číslo 46

Přátelé, kamarádi,

 Je to tak, zimu pomalu střídá jaro, už jsme si i čas přesunuli, a na nás útočí jarní únava. Samozřejmě, že nejvíce ve škole. Také redakční radu napadla, ale zabojovali jsme a dali dohromady další číslo vašeho oblíbeného časopisu. Něco jsme napsali sami, přidali k tomu vaše příspěvky  / velké díky za ně!!!!/ a vše zabalili do jarní obálky. Najdete tu opět staré známé rubriky, rozhovor, anketu, vtipy, ze žákovských prací i zprávy o různých akcích a exkurzích.

Takže příjemné počteníčko

Váš

OBSAH

Úvoďák                              str. 0

Vasův běh                          str. 1- 2

Zprávičky                           str. 3- 7

Apríl                                  str. 8

Poznej sám sebe                str. 9 - 10

Exkurze do Brna                 str. 11 - 13

Štrasburk                          str. 14 - 16

Hory                                 str. 17 - 19

Valentýn                           str. 20 - 21

Recitační soutěž               str. 22 - 23

Výtvarná soutěž                str. 23  

Olympiáda z čj                  str. 24 - 25

Anketa - jídlo                    str. 26

Anglie                               str. 27

Ze žákovských prací          str. 28 - 33

Vtipy                                str. 34



 

Dne 21. března 2011 v 0 h 20 min SEČ vstupuje Slunce do znamení Berana. Nastává jarní rovnodennost. Začíná astronomické jaro.
Definovat jaro není tak jednoduché, jak by se na první pohled zdálo. Astronomové jako počátek jara počítají právě den jarní rovnodennosti, tedy okamžik, kdy střed slunečního kotouče překročí nebeský rovník a Slunce začne pomalu stoupat ke své největší výšce, kterou má o letním slunovratu. Jako meteorologové bychom ovšem jaro počítali od 1. března do 31. května. A vegetační jaro? To určuje probuzení rostlin a ve střední Evropě se jako jaro počítá doba s průměrnými denními teplotami vzduchu od 5,1°C do 15,0°C.
Nenechme se ale zmást pojmem "rovnodennost". Den a noc totiž rozhodně o rovnodennosti nejsou z mnoha důvodů stejně dlouhé. Svůj podíl viny na tom má třeba naše atmosféra, která nemilosrdně ohýbá všechny světelné paprsky jdoucí jinudy než přímo z nadhlavníku a způsobuje, že Slunce vidíme zapadat až v okamžiku, kdy už je pod obzorem. Bez zajímavosti není ani to, že jednotlivé roční doby se svojí délkou liší. Země totiž obíhá po eliptické dráze a podle Keplerových zákonů se v přísluní, tedy době, kdy je Slunci nejblíže, pohybuje rychleji než v odsluní (kdy je v největší vzdálenosti). Proto jsou naše léta o několik dní delší než naše zimy, ale na druhou stranu jsou mírnější (chladnější chcete-li) než na jižní polokouli.


Vasův běh: Lyžařská klasika na severu Evropy

 

Vasův běh, patří k těm závodům, o kterých každý běžkař musel slyšet. Běží se stejnou cestou, kterou se v roce 1520 švédský šlechtic Gustav Eriksson Vasa vracel do města Mora, aby se stal vůdcem povstání proti dánským uchvatitelům. Na památku této historické události se vždy první neděli v březnu vydává na stejnou trasu okolo 15 000 závodníků. Letos to vychází na 7. března.

 

Další výjimečností tohoto závodu je jeho délka – 90 kilometrů opravdu není málo, přirovnal bych to k maratonu mezi běžeckými závody. Abyste závod úspěšně absolvovali, nemusíte být bůhvíjak rychlí běžkaři, ale musíte být vytrvalí. Je dobré mít natrénováno, vyzkoušet si delší trasy na běžkách. Nejde ani tak o to, snažit se uběhnout v tréninku trať blížící se těm 90 kilometrům, to se vám v Čechách na horách se spoustou kopců a ještě mimo upravené tratě stejně asi nepodaří, ale spíš pohybovat se na běžkách v terénu opravdu celý den, alespoň takových 6–8 hodin, pokud jste opravdu jen rekreační běžkaři a nemáte ambice na přední umístění.

 

Vasův běh – rozhovor s panem ředitelem Randulou

 

Líbil se vám tento ročník Vasova běhu, jestliže ano, co vás na něm nejvíce zaujalo?

