b) že si nosíš jídlo s sebou

* c) že nemáte doma hrnce

Správné odpovědi : b,b,c,c,a * * Pokud jste měli méně jak polovinu odpovědí špatně, doporučuji poradit se s lékařem ohledně vaše duševního stavu. Doufám, že se vám dvojstránka smíchu líbila a že jste v testíku dopadli dobře.

Daniela Alexová, IX.B                                   vybrala a sestavila  Karolína Sičová VI.D

 


 

Soutěž k 50. výročí časopisu !!! 

Určitě jste si všimli, že si právě čtete 50. číslo školního časopisu. Proto jsme si pro Vás přichystali soutěž o super ceny! Stačí jen odpovědět na 5 otázek a poslat je na e-mail školního časopisu: . Správné odpovědi můžete posílat do 20.března2013. K e-mailu připište i své celé jméno a třídu. Poté vybereme vítěze/a odměníme!!/

 1. V jakém roce vyšlo poslední číslo časopisu s obálkou rodiny Simpsonů?

a) 2000

b) 2010

c) 2008

2. V jakém roce vyšlo 1. číslo časopisu?

a) 2000-2001

b) 1995

c) Před padesáti lety

3. Při jaké příležitosti vyšel časopisový speciál?

a) Při 40. čísle časopisu

b) Při 40. výročí školy

c) Při 30. výročí školy

4. Jak se ,, přezdívá " školnímu časopisu?

a) Školní víqět

b) Školní víkend

c) Žákovský zpravodaj

5. Jaké číslo časopisu mělo jako první barevnou obálku?

a) číslo 1

b) číslo 11

c) číslo 28

Zapojit se mohou všichni žáci ze ZŠ Letovice! Malou nápovědu naleznete na webových stránkách naší školy.

Karolína Sičová a Simona Různarová VI.D


 Jelikož náš časopis vyšel už po padesáté, udělali jsme anketu, ve které nám odpovídali učitelé na otázku: ,,Co byste popřáli našemu časopisu do dalších let?"
Několik odpovědí jsme shromáždili, ostatně podívejte se sami.

p. uč. Marcela Vykydalová
: Co popřát? Dalších alespoň 50 zdařilých čísel, což souvisí s nápaditostí vás, členů redakce, ale nejen s nápaditostí, ale také ochotou se této skvělé práci věnovat a obětovat čas. Jen tak dál.
p. uč. Petra Kalasová: K vašemu 50. výročí bych všem redaktorům popřála spoustu elánu a jen tak dál!
p. uč. Miroslava Trčková: K padesátce bych popřála školnímu časopisu, tak, jak se přává: dožít se ve zdraví a plné síle ( může i zesílit:)) minimálně pětistovky. Redaktorům přeji hlavně plné hlavy skvělých nápadů, elán a chuť psát.
p. uč. Svatava Pléhová: Školnímu časopisu do dalších let přeji šikovné a nápadité redaktory, mnoho zajímavých příspěvků od jednotlivých autorů a mnoho spokojených čtenářů.
p. uč. Zdeňka Herčíková: Školnímu časopisu přeji dalších padesát vtipných, poučných, aktuálních a čtivých čísel.
p. uč. Radek Musil: Co Vám přeju? Humor a vtip, rozum a cit, klávesnici a aspoň čtyři rychlé prsty, ať jsou články hodně hustý.
p. uč. Eliška Hanušová: Školnímu časopisu do další padesátky přeji hlavně hodně šikovných redaktorů, kteří jsou zapálení do své práce a skvělých nápaditých a zajímavých článků.

p.uč.Iva Bušová: Přeji všem, kteří pro časopis pracují, aby se jim i nadále práce dařila. Vždy si dobře v každém novém čísle počtu, tak ať je to tak i nadále. Vím, že se o časopis zajímají i bývalí žáci, kteří se tak dozvídají novinky ze školy, o kterých se v časopise píše.
Tímto bychom chtěli poděkovat všem, kkteří nám pomohli tuto anketu vytvořit, hlavně učitelům, kteří si udělali čas s námi spolupracovat.                                                                                                                                                                                                               M.Zunková, N.Dopplerová


 Rozhovor s paní učitelkou Tenorovou

/ o školním časopise/

•1.      Když jste byla žákyní základní školy, chodila jste také do redakční rady?

Ne, nechodila, v té době žádný časopis ve škole nebyl, takže redakční rada se také nekonala.

•2.      Je těžké zkombinovat práci s časopisem a učení?

Někdy je těžké zkombinovat učení s čímkoliv.. Ale je pravda, že obojí je časově náročné a někdy se toho času opravdu nedostává, a tak je nutné leccos dělat ve spěchu a shonu. Vždyť třeba jenom na schůzky redakční rady máme vyčleněnou 1 velkou přestávku týdně, a to pak musí vše odsýpat, abychom to stihli. Samozřejmě se pak musíme scházet jednotlivě. Přáli bychom si mít na tuto práci více času.

•3.      Baví vás práce s ostatními členy redakční rady?

Ano, baví, i když někdy je třeba trochu zahartusit. Ale je radost pozorovat je, když v 6.třídě začnou pracovat v redakční radě a potom v 9.třídě, jak už jim ani nemusíme nic říkat a vše funguje samo /a nebo také ne/. Na druhé straně ale zrovna letos máme v redakční radě několik nových šesťáků, kteří už teď jsou velmi šikovní.

•4.      Musíte často upravovat články?

Ne vždy, ale samozřejmě, že to děláme. Někdy je třeba opravit pravopisnou chybu, jindy změnit formulaci věty, někdy i něco třeba vyškrtnout /někdy některé vtipy opravdu nemůžeme pustit na veřejnost!/. Ale většinu těchto zásahů s autory konzultujeme a nebereme to jako úpravu, ale pomoc a spolupráci.

•5.      Překvapil Vás někdy nějaký článek a jestli ano, tak který?

Konkrétně si na žádný nemohu vzpomenout, ale často jsem překvapena výbornou kvalitou zpracování příspěvku.

•6.      Na jaké členy si nejvíce pamatujete?

Teď se vůbec nebudu pouštět do jmenování, protože bych určitě na někoho zapomněla, ale už se  jich v redakční radě vystřídala pěkná řádka. Jejich jména si můžete připomenout prolistováním všech čísel časopisu na webových stránkách školy(tak jsem to udělala  i já).

 

 •7.      Měl někdo potenciál stát se spisovatelem nebo profesionálním novinářem?

Velmi šikovných redaktorů bylo hodně, s některými jsem v kontaktu dodnes, vždy mě těšilo, když přišli a vykládali o své „novinářské kariéře" třeba na středních školách, kde často byli iniciátory vzniku školních časopisů. Články některých z nich jsem také mohla číst v regionálním tisku či v Mladé frontě. Mnoho z nich studovalo vysoké školy s humanitním zaměřením, asi dva i žurnalistiku, ale jestli se někdo stal novinářem, tak o tom opravdu nevím. Ale to ani není cílem naší práce, spíše je to o tom, vyzkoušet si něco, na co není čas v hodinách českého jazyka - napsat fejeton, sestavit a zrealizovat rozhovor, vypracovat a uskutečnit anketu, atd. To naplňuje hlavně ty, kteří chtějí něco vyzkoušet a být tvůrčí.

Děkujeme za rozhovor.


 

 Většina lidí jezdí na dovolenou k moři (Chorvatsko, Itálie), nebo někam na hory (Rakousko, nebo například Krkonoše). Typická místa, kam se jezdí na dovolenou. Ale kdo má to štěstí podívat se někam hooodně daleko? Čímž myslím třeba to, že si na měsíc odletíte až někam na jiný kontinent. Jednomu žákovi z naší školy se to povedlo! Odcestoval až k protinožcům, do vzdálené Austrálie.

