číslo 68

Přátelé, kamarádi,
sen se stal skutečností a prázdniny se přiblížily na dosah!!! Určitě všichni finišujeme, abychom vyspravili známky , dohnali vše , co se dá a zdárně ukončili školní rok. V tomto kalupu si redaktoři školního časopisu udělali ještě čas na napsání příspěvků do tohoto čísla. Moc jim za to děkujeme!!!
Při čtení vašeho oblíbeného časopisu najdete vše, nač už jste zvyklí - rozhovor, anketu, zprávy ze školy, tentokrát i mnoho zpráv ze světa, vtipy, vlastní tvorbu i knižní okénko. Snad si každý najde to své.
Milí přátelé, kamarádi, přejeme vám všem, ať už jste žáci, učitelé, nebo zaměstnanci školy, krásné a dlouhé léto, příjemné prázdninové dny, mnoho odpočinku, ale i poznávání, spoustu zážitků na prázdninových cestách.
Přejeme všem deváťákům šťastný vstup na jejich nové působiště !
Váš



Téma čísla - prázdniny


Rozhovor s panem ředitelem
Co zajímavého plánujete na léto?
Pokud nepovažujeme za zajímavou přípravu nového školního roku, pak s kamarádem hodláme přejít hřeben Nízkých Tater a plánuji výstupy po ledovci v rakouských Vysokých Taurách.
Jste známý tím, že lezete do velkých výšek, myslíte si, že byste zvládnul překonat třeba horu Kilimandžáro (skoro 5900 m n. m.)?
Schopnost adaptovat se na vysokou nadmořskou výšku a vyrovnat se s řídkým vzduchem je velmi individuální. Osobně vnímám tento problém od výšky 4500 m n. m. Nejdůležitější je provést náležitou aklimatizace před výstupem, což je předchozí delší pobyt ve výšce nad 3000 m, potom ani tato výška není zásadní problém. Za zajímavé lze považovat, že lépe se aklimatizují starší lidé.
Máte nějaký sen, který si chcete splnit?
Na nejvyšší horu Evropy Mont Blanc vedou tři cesty, dosud jsem na ni vystoupal po dvou francouzských a chybí mi ta poslední z Itálie, které se říká „papežská".
Jaká byla vaše první vyšší hora?
Náš pan učitel na základní škole každoročně pořádal školní výlet do Vysokých Tater, na kterém měli zájemci možnost vystoupat na nejvyšší polskou horu Rysy. Byl to pro mne obrovský zážitek a především motivace se do hor vracet. Bylo to v roce 1969 a v roce 2019 bych rád po padesáti letech na tomto vrcholu stál znovu.
Jakým sportům se věnujete?
Jako mladý jsem se závodně věnoval silniční cyklistice, takže si rád vyjedu na kole, rád běhám po lese, chodím po horách, věnoval jsem se lezení po zajištěných cestách (feraty), přitahuje mne lezení po ledovcích a v zimě dost jezdím na běžkách, ale ani sjezdovému lyžování se nevyhýbám.
Co třeba děláte doma, když máte volno?
Kromě sportování mám rád fyzickou práci na zahradě a rád něco stavím a opravuji. Mezi mé koníčky patří také četba, zejména se rád vracím do historie.

Byl jste už na mnoha místech, které se vám líbilo asi nejvíc?
Určitě jsou to švýcarské Walliské Alpy s horským městečkem Zermatt a úchvatnou horou Matterhorn, kam se vždy velmi rád vracím.

 

Nejkrásnější evropská hora Matterhorn, byla poprvé zdolána pře 150 lety, vylézt na ni byl pro mne obrovský zážitek.
Děkuji za rozhovor Tobiáš Šlesingr 8. A
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Každý má o ideálních prázdninách jinou představu. Má představa má 3 základní body.
Přátelé, festivaly a brigáda.
Přátelé, protože bez nich by to prostě nebylo ono. Ve dvou se to přece jen lépe táhne a co teprve ve třech nebo ve čtyřech?
Festivaly - poznání spousty nových lidí, setkání s různými kapelami a skvělé odreagováni (když nestojíte zrovna 7 hodin v první řadě a nemůžete se ani hnout, aby vám náhodou někdo nezabral vaše těžce vybojované místo!). Kdybych mohla za sebe doporučit, tak rozhodně Šternberský kopec, Litovelsky otvírák nebo třeba Hrady CZ.
A brigáda? Zábava taky něco stojí a jak se říká "bez práce nejsou koláče". Aspoň budeme mít pak lepší pocit, že si taky dokážeme sami vydělat peníze a ne jen prosit rodiče.
Dalším důvodem, proč se těšit na prázdniny a léto, je koupání se v bazénu a chození ven bez toho, abychom nemuseli řešit, jestli náhodou není něco do školy nebo jestli nepíšeme test.
Zábava však nemusí být jen ježdění někam do zahraničí, nebo po festivalech, ale ráno vstát, uvařit si a vyjet na celodenní túru třeba na kole a projet si své okolí s různými zastávkami.

Aneta Mazalová 9.A

 



Prázdniny napříč světem
Itálie - 15. 6. do 15.8.
Francie - 3. 6. do 4.8.
Anglie - 1. 7. do 1.9.
Belgie - 1.7 do 1.9
Litva - 1.6 do 1.9
Maďarsko - 15. 6 do 1.9
Finsko - 2.6 do 2.8
USA - 1.6 do 2.8
Dánsko - 25. 7 do 1.9
Turecko - 17.7 do 31. 9
Slovensko - 2.7 do 1.9
Polsko - 20.6 do 1. 9
Litva - 1.6 do 1. 9
Norsko - 18. 6 do 1. 8

 

Tobiáš Šlesingr VIII.A, Zdroj: Internet


 

Jak se řekne slovo PRÁZDNINY různými jazyky

Anglicky : Holidays
Německy: Ferien
Španělsky: Vacaciones
Italsky: Ferie
Latinsky: Feriae
Turecky: Bayram

Zuzana Ščudlová VIII.A


ANKETA
Těšíš se na prázdniny? 10x ANO
Pojedeš o prázdninách k moři? 2x ANO, 2x MOŽNÁ, 6x NE
Plánuješ jet na nějaký tábor? 6x ANO, 4x NE
Jestliže na nějaký tábor pojedeš, tak jaké bude zaměření? FARNÍ, WESTERNOVÝ, SKAUTSKÝ
Co se ti na prázdninách nejvíce zamlouvá? 4x NENÍ ŠKOLA, 6x VOLNO, RELAX
Zpracovala: Nela Filipi a Barbora Tománková 9.C


 

Prázdniny v jiném světě

Když se řekne prázdniny, každému se vybaví sluníčko, nějaká ta pláž nebo bazén a podobně. Jelikož jsme toto téma ale dostali v redakci jako společné, je mi jasné, že všichni budou nejspíš psát o svých plánech nebo zážitcích vztahujících se právě k letním prázdninám. Právě proto jsem se rozhodla, že vám představím prázdniny trochu jiné .
Když na naší škole ještě učil pan učitel Illa, jednou nám říkal, že mívali uhelné prázdniny. Já si na to zrovna vzpomněla, a rozhodla jsem se napsat něco právě o nich. Na wikipedii jsem bohužel nenašla obecné vysvětlení, co to uhelné prázdniny vlastně byly, takže představím průběh uhelných prázdnin v roce 1979.
Konec roku 1978 byl ve znamení teplého, skoro jarního počasí. To se ale brzy změnilo. V noci z 30. na 31. prosince totiž udeřily na území Československa silné mrazy - ve Frenštátu pod Radhoštěm se teplota během jediného dne změnila dokonce o 30,5 stupně. S náhlou změnou počasí souvisel ledový vítr. Do desátého ledna na našem území přetrvávaly teploty -20 stupňů, poté už „jen" -10. Takový pokles způsobil po celém Československu dopravní a energetickou kalamitu. V předchozích dnech také hodně pršelo, takže téměř všechno vytěžené a nekryté uhlí bylo mokré a na následky mrazů samozřejmě zamrzlo. Uhelným elektrárnám během několika desítek hodin začalo docházet použitelné uhlí, na hodně místech také zkolaboval systém centrálního vytápění... prostě krizová situace ztížená špatnými dopravními podmínkami. Školákům byly tedy vyhlášeny uhelné prázdniny (aby se zbytečně nespotřebovávala energie) od 8. ledna. 11. ledna jim byly prodlouženy až do 29. ledna. Energii se podařilo stabilizovat až v půli ledna, situaci také velmi pomohla mírná obleva po 20. lednu. A jaké měla situace následky pro školáky? Byly jim zrušeny jarní prázdniny a zakázaly se celodenní výlety, takže se o moc líp neměli 


Karolína Podivínská, 8. B


 


Limonáda z jahod (na prázdniny)

Suroviny: čerstvé jahody 500g , šťáva ze dvou limetek, 1/3 hrnku cukru, 4 hrnky vody, kostky ledu
Postup: Do mixéru dejte pokrájené jahody, limetkovou šťávu, cukr a vodu a mixujte dohladka. Skrz jemný cedník přeceďte do džbánu, vymačkejte z dužiny co nejvíc šťávy. Lžící odeberte z vrchu pěnu. Přikryjte a nechte v lednici vychladit. Před servírováním promíchejte. Sklenice ozdobte plátkem limetky a čerstvou jahodou.