Protože jsem se opět dostal mezi známé se stejným koníčkem, zažil onu fantastickou atmosféru, se kterou Švédové přistupují k tomuto závodu, na jehož startu stojí  bezmála 16 000 závodníků, tak mohu říci, že se mi moc líbil. Co mne zaujalo letos? Pravidelně jsme ubytováni v jedné tělocvičně, kde spíme a letos  vedle mne na podlaze spal i český velvyslanec v Dánsku, jinak velmi skromný a příjemný člověk.  

Na kolikátém pořadí jste se umístil v žebříčku?
Umístil jsem se na 6 389. místě a byl jsem se svým výkonem spokojen.

 Zvládl jste tuto trasu úplně celou?
Protože start závodu je 90 km vzdálen od cíle, tak ani jiná možnost není...

Jak dlouhou trvá jízda trasy Vasova běhu?
Zda musím odpovědět – jak komu. Těm nejlepším to trvá méně než 4 hodiny, já na to potřebuji víc než 7 hodin a ti poslední dojíždějí za 12 a více hodin.

Co jste si řekl, když už jste byl 2km před cílem?
Protože jsem byl na konci závodu sice unaven, ale ne vysílen, tak jsem si užíval, že mohu ještě předjíždět ty opravdu vysílené běžce. Protože ve vzdálenosti 2 km je již vidět věž kostela, u kterého je cíl, tak jsem se v duchu  ptal sám sebe, kolikrát ještě tento závod pojedu.

Jak jste se vlastně na závod připravoval?
Především účast na takových závodech beru jako motiv proto, abych pravidelně sportoval. Příprava začíná na podzim pravidelným běháním v lese, později začínám jezdit na kolečkových běžkách a jak napadne na horách první sníh, tak ihned do stopy. Zpravidla jezdím do Jeseníků, Orlických hor,  ale nejraději na Vysočinu do Nového Města na Moravě, to je moje nejmilejší místo. Pravidelně od roku 1979 běhám v lednu Jizerskou 50. Abych byl připraven na Vasák, musím najezdit alespoň 1000 km na lyžích. 

Zúčastníte se tohoto závodu i příště?
Asi příští rok ne, ale v roce 2013, když mi bude zdraví sloužit, tak bych ten kostelík rád zase uviděl.

 

Děkujeme za rozhovor a přejeme mnoho sportovních /a nejen těch/ úspěchů !!!!



Zprávičky z naší školičky

 

 

 

Chemická olympiáda…

 

Dne 2. února se na boskovickém gymnáziu konalo okresní kolo chemické olympiády. Letos to bylo na téma plyny. Zúčastnilo se jí celkem 20 žáků z různých škol. Za nás tam jeli výherci 1.-3. místa školního kola. Olympiáda měla dvě části. Praktickou a teoretickou. Hned na začátku (v 8.hod.) se žáci rozdělili do dvou skupin. Jedna šla dělat pokusy a druhá si napsala test. Na obě části bylo 90 min., celkem to zabralo asi něco přes 2 hodiny. V testu jste měli šest úkolů a ke každému bylo pár otázek a příkladů. V praktické části se dělaly dva pokusy. A naši žáci se umístili vskutku dobře.                                                                                                                              A.Halatová 9.D

Chemická olympiáda - SPŠCH Brno, 25. března 2011

·         krajské kolo - Karel Juřík, 3. místo

Chemická olympiáda - Gymnázium Boskovice, 2. února 2011

·         okresní kolo

1. místo: Karel Juřík

5. místo: Kateřina Krušinová

…………………………………………………………………………………….

Anketa..

Přestup na ZŠ Letovice

 

Jak se ti líbí na nové škole?

  • Moc
  • Dobrý
  • Moc ne
  • Trochu jo

 

Máš tady kamarády?

  • Ano
  • Šesťáky a deváťáky
  • Deváťáky, protože ty znám ze Křetína (9.D)

 

Co se ti líbí na této škole?

  • Všechno
  • Barva zvenku
  • Vybavení, kamarádi

 

Co se ti líbilo na škole ve Křetíně?

  • Skoro nic
  • Všechno
  • Družina
  • Že to byla malá a moderní škola

M.Procházková 6.B

………………………………………………………………………………………………

 

 

KARNEVAL VE ŠKOLNÍ DRUŽINĚ  

 

  

          Stalo se tradicí, že se jednou za rok naší školou nepohybují žáci, ale

     různé bytosti. Letos to bylo v noci z 18. na 19. února. Na náš družinový karneval

     zavítali piráti, princezny, rytíři, kašpárci, vodníci,...

           Plnili různé úkoly a soutěžili: tančili na stále zmenšujících se novinách,

     rozsedávali balonky, bavili se pohádkovým kvízem, tančili. Když se setmělo, čekala na ně stezka odvahy s odměnou. Děti mohou potvrdit, že procházka

     po temné škole, jen po cestě tvořené svíčkami, je plná napětí a u některých

     i strachu.