 Jak dlouho trvá let z České republiky do Austrálie? Nenudil ses?

Let z České republiky do Austrálie trval asi kolem 20 hodin.V letadle jsem se nudil, ale mohlo to být horší. Každý totiž v letadle měl před sebou takovou malou obrazovečku, v jaké se dalo dívat na nějaké filmy, seriály, poslouchat písničky, sledovat jak a kde přesně letíme. Jo, a taky tam bylo pár her, takže to zas tak hrozné nebylo.

V jakém městě jsi bydlel?

Bydlel jsem v malém městečku, které se jmenuje Emerald.

S kým jsi tam byl?

Do Austrálie jsem letěl jen s mým starším bratrem, a bydleli jsme s tetou a strýčkem. Nikdo další s námi nebyl, takže jsme byli dohromady čtyři.

V Austrálii se mluví hlavně anglicky že? Byl pro tebe problém se s ostatními dorozumět, nebo ne?

Když jsme chodili po městě nebo jsme byli v nějakých restauracích, tak jsem většinou nemluvil. Ale stejně si myslím, že bych se asi spíš nedomluvil, mám totiž takový menší problém... Vím, jak se na něco zeptat, ale většinou nerozumím, co mi dotyčný člověk odpoví. Takže, musím ještě chvíli cvičit... :-)

 Zlepšil ses za tu dobu, co jsi tam byl v angličtině?

Myslím si, že určitě. S lidmi jsem sice nijak zvlášť nemluvil, ale pár nových slovíček jsem se naučil.

U nás v zimě typicky sněží a je zima, ale v Austrálii... Jaké tam bylo počasí?

V Austrálii je to opravdu naopak než v Česku, protože touhle dobou tam začíná  léto.Takže na Vánoce je tam kolem 30-35 stupňů. Ale možná i někdy míň nebo naopak víc. Záleží na tom, jak se podaří počasí.

Co Vánoce? Jak jsi je tam slavil?

Vánoce jsme slavili výbornou večeří. Měli jsme šunku, dva ruzné saláty, nádivky a americké brambory. Potom k večeru jsme samozřejmě měli pár dárků pod stromečkem :-).

Jsou v Austrálii nějaké „zvláštní" zvyky, co se dělají o Vánocích?

 Pamatuji si jen na jeden, celkem vtipný zvyk. Hasiči, převléknutí za Santy, objíždí domy a lidé jim dávají pivo. „Santové" na oplátku dávají nějaké bonbony jejich dětem. .

Kdo nosí v Austrálii dárky?

Santa Claus :-)

Jak jsi oslavil Silvestr?

Silvestr jsme slavili zároveň s mou tetou, strýcem a bratrem v Melbourne. Bylo tam s námi přes půl milionu lidí. Na takovém silvestru jsem ještě nikdy nebyl, úplně jiný než v Česku. Rachejtle byly rozmístěny na velkých budovách a o půlnoci byly zároveň vypuštěny na oblohu. Bylo to opravdu krásné a určitě bych tohle chtěl zažít znova.

Jaký byl tvůj nejlepší zážitek?

 Nejlepší zážitek byl asi procházení se po Sydney. Je to hooodně velké a krásné město. Například jsme navštívili i hodně známou Operu. Byl to velký zážitek :)

Viděl jsi nějaké klokany? :-)

Jeden den jsme se na ně jeli podívat. Asi 20 km od domu, kde jsme bydleli, je takový malý parčík, kde jich je fakt hodně. Ale jelikož jsme tam vyrazili na poslední chvíli, tak jsme neměli moc času si je prohlédnout. No, a taky nebyli moc krotcí, když jsme se k nim přiblížili víc jak na 10 metrů, hned odskakovali pryč.

Měl jsi možnost podívat se do Canberry, hlavního města Austrálie?

 Bohužel ne. Chtěli jsme, ale nevyšel na to čas.

Viděl jsi nějaké významné památky nebo stavby?

V Sydney jsem viděl jednu významnou operu, a v Melbourne zas Eureku, což je vlastně největší budova na jižní polokouli. V Austrálii jsou ale většinou spíše moderní stavby.

Kdybys měl možnost si vybrat, žil bys v Austrálii nebo v Česku?

V současné chvíli bych žil v Česku. Myslím, že v Austrálii bych teď měl problém se domluvit s lidmi a asi by mi vadilo, že tam nemám žádné kamarády. Ale možná, za pár let, změním názor.                                                                                   P. Hušnerová a J. Šmatera,  IX.A


 Z vlastní tvorby...

Novoroční předsevzetí 

Všechny reklamy hned po Vánocích začnou troubit jednu a tu samou hlášku: „Chcete zhubnout? Kupte si naše úžasné čarovné prášky, po kterých zhubnete ani ne za týden 10kg!".. a tak dále, všichni to známe. A taky všichni víme, že takové „zázračné prášky" obvykle nefungují. Nebo fungují, ale úplně špatně.

  Ale já mám zaručený recept na hubnutí. Můj reklamní slogan by mohl znít asi nějak takhle: „Chcete zhubnout? Pořiďte si psa!" Ne, opravdu si nedělám srandu. Pes je nejen nejlepší přítel člověka, ale také, jak už jsem zjistila, i úžasný prostředek, jak zhodit pár kil.

  Když jsem po letech přemlouvání od rodičů konečně dostala na Vánoce pejska, měla jsem strašnou radost! Kdo by taky neměl, že? Ten chlupáč byl ale už od štěňátka šíleně velký, skoro větší než já. Ale s tím jsem počítala, protože čistokrevný pes z rasy „Tosa Inu" není přece žádný prcek. Celá rodina si Sajmíka (úžasné jméno,že?) hned zamilovala, a moje 7letá sestřička štěněti pošeptala do ouška, že až vyroste, tak na něm bude jezdit jako na poníkovi. Ještě že jí chudák Sajmík nerozuměl. Mamka a taťka mi samozřejmě ještě připomněli všechny sliby, které jsem jim dala, aby mi Sajmíka koupili. A já přece sliby plním, no ne?

  Takže jsem hned od dalšího dne začala s venčením. A to fakt nebyla žádná sranda. Navlékání obojku rozhodně nebyl největší problém, který mě čekal. Ten prcek má sílu, ale žádnou disciplínu, takže se hned rozeběhl směrem k nejbližšímu sloupku. No a já, stěží držíc vodítko, letěla za ním. A nechtějte vědět,  jak to vypadalo, když zahlédnul kočku. Takhle to pokračovalo i další dny, až mi došla trpělivost, a řekla jsem si, že pokud na mě nebude mamka vyloženě řvát, tak žádné venčení nebude. Ale místo mamky mě k venčení donutil sám Sajmík.