Romana Musilová7.B


                          
Recept na jednoduché ovesné placky
Suroviny: Banán
Ovesné vločky
Vajíčko
Skořice
(Kdo má rád více sladké, může si čímkoliv dosladit, ale není to nutné)

 

Postup: Banán, vločky, vajíčko a skořici si rozmixujeme. Na pánvi si dáme kokosový olej, na kterém budeme smažit (může být i máslo, popř. olej). Pak už jen vléváme na pánev a vytváříme ''lívanečky''. Na placičky si můžeme dát banán a dochutit různým mandlovým, pistáciovým, arašídovým máslem, nebo javorovým sirupem a oříšky. Je to jen podle chuti.

Mazalová Aneta 9.A


Domácí letní zmrzlina
Až budete mít v létě chuť a budete se chtít osvěžit něčím studeným, mám pro vás skvělý recept na domácí malinovo - borůvkovou zmrzlinu.
Ingredience:
150 g malin, 150 g borůvek, 6 lžic cukru, 250 g tvarohu, 1 vanilkový cukr, 1 smetana ke šlehání
Postup:
1. Maliny s borůvkami a cukrem rozmixujeme
2. Vyšleháme smetanu a přidáme tvaroh
3. Tvaroh se smetanou a ovocem smícháme dohromady
4. Směs naplníme do formiček a dáme ztuhnout do mrazáku
5. Potom si můžeme pochutnat
Dita Leinveberová 7. B


Cestujeme po Evropě

 

Polsko

12 žáků naší školy navštívilo polské Chelmno - co tam zažili a viděli? Malá ochutnávka je v následujících příspěvcích.
V rámci přátelství mezi městem Letovice a polským městem Chełmno jsme jeli na pobyt právě do Chełmna, kde nás čekal týdenní program. V následujících řádcích vám popíšu pondělí 15.5.
V pozdních ranních hodinách jsme vyrazili s našimi polskými a německými přáteli na cestu do koncentračního tábora Stutthof. Po asi třech hodinách a několika pauzách na záchod, jsme dorazili na místo. Hned jak jsem vystoupil z autobusu, ucítil jsem krutou a chladnou atmosféru tohoto místa. Celý areál byl obehnán asi 3 metry vysokým plotem z ostnatého drátu. Nacházely se v něm malé domky pro ubytování vězňů a na kraji stála vila velitele tábora. Při prohlídce jsme se dozvěděli spoustu zajímavých informací. Po prohlídce následoval odjezd zpět na ubytování.
Adam Přichystal 9.C

 

Výlet - Gdaňsk, Sopoty
Brzy ráno jsme z našeho ubytování vyrazili na výlet. Cesta trvala asi 2,5 hodiny. Cestou jsme naložili polské studenty z gymnázia a vyrazili jsme. Zastavili jsme v Gdaňsku, kde jsme si prošli nábřeží, projeli jsme se pirátskou lodí okolo přístavu. Nakonec nás čekaly Sopoty. Dojeli jsme na největší molo v Evropě. Mohli jsme si to projít, také jsme udělali spoustu fotek. Výhled na Baltské moře byl jedinečný. Pak nám pan učitel s paní učitelkou dovolili dát si nohy do moře. Bylo sice studené, ale stálo to za to. Po Sopotách nás čekal hodinový rozchod v Galerii, kde jsme si mohli pokoupit, co se dalo. Tento den byl náročný, ale moc jsem si ho užil. Jan Křivinka 9. C


Exkurze do Vídně
Na naší škole si v 6. třídách máme možnost vybrat německý jazyk nebo ruský jazyk. Ti, co si vybrali ten německý, mají možnost zúčastnit se poznávajícího zájezdu do Vídně. Exkurze se letos konala v úterý 25. dubna. Začala jako skoro každá exkurze. Ráno se nastoupilo do autobusu a jelo se. Do Vídně jsme dorazili asi v 10 hodin. Vystoupili jsme u dominantní sochy Marie Terezie se čtyřmi jejími generály. Následovně jsme prošli okolo dalších významných míst a budov. Když jsme mířili k náměstí, tak jsme zahlédli Kapucínskou hrobku. Kdo chtěl, mohl se jít podívat dovnitř, třeba na hrob Marie Terezie nebo císařovny Sissi. Po prohlídce hrobky následoval asi hodinový rozchod. Až rozchod skončil, šli jsme zpět k autobusu. Tím jsme se dopravili k Hundertwasserhaus, po kterém jsme zamířili k „třešničce na dortu" - Prátru. Na to jsme se těšili opravdu všichni! V zábavním centru byl opět rozchod a kdo chtěl, tak mohl jít vyzkoušet některé atrakce, či se jen tak projít. Po návštěvě Prátru jsme zamířili už domů. Myslím, že za všechny můžu upřímně říct, že se tento výlet opravdu povedl!
Tobiáš Šlesingr VIII.A
...............................................................................................................
Výlet do Anglie

 

1. a 2. den - sobota a neděle
V sobotu 13.5. se účastníci zájezdu do Anglie sešli v 5:40 ráno na zastávce u školy. Jakmile bylo vše plně připraveno k výjezdu, rozloučili jsme se s blízkými a vyrazili na dlouhou cestu do překrásné Anglie. Při cestě páni řidičové dělali zastávky asi po 3 hodinách. Taky občas pustili nějaký film pro pobavení celého autobusu. Po přijetí do francouzského Calais jsme jeli trajektem přes kanál La Manche až do anglického Yorku. V tomto městečku jsme se procházeli a chodili po různých památkách a kostelech. Po vyčerpávajícím dni jsme dojeli do hotelu Ibis, kde jsme následně byli ubytovaní.
3. den - pondělí
V ranních hodinách jsme naším autobusem vyrazili do Malham, kde jsme podnikli túru do okouzlující přírody plné zeleně, květin, ale také skal a a mnoho dalších přírodních jevů. Odpoledne jsme navštívili městečko Harrogate. Je to město s téměř 90 léčivými prameny. Poté jsme zamířili do okrasné zahrady Harlow Car Gardens, kde jsme mohli vidět vzácné a překrásné exponáty spousty květin. Následně bylo pro všechny volno na různé nákupy. Po tomto celodenním výletě jsme se vrátili zpět do již známého hotelu Ibis v Bradfordu.