          Všichni účastníci karnevalu si zaslouží velkou pochvalu za statečnost.

     Pro mnoho prvňáčků to bylo první přenocování bez rodičů.

          Děkujeme usměvavým pracovnicím školní kuchyně za výborný čaj,

     panu Seehákovi za to, že nám v noci neomrzly prstíčky a všem zúčastněným

     za zdárný průběh.

     

                       

  

 A co se účastníkům karnevalu nejvíce líbilo?

    

    KOCOUR MIKEŠ - stezka odvahy

                                - tanec na novinách

    BERUŠKA - výzdoba jídelny

                      - vyrábění šašků

    VOJÁK - stezka odvahy

                - blikání baterkami po zhasnutí světla, light stick                 

    HANAH MONTANA - přání k mým narozeninám

 

                                         za vychovatelky ŠD Michaela Sedláčková

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 

 

Pojďte s námi do lesa                                                 Tady tohle je náš les

Pojďte za pohádkou                                                    Je tu živo nějak

 Ať nálada nám neklesá                                              Dávej pozor na pařez

Vezmeme to zkratkou                                                Ať si nenatlučeš frňák

 

 

Tato písnička se v  úterý  odpoledne  22. března   se ozývala ze školní družiny. To již podruhé přijeli herci Vít Trávníček a Michal Moravec z Divadélka pro školy z Hradce Králové. Tentokrát sebou dovezli Nová dobrodružství Veverky Zrzečky. Ve dvou veselých příbězích ze života lesních zvířátek se děti dozvěděly nejen něco zajímavého o veverce, ježkovi, strace či jezevci, ale také   jak se chovat v lese nebo  jak chránit  přírodu . Dětem  se líbily nejen herecké výkony, ale i krásné maňáskové loutky a již se těší na další příležitost, až je zase herci navštíví.

 

 


 

 

 

  

 

Bezpečnost nade vše

 

Dne 21. března proběhla na Základní škole v Letovicích Komenského beseda s policistou České republiky, které se zúčastnili žáci 8. a 9. ročníku. Příslušník policie nás seznámil s porušováním pravidel na internetu i mimo něj.

Upozornil nás, že seznamování se na internetu nemusí být vždy bezpečné a uvedl nám k tomu asi tři příklady. Dále poukázal na neilegální stahování souborů nebo filmů do počítače, pomlouvání lidí na internetu, za které hrozí dva roky odnětí svobody, jestli neuposlechnete upozornění pohoršené osoby. Také nám pověděl něco o drogách a ukázal k tomu obrázky přístrojů, které zjistí, zda testovaný člověk konzumoval alkohol. Mohli jsme vidět i snímač slin, který rozpozná, zda byla užita droga.

Toto povídání bylo krátké, trvalo asi hodinu. Na konec nám policista dal prostor na případné dotazy. Vyprávění bylo zajímavé, jelikož jsem se dozvěděla spoustu nových informací      a odteď bych se chtěla těchto věcí vyvarovat.

Markéta Petrová, IX.B


 

 

 

 

Třída 8.A byla na besedě

 

 

     Ve středu 9. 3. se uskutečnila beseda pro žáky na téma škodlivost kouření. Sešli jsme se v učebně PC a čekali. Přišla mladá paní a začala s vyprávěním. Některé informace, které nám povídala, jsme už sice věděli, ale dozvěděli také mnoho nových poznatků, které byly mnohdy šokující a varující. Ukazovala nám, jak negativně působí kouření na důležité orgány v těle člověka. Na závěr jsme si znovu uvědomili pozitiva i negativa kouření a divili jsme se, k jakým výsledkům jsme došli. Některé její informace jsme shrnuli a:

informujeme - v jedné cigaretě je 100 rakovinotvorných látek

 - v jedné cigaretě je 4000 – 5000 škodlivých chemických látek

 - kouření má negativní vliv na všechny orgány lidského těla

 - v ČR umírá 60 lidí denně na nemoci způsobené kouřením

 - kouření má více negativ než pozitiv

 - kouření má negativní vliv na plodnost a potenci

 - kouřením lidí trpí i jejich zvířata – psi kuřáků mají o 60% vyšší riziko rakoviny     

 - kouření vodní dýmky je mnohem horší než kouření cigarety       

nabádáme -  lepší je nikdy nezačínat, než s tím později za velkého úsilí přestat   

                     - všechno návykové je špatné  

varujeme -  nebuďte sponzory výrobců cigaret, peníze si utraťte jinak                                                             

                  - neničte zdraví sobě ani okolí

                  -  nebuďte hloupí, dnes je moderní nekouřit  

    

 

Účastníci besedy z 8. A


 

April Fool's Day

Prvního dubna slavíme svátek všech bláznů. Pokud se chcete dozvědět něco o historii tohoto svátku, přečtěte si tento článek. POZOR, následující text je v angličtině!