  1.ledna jsem si dala předsevzetí, že zhubnu. To jsem také začala hned „poctivě plnit". Tím myslím, že jsem si vzala chipsy a sedla si k televizi. Najednou jsem ale zaslechla podivné zvuky. Koukla jsem se na zem a tam, jako hromádka neštěstí, seděl Sajmík s vodítkem v puse a koukal na mě těma svýma velkýma očima. Slitovala jsem se, zvedla svůj kombajn ze sedačky (určitě víte, co myslím tím „kombajnem"), oblékla se a vyrazila s prckem do parku. Když nad tím tak přemýšlím, myslím, že to ten malej šmejdík měl naplánovaný už delší dobu. Do parku jsme došli v rekordním čase, protože použil svoji „super sílu", ale najednou se stalo něco, co jsem nečekala. Sajmík se vyškubnul z obojku a.. byl pryč. Zpanikařila jsem a běhala asi 20 minut po celém parku, a až když jsem to chtěla vzdát, objevil se zase přede mnou.  Nevěděla jsem, jestli mu mám nadávat,  že mi takhle sprostě zdrhnul, nebo skákat radostí, že se vrátil. „Ty... tohle už mi víckrát nedělej! ..Šmudlo jeden malej!" řekla jsem, a připnula mu obojek zpět na krk. „Půjdeme domů, jo? A opovaž se mi zase utéct!" dodala jsem ještě. Sajmík na mě udělal „psí úsměv", načež nahodil raketovou rychlost a vyřítil se směrem domů.

  Doma se mě mamka ptala, proč jsem tak zpocená a unavená. Rozhodla jsem se, že o ztrátě Sajmíka se radši zmiňovat nebudu, tak jsem jen řekla, že už jsem začala plnit svoje předsevzetí. A to díky Sajmíkovi byla vlastně pravda, protože od toho dne se ta situace v parku opakovala pořád. Běžení do parku, zpanikařené pobíhání a hledání prcka (někdy i běh za prckem, záleželo na tom, jestli si chtěl hrát na honěnou nebo ne), a pak zpáteční maraton domů. Po měsíci jsem si na to už i zvykla, a byla jsem spíš nadšená než naštvaná. Protože díky mému psímu trenérovi, který mě každý den nutil běhat po celém parku, jsem nejen dodržela slib, který jsem dala mamce, ale také jsem splnila svoje novoroční předsevzetí.

Petra Hušnerová, 9.A


 Pařížské katakomby

Věděli jste, že pod Paříží se nachází rozsáhlé podzemní celky vyplněné převážně kostrami?!

Příběh pařížských katakomb začal v časech římské Galie, kdy byla namístě dnešní francouzské metropole vykutána první šachta na těžbu kamene. Práce v ní byla namáhavá, ale pořád to bylo snazší než stavební materiál dopravovat odjinud. Paříž se tehdy nazývala Lutece a byla jen vzdálenou výspou dobytou římskými legionáři, kteří si na místě podrobili kmen původních obyvatel, tzv. Parisiů (kteří zde samozřejmě tvrdě makali).

Čím vznosnější a krásnější bylo město, tím více se kámen musel těžit - už dlouho nikdo nevěděl kudy a jak daleko podzemní chodby vedou. Proto se chodby musely zmapovat a tehdejší obyvatelé došli k závěru, že se město může zřítit do hlubin.

Díky tomuto zjištění se přistoupilo k opatření ,,vyztužit´´podzemní město lebkami a kostmi z přecpaných i méně přecpaných hřbitovů nadzemní Paříže. Každý den projížděly ulicemi Paříže povozy plné kostí, 28let se katakomby budovaly ostatky více či méně pařížských obyvatel. Do roku 1814 již byly do katakomb umístěny ostatky více než šesti milionů lidí.

Tomutu opatření však předcházel menší incident na jedné pařížské ulici. Jedna kostnice se z důvodu přeplnění zhroutila a nepříliš lákavý obsah se vyvalil na ulici. Lidé byli samozřejmě zděšení a sám král přikázal lebek se zbavit.

Vždyť pařížské podzemí se roztahuje v délce dobrých 350 kilometrů! Vedou sem vstupy z tunelů metra, z odpadních stok, z krypt kostelů i sklepů domů - jeden vchod je dokonce v základech mrakodrapu Montparnasse.

Existuje společenství nadšenců, kteří se pokoušejí podzemí více či méně úspěšně zmapovat.

V současnosti mají katakomby několik set kilometrů chodeb v hloubce kolem 20 metrů pod celou Paříží, z nichž je jen část (asi 2 km) zpřístupněna návštěvníkům. Ve 21. století se začal kus hroutit, a tak je museli podepřít pilíři. Ročně je navštíví asi 200 000 lidí.              N.Halamásková, 9.A

 


 

 Tvoř, piš, čti á la Jan Werich 

V hodině literární výchovy jsme se začetli do pohádky Jana Wericha, která se jmenovala velice zvláštně. Její název byl docela krkolomný  „Chlap, děd, vnuk, pes a hrob". Zjistili jsme , že celá pohádka je napsána z jednoslabičných slov. Takže nás napadlo, že bychom mohli pracovat á la Jan Werich. Naši sbírku postupně rozšířily práce dalších žáků. Posuďte sami naše jednoslabičné básně.

 

          Šel pes skrz les,                                                                     Byl kdys kdes les,        

          hop a skok a je tu vlk.                                                          před ním šel chlap,

          „Co tu chceš?" děl vlk.                                                         co vedl houf krav,

          „Jed bych," řek pes.                                                              za ním stál býk,

          Pes, zub, chrup.                                                                    co zlý roh měl,

          Kde je vlk?                                                                             chlap na to nic,

          Zbyl z něj jen chlup.                                                              jen byl rád, že má bič.

                                         žáci 6.B                                                                                 Jakub Loukota, 6.B

 

          Pán měl hlad, vzal tác                                                          Žil byl hroch,                

          a než řek švec,                                                                       měl jeden roh.

          tác a mls bác!                                                                        Hroch moc jíst, pít,

          „Tak, a mám „prd"," řek ten chlap.                                     mus on hned na WC jít.

                                                             žáci 6.B          Tereza Lamačová,Kristýna Divišová, 7.A

         

          Žil kdys kdes pes,                                                                         Žil byl král a u něj bál.

          puch o sto šest.                                                                            Na bál šel vlk a král na ně mrk.

          Když byl už stár,                                                                           Vlk se lek a na něj štěk.

          puch žil, no fuj, dál.                                                                     Král se bál a tak rač spal.      

                   Kristýna Janíková, 6.D                                     Miloš Pokorný, Jiří Štulpa, 7.A

 

         Když jsem byl mlád,                                                                    Žil byl král,                                  

         myl jsem se rád.                                                                          ten rád spal.

         Pak jsem byl stár,                                                                            Šel na bál,

         puch ze mě vlál.                                                                          Tam též spal.

                     žákyně 9. třídy                     Ludmila Přichystalová, 6.D                              

 


 

 

                      .                              

 Zprávy ze školy

Zážitek z natáčení

Dne 11.12.2012 se třídy 6.B a 6.D vydaly do Brna do České televize na natáčení pořadu Věříš si. Jedna ze soutěžících totiž byla Simona Kloudová ze 6.B. Ráno jsme vyjeli autobusem do Brna celí natěšení. Když jsme přijeli, přezuli jsme se a šli jsme do studia. Studio bylo obrovské, všude spoustu kamer a světel. Zaskočilo nás, že celý pořad trvá v televizi asi 30 minut a my jsme ho točili asi tři a půl hodiny. Některé scény se totiž musely opakovat třeba 7x, což už bylo někdy pořádně otravné! Simona sice nevyhrála, ale hlavní je se zúčastnit. Zjistili jsme, že natáčení není žádná sranda a odvezli jsme si spoustu zážitků i zkušeností. Všem se nám také líbilo to, že jsme si mohli vyzkoušet veslování, které je součástí triatlonu.

A zde si můžete vyzkoušet některé otázky ze ,, zahřívačky" :

•1.      Kdy bylo rozděleno Československo?

•2.      Kdo zavedl povinnou školní docházku?

•3.      Ve kterém městě byste hledali dvoupatrové červené autobusy?