4. den - úterý
Opět ráno po snídani jsme jeli do jezerní oblasti Lake District, kde jsme se projeli vláčkem až k samotnému jezeru Windermere, po kterém jsme pluli lodí. Krajina okolo tohoto jezera byla čistě přírodní a tudíž taky překrásná. Po přeplutí jezera jsme dostali menší chvíli rozchod na nakupování jídla a ostatních věcí. Potom jsme vyrazili na menší procházku ulicemi anglických vesnic, které nás taky velmi zaujaly. Po procházce jsme nastoupili do autobusu a paní průvodkyně nám vysvětlovala vznik fráze ,,čajíček o 5,,. To nás taky pobavilo , ale jelikož už bylo pozdě, vrátili jsme se zpět do našeho hotelu. Byl to příjemný den plný zajímavých nových věcí.
Zuzana Ščudlová VIII.A
Středa
Ve středu jsme začali samozřejmě snídaní v hotelu Ibis. Vypravili jsme se do již známého města York, kde jsme navštívili muzeum čokolády. V muzeu bylo tolik věcí na vidění. První skupinka měla pana průvodce a druhá paní průvodkyni. Oba dva nás provedli historií čokolády, ale také ochutnávkami, které se většině velmi zalíbily. Na konci prohlídky si každý udělal své lízátko z bílé čokolády a ozdobil si ho, jak chtěl.
Čtvrtek
Hned ráno jsme přijeli na hrad Warwick. Tento hrad je plný voskových figurín, které vypadají jako živé. Dále také restaurované místnosti hradu, zahrady, velký katapult atd. Po zajímavé prohlídce hradu jsme zajeli do Stratfordu nad Avonou, kde se narodil, žil a umřel William Shakespeare. Zde byl krátký rozchod a když někdo chtěl, tak mohl jít s paní průvodkyní podívat se na školu, kam chodil William a kde je pohřben. Potom jsme jeli do své hostitelské rodiny do Londýna, kde jsme se s nimi seznámili a přespali u nich doma.

Pátek
Ráno proběhla snídaně v rodinách a následovně prohlídka Londýna, která začala hned u Coca Cola's London eye, poté Big Ben a budova parlamentu. Dále jsme viděli Buckinghamský palác, Trafalgarské náměstí, náměstí Piccadilly a také Oxford Street. Celou dobu jsme se dopravovali pomocí dvoupatrových autobusů takzvaných „double decker" nebo hezky po svých.

Sobota
Ráno byla opět snídaně v rodinách a poté jsme si prohlédli Tower of London. Následovala procházka přes Tower bridge, okolo znovu postaveného Shakespearova divadla až k katedrále sv. Pavla. Poté jsme se dohodli, že se půjdeme podívat na nástupiště devět a třičvrtě/ které je známé z filmu Harry Potter/. A po prohlídce Londýně nás čekala už jen cesta domů. Ještě ten den jsme měli jet trajektem v 22 hodin, ale byli jsme natolik rychlí, že jsme stihli už trajekt v 20 hodin. Cesta trajektem do Francie zase trvala okolo hodiny a půl.

Neděle
přejezd přes Belgii, Německo a návrat odpoledne okolo 15 hodin. Myslím, že až na občasné ,,anglické deště‘‘ se i počasí vydařilo. Nejen za sebe musím poděkovat za vše paní učitelce Zouharové a Kalasové i panu učiteli Musilovi, také paní průvodkyni a v neposlední řadě i pánům řidičům, kteří nás bezpečně dovezli zpátky domů.
Tobiáš Šlesingr VIII.A
.........................................................................................................
Od 13.5. do 21.5. se konal zájezd do Anglie. Viděli jsme spoustu zajímavých míst, jako třeba rodný dům Williama Shakespeara nebo okrasnou zahradu Harlow Car Gardens. Nejvíce mě ale zaujal samotný Londýn. Do Londýna jsme se vydali až 8. den, takže jsem se celý pobyt těšil, až vyrazíme. V sobotu ráno, okolo půl osmé jsme vyjeli autobusem do Londýna, cesta trvala asi dvě hodiny. Jako první památku jsme navštívili pevnost Tower, dále jsme měli prohlídku City a potom jsme jeli vlakem na Greenwich. Večer jsme se ubydleli v rodinách, měli jsme moc příjemnou paní. Zájezd jsem si moc užil a doufám, že se budu moct do Anglie ještě někdy podívat.
Patrik Dvořáček, 9.C

Warwick
Šestý den našeho poznávacího zájezdu do Londýna jsme se zajeli podívat do Warwicku, kde jsme navštívili hrad s instalací voskových figurín Warwick Castle. Na hradě jsme měli prohlídku, ze které jsme byli všichni udiveni, jak krásný je hrad. Po prohlídce jsme dostali rozchod, abychom si mohli prohlédnout zahrady. Další naší zastávkou toho dne bylo město Stratford. Po městě jsme šli krásnou procházkou až k rodnému domu Williama Shakespeara. Viděli jsme také, kam chodil do školy a kde je pohřben. Po prohlídce města jsme zasedli do autobusu a jeli do Londýna, kde nás čekala naše anglická rodina. Hned jak jsme dojeli do rodiny, seznámili jsme se s nimi, dostali večeří a šli spát.
Marek Valouch, 9.C


Anglie - 5. den
Pátý den v Aglii jsme se po ranní snídani na hotelu vydali do Yorku. Po rychlém projití města jsme zamířili do místní čokoládovny York's Chocolate Story, ve které nás čekala prohlídka a povídání o historii této čokoládovny. Výtahem jsme vyjeli do prvního patra, kde na nás čekal pán, který nás provedl místy výroby i místnostmi, kde byly vyobrazeny ''legendy'' této čokoládovny. Po cestě jsme dostali i pár kusů čokolády na ochutnávku. Poté jsme se šli podívat do obchodu inspirovaného Harry Potterem, kde jsme si mohli nakoupit různé masky, kouzelné fazolky a další. Po Yorku jsme vyjeli do malého města Bradbord, kde jsme si udělali večerní procházku. Večer jsme přijeli zpět do Bradfordu a přespali na hotelu Ibiz. Matěj Jurka, 9.C


 

Co se děje ve škole

Co se událo a co se bude dít
Pár postřehů ze setkání žáků s paní zástupkyní Bajerovou

- naše krásná škola začíná zelenat( zarůstat mechem ) a taky je špinavá, proto se bude o velkých prázdninách čistit.

- jak jistě víte, přišlo k nám na zápis hodně dětí, ale nebojte, byly i nějaké odklady
- každý si určitě všiml inspektorů, kteří naši školu kontrolovali. Tito inspektoři vyhodnotili naši školu velmi kladně a líbily se jim přátelské vztahy, které tady mezi sebou máme. A líbila se jim kombinace hrachu a baby mrkve. Takže máme být na co hrdí.

- také proběhlo testování. Dopadlo také velice pěkně.

- pan ředitel se taky rozhodl, že v některých třídách je třeba udělat novou podlahu, jenže ne tak, jak se to dělalo doteď, ale tak, že se vyndá i ta podlaha pod ní, bude to sice nákladnější, ale stojí to za to.

- také se naše škola zapojila do projektu Ovoce do škol a mělo by to být i pro druhý stupeň. To ale není vše, kromě ovoce a zeleniny by se mohly objevit také zdravé mléčné výrobky a to nezní vůbec špatně.

- možná se můžeme těšit taky na zasíťování školy internetem.

Aneta Zemánková 7. B
................................................................................................................