Did you know that April Fool's Day began in France in 1564? Before then, the New Year was celebrated on April 1! As some Europeans continued celebrating the New Year on that day, they were called April fools and their friends would play silly tricks on them.

The harmless pranks of April Fool's Day take place in the US, Germany, France, Great Britain, and other countries. In France, an April fool is a poisson d'Avril, an April fish, and chocolate fish are a special treat. In Scotland, people call you an April cuckoo.  

Be sure not to play a joke after 12 noon or you will be the fool!

Decide if the following statements are TRUE or FALSE:

1. 1st April was originally celebrated only by the French.

2. In 1564 people started to celebrate New Year on 1st April.

3. Some people refused to change their calendar.

4. A typical April Fool's Day dinner in France is fish.

5. All pranks should take place before midday.

 

Well-known pranks

  • Left Handed Whoppers: In 1998, Burger King ran an ad in USA Today, saying that people could get a Whopper for left-handed people whose condiments were designed to drip out of the right side. Not only did customers order the new burgers, but some specifically requested the "old", right-handed burger.
  • Jovian-Plutonian gravitational effect: In 1976, British astronomer Sir Patrick Moore told listeners of BBC Radio 2 that unique alignment of two planets would result in an upward gravitational pull making people lighter at precisely 9:47 a.m. that day. He invited his audience to jump in the air and experience "a strange floating sensation." Dozens of listeners phoned in to say the experiment had worked.

  • In 1962 the Swedish national television did a 5-minute special on how one could get color TV by placing a nylon stocking in front of the TV. A rather in-depth description on the physics behind the phenomenon was included.
  • Spaghetti trees: The BBC television programme Panorama ran a famous hoax in 1957, showing Italians harvesting spaghetti from trees. They had claimed that the despised pest, the spaghetti weevil, had been eradicated. A large number of people contacted the BBC wanting to know how to cultivate their own spaghetti trees.
  • Tower of Pisa: The Dutch television news reported in the 1950s that the Tower of Pisa had fallen over. Many shocked people contacted the station.

Byli jsme na výstavě „Poznávej se" 

Ve středu 23. února ráno jsme jeli se třídou vlakem do Brna na výstavu „Poznávej se". Výstava se konala na Staré radnici. Cestou z vlakového nádraží jsme se stavili na Petrově, kde jsme si prohlédli katedrálu sv. Petra a Pavla.

Výstava byla umístěna ve čtyřech místnostech Staré radnice. V první místnosti byla například tabule s vysouvacími plastovými tyčinkami, kam šlo obtisknout své tělo, dále přístroj na měření tlaku a tepu a různé hlavolamy. V další místnosti byl přístroj na míchání barev nebo kovová koule, z které přeskakoval elektrický náboj. Ve třetí jsme si mohli změřit rozpětí paží, výšku postavy a výšku výskoku a také jsme si vyzkoušeli různé činnosti, u kterých je potřeba rovnováha: lyžování ve dvojicích na společných lyžích, chůzi po vodorovné tyči, jízdu na pedalu, chůze s kukátkem nebo balancování na kulaté desce. V posledním sále byl model lidského těla, rám s proužky zrcadla a průhledného skla na prolínání tváří nebo přístroj na rozpoznávání, z které strany přichází zvuk.

Výstava byla moc zajímavá, strávili jsme na ní asi 2 hodiny. Mně se nejvíce líbila tabule na obtiskování tvarů těla. Do Letovic jsme se vraceli opět vlakem, přijeli jsme tam před 14.hodinou

 

Markéta Procházková, 6.B.

----------------------------------------------------------------------------------------

 

Exkurze Brno

Ve středu 23.2.2011 jsme se školou ZŠ Letovice jeli na exkursi na brněnskou radnici.

Byla to interaktivní akce a tím pádem to bylo velice zajímavé.

Byly tam věci např. otisk vlastního těla nebo měření tlaku.

Některé věci byly složité, ale některé velice zábavné.

Měli tam i legrační exponáty, např zrcadla nebo rotující obrázek.

Poté, co jsme odešli z radnice, jsme šli na náměstí Svobody a tam jsme

                  měli rozchod, mohli jsme si zajít jak do cukrárny, tak do MCDonalds pak

                  jsme navštívili galerii Vaňkovku a pak honem na vlak.