•4.      Kdo zavedl školu hrou?

•5.      Kdo byl první československý prezident?

•6.      Podle koho má letiště v Praze nový název?

•7.      Odkud pochází panenka Matrioška?

  • 8. Která země je kolébkou olympijských her?

                                                                                                                                            Karolína Sičová VI.D      


                

Beseda s panem farářem

Poselství Vánoc nám připomněl pan farář na společné besedě. Na začátku nechal mezi žáky kolovat zabalený dárek a každý měl říct, co pro něho „dárek" znamená. Odpovědi byly různé - nákupy, nadšení, rodina, radost, oblečení...

Slyšeli jsme příběh Marie a Josefa, o jejich cestě do Betléma, narození Ježíše Krista a putování Tří králů za hvězdou.

Na závěr nám pan farář řekl, že by lidé při vánočním shonu neměli zapomínat, že ten největší dárek dostali při narození Ježíše Krista.                                                                                                         Elizabeth Elisová  6. A


Anglické divadlo, Brno

 Dne 21.12 se konal zájezd na anglické divadlo v Brně. Bylo především pro žáky, kteří si vybrali jako svůj volitelný předmět anglickou konverzaci. Odjezd byl naplánován na 8 hodin ráno. Po příjezdu do Brna jsme měli určitou časovou rezervu, a tak nám učitelé dali rozchod na náměstí Svobody. Poté co jsme se stihli pokochat krásou vánočních trhů, dali jsme se napříč ulic, až došli k místu, kde se divadlo mělo konat. Po příchodu dovnitř budovy mě udivilo, jak je neútulná a prostorná. Nacházela se zde i malá šatna, u které se strhl menší boj o místo na háčku. Po odložení bund a veškerých nepotřebných věcí jsme mohli zamířit na svá místa. Ta představovaly obyčejné židle. Každý se usadil a představení mohlo začít. Bylo o dvojčatech Wilburovi a Elize. Nejprve následoval úvod k ději. Obeznámili nás s dějem, který uvidíme, a pak to konečně začalo. Nejdříve mě udivilo, že rozumím větám a dokážu překládat i pochopit, co se mi to ti herci snaží říct. Po chvíli ovšem přišlo zklamání a já se v ději začala ztrácet. Ale velkou část jsem pochopila. Wilbura a Elizu měli jejich rodiče a ostatní lidé takzvaně za debilní a nechtěli je u sebe. Rodiče dali svá dvojčata do velkého hradu. Rozhodli se je navštívit v jejich 7 letech. Když tak opravdu učinili zjistili, že dvojčata jsou i po sedmi letech stejná. Uměli pořád jen ta samá slova „ bum" nebo „dum" a doslova si ze svých rodičů dělali srandu. Ovšem zdání klame, pospolu byla dvojčata velmi itenligentní a sama se naučila psát a číst. Háček byl v tom, když byla od sebe, veškerá jejich chytrost byla ta tam. Rozhodli se to svým rodičům ukázat, a tak když jejich rodiče přijeli na další narozeniny, Wilbur své matce ukázal, že umí číst a psát. Ovšem Eliza ta neuměla nic, ta pouze Wilburovi pomáhala. Matka se rozhodla dát Wilbura na studium a Elizu do zvláštní školy. Tím od sebe dvojčata oddělila a oba sourozenci strádali. Jednoho dne to Eliza nevydržela a utekla z ústavu, se zbraní v ruce nejdříve chtěla Wilbura zabít, nejspíš protože mu záviděla, ale nemohla to udělat, a tak se znovu šťastně shledali. Ovšem matka ji nenáviděla, a tak je znovu rozdělila. Do téhle části jsem chápala, ale když se do děje připletli Číňané s tím, že Eliza může být se svým bratrem na Marsu a ví, jak je tam dopravit, už toho bylo na mě moc. Eliza při letu na Mars zemřela a Wilbur slyšel její hlas v hlavě, poté se zeptal, k čemu teda bylo tohle všechno, když už Eliza nežije. A tím příběh dvojčat skončil. Mně se divadlo líbilo, bylo humorné a také velice pěkným zpříjemněním výuky. Odchod ze sálu proběhl v klidu, ovšem jak se dalo čekat, u šaten se strhl další boj, tentokrát už o vlastní věci. Když už všichni měli vše, mohli jsme jít zpátky na náměstí Svobody a mít další rozchod tentokrát 35 minut. Následovala cesta k autobusu a poklidná cesta domů.                                           
              Sarah Pánková 9. C


Chemie hrou

Dne 20. 12 2012 žáci našich devátých tříd pořádali prezentaci chemických pokusů  pro 1. stupeň. Jednalo se o pokusy, které měly žákům přiblížit chemické zákonitosti zábavnou formou. Pokusy byly vážně zajímavé a některé i velice hlasité, při nich se bála i paní učitelka, a tak se raději s některými žáky pro jistotu schovala za dveře a nejdříve se vyklidily první lavice kvůli nebezpečným létajícím objektům. Jistě chápete, že vám nemohu prozradit, jak se tyto pokusy vyrábějí, protože na to abyste to zkoušeli doma, je to moc nebezpečné a já sama to stejně nevím, ale doufejte, že je někdy uvidíte také. Ti, kdo už jsou na 2. stupni se nemusí bát, většinu těchto pokusů uvidíte v hodinách chemie nebo v praktikách a taky se v deváté třídě můžete stát organizátory tohoto vánočního představení, které se koná každý rok. Na tuto akci se přišel podívat i sám pan ředitel a celé to přežil. Tady je výběr toho nejlepšího z předvedených pokusů s kratším popisem:

 

DUCH Z LÁHVE- duch nebo džin? Když budete mít štěstí splní se vám přání...

HOŘENÍ Mg- je jak superstar, jen co zazáří, pohasne...

TITANIK- viděli jste? Tenhle parník však dopadl mnohem hůř...

(zubní) PASTA PRO SLONY- i sloni si musí čistit zoubky...

MODRÝ PLAMÍNEK- pozor na něj! Je sice krásný, ale pálí...

PLECHOVKA VODÍKU- i paní učitelka se bojí, když vyrobíte z plechovky malou bombu...

FILMOVÁ KREV- jen doufám, že byla doopravdy falešná...        

    Tereza Vránová 9. B


Velký úspěch!!!!!!!!!!!!!!!                                                          

Dne 20.února jsme se my tři, nadějní mladí chemici, vydali s naší paní učitelkou chemie Hanou Nečasovou do krajského kola soutěže Mladý chemik. Sešli jsme se ještě za tmy na nádraží, vlakem a poté tramvají jsme se dopravili na místo určené, tedy na Střední průmyslovou školu chemickou v Brně.