Dukovany, Dalešice
Dne 4. 4. jsme v ranních hodinách vyrazili na exkurzi nejprve do Dalešic a později do Dukovan. Cesta byla dlouhá, ale nakonec jsme tam dojeli. Když jsme vystoupili z autobusu, naskytl se nám pohled zespod hráze. Po cestě do informačního centra a samotné elektrárny nám paní průvodkyně ukázala vrtuli z turbíny ze samotné hráze. V informačním centru nám vysvětlila, proč se Dalešice vybudovaly. Potom jsme šli dovnitř, viděli jsme toho hodně , bylo tam tolik tlačítek a páček, že by je každý chtěl pomačkat. No a po prohlídce jsme se vydali do Dukovan.
Nejprve nás posadili do „kinosálu", kde nám pustili minifilmy, kde se vysvětlovalo, proč je vlastně jaderná energie nejlepší a nebo, co by se stalo, kdyby nejela elektrika. Potom jsme se vydali na druhou část, rozdělili jsme se na dvě skupiny, jedna začala od začátku a druhá od konce. Postupně nám ukázali spoustu věcí a spoustu zajímavostí. Cestu zpět jsme probírali, co jsme viděli a cesta nám rychleji ubíhala.
Kryštof Pospíšil 9.A
..............................................................................................................
Tajfun, uragán neboli recitační soutěž
Kdyby zachvátil naši rodinu uragán, tajfun..... Takhle začíná úryvek knížky Metráček, který jsem říkala na recitační soutěži. A řekla bych, že uragán a tajfun to vystihují naprosto přesně.
Vše začalo, když nám paní učitelka oznámila, že se bude konat recitační soutěž, recitace a poezie mě moc baví. Proto jsem neváhala a začala jsem si shánět text. Nebylo to zrovna jednoduché, ale já jsem knihomol, takže mám přečtených spousty knížek. Když měla být recitační soutěž, byla jsem nervózní, ale jakmile jsem si stoupla před diváky, nervozita mě opustila. Odříkala jsem svůj text a potom už jsem jen poslouchala ostatní a ano, proč to zapírat, přemýšlela jsem, jestli jsou lepší než já. Podle mě byli. Porota ovšem usoudila, že ne a já jsem vyhrála. Byl to dobrý pocit a ještě lepší bylo, že jsem postoupila. V Adamově to bylo o moc těžší. Víte, když jsou v hledišti známé tváře , jako tady ve škole, říká se to mnohem lépe. Nejspíš jsem to ale řekla dobře, protože jsem se umístila na druhém místě a postupovala jsem do Brna. V Brně už to ale tak jednoduché nebylo. Hned, jak jsme dorazili a zaregistrovali se, vzali si nás děti a naučili nás, jak se dýchá do břicha, protože správný recitátor musí mít pořádný dech. Taky nás naučili, jak správně rozpohybovat všechny mimické svaly. Moc se mi to líbilo, protože v Adamově nic takového nedělali. No a pak už to začalo. Můj text se mi podle mého názoru podařil, nebyla jsem nejlepší, ale řekla jsem to, jak to cítím a upřímně, to je podle mě nejdůležitější. Asi se to porotě líbilo, protože mě nechali říkat i můj druhý text. Ten byl podle poroty ještě lepší. Byla to básnička, ráda bych si vzala básničku jako první text, ale zkuste prorazit s básničkou ve školním a okresním kole. To prostě podle mého názoru nejde. Nakonec si porota promluvila s naším doprovodem a řekla, co bylo špatně. Sice jsem nevyhrála, ale dostala jsem ocenění za práci s textem a to je podle mě dobrý výkon. Na závěr bych chtěla dát radu všem, kteří chtějí recitovat: NIKDY NEDĚLEJTE VELKÁ A NEPŘIROZENÁ GESTA, RECITACE NENÍ DIVADLO!!!! Když vám ta ruka vylítne, jak se říká, tak ano, ale nedávejte tam příliš gest. Gesta nejsou potřeba, hlas je velice mocný nástroj a dá se s ním hodně pracovat.
Aneta Zemánková 7.B



Světový den autismu
Dne 2. 4. se konal Světový den autismu. V tento den by měli být všichni, kteří chtějí podpořit tuto akci, oblečení do modra. Naše třída - třída pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami - tuto akci podpořila, a proto i my jsme "zasvítili" modře. Modrá barva je barvou komunikace, která představuje pro osoby s autismem jednu z nejvážnějších bariér porozumění světu. Jitka Střížová, třídní učitelka 1. P

 

.................................................................................................


Matematická olympiáda 2017 6. - 8. ročníků

Dne 4. 4. 2017 se někteří z nás zúčastnili okresního kola matematické olympiády, které jsme absolvovali buď v Blansku, nebo v Boskovicích. Na soutěž jsme se dopravovali vlakem ještě před začátkem vyučování ve školách, pak se upsali, že jsme se na soutěž dostavili a byly nám proplaceny peníze, zaujali jsme místo (alespoň u nás to bylo ve školní jídelně) a ještě si popřípadě naposled zopakovali nebo přečetli zadání školního kola či jiných materiálů. Poté nám místní paní učitelka vysvětlila pravidla, mezi které bohužel patří i použití kalkulačky. Tabulky jsou naštěstí k dispozici . Nyní vám představím zadání našich úloh, tzn. tří úloh zadaných pro osmou třídu. Na jejich vyřešení jsme dostali dvě hodiny čistého času - to někomu připadá až moc, jinému to vystačí jen tak tak (jako třeba mně).
V první úloze bylo zadáno několik pravidel, podle kterých jsme měli sestavit dané číslo. Takže pokud víte, co je to součin, rozdíl apod., úloha by neměla být žádný problém.
Ve druhé úloze jsme se setkali s postavičkami Pata a Mata - Mat údajně povídal Patovi určité informace o jeho výšce a o hloubce jámy, na jejichž základě jsme měli určit hloubku jámy, kterou Mat kopal.
A poslední úloha se týkala zobrazování bodů trojúhelníka - podle osy úsečky, středu strany a osy úhlu. Když se pak trojúhelník správně sestrojil a zobrazil, stačilo pak jen změřit strany a zjistit obsah zobrazeného trojúhelníka, což bylo řešením dané úlohy.
V této olympiádě je klíčovým postupem napsání komentáře - tzn. toho, jak jste postupovali. Bez toho je vám skoro k ničemu, že máte všechny výsledky dobře - na napsání komentáře nás před začátkem ona paní učitelka ještě upozorňovala!
Celkem se MO 2017 zúčastnilo asi 120 žáků 6. - 8. ročníků ZŠ nebo některých gymnazistů.

Karolína Podivínská, 8. B


Vynikající místění našich sportovců - mladší žáci vybojovali v krajském kole Poháru rozhlasu vynikající 2. místo ! GRATULUJEME !


 


Vybíjená
Ve středu 12. dubna se konal ve školní tělocvičně v Letovicích okrskový turnaj ve vybíjené. Sjelo se k nám 6 různých škol - Dvorská, Rájec Jestřebí, Sloup, Svitávka, Jedovnice a Salmova. Zápas si zahrál každý s každým. Ze začátku se domácím hráčům moc nedařilo, ale nakonec jsme to dotáhli na pěkné čtvrté místo. Tento okrskový turnaj vyhrála škola z Jedovnic. Myslím si, že jsme neskončili nejhůř, měli jsme těžké soupeře. Alespoň jsme zjistili, jak na tom jsme. Dita Leinveberová 7. B



Biologická olympiáda
Letos, stejně jako každý rok, se konala biologická olympiáda. Přihlásilo se na ni hodně žáků, ale jen dva z každé kategorie mohli postoupit. Příprava na školní kolo nebyla moc složitá. Jen přečíst asi 90 stran textu a 10 stran přírodních organizmů. Ve školním kole se psal test a poznávačka, ve které bylo celkem 20 živočichů na poznání. V tomto kole jsem obsadila 1. místo. Příprava na druhé kolo ale byla těžší. Museli jsme navíc odlít sádrou stopy pěti živočichů. V 2. kole v Blansku byl složitý test na 13 stran, poznávačka 30 živočichů a rostlin a praktický úkol. Dál jsem sice nepostoupila, ale obsadila jsem 7. místo z 16 soutěžících.
Natálie Rosičová 7.B



Pythagoriáda 8. ročníků 2017

 

17. května 2017 se konalo okresní kolo Pythagoriády. Té se samozřejmě účastnili i žáci naší školy. Na tom není ještě nic moc zvláštního, jenže pár dní před soutěží jsme se dozvěděli, že máme jet ne do Boskovic, ale do Blanska. To pro nás bohužel znamenalo vstávat dřív, vzít si s sebou víc peněz (ty ale byly proplaceny), a také dojít až na nádraží.
Ale co. Na místo určení jsme se dostavili, chvíli počkali a pak už jen počítali.
Společně s osmáky jeli ještě šesťáci, o jejich zdaru či nezdaru však nevím . V zadání naší kategorie bylo třeba pořádně číst a samozřejmě přemýšlet, zadání ale nakonec tolik těžké nebylo. Mezi příklady nechyběla úloha na osovou souměrnost, výpočet obsahu nebo kombinatoriku.
Karolína Podivínská, 8. B


Veřejné fórum zdravého města Letovice

 