Ve vlaku jsme si povídali se spolužáky a byla to velká legrace.

Exkurze se mi velice líbila.

Vypracoval: Tomáš Palbuchta

 

----------------------------------------------------------------------------------------

 

Dějepisná exkurze Brno

V úterý 22.2. jsme měli pokoj od školy, protože jsme jeli na dějepisnou exkurzi do Brna. (My, to jest třída 7.B a dvě paní učitelky.) Doplahočili jsme se na výstavu terakotové armády vedle Vaňkovky. (V Číně bylo nalezeno několik tisíc hliněných vojáků.) Tam jsme dostali příšerné pracovní listy, které jsme museli vyplňovat... Totiž opravuji: pracovní listy jsme s ochotou a radostí sobě vlastní vyplňovali nejen na výstavě, ale samozřejmě i ve škole a někdo i dvě hodiny doma a stejně jsme na všechno nepřišli. Některé otázky byly, když už ne přímo inteligentní, tak alespoň normální, jako např.: V jakém roce byl objeven první důkaz o existenci terakotové armády?(1974)

Některé otázky ale byly hrozné, např.: V jaké dynastii se používaly halapartny pouze jako rituální předmět? To byla ale odbočka. Jinak jsme pořád běhali téměř rychlostí světla mezi vitrínami plnými starých hrnců a zapisovali získané informace. Vyplnit pracovní listy byla potíž, protože nejprve jsme museli informaci vyhledat a potom nastal druhý problém - tedy zapsání. Žádné podložky jsme k listům nedostali, proto jsme si je museli vyhledat a našli jsme jich mnoho: např. zdi, podlaha, sklo vitríny (nedotýkat se exponátů). Čtyři propisky na třídu také nepatří mezi pozitivní faktory. Navzdory tomu všemu nebyla výstava až zas tak úplně nudná a pár zajímavých věcí jsme se dozvěděli; to je jedna věc; a zapamatovali, což je druhá věc, se kterou byly, jsou a budou určitě větší problémy.

Při další cestě jsme se zastavili u brněnské Staré radnice a tam si přečetli pověsti o brněnském drakovi a brněnském kole, což šlo naprosto úžasně, protože nápisy byly kvůli „skvělému" osvětlení vidět jen pod určitým úhlem. Kromě toho jsme byli u textů namačkaní tak, že viděla jen první řada a ani to není zcela jisté. Zavěšeného krokodýla jsme rozhodně viděli o mnoho lépe.

Následně jsme se šli podívat na výstavu „Koloniál Petra Bajzy"; tam jsme naštěstí pracovní listy nedostali. Viděli jsme zde mnoho různých obchodů asi ze začátku 20. století i s figurínami prodavačů, myslím voskovými. Prohlédli jsme si řeznictví, cukrářství, hospodu a plno jiných obchodů a krámků. Poté jsme nalezli starý trh. Nakonec jsme uzřeli zcela moderní hračkárnu, která k tomu ostatnímu jaksi nesedla. Tady jsme dostali papírové peníze, avšak nikoli opravdické, a prodávání mohlo začít. Nejprve jsme pouze vybírali věci z hračkářství do košíků. Potom jsme obsadili i přilehlý krámek a vzápětí jsme se rozlezli do okolí a především na trh. Vylupování bylo na denním pořádku, protože v hračkárně byla stříkací pistolka. Někdy se dostala i mezi prodavače a ti potom pod pohrůžkami nutili zákazníky ke koupi. Prodavači se střídali, a kdo něco chtěl ukrást, musel počítat s tím, že na něj zezadu v příštím okamžiku skočí prodavač jako kudlanka. Asi nejčastěji se ozývalo provolávání prodavače XY:

„Závaží na tchyni!! Tchyně to nepřežije!! Kupte si závaží na tchyni!!" Nutno ovšem podotknout, že závaží bylo duté, z čehož plyne - tchyně přežije. Ozývaly se však i jiné věci. Jako třeba:

„Copak, panímámo, chcete košťátko?" Nebo:

„Dělej, kup si perníček, nebo tě zabiju!"

Vydrželi bychom tam i mnohem déle, ale nakonec jsme museli tyto prostory opustit a vrátit se do starých dobrých Letovic.                                                  Michal Bubeník 7. B


EXKURZE BRNO

 

V úterý 22.2.2011 jsme jeli s naší třídou VII.B  na exkurzi do Brna . Jely s námi paní učitelky Trčková a Hanušová. V 8. hodin ráno jsme odjeli vlakem z nádraží v Letovicích , do Brna jsme přijeli v 9 hodin . Nejdříve jsme šli do obchodního centra Vaňkovka . Zde jsme měli hodinový rozchod . Poté jsme šly do výstaviště Triniti . Tam jsme se byli podívat na repliky vojáků Terakotovy armády . Vstoupili jsme do místnosti s červeným kobercem a prohlédli si první modely hliněných vojáků.