Po zaujmutí míst nás uvítal pověřený výbor, který nám oznámil, že do druhé praktické části postoupí pouze osm soutěžících, kteří napíší nejlépe test. Celkem se do obtížného testu pustilo dvanáct soutěžících - žáků devátých tříd. Po vypracování a odevzdání testu  jsme se přesunuli do zasedací místnosti. Po tak náročném testu nám všem vyhládlo, a tak jsme každý dostali tatranku, jablko a pitíčko. Netrpělivě jsme čekali na to, kterých osm soutěžících postoupí do druhé praktické části. Do druhé části jsme postoupily všechny tři z Letovic: Marie Nevyhoštěná, Zuzka Bulová a Verča Vališová. Také jsme se dozvěděli, že první tři soutěžící vyhrají hodnotné ceny a postoupí do celostátního kola této soutěže. Po splnění již méně namáhavé praktické části se čekalo na celkové vyhodnocení a taky, kdo že to nakonec postoupí do toho celostátního kola? Ještě před tím, než jsme se dozvěděli výsledky, zašli jsme si do jídelny na oběd. Před vyhlášením prvních nejlepších tří míst obdržel každý ze soutěžících dárkovou tašku s čokoládou, létaky o škole a propiskami. Teď už ale konečně k těm výsledkům:na třetím místě se umístil Jakub Martikan z Brna, se kterým se uvidíme v celostátním kole. Ten obdržel mp3 přehrávač a plyšáka. Celkově získal něco kolem 90 bodů. O první místo zabojovaly Letovice, konkrétně Marie Nevyhoštěná a Verča Vališová. S minimálním rozdílem půl bodu se do vedení dostala Verča Vališová, která získala celkově 103 bodů. Hned za ní se umístila Marie Nevyhoštěná s celkovým ziskem 102,5 bodů. Marie Nevyhoštěná si domů odnesla hard disk s pamětí 1TB, Verča Vališová tablet značky Acer. A aby to Zuzce nebylo líto, umístila se na výborném 5.místě!

Obě dvě tedy postupujeme do celostátního kola a doufáme, že nám budete držet palce. Celostátní kolo se koná 30.května na Univerzitě v Pardubicích. Tam se proti sobě utká třicet nejlepších mladých chemiků z České republiky. Abychom oslavily skvělý výsledek všech nás tří, vzala nás paní učitelka do cukrárny. Poté jsme si ještě zašly do Galerie Vaňkovka, kde jsme dostaly rozchod a domů jsme se vrátily kolem čtvrté hodiny.

Marie Nevyhoštěná a Veronika Vališová, žákyně 9.C


 

Olympiáda z českého jazyka

Ve čtvrtek 13.12.2012 od 14:00 do 16:00 se uskutečnila olympiáda z ČJ.
Olympiády se mohli zúčastnit žáci 8. a 9. tříd.

Na každou část byla hodina času, zadání se tedy skládalo  ze dvou částí:
1) Z testové části se vskutku podivuhodnými a zdánlivě nesmyslnými otázkami, takže když to člověk četl popáté, začínal mu docházet smysl některých z nich (závisí na jednotlivých žácích, někomu  to dojde hned a někomu nikdy ),
2) Z části slohové na téma: Za tohle ti patří dík ( doporučený rozsah asi 25-30 řádek)

Na prvních třech místech se umístili:
Michal Bubeník 9.B
Kristýna Kambová 9.A
Nikol Halamásková 9.A

Do okresního kola postupuje první soutěžící.

                                                                           
              Nikol Halamásková 9. A

Slohová práce vítěze školního kola                 

 Zřícení domu 

Pan Hubený seděl u stolu a večeřel. Měl za sebou namáhavý den a chtěl se v klidu najíst, když vtom ho od poklidné konzumace vyrušil nepříjemný skřípavý zvuk.

     Panu Hubenému bylo hned jasné, odkud zvuk pochází. Jednalo se o strop jeho vlastního domu. Ačkoli o svém obydlí vždy sebevědomě prohlašoval, že je moderní a zcela nové, opak byl pravdou. Ve střeše zely díry, o kterých se povídalo, že pochází z dob obléhání města Švédy. Navíc se na půdě povalovalo harampádí údajně ještě z husitských válek. Zdálo se, že i pan Hubený patří do starší doby, než ve které žije. Daně státu chtěl platit vejci svých slepic a o státních svátcích věšel na veřej dveří vlajku přemyslovského státu.

     A právě v tom okamžiku, kdy vzhlédl od dřevěného talíře, uviděl, jak se trouchnivějící dřevěné trámy stropu začínají drolit a rozpadat. Zub času na nich důkladně zapracoval, a ačkoli vydržely dlouho, věčně přece přetrvat nemohly. Pan Hubený si stále jen říkal, že to ještě není nijak vážná situace, ale když z polévky vylovil lžící kus ztrouchnivělého dřeva, kterým div nehýbali červi, a domyslel si, odkud pochází, dospěl po třiceti minutách úporného přemýšlení k závěru, že s tím už je třeba něco dělat.

     Chtěl nejprve vylézt na půdu, odkud plánoval opravy započít, ale pak si uvědomil, že žebřík vzal za své už před dvaceti lety, a proto se snažil vyřešit problém rozpadajícího se domu jinak, zejména kvůli jeho večeři, do které se trámy již vesele drolily.

     Když selhaly pokusy deštníků nad talířem, rozhodl se pro výměnu trámů. Pokoušel se o opravu všemi možnými způsoby. Naštěstí, když sousedé slyšeli z jeho domu podezřele velký hluk, rozhodli se, že se tam v zájmu vlastního bezpečí podívají. Obávali se všeho, co mohlo od onoho podivína vzejít. Drbny už rozhlašovaly, že připravuje pekelný stroj, či jiné ilegální projekty. Když ale všichni nahlédli vysklenými okny dovnitř, zjistili, že původ hluku je mnohem prozaičtější.

     Pan Hubený je sice okřikl, aby zalezli do bažin, odkud prý vylezli, ale jim bylo jeho vzteklé hašteření k smíchu. Právě se chtěli podívat dovnitř, aby viděli, jakým zázrakem se dokáže držet jednou rukou stěny ve výši stropu tak, že nespadne, zatímco druhou se bezmocně snaží trámy opravovat.

    Jeden muž dokonce vešel dovnitř, ale dopustil se velké nepředloženosti - opřel se rukou o stěnu. A to byla ta poslední kapka, kterou nádoba přetekla. Dům se zřítil, jako kdyby jej prožrali termiti.

     Onen muž vyvázl bez zranění, zato pan Hubený skončil v nemocnici. Byla to však pro něj změna k lepšímu a asi jediný způsob, jak proniknout do 21. století.

     Když jej zmíněný muž přišel s omluvou navštívit, pan Hubený řekl:"Za tohle ti patří dík, tady se aspoň můžu v klidu najíst, nic mi totiž do talíře nepadá. Ale co budu dělat, až mě odtud vyhodí? Asi se budu muset nastěhovat do Kateřinské jeskyně."

Michal Bubeník, 9.B

 

Poznámka: V okresním kole nás reprezentoval Michal Bubeník a obsadil krásné 7. místo.

 

Ukázka otázek z okresního kola: Užijte následující výrazy ve větách nebo slovních spojeních, aby byl patrný významový rozdíl mezi nimi: halabala, hogo fogo, láry fáry, saky paky

Slohový úkol: V danou chvíli mi to přišlo jako docela dobrý nápad ...

 


 

Anglická konverzace

Dne 6. 2. 2013 se konala na naší škole „Anglická konverzace" 6. a 7. ročníků. Začátek byl ve 14,00 hodin. Rozdělili jsme se na dvě poloviny a všichni jsme udělali poslech. Potom každý dostal číslo a postupně jsme si chodili vylosovat témata. Později jsme přednesli každý své vylosované téma.

Pořadí:   Kategorie 6. -7.ročník 1. místo    Karolína Sičová,6.D

                                            2. místo    Jakub Vrána, 6.D , Jakub Halamásek, 6.B

                                           3. místo     Klára Zemánková, 7.C

Výsledky kategorie - 8. a 9. ročník

1. místo - Zuzana Bulová 9. B

2. místo - Nikol Halamásková 9. A

3. místo - Natálie Dopplerová 8. CV

Všichni jsme si odpoledne užili a každý dostal odměnu.