Dne 17. května 2017 se v MKS Letovice konalo veřejné fórum zdravého města Letovice. Byla to vlastně taková diskuze u stolů - osm stolů, osm témat. Osmý stůl byl speciální tím, že patřil mládeži (tedy nám) a měl trochu upravená pravidla. Náš stůl nakonec hlasováním vyhradil 2 návrhy - chtěli bychom v našem městě vyřešit problém s parkováním na Tyršově ulici a u základní školy a také vybudovat nebo zřídit kavárničku pro mladé - takovou, aby byla nekuřácká a nealkoholická, abychom si v ní mohli odpočinout a třeba zahrát fotbálek. Jako neziskovou organizaci, která získá grant ve výši 3000 Kč, jsme označili hasiče - SDH Letovice.
Při závěrečném hlasování se ukázalo, že problém s parkováním se získal nejvíc hlasů, takže se umístil na prvním místě, návrh s kavárničkou se umístil na desátém, posledním postupovém místě. Prvních deset návrhů totiž postoupilo do užšího kola.
Dokonce získal nejvíc bodů i náš návrh na třítisícový grant pro hasiče.
Takže středeční odpoledne bylo (alespoň pro nás) opravdu úspěšné. Taky jsme nebyli u stolu sami, pomáhali nám i středoškoláci.
Odpoledne padlo několik dost zajímavých nápadů - například nápad na zbudování rozhledny. Náš stůl měl ještě jiné nápady, ty ale nezískaly potřebný počet hlasů, abychom je mohli prezentovat a aby se o nich pak mohlo finálně hlasovat. Mezi ně patřilo třeba zastřešení zastávek na městě nebo zavedení knihkupectví.
Karolína Podivínská, 8. B



Návštěva Gymnázia Boskovice

 

Pro žáky 9. ročníku byla uskutečněna exkurze na Gymnázium do Boskovic. Byli jsme rozděleni na dvě poloviny. Nejprve šla jedna polovina žáků do učebny biologie, kde jsme si podrobně rozebrali oko a vše okolo zraku po biologické stránce. Dostali jsme taky možnost si vyzkoušet brýle, které simulovaly opilectví. Po skončení hodiny jsme celá třída šli do učebny fyziky a tam jsme měli opět téma oko, ale z pohledu fyziky- čili vše okolo zraku a vidění přes různá vypouklá skla apod. Třetí a poslední hodina byla v učebně chemie, kde jsme dělali pokus, zdali je daná kapalina ocet pomocí hydroxidu.
Exkurze byla velmi zajímavá a jsme rádi, že jsme měli tu možnost tam jet.
Mazalová Aneta 9. A


 

EXKURZE DO PLANETÁRIA BRNO
Ve středu 29. 3. jsme nešli do školy, ale sešli jsme se na vlakovém nádraží, abychom mohli vyrazit do Brna na planetária. Vlakem jsme se pohodlně dostali do Brna na hlavní nádraží a odtud jsme pokračovali tramvají až k planetáriu. Nejdříve jsme se vyřádili na „atrakcích" před ním a koupili jsme si nějaké suvenýry. Venku jsme si vyzkoušeli např. jízdu vesmírným vozidlem, ale bohužel jsme stáli stále na místě, protože vozítko bylo jen modelem, který byl pevně spojen se Zemí. Pak už následoval program v sále planetária. Nejdříve jsme si s paní průvodkyní zopakovali něco z hvězdné oblohy a z učiva o planetách. Potom následoval program s názvem Země v pohybu. Viděli jsme, jak vzdušné proudy a oceány hýbou se Zemí. Dozvěděli jsme se, že Země je důmyslný stroj, který pohání Slunce. Dále nám ukázali, proč se střídá den a noc a roční období. Naše Země je velmi komplikovaný systém pro náš život, a proto si ji musíme chránit. Po skončení programu jsme se občerstvili, někteří z vlastních zdrojů, jiní si koupili bagety z automatu. Potom jsme se tramvají přesunuli do centra města. Ve městě jsme si během krátké procházky prohlédli místa, která se vážou k brněnským pověstem, a některé historické stavby a budovy divadel. Všem se asi nejvíce líbila socha „neslušného mužíčka" na chrámu svatého Jakuba. Také se nám líbilo kolo a drak na Staré radnici. Potom jsme měli krátký rozchod a následovala cesta vlakem domů.
třída 6.A


 

EXKURZE
Ve čtvrtek 23. 3. jsme se učili jen první dvě hodiny. Potom jsme vyjeli do Brna na slíbenou exkurzi do planetária. Ještě před programem, který nás tam čekal, jsme měli možnost si zahrát na místním hřišti speciální hry, které se týkaly vesmíru a naší planety. Mohli jsme si například zjistit, kolik bychom vážili na jiných planetách. Někteří z nás si koupili suvenýry. Potom jsme už šli do sálu, kde jsme se pohodlně usadili na polohovacích sedačkách, a začal program. Nejprve jsme se podívali na noční oblohu, souhvězdí a na některé planety. Pak jsme si pomocí animace zopakovali střídání ročních období a fáze Měsíce. Na závěr jsme viděli zajímavý film o Zemi v pohybu mořských a atmosférických proudů. Bylo to velmi napínavé, když jsme „ponořili do vody" nebo když jsme „vyletěli do oblak". Až se nám z toho zatočila hlava. Asi bychom si měli pamatovat, že Zemi nemáme jen využívat, ale také chránit, protože důležitá pro všechny. Do Letovic jsme se vrátili kolem 14:00 a určitě bychom si návštěvu planetária zopakovali někdy ještě jednou.
účastníci exkurze ze 6. C a 6. B



Jaké to asi je usnout a probudit se v pravěku? Právě takové dobrodružství ze světa plazů a ptakoještěrů měli možnost zhlédnout žáci praktických tříd v planetáriu v Brně na představení "Soumrak dinosaurů" Jednalo se o komentovanou ukázku hvězdné oblohy před miliony roky, poznání různých míst světa, procestovaných různými dopravními prostředky.

....................................................................................

 

Za tajemstvím jeskyně" - čas školních výletů
S pomalu, ale jistě se blížícím koncem školního roku přišel i čas školních výletů. Naše třída, 5.C, si velmi oblíbila návštěvu Moravského krasu spolu s programy plánovanými s Domem přírody MK. Jak jsme již popisovali naše objevování krás vápenců, domluvila naše paní učitelka program, ve kterém jsme měli možnost stát se na chvilku jeskyňářem a objevovat veřejnosti nepřístupnou jeskyni zvanou Koňská jáma. Objevte tu krásu s námi ze slov některých z nás:
„Jeskyně byla na první pohled zcela obyčejná, ale pak, najednou, uvnitř jste uviděli tu krásu uměle neosvícených a nedotčených, bez betonových chodníčků, pravých skal a jeskynní výzdoby..." Šárka H.
„Nevím, co se mi na výletu líbilo víc - vázání uzlů, slaňování v jeskyni, asi hodně informace, které jsme získali o netopýrech. Netušila jsem, co vše je na nich zajímavé -- jsou lehčí než pták, mají jedno mládě za rok a skoro celý rok jej netopýří máma má ve svém těle,..." Valda S.
„Byl to ten nejlepší a nejzajímavější školní výlet, super..." Martin Š.
„Nejvíc mě zaujala výprava do jeskyně. Nikdy by mě nenapadlo, že bych měla přístup tam, kam návštěvníci nemůžou. Pohled na vybavení do jeskyně mě zpočátku moc nezaujal, ale postupně, když jsme si všechno navlékli a představili si, jak budeme procházet temnou, neosvětlenou jeskyni, mě vše velmi zaujalo. Stejně jako praktický nácvik uzlování. Moc mi to zpočátku nešlo, ale nevzdala jsem to a moc mě to bavilo..." Lea G.
„Pan jeskyňář Kocour říkal, že by byl moc velký zázrak, kdybychom viděli nějakého netopýra v jeskyni, a nám se ten zázrak podařil - viděli jsme tři...Byl to skvělý výlet, ale nesmíte mít strach z výšek ..., ale i naše paní učitelka třídní to zvládla..." Kája K.
„ V jeskyni to bylo supéééér, hluboká propast, do které jsme mohli nakouknout a každý si posvítil čelovkou a své přilbě, hlídala tu propast naše paní učitelka a sama se prý bála, aby tam někdo nespadl... všechno bylo móóóóc fajn, obě návštěvy v Domě přírody bych si ráda zopakovala... Simča K.