V následující místnosti jsme se posadili a před sebou jsme měli několik vojáků různých hodností a uprostřed byl vozataj s koňmi . Pracovníci výstaviště nám pustili poslech a zároveň nám popisovali jednotlivé hodnosti vojáků . Pozorně jsme poslouchali a zároveň vyplňovali pracovní listy , které jsme dostali na začátku prohlídky. Následoval přesun do 2. patra , kde jsme se drželi červených šipek. Závěrem nám pustili historický obrazový dokument , který znázorňoval historii Terakotovy armády .

Po odchodu z výstaviště jsme šli směrem k náměstí Svobody a zároveň jsme si připomněli pověsti zdejšího města. Následoval malý rozchod . Po rozchodu jsme ještě navštívili Koloniál Petra  Bajzy  ( jedná se o postavu z filmované knížky Karla Poláčka - Bylo nás pět ) , kde jsme se mohli jednotlivě  podívat na to, jak dříve vypadaly obchody a sami si mohli zkusit, jak se v nich  prodávalo . Čas rychle uběhl a my jsme se spokojení a unavení vraceli domů .

 

Vypracovala :  Zuzana Přikrylová


Štrasburk.... STRASBOURG                                                                          

  • Hlavní město Alsaska ve východní Francii na levém břehu Rýna.
  • Dříve patřil chvíli k Německu a chvíli kFrancii ß ovlivnilo vzhled
  • Nejznámější stavbou je katedrála Norte-Dame de Strasbourg z12. - 15.sStoletí

 (vlevo Norte-Dame, vpravo orloj v Katedrále)

                                   

  • Ve Štrasburku sídlí Evropský parlament
  • Město Štrasburk má překrásné náměstí a především domky ze 17. století

 

Návštěva ve Štrasburku

Ve dnech 15-17.února jeli vybraní žáci ze Základní školy Komenského a z Biskupského gymnázia Letovice do Štrasburku. Jejich programem byla na pozvání europoslance Ing. Strejčka návštěva Evropského parlamentu.

Úterý 15.2.

Sraz jsme měli v 5:45 u Bigy, v 6:00 jsme vyjížděli. Čekala nás několikahodinová cesta do francouzského Štrasburku. Cesta nám probíhala téměř bez problému, ale do hotelu jsme přijeli o 3 hodiny později než jsme plánovali. Zdrželi jsme se totiž na německé dálnici. Po večeři nás přivítal vedoucí kanceláře europoslance Ing. Strejčka.

Středa 16.2.

V 8:30 jsme vyjížděli z hotelu směr Evropský parlament. Po necelé hodině jízdy jsme viděli obrovskou budovu parlamentu, která byla našim cílem cesty. Zúčastnili jsme se besedy s Ing. Strejčkem a také jednání a hlasování samotného evropského parlamentu.

Po příjemném obědě jsme opět nasedli do autobusu, který nás zavezl ke klášteru sv. Odili. Tam jsme dostali rozchod a vše jsme si sami mohli prohlédnout.

Pak už nás čekala opět cesta do Štrasburku, ale tentokrát na vysněný rozchod. I v ulicích tohoto města se nachází spousty památek a my jsme je i navštívili. Jednou z nich je katedrála, stojící uprostřed města.

 

 

Ve večerních hodinách jsme se vrátili zpět do hotelu, abychom si po pořádně nabitém dnu odpočinuli.

 

Středa 17.2.

Tento den nás čekala cesta domů. Ale ještě, než jsme úplně opustili francouzské území, jeli jsme se podívat na Maginetovu linii, řadu opevnění z druhé světové války. Podle této linie bylo postaveno i naše hraniční opevnění.

 

Na německé straně jsme si ještě prohlédli lázeňské město Baden-Baden. Po hodinovém rozchodu nás čekala cesta domů. Do Letovic jsme přijeli kolem jedné hodiny ranní.

 

Během těchto tří dnů jsme se dozvěděli spoustu zajímavých věcí a moc jsme si to užili.

A.Halatová 9.D

Výlet do Štrasburku

Dne 15. 2. jsme se vydali na 3 denní výlet do Štrasburku společně s Biskupským gymnáziem v Letovicích. Cílem výletu bylo se podívat, jak to chodí v Evropském parlamentu a popovídat si s panem europoslancem Strejčkem. 