                                                                         Dominik Dvořák, 6.D


 

Biologická olympiáda 

Výsledky školního kola

Kategorie D (6. a 7. třída) 

  • 1. Jan Poláček, 6. C
  • 2. Vojtěch Cichra, 7. B
  • 3. Mikuláš Sedláček, 7. A

Kategorie C (8. a 9. třída) 

  • 1. Rostislav Sponar, 8. B
  • 2. Michal Bubeník, 9. B
  • 3. Jiří Holek, 8. A  

Do okresního kola postoupí soutěžící na 1. a 2. místě 

Ostatní soutěžící

Aneta Halasová

Adam Provazník

Gabriela Skoumalová

Klára Zemánková

Lucie Čechová

Tomáš Hrubý

Jana Krýslová

Ondřej Pokorný

Soňa Sičová

Karel Stria

Vlastimil Šafařík

Jakub Širůček

Marcela Vondálová

Dále jsme udělaly rozhovor s Vojtou Cichrou, který byl na 2. místě. 

ROZHOVOR 

Ahoj Vojto, tak jsme slyšely, že ses zúčastnil biologické olympiády a byl jsi druhý. Tak co na to říkáš?

Jsem rád, že si mohu vyzkoušet účast v okresním kole. 

Museli jste se na to připravovat doma?

Ano museli, ale každou středu ráno jsme se scházeli k opakování s paní učitelkou Zapalačovou, která nám hodně pomohla.

 Bylo toho hodně na zapamatování?

Ano, kromě toho, co už známe ze školy z předchozích ročníků, ještě další nové informace.

 Jak to tam vlastně probíhalo?

Byli jsme rozděleni na dvě kategorie: 6. a 7. třídy kategorie D a 8. a 9. třídy kategorie C. V mé kategorii (D) jsme nejprve dělali praktickou část (poznávání organismů), v učebně přírodopisu byly obrázky 15 rostlin a 15 živočichů. Kategorie C zatím dělala v druhé učebně test.  Po praktické části jsme šli na test my, ten trval asi jednu hodinu a měl 4 listy.

 Co bylo nejtěžší?

Všichni říkali, že test, ale mně se zdál lehčí, protože jsem se na něj učil víc než na poznávačku, která byla pro mě těžší. 

Co se ti líbilo nejvíc?

Vše bylo moc pěkně připravené, líbila se mi poznávačka, protože tam byla i některá vycpaná zvířata.

 Byl jsi nervózní?

Přiznám se, že ano, ale nervózní byl asi každý, koho jsem se ptal. 

A nakonec, jak se těšíš na okresní kolo?

Moc, ale musím se naučit zbytek otázek. Do okresního kola si ještě musíme připravit „projekt", kde musíme pozorovat vybrané objekty. Vybral jsem si pozorování rybníku v našem okolí.

 Děkujeme za rozhovor               Tereza Halatová, Tereza Nováková 7. B


Dějepisná olympiáda                                                                                                        Dne 29. ledna se v Boskovicích konalo okresní kolo dějepisné olympiády. Z naší školy se zúčastnili 2 kluci - Michal Bubeník z 9. B a Jiří Holek z 8. A. A nevedli si vůbec špatně - Michal Bubeník vybojoval 4. místo ( ovšem se ztrátou pouhého půl bodu na třetího) - s postupem do okresního kola. Oba dva účastníci se stali úspěšnými řešiteli, tzn. získali více než 60% bodů. A to otázky nebyly nijak jednoduché - posuďte sami.

Úkol č. 2

V následujícím textu škrtni chybné možnosti:

V souvislosti s šířením křesťanství ve středověké Evropě dřívější pohanské kulty mizí. Jejich pozůstatky ve formě různých zvyků se církev snažila podporovat / potlačovat. Slovanský pohanský kult se nejdéle udržel u Pobaltských Slovanů / Volyňských Čechů na ostrově Wolyň / Rujána, který najdeme v dnešním Německu/ Polsku ...

Úkol č. 15

Na Hromnice se světily svíce, které lidé během roku zapalovali.

Napiš, jak se těmto svícím říkalo.

V tento den se podle pověry nesmělo šít, proč?

Úkol č. 27.

Ve kterém století vznikaly nejstarší české legendy ( psané latinsky a staroslověnsky)?

Jak se nazývají ty, z nichž se dozvídáme o životě starého Václava?

                                              Zdroj 42. ročník DO

 

A jak soutěž prožívali soutěžící?

   Dne 29. ledna se v Boskovicích konalo okresní kolo dějepisné olympiády. K místu konání jsme se navzdory mírné sněhové kalamitě dostali bez větších obtíží.

   Sotva se všichni soutěžící shromáždili ve velké učebně a sotva proplácení jízdného proběhlo, nastaly mírné zmaty v počtu a složení žáků. Zatímco někteří se nedostavovali, jiní v seznamu soutěžících nezapsáni přebývali. Tyto nesrovnalosti byly naštěstí odstraněny ještě celkem snadno.

   Po následném oficiálním uvítání se část žáků odebrala do jiné místnosti v zájmu zamezení ilegálním kombinacím vědomostí soutěžících.

   Nyní mohlo dojít na test samotný, jehož otázky a úkoly byly mnohé potměšilé, mnohé nikoli. Naštěstí jsme psali ničím nerušeni a na vyplnění textu byl času dostatek. Jediným drobným problémem byla absence nástěnných hodin v učebně a z toho plynoucí nutnost nepříliš přesné orientace v čase dle zvonění na přestávky, nutno ovšem podotknout, že v tomto jediném aspektu soutěže nám byla občasně poskytována drobná nápověda. Po uběhnutí stanoveného limitu jsme práce odevzdali a teď již stačilo vyčkat v lavicích, až budou testy opraveny.                                                                                                                                                          Michal Bubeník 9. B


 

Zeměpisná olympiáda

Letošní zeměpisná olympiáda byla velice vydařená. Mohli jste se tam dozvědět i spoustu zajímavých věcí. Věděli jste třeba, že v Austrálii je Simpsonova poušť? Teď už ale k výsledkům.

KategorieA(6.ročník):                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                              

49bodůKarolínaSičová, 6.D      
43bodů OndřejKošík 6.A                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                    43 43bodů Nevyhoštěný Václav, 6.C, Ondřej Chlup 6. D

KategorieB(7. ročník)   

41bodůVojtěchCichra, 7.B                                                                                                                                                                    40bodůAdamProvazník, 7.C                                                                                                                                                                        40 bodů Gabriela Skoumalová, 7.B

KategorieC(8.a9.ročník)55bodůRostislavSponar, 8.B                                                                                                                                                                54bodůZuzanaBulová,9.B                                                                                                                                                                         54bodů Josef Kříž, 9.B,  Jakub Dvořák 9. C

Všem srdečně gratuluji                                                                                                                                                          Lukáš Mistr 7. C


 Valentýnské povídání

Valentýn .... co s tím?

Koupit hezkou Valentýnku umí každý... ale co do ní napsat tak, aby dával text smysl, aby byl text pěkný, to už je těžší 

Proto mám tady pro vás 3 přání na Valentýn ... 

2.

Život bez tebe?

Nebyl by!

Snad jako:

Běžet za tebou a nevědět kam...

Snít sny o tobě a být bezesná...

Cítit lásku a nemít srdce...

Chtít ti darovat vše a nemít nic...

Držet tě za ruku a být sama..

A proto si můj!

Tedy jestli chceš...Chceš?Tak buď!

 

1.

Chtěla bych, abys jednou přišel

a řekl, že pro tebe existuje jenom Ona!

Abys zažil chvíle, kdy z tebe potečou potoky potu, 

protože ses bál právě o Ni.