 

Zlatý list - přírodovědná soutěž
„Soutěž je určena dětem školního věku se zájmem o přírodu a problematiku ochrany životního prostředí. Soutěží se v kategoriích mladší (4. - 6. třída) a starší (7. - 9. třída), které vytvoří šestičlenná družstva a na stanovištích přírodovědné stezky prokazují znalosti a dovednosti v oborech botanika, dendrologie, bezobratlí živočichové, obratlovci studenokrevní, ornitologie a savci, ekologie a ochrana živ. prostředí, geologie, astronomie a meteorologie, apod."
Tolik k vysvětlení, o čem soutěž je. V pátek 5. května se z naší školy účastnila 4 družstva základního kola výše popsané soutěže, které pořádal Letokruh, spolu s paní učitelkami Zapalačovou a Hejlovou. Školu reprezentovala děvčata 6.ročníků, která byla loni vítězná. Letos se k nim přidala i tři družstva z 5.B a 5.C. Šesťačky se umístily na krásném 4. místě, páťáci na pátém, sedmém a osmém. Protože krajského kola se mohli zúčastnit zájemci z kteréhokoliv umístění, do Hodonína, kde se krajské kolo, v sobotu 13. května, konalo, odjela skupina - šestičlenné družstvo ze 6.B - K. a M. Brožkovy, T. Kotoulková, J. Kaderková, B. Veselá a M. Kouřilová a skupina, která nakonec vytvořila dvě čtyřčlenná družstva, ze tříd 5.B a 5.C - G.Pitáková, K.Soyma, V.Křížová, T.Pjatygin, L. Zoubek, M.Palová, K.Surkova, M.Pátečková.



Děvčata - šesťačky přijely spolu s rodiči Kristýny a Markéty Brožkových a den trávily společně. Páťáci si celý den užili s paní učitelkou Hejlovou - od brzké ranní hodiny na nádraží, cestu vlakem zpestřenou získáváním informací z přírodovědy a vzájemným „poučováním", velmi pohodový pobyt v Ekocentru Dúbrava Hodonín, společnou soudržnost při plnění úkolů, návštěvu ZOO Hodonín i s obrovským přívalovým lijákem, až po podvečerní procházku Hodonínem se zmrzlinou a jinými pochutinami před závěrečnou cestou vlakem do Letovic.
A jak vše dopadlo? My páťáci jsme si odnesli místo sedmé a osmé, ale hlavně jsme získali zkušenost v takové soutěži, motivaci a chuť do příštího roku, kdy se chceme soutěže zúčastnit opět, ale s přípravou hned od září.
Blahopřání patří děvčatům ze 6.ročníků. Jejich družstvo dosáhlo stupně nejvyššího s postupem do národního kola v červnu 2017, kde je bude doprovázet i paní učitelka Zapalačová.
„Holky, držíme vám palce a přejeme zopakovat co nejúspěšnější reprezentaci naší školy!"
Páťáci + E.Hejlová

 

.......................................................................................................................................................

Vlastní tvorba

 

Chtěla bych

Chtěla bych být malou princeznou,
co tančit se jen učí,
poslouchat krásnou řeku,
mít klid v duši...

Chtěla bych vyletět vysoko do oblak,
a možná ještě výš.
Chtěla bych se dotknout slunce,
jak moc, ani netušíš....

Chtěla bych být tisem,
hřát se v odpoledním slunci,
zapustit kořeny hluboko do země
a stát tak pevně.

Chtěla bych být deštěm,
omývat lidem z tváří žal,
však nikdo by mě nepoznal.
Někdy bych dopadla na deštník,
jindy do řeky,
a pak zpátky za mraky.

Chci být všude
a nejsem nikde.
Chci žít!
A nejenom proto, že musím.


Chci být vším, ale nejsem ničím...

Poslední rozhovor se životem

Jak těžké je žít?
jak těžké je potácet se životem
bez špetky naděje?
jak těžké je potlačovat sny, .
bez špetky porozumění?

Skrývat se za maskou dokonalosti,
však v srdci věčný žal,
dívat se na svět tak,
jako by tě každý miloval.

Žijeme! Jsme! Umíráme.
V potlačené touze přeci
jednou nalezneme cíl.
Ano či ne?

Je málo krásných chvil,
a tísnivých je moc,
za zvuků hudby,
jejíž barva je noc.

Je temná,
černá
přesto nádherná a poutavá
pro někoho nudná,
pro mě věrná...

Stále naše!
Je tu!
Slyšíš?
Ano či ne?

Za maskou věrnosti skrývá se potupa,
za maskou radosti, skrývá se žal,
nechci myslet na to,
co mi kdo vzal...

Jít dál,
nemýlit se!
To snad ani nejde
smutek v žalu lehce se najde.

Život je zmetek!
Sám to víš
co mi na to odpovíš?
Asi nic ty hnusnej živote!

Ne. tohle ne dost.
Život je krása,
život je láska,
život je porozumění.

Život je obojí,
není jen dobrý
či jen špatný.

Život je prostě náš.
Aneta Zemánková 7.B
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------


Velikonoční ohlédnutí
Velikonoce
Myslím si, že v našem časopise by neměla chybět zmínka o Velikonocích. Ne ale takové to klasické, prosté psaní o Velikonočním pondělku. Takový normální nevěřící člověk totiž nezná ten pocit, když se v kostele rozezní varhany a zvony, jak se pak hlas krásně nese tichým kostelem, neví, proč se někdy nezvoní poledne, nezná ani ten krásný pocit, když se začne slavnostním Aleluja! zpívat píseň 401 z kancionálu...  ,vždyť takový normální nevěřící člověk ani neví, co to Velikonoce jsou!

Popeleční středa
Nejlepší bude, když začneme pěkně od začátku. Těm pozornějším jistě neunikne to, že ve středu ještě velikonoční prázdniny nebyly, a těm ještě pozornějším dokonce dojde, že Popeleční středa byla víc než měsíc před Velikonocemi samotnými. Proč bych o ní tedy ovšem psala? I Popeleční středa totiž s Velikonocemi souvisí.
Jak Velikonoce, tak Popeleční středa totiž patří ke křesťanskému životu. Křesťané (tedy věřící) touto středou začínají čtyřicetidenní půst, a to rok co rok. Proč právě středa? No proto, aby nám ten půst do Velikonoc opravdu vyšel! Neděle se do postu totiž nezapočítává.
Každý spořádaný věřící by měl v tento den zajít do kostela na mši svatou. Při ní se totiž světí popelcem (popel, který je vypálen z posvěcených „kočiček" z minulého roku). Lidé přistupují v zástupu za sebou ke knězi, a ten jim na čelo dělá z popela znamení kříže se slovy: „Pamatuj, že prach jsi a v prach se obrátíš", nebo „Obraťte se a věřte evangeliu". To má věřící vyzývat k pokání (v kostele si je např. možné vzít „postníček" - krabičku, do které věřící vkládají během postní doby peníze, které ušetřili svými sebezápory, tj. dnes jsem si chtěla koupit brambůrky za 25 korun, ale nekoupila jsem si je v rámci sebezáporu, takže oněch 25 korun vložím do tohoto postníčku).
V tento den je věřícím formou přísného postu zakázáno jíst jakékoli maso. Datum Popeleční středy (jako u Velikonoc) se rok od roku mění a posouvá a je možno si vypočítat, jaké datum na Popeleční středu kterýkoli rok vyjde.

 

Květná neděle
Ani na Květnou neděli si neužijete prázdnin. Je to totiž svátek týkající se věřících. Věřící si v tento den připomínají, jak Ježíš Kristus vjel do Jeruzaléma jako král, lidé ho opěvovali, skládali mu pod oslátko, na kterém jel pláště a palmové ratolesti (od tohoto dne má možná vaše babička doma „kočičku", které se v tento den světí a lidé si je pak rozeberou).
V tento den byste při bohoslužbě uslyšeli tzv. pašije - chvalozpěv o umučení Krista. Proto se jí také říká Pašijová neděle.
Tato neděle startuje tzv. Svatý týden - v něm se udály všechny ty události od uvítání Ježíše Krista až po jeho zmrtvýchvstání, je to poslední postní neděle (jak již bylo napsáno, nezapočítává se do samotného postu, ale počítá se do postní doby ).