Při cestě tam, která nám mimochodem zabrala celý první den, jsme se hodně zpozdili díky zácpě na dálnici. Po příjezdu jsme se ubytovali a šli na večeři.

Druhý den byl o to zajímavější. Po snídani jsme se vydali podívat se do Evropského parlamentu, jak to tam chodí. Nejdříve jsme museli projít prohlídkou, která byla podobná té na letišti, před vstupem do letadla. Poté jsme se shromáždili před polokulatou místnost, kde k nám chvíli promlouval pan Strejček. Jako další zastávka byla taková kouple, která se nacházela v budově parlamentu. Právě v ní hlasovali zástupci dalších evropských zemí. Po tomto všem nás pozval pan Strejček na oběd. Další zastávkou byl klášter Mont Sainte - Odile. Po prohlídce nádvoří jsme se odebrali do centra Štrasburku.

Prošli jsme se historickou částí města a zavítali k městské katedrále Notre Dame de Strasbourg. A jelikož se už blížil večer a my jsme ještě nedostali rozchod, tak teď jsme měli tu příležitost a dostali jsme rovnou 3 hodinový. Po rozchodu jsme se opět odebrali směr hotel.

Poslední den jsme se sbalili a jeli podívat na Maginotovu linii. Po návštěvě jednoho z bunkrů (bohužel, bylo zavřeno, takže jsme se mohli jen podívat na jeho vnější stav) na nás již čekalo městečko Baden Baden v Německu. Zde jsme dostali chvilkový rozchod a po rozchodu jsme se vydali na cestu domů.

Kdybych měl na závěr výlet zhodnotit, tak podle mě by se tyto výlety měly pořádat častěji, když už je naši rodiče platí z daní .... :)

Pokud by vás zajímaly informace o Evropském parlamentu, můžete je najít na Wikipedii pod názvem Evropský parlament.                                                                     R.Hanuš, 9.C

 

Evropský parlament  (EP) je politickou institucí Evropské unie (EU). Zasedají v něm europoslanci volení ve svých členských zemích. Po posledním rozšíření EU na 27 členů, čítá 785 poslanců. Po svém založení v roce 1979 v něm zasedalo 518 poslanců. Česko je v EP zastoupeno 22 poslanci. Předsedou EP je Polák Jerzy Buzek z Evropské lidové strany, který ve funkci nahradil Hanse-Gerta Pötteringa z téže frakce. Funkce EP jsou zejména reprezentativní a kontrolní. EP není zákonodárným sborem ve smyslu jeho protějšků z členských zemí. Legislativním motorem je v EU převážně Evropská komise a nejvyšší schvalovací pravomoci má Rada EU, tedy stále politici členských zemí.

Sídlem EP je Štrasburk, kde se konají plenární zasedání, ale Parlament pracuje také v Bruselu a Lucemburku, kde sídlí jeho sekretariát.


Přečtěte si, co se dělo na lyžáku. Máte na to dva různé pohledy na svět...

Lyžák- 7. třídy

 

Sobota

 

Nikol-Konečně! Očekávaný lyžák je přímo přede mnou. V autobusu se konají poslední úpravy ohledně pokojů. Takže můj pokoj připadne Petře. Po jízdě autobusem se nahrneme do chaty a slyším nadšené brebentění. Avšak nevydrží zase tak dlouho, po pár chvílích slyším spíše naštvané brebentění. Konečně stanu před svým pokojem. Otevřu dveře. Ozve se dvojitý výkřik (ten druhý-moje kamarádka). Nebudu před vámi nic tajit, pokoj vypadá příšerně- oprýskané zdi, rozležené postele, ušmudlaná okna, díra ve zdi vedoucí neznámo kam, jeden roh plesnivej a v druhým mrtvá moucha plus žvýkačka! Vypadá to dost pochmurně. Zajdu ke klukům ohnu se pro barevný kobereček (hodí se nám k záclonám) se slovy:,, Tak ten si beru!´´ a odpochoduji. Peťa má krásný pokoj! A ten jsme měli mít my! Ááágh a její starostí s pokojem je to, že se špatně otvírají okna. Jdeme se k ní osprchovat a zapomeneme si pyžama. Moje holky přinesou ale Nikči P. nemůžou najít. Cesta v ručníku do pokoje o patro níže je opravdu napínavá. Jídlo je podobné...kočičím konzervám. Jsem celkem unavená, ale i tak blbneme (pšššt). A moje spolubydlící mě do půlnoci nutí škrabkat ji na zádech. Co jsem komu udělala?