Chtěla bych, abys byl pořád s Ní 

a šeptal jí samé krásné věci,

abys s Ní byl v dobrém i zlém 

a neopustil Ji uprostřed rozehrané hry,

abys poznal opravdové štěstí po jejím boku.

Řeknu ti to jednoduše:

Přeji si, abych Ona byla Já! 

3.

Dali jsme jeden druhému srdce,

Dík Amorovi zdařila se přece,

tahle něžná transplantace.

Snad nenastanou komplikace!

Tam se mi zabředávat nechce.

Promiň, rýmovat mi nejde lehce,

Teď doopravdy a bez legrace: miluji tě!

Šeptám sladce ..

                                                                                       Julie Vitoulová 7. A 

Sv. Valentýn

Jednou se mi zdál sen o tom, že jsem přecestoval časem do 3. století do Říma a setkal jsem se se svatým Valentýnem. Byl to velice milý muž. Zeptal jsem se ho, jak vznikly valentýnky. Odpověděl mi, že je to podle toho, jak si se svou milovanou psali zamilované dopisy. Také mi prozradil, co napsal do posledního dopisu, bylo to:  ,,Od tvého Valentýna". Byli do sebe velice zamilovaní a i když byl knězem, propadl své lásce. Římským vojákům radil, že mají zůstat doma se svými ženami, císaři se to nelíbilo a za to museli Valentýna popravit. Od té doby si lidé na svatého Valentýna dávají valentýnky a vyznávají si lásku. Proto nezapomeňte na své milované a také jim napište valentýnku.                                     

                                                                                                                      Lukáš Mistr 7. C


 

Čokoládové pralinky

Přísady:
110 g Omegy (100% ztužený tuk)
100 g čokolády na vaření
100 g kakaa
Na čokoládovou hmotu:
Na oříškovou hmotu:
110 g Omegy (100% ztužený tuk)
200 g moučkového cukru

100 g mletých ořechů
50 ml mléka
50 ml rumu
Na ozdobení:
100 g oloupaných mandlí (oříšků)
asi 70 ks papírových košíčků na bonbony
Příprava:
1. Ve vodní lázni rozehřejeme suroviny na čokoládovou i oříškovou hmotu (každou zvlášť) a pečlivě každou promícháme.
2. Košíčky rozložíme na plech a kávovou lžičkou do každého vrstvíme trochu čokoládové hmoty, pak oříškovou hmotu a nahoru opět čokoládovou hmotu. Tímto způsobem spotřebujeme všechnu hmotu. Pralinky necháme malou chvíli ztuhnout a ozdobíme mandlí nebo oříškem.
3. Necháme 2-3 hodiny v lednici ztuhnout. Uchováváme až do servírování v chladu..

Simona Různarová, 6.D


 Pranostiky na leden, únor a březen

19.01. Když na Alžbětu sněží, sníh dlouho poleží.

21.01. Svatá Anežka když laskavá,vypustí skřivana z rukáva.

2. 02.   Na Hromnice o hodinu více.

24.02. Svatý Matěj ledy láme, nemá-li jich, nadělá je.

25.03. Jaro zvěstuje Zvěstování, ale zimu ještě nevyhání.

12.03. Na svatého Řehoře čáp letí od moře, žába hubu otevře a líný sedlák, který neoře.

                                            Elizabeth Elisová 6.A,Markéta Navrátilová 6.


 Čtenářské okénko

Deník Anny Frankové

Anne Franková 

Anne je židovská dívka žijící poklidným životem vyšší střední vrstvy, užívá si poklidného, poněkud povrchního života, obklopena přáteli a spokojeností. Jenom jedno jí schází-opravdový, důvěrný přítel či přítelkyně.

Tak si začíná psát deník. Svěřuje se mu se vším  v podobě dopisů adresovaných Kitty.

Anne zaznamenává dobu těsně předválečnou, svůj život ,,před´´ a ,,potom´´.

Jak nacisté systematicky vraždí Židy, jak se několik let schovávají živeni z potravinových lístků, čas využívají k hodinovému učení, skrývání, nouzové záchody a to vše v neustálém strachu z objevení. Jak si vytváří a zase přetváří své názory. Jak rychle dospěje a zamiluje se a jak hledá a najde útočiště v Bohu. Až po odvedení do koncentračního tábora Terezín a odloučení od rodiny i svého milovaného.

V deníku je popisován  život puberťačky přecházející v život dospělé ženy, která zažila válku a utrpení.                        
                                          Nikol Halamásková 9. A 

 

Dobrodružné výpravy do minulosti

Nevíte, kterou knížku si máte přečíst? Už vám dochází inspirace? Mám tu pro vás další nápad na super čtení. Knížky od Veroniky Válkové - Dobrodružné výpravy do minulosti zaujmou zejména holky, ale kluci si je mohou přečíst také. Knížky jsou o dívce jménem Bára, která našla na půdě starý atlas. Když se ho dotkne, dostane se někam do minulosti. Poprvé navštívila Karla IV. v době, když mu bylo 14 let. Poté se dostala do Pompejí, kde se stala otrokyní. Seznámila se i s husity, kteří bojovali proti křižákům. Její zatím poslední výprava byla za Rudolfem II. Nejlepší na kouzelném atlase je to, že když se Bára někam přenese a stráví tam třeba 2 týdny, tak doma uběhla sotva minuta. Takže si Bára může prodloužit prázdniny. Krásné dobrodružné výpravy do minulosti vám přeje
                                                                                                                Karolína Sičová VI.D    

Guinness world records 2013 

Zajímalo vás někdy, kolik měří nejmenší člověk světa, nebo jaká je délka největšího skateboardu? Pokud ano, Guinessova kniha rekordů 2013 je pro vás nejvhodnější knihou. Věděli jste, že nejtěžší muž světa váží 444,6 kg a v roce 2006 vážil neuvěřitelných 560 kg?

O spoustě dalších rekordů si můžete přečíst v této knize a navíc jsou i některé obrázky ve 3D! Stačí si do mobilu s Androidem nebo do tabletu stáhnout speciální aplikaci a můžete se dívat na to, jak žralok vyskakuje z vody nebo papoušek hraje basketball.

                                                                                   Lukáš Mistr 7. C

 

Časostroj

Začneme hádankou: Co si myslíte, že je Časostroj? Pokud si myslíte, že je to něco spojeného s elektrotechnikou, tak vás asi zklamu. Ve skutečnosti to je nejlepší časopis o historii pro děti a mládež (nejlepší je proto, že je jedinýJ).Je v něm spousta informací. které se vám mohou hodit, kvízů, komiks a dokonce i recenze počítačových her spojených s historií . Také v něm naleznete vtipné věci jako třeba dějiny záchodů! V každém čísle je i plakát. Dvakrát do roka vychází i speciály. Minulý rok byly o strašidlech v Česku a o filmu Hobit. Tento časopis vám doporučuji.