Zelený čtvrtek
A konečně tu máme první den prázdnin a také jeden z hlavních církevních svátků.
Většina z vás asi ví, že by se v tento den mělo jíst nějaké „zelené" jídlo. Víte ale o Zeleném čtvrtku ještě něco víc?
I v tento den je více než opravdu vhodné zajít do kostela. Tento den se dokonce dopoledne slouží mše jen v katedrálách - světí se totiž oleje používané k církevním účelům.
Odpoledne už můžete zajít do kteréhokoli kostela v okolí.
Samozřejmě i Zelený čtvrtek má svou zvláštnost. To proto, že při obřadu tzv. odlétají zvony do Říma - v jednu chvíli se rozezní varhany, zvony i zvonky, ve druhou chvíli už se ale kostelem nese pouze lidský hlas.
V tento den si totiž věřící připomínají noc, kdy Ježíš naposledy večeřel s učedníky. Byla to pesachová hostina a jedly se hořké zelené byliny (existuje několik teorií, ale nejvíc rozšířená je ta, že se Zelenému čtvrtku říká Zelený právě kvůli těmto bylinám, které byly součástí Poslední večeře).
Další fází Zeleného čtvrtka je modlení Ježíše v zahradě Getsemany (bál se a modlil se k Bohu, zdali od něj Bůh neodejme „tento kalich" - tedy jestli má být ukřižován, dodal ale, že se má stát ne Ježíšova, ale boží vůle). Potom, když přišla Ježíšova hodina, šel se svými učedníky k vojsku, které povolal jeho zrádce a zároveň učedník Jidáš Iškariotský (za 30 stříbrných ho zradil a vydal veleradě).
Potom si však Jidáš uvědomil, že zradil nevinnou krev a chtěl stříbrné vrátit, aby Ježíše propustili, oni ale opáčili, že je jeho věc to, že zradil nevinného.
Jidáš se tedy nakonec oběsil.

Velký pátek
Velký pátek patří do série přísnopostních dnů - věřícím je zakázáno jíst veškeré maso, dospělí by měli jíst pouze chléb a vodu nebo se jednou najíst dosyta a dvakrát si dát něco malého.
V tento svátek si věřící připomínají smrt Ježíše Krista. Zase se při mši zpívají pašije, ve kterých se člověk dozví, jak to tehdy s Ježíšovým odsouzením bylo. Také se v křesťanské literatuře dočtete třeba o tom, že si Ježíš sám nesl kříž, že mu z donucení pomáhal Šimon z Kyrény, že pod ním třikrát upadl, že ho ukřižovali na hoře zvané Golgota, tedy česky Lebka, a to ještě se dvěma opravdovými zločinci.
Když Ježíše ukřižovali, bylo kolem poledne. Zajímavostí je, že ve chvíli kdy skonal, nastala tma po celém kraji až do tří odpoledne a chrámová opona se v půli roztrhla.
S tímto svátkem také souvisí tzv. křížová cesta - najdete ji v každém kostele, u nás i ve fortně vedoucí ke kostelu. Ta popisuje průběh Ježíšovy cesty na Golgotu, má čtrnáct zastavení (Ježíš odsouzen, Ježíš přijímá kříž, Ježíš poprvé padá pod křížem, Ježíš potkává svoji matku, Šimon pomáhá Ježíšovi nést kříž, Veronika podává Ježíšovi roušku, Ježíš padá pod křížem podruhé, Ježíš potkává jeruzalémské plačící ženy, Ježíš padá pod křížem potřetí, Ježíš zbaven šatů, Ježíš je přibit na kříž, Ježíš na kříži umírá,(již mrtvý) Ježíš v klíně své matky Marie - Ježíšovo tělo je sňato z kříže, Ježíš je uložen do hrobu).

 


Bílá sobota
Tento den je takový spíš odpočinkový. Každý z nás se umí představit u televize s pytlíkem brambůrek nebo u herní konzole či počítače. Tento den - tedy většina - je klidný i pro věřící - Ježíš ležel v hrobě, člověk by měl tedy tak alespoň symbolicky truchlit nad Ježíšovou smrtí. Není tedy vhodné pořádat žádné party hard.
Zlom ale přichází v noci. Dnešní bohoslužbě se totiž říká velikonoční vigilie, což znamená, že mše je pozdě v noci (letos byla ve farním kostele sv. Prokopa od devíti do skoro jedenácti večer) a končí slavnostním zmrtvýchvstáním (tedy připomínkou této události) Ježíše Krista. Proč tak pozdě v noci? Protože židům začínal den už při západu slunce...
Samotná mše začíná posvěcením slavnostního ohně a paškálu (velké velikonoční svíce), pak se v kostele při svíčkách zpívá chvalozpěv, následuje bohoslužba slova, návrat zvonů zpět z Říma. Poté už mše probíhá jako každá jiná, jen je přidáno obnovení křestních slibů.
Právě ve chvíli, kdy se zvony vrátí, začne se zpívat vítězná píseň a každému člověku je najednou tak radostně...!

Neděle Zmrtvýchvstání Páně
V tuto neděli končí svatý týden a obřady církevních Velikonoc - je to obdoba druhé části sobotní velikonoční vigilie. Při mši se také světí hlavně beránci, mazance, perníčky - prostě velikonoční pokrmy.
Dnes si tedy věřící připomínají slavné zmrtvýchvstání Ježíše Krista (v křesťanské literatuře najdete podrobný popis toho, jak se zjistilo, že Ježíš opravdu vstal, bylo to po třech dnech, a to i přes to, že byl hrob zavalen velkým kamenem apod.).

Velikonoční pondělí
Abych vás neošidila o tento náš svátek, alespoň napíšu, že to pro někoho oblíbené šlehání dívek s pomlázkou v ruce je naprosto ojedinělý případ, některé země nás za to dokonce kritizují! Vezměte třeba britské Velikonoce. Stejná zůstala jen vejce. Žádné šlehání, hledání čokoládových vajíček po zahradě a víra ve velikonočního králíčka... Mezi podobnosti snad mohu zařadit ještě hot cross buns, které bych trochu přirovnala k jidáškům. Poměrně komický zvyk mají v Řecku - tam se koná vajíčková bitva, která spočívá v tom, že máte vejce rozbít o svého protivníka . V Rusku si občané nechají vejce prvně posvětit v kostele a pak je jí při slavnostním obědě. Zajímavostí je, že v některých státech se Velikonoce neslaví vůbec - mezi takové případy patří třeba Čína.
Zdroj internet Karolína Podivínská, 8. B


 


Barvení vajíček v cibulových slupkách:
Vajíčka barvená v cibuli jsou krásně hnědá. Stačí vám k tomu suché cibulové slupky, které dáte vařit - poté do nich opatrně (nejlépe na lžíci) položíte vajíčka a necháte vařit asi tak 10 minut. Vajíčka nechte vychladnout, pro lepší efekt potřete lehce sádlem a budou se krásně lesknout.
Takto obarvená vajíčka můžete i dozdobit: malým nožíkem podle fantazie vyškrábejte jakýkoliv motiv. Nebo před barvením přiložte na vajíčka lístečky, vložte do staré silonové punčochy a pořádně ji zavažte. Po obarvení bude lísteček na vajíčku.

 


Velikonoční beránek
Co je potřeba :

hrubá mouka na vysypání
máslo na vymazání

4 ks vejce, 1 balíček kypřícího prášku, špetka soli, 1,5 hrnku polohrubé mouky, 1 lžíce horké vody, 0,5 hrnku třtinového cukru, 0,5 ks citronu, 1 kelímek smetany na šlehání

Postup přípravy receptu
Vejce rozklepneme a oddělíme žloutky od bílků. Citron omyjeme, kůru nastrouháme a šťávu vymačkáme. Formu na beránka důkladně vymažeme a pořádně vysypeme moukou. Mouku smícháme práškem do pečiva. Troubu předehřejeme na 170 °C. Žloutky dáme do větší mísy. Vyšleháme je spolu s cukrem, vodou a citronovou šťávou do pěny. Vmícháme smetanu a nakonec přidáme i mouku. Z bílků ušleháme tuhý sníh, který lehce vmícháme do těsta. Těsto vlijeme do formy, beránka vložíme do trouby a pečeme. Velikonočního beránka pečeme asi 45 minut. Místa, která by se mohla připalovat, jako třeba ouška, obalíme alobalem. Upečeného velikonočního beránka vyjmeme z trouby, formu zabalíme do studené vlhké utěrky. Pak beránka opatrně vyklopíme z formy. Rychlého velikonočního beránka ozdobíme a můžeme podávat.
Barbora Tománková 9. C           


 

Zprávy odjinud

Skauti všem 2017

V neděli 2. dubna 2017 se v MKS Letovice konala akce „Skauti všem". Pokud nevíte, o co jde, tak je to taková „besídka" skautů z Letovic - každá družinka si připraví krátký program a poté následují workshopy jako čajovna, štrúdlování, hlavolamy a podobně. Letos v našem středisku např. vznikla nová družinka Sedmikrásek - holčiček v čerstvě školním věku. V Letovicích máme družinky Šnečci a Cvrčci, Želvy, Sedmikrásky, mladší Mravenci, Pampelišky, Slunečnice, starší Mravenci, dřív tu také byla družinka roverů. Tyto družinky navštěvují chlapci i dívky podle věkových kategorií, ve většině případů se schází jednou týdně. Na schůzkách děti hrávají hry a vedoucí se je snaží něčemu novému přiučit. S tím souvisí skautský tábor a sliby.
Ale teď už zpět ke Skauti všem. Tato akce se zde koná už několik let, v průběhu byla ale přerušena. Letos se sice konala až v dubnu, nejlepší datum je ale 22. 2. To je totiž tzn. Den sesterství, Den zamyšlení. Tohoto dne se totiž narodil zakladatel skautingu Robert Baden - Powell a jeho manželka Olave (jen každý v jiný rok ).
Tak se na vás těšíme příští rok!
Karolína Podivínská, 8. B
...............................................................................................................


KNIŽNÍ OKÉNKO

Jestli zůstanu
Gayle Formanová
Sedmnáctiletá Mia stojí před nelehkým rozhodnutím: má zůstat věrná své opravdové lásce, hudbě, přestože to znamená, že se bude muset rozejít se svým klukem a opustí svoji rodinu a kamarády?
Pak se jednoho únorového rána vydá celá její rodinka na výlet autem, který naprosto všechno změní.
Rodina má autonehodu a nikdo pořádně neví, kdo z nich to vydrží a zotaví se a kdo nepřežije. Kvůli nehodě se Mia dostane do kómatu a všechno kolem pozoruje jako duch.
Před Miou je jasná osudová chvíle. Má vzdát svůj život a odejít někam pryč, daleko z tohoto světa za svými nejbližšími, nebo má zůstat a jít dál? Má pokračovat v hudbě, nebo už se sem nikdy nevrátit? Jak si má vybrat? Jde to vůbec?
Jestli zůstanu je působivá kniha o síle lásky, pravém významu rodiny a o těžkých rozhodnutích, která čekají na každého z nás...
N. Filipi 9.C

Skrytá
Marianne Curleyová
Šestnáctiletá Ebony vždycky věděla, že se liší od obyčejných lidí. Nejvíce se odlišovala svýma jasně fialovýma očima.
Její velmi úzkostliví rodiče ji drželi po celé její dětství na farmě v odlehlém údolí, kde ji i sami vzdělávali a chránili před každým nebezpečím, skoro jako by něco skrývali.
Jenže nyní se v Ebony něco mění. Něco, co se prostě jen tak skrýt nedá. Dívka září, každým dnem je o něco krásnější a silnější. Je to skoro jako by celých těch šestnáct let spala a teď její pravé já něco probudilo. Ale co přesně je její pravé já? A proč se probudila zrovna v této době?
Když jedné osudové noci potká zvláštního kluka, Jordana, něco uvnitř ní vybucne. Něco, co je vidět z nebes. Něco, co nepatří do tohoto světa. Něco, co je jí doposud neznámé. Něco, co naprosto promění její život.
Ebony zatím neví, že je ve skutečnosti uloupený anděl, jenž byl ukrytý na zemi. Netuší vůbec nic a to ji ničí, jenže osud a ani minulost nic ani nikdo nezmění. Jenže teď, kdy ji nebesa našla, budou ji chtít zpět. Ovšem peklo o Ebony stojí stejně tak jako nebe a tak započnou nebezpečné hry, lsti a zrady, které nemůžou dopadnout dobře, jako tomu bývá v pohádkách. Nebo snad ano?
Skrytá ze série Avena vás zavede do světa plného kouzel, tajemství a nadpřirozených bytostí, které vás nadchnou a získají svojí andělskou osobností.
Nela Filipi, 9.C


 

 

Pár vtípků na konec
Blondýnka, brunetka a zrzka se rozhodnou, že půjdou na Vtipové schody. Když tam dojdou, potkají Pána Boha a čerta, kteří jim oznámí, že Pán Bůh jim na každém schodu řekne vtip. Pokud se ani na jednom ze sta nezasmějí, uvítá je v nebi, pokud se však zasmějí, čert je pohostí v pekle.
První je na řadě zrzka. Zasměje se na 46. schodě - šup do pekla! Pak je na řadě brunetka. Zasměje se na 87. schodě - šup do pekla! Nakonec je na řadě blondýnka. Najednou se začne smát na 99. schodě. Pán Bůh se ptá: „Proč se směješ, vždyť jsem ti ten vtip ještě neřekl!". Blondýnka se ale pořád směje a odpoví: „No jo, já ale pochopila teprve ten první..."

Blondýnka, brunetka a zrzka se rozhodnou, že půjdou do strašidelného sklepa. První jde zrzka. Jde, jde, a najednou uslyší: „Oloupu tvou kůžičku, sním tvoje masíčko a zbytky vyhodím do popelnice!" lekne se a uteče. Pak je na řadě brunetka. Jde, jde, a najednou uslyší: „Oloupu tvou kůžičku, sním tvoje masíčko a zbytky vyhodím do popelnice!" lekne se a taky uteče. Nakonec jde blondýnka. Jde, jde, a najednou uslyší: „Oloupu tvou kůžičku, sním tvoje masíčko a zbytky vyhodím do popelnice!" rožne světlo a uvidí trpaslíka, jak loupe banán.

Čech, Rus a Američan se vsází, kdo déle vydrží stát v mraveništi. První jde Američan. Stojí v mraveništi dvě minuty a pak se strašnými bolestmi vyleze ven. Pak jde Rus. Stojí v mraveništi pět minut a pak se strašnými bolestmi vyleze ven. Nakonec do mraveniště vleze Čech. Vydrží tam dvě hodiny a pak v klidu vyleze. Ostatní dva se ho ptají, jak to dokázal. On jim jen odpoví: „Ferda Mravenec měl pohřeb, tak všichni odešli..."

Čech, Rus a Američan se vsází, kdo přespí v strašidelném zámku. První jde Američan. Jde, ustele si vedle skříně, když vtom se ze skříně ozývá: „Já jsem červené oko!" lekne se a uteče. Pak je na řadě Rus. Jde, ustele si vedle skříně, když vtom se ze skříně ozývá: „Já jsem červené oko!" lekne se a uteče. Nakonec jde do zámku Čech. Jde, ustele si vedle skříně, když vtom se ze skříně ozývá: „Já jsem červené oko!" nijak ho to nevyvede z míry a jen opáčí: „Mlč, nebo ho budeš mít modrý!"

Mladý pár se rozhodne, že půjde do čínské restaurace. Už sedí, když přijde číšník. „Tak co by si přála?" žena chvíli přemýšlí a pak řekne: „No... A co vlastně máte?" číšník si stoupne blíž k nim a povídá: „ Tak máme tady steak z pes za sto sedmdesát, žizek z kočka, to je za sto padesát, pak mozeček z opice..." žena se vyděsí a řekne: „Ježkovy oči!"
číšník se zaraduje a řekne: „ Dobže, vybrala..."

A nakonec vtípek pro ty, co se učí německy:
Do německého obchodu přijde paní a říká prodavačce:
„Chtěla bych jedny baterie."Prodavačka se usměje a zeptá se:„Wie, bitte?" to už se žena chytá za hlavu a povídá: „Ale ne, nabité!"
Karolína Podivínská, 8. B

 

Aktuality

 
webdesign: frogDesign.cz © 2008 code & programming: © 2008