Známka: 10/10 bodů                                                               Lukáš Mistr 7.C

 



 Devět věcí, které byste neměli dělat v zimě L

  1. jíst žlutý sníh
  2. olizovat tyčky od dopravních značek
  3. skákat šipky do rybníka
  4. jezdit na zimním stadionu na in linech
  5. hrát venku vybíjenou
  6. kupovat si lístky do letního kina
  7. brát na návštěvu domů sněhuláka, i když je to kamarád
  8. strkat si sníh do kapes
  9. vychloubat se v plavkách na lyžích                                                               Jan Halas 6. C
    Zvládneš  vyluštit příběh
    Brněnský drak
    Žil byl jeden velká stvůra, která chrlí oheň (na 4 písmena). Zabydlel se v tmavé jeskyni, kde měl své doupě. Jednoho 24 hodin (na 3 písmena) šel na lov do druhé největší město v Česku (na 4 písmena). Měl velký hlad a kolem něj šli zrovna dva bratři. Toho mladšího bohužel mňam (na 6 písmen) ! Druhý bratr, ten starší, se ale nedal a velkou stvůru, která chrlí oheň ( na 4 písmena), probodl !Obyvatelé města se jupí (na 8 písmen) a velkou stvůru která chrlí oheň ( na 4 písmena) pověsili na Starou radnici. Od té doby tam visí až doteď.                                                                                                   Julie Vitoulová 7.A------------------------------------------------------------------------------------------                          
                Magie a kouzla
    Toto číslo časopisu je narozeninové, a proto i naše kouzlo bude narozeninové.Efekt: Kouzelník ukáže zagumičkovaný balíček deseti karet. Řekne divákům aby se podívali na první kartu v balíčku a jeden z nich kartu podepsal. Když si ji diváci prohlédnou, kouzelník karty otočí, vytáhne podepsanou kartu a na kartě je divákův podpis společně s nápisem: „Všechno nejlepší k narozeninám".Pomůcky: Gumička, 11 karet nebo tvrdých papírů o rozměru karty, černý fix, nůžky

Provedení: Jednu kartu přestřihneme v půlce a na další kartu napíšeme nějaký nápis např. „Všechno nejlepší k narozeninám". Kartu s nápisem dáme navrch balíčku a na ni polovinu, která zakrývá nápis. V místě rozstřihnutí zamaskujeme gumičkou. A nyní můžeme předvádět. Ukážeme zagumičkovaný balíček karet. Řekneme divákům, aby se podívali na první kartu v balíčku a jeden z nich kartu podepsal. Když si ji diváci prohlédnou karty otočíme, vytáhneme podepsanou kartu a na kartě je divákův podpis společně s nápisem: „Všechno nejlepší k narozeninám"(půlku karty necháváme na balíčkuatenpotom odložíme).                                                                     Lukáš Mistr    7. C


INZERÁT  POZOR POZOR !!!!        
 Je čas  na pořádný úklid.Takže prohrabte šuflata  a když najdete nějaká pexesa, tak  mi je přineste. Pexesa potřebuji, protože moje mamka je sběratelka pexeso, má  jich už přes 3000. A je 1.v republice, kdo má nejvíc pexes.Takže jí prosím pomozte a pexesa doneste.                                                                     Děkuji předem   
     Adéla Hejlová, 6.C        

 


 

 MÓDNÍ OKÉNKO

Ahoj,

náš časopis slaví narozeniny, toto číslo je PADESÁTÉ. A NAROZENINY TO JE DŮVOD K OSLAVĚ. Co si vzít na sebe na oslavu? Když jdete na  párty ke kamarádce domů - můžete si na sebe vzít džíny, tričko, sukni nebo kraťasy, tenisky nebo lodičky a do vlasů mašli. Jdete-li slavit narozeniny někam na diskotéku, vezmete si na sebe něco jako je korzet a sukně, dlouhé náušnice, nebo okaté, barevné tričko a legíny. Na rodinnou oslavu jako jsou narozeniny našich prarodičů se oblečeme společensky - kostýmek, šaty, lodičky, dlouhé korále a decentní  náušnice. A nakonec pár rad. Ke krátké sukni se skvěle hodí boty na podpatku, protože prodlužují nohy. Tričko s výstřihem prodlužuje krk. Nezapomeňte na barvu očních stínů a lak na nehty by měl ladit k oblečení. A nejdůležitější rada na konec - NEZAPOMENOUT NA DÁREK!!!!!!!!!!!! J A BLAHOPŘÁNÍ. Proto i já přeji našemu časopisu k jeho narozeninám AŤ NÁS ČTOU!!!!!! Karolina Dušilová 7.C

 

 


 

 Perličky z naší školičky


Moje matka je účetnicí.
Parní stroj vynalezl Džejms Bond.
Babička se píše malé b, protože není město.
Barokní hudební skladatelé: Josef Sebastian Bach a Wolfram Amadeus Goethe.
Popiš události roku 1848 ve Vídni. Odpověď: březen, červen, listopad, prosinec.
Kvadalkanál - kanál, který byl pojmenován podle Kváda. Je mezi Španělskem a Norskem.
Mikuláš Koperník je závodník formule 1.
Členové 1. československé vlády: Soukup, Stříbrný, Švehla, Beneš, Jánošík.
Slovesný způsob - vykřikovací.
Až zemřel král, tak se všichni potom sešli v hrobě.
Babička dodržoval staré lidové zvyky a obyčeje, kterými poučovala děti a celé údolí.
Opidum je Bratislava u Berlína.
Má čtři sourozence.   
Socha Bohyně Antény.
K vládnoucí třídě patřili otroci.
Železo se vyrábí z kamenné rudy.
Nakonec se všichni sešli u babiččina ložete, na kterém babička dodělávala.
Když jsme byli skoro v Brně, dohnala nás pěkná auta a jela pořád za námi a skoro každéautonám zamávalo.                                                                                    M. T.
Perličky ze školních lavic:                                     
,,Co se píše s písmenem Q?"     ,,Kvasnice."
,, Dexempo multo šupoplex, paní učitelko já z vás dělám králíka. Už vám rostou zuby?
,, Can I napustit watter?"
,, Co mám pro lepší známku udělat. Asi se učit, co?"
,, Nenapomínej je, za to jsem placený já"
,, Na tebe svítí stín"             
                                                               Lukáš Mistr 7. C


                                               VTIPY           


Pan učitel vysvětluje žákům: „Tak děti, co se stane, když se zvířátku narodí miminko? No přece kráva se okraví, kočka se okotí... 
Co bys řekla třeba ty, Maruško?"
Holčička povídá: „Slepička se oslepičí."
„Výborně!" pochválí ji kantor.
Přihlásí se Pepíček a říká: „Prosím, a žralok se ožral!"


Řidič na přechodu zabrzdí až na poslední chvíli a málem srazí chodkyni.
 Vyleze z auta a když ženu spatří, zalekne se: 
'Nejste vy náhodou Lucie Bílá?'
'Ne, to nejsem,' rozčiluje se ženská, 'bílá jsem jen proto, že jste mě pořádně vylekal...'


Přijde pan Novák k veterináři a říká: 
"Co mám dělat, pane doktore? Náš pes honí lidi na kole!"
Doktor chvíli přemýšlí a pak odvětí: 
"Seberte mu kolo!"


"Tak, co jste dnes dělali ve škole, Pepíčku?"
"Stáli na jedné noze."
"Jako čápi?"
"Ne, jako blbci!"


Ptá se Pepíček maminky: "Mami, kde se narodil táta?"
Maminka řekne: "V Liberci."
"Aha a kde ses narodila ty?"
"V Hradci Králové."
"Aha a kde sem se narodil já?"
"V Praze."
"Aha, no tak to máme fakt kliku, že jsme se potkali."


Paní učitelka se ptá Pepíčka: "Co nám můžeš povědět o vlaštovkách?"
"To jsou velice moudří ptáci - jak začne škola, odletí do jižních krajin!"


Pepíček píše rodičům dopis z tábora: "Je tu hezky. Hodně jím a odpočívám. Buďte klidní a nebojte se o mě.
P.S. Co je to epidemie?"
                                                                       
         Adéla Hejlová a Zuzana Pecháčková 6.C

Aktuality

 
webdesign: frogDesign.cz © 2008 code & programming: © 2008