 Peťa-V sobotu jsme se všichni sešli v 11:20h u školní autobusové zastávky,kde jsme si naložili věci,odevzdali potřebné údaje apod. a vyjeli o půl 12,směr Orlické hory.
Když jsme někdy kolem půl 3 dojeli na chatu, nestačili jsme se divit! První pohled venku byl úžasný,všude hafo sněhu, no a ty sjezdovky!! Ale jak se říká, zdání klame, takže když jsme si rozdělili pokoje na chatě a dostali úkol se zabydlet, velké nadšení se u většiny kamarádu neprojevilo.Začala jsem se bát,co čeká na mě, takže jsem s otvíráním dveří nijak nespěchala.Pomalu jsem otevřela dveře a nakoukla dovnitř, no a.... vyvalila oči údivem!Všechno bylo tak nějak v lepším stavu než v ostatních pokojích! Ještě teď děkuju Nikči, že nám nechala tenhle pokoj! Po zabydlení jsme šli všichni na polévku a poté na procházku.Potom bylo volno, na večeři byly špagety bolognese, poté byl večerní program a ve 22:00h.večerka.

 

 Neděle

Nikol-Tak jsme i po dlouhým ponocování vstali. Nacpali se tím nejnormálnějším jídlem z celého týdne-snídaní: rohlíky nebo lupínky.

Provádí se poslední úpravy, hledají se lyže, lyžáky, někdo se pracně obouvá, jiný nedočkavě čeká venku. Tak stojíme, někteří z nás poprvé na lyžích. Musíme vyšlapat kousek kopce a sjet ho. Tak jak tak koukám na jisté nejmenované jezdce, trošku se pochechtávám. Ale jenom trošilinku, vím, že nejsem žádnej expert. Ovšem musím, ale uznat, že někteří jezdí zkušeně a nesou si nosík pěkně nahoru. Smích mě však pomalu přechází, jak na mě řada přichází (ach, já rozený básník). Najednou zatoužím být s těmi , kteří na lyžích ještě nestáli, hezky dole a nejet ten prokletej úsek. A jedu. Oblouček. Rovně. Oblouček a jsem dole. Hurá! Úsměv mi však zamrzne na rtech, jelikož musím pěšo šlapat do kopečku, který jsem právě sjela!. A sjet ho znovu. Teď si však, jako spousta jiných jízdu užívám a nemám nohy jak z rosolu. Učitelé nás rozřadí do pěti týmů, 1-nejlepší, 2-druzí nejlepší,..... Jo a čas se strašně vleče... Konečně můžeme na vlek! Kopec sjedeme asi se čtyřma zastávkama... Sbalíme se a jdeme na oběd-neumím to pojmenovat. Polední klid proběhne celkově vzato klidně a odpoledne už jezdíme jen s vlekem (bohudík). Jsme třetí skupina, takže u ostatních probíhá lyžování trošku jinak. Žádné strašné pády se nekonají jenom pár ,,rozplácnutí´´. Večeře tuším byla poživatelná, hlavně proto, že naše žaludky se hlasitě dožadovaly jídla. Následuje večerní program na téma: Co budeme zítra dělat? Do sprchy tentokrát obě dvě dorazíme s ručníky i pyžamem. I přes únavu  jsem nucena svoji milou a taktní a ohleduplnou (ironie) spolubydlící škrabkat na zádech. Hodně dlouho do noci se zvenku ozývá yettiho řev (pár místních si koupilo pivo)...

 

Peťa-Neděle byla plná očekavání,vždyť se přece rozdělovalo do skupin! Vstali jsme v 7:30h a v 8 šli na snídani (mohli jsme si vybrat co jsme chtěli). No a o deváté hodině to přišlo. Vzali jsme si lyže a všechno a vyšli na sjezdovku za chatou.
Na vleky jsme zatím nešli, místo toho jsme museli vyšlapat trošku do kopce.Všichni si to cvičně sjeli a pak už to bylo „na ostro".Po rozdělení do skupin jsme si vyjeli pomou na vršek sjezdovky a už ve skupinách se sjíždělo dolů.Potom, docela unavení jsme šli do chaty na oběd. Obsluha teda byla velmi příjemná a rozhodně na nás nevrhala vražedné pohledy.Ne, to je ironie.Radši jsem rychle snědla „dobrou" polévku a druhý chod a šla do pokoje.
Ve 14:00h byl zase sraz před chatou, pak jsme skupiny 1,2 a 3 vyjely na sjezdovku za chatou a sjížděly.Také nás učitelé začali učit carving.Totálně vyřízení a unavení jsme se vrátili do chaty kolem 16h. V 6 byla večeře.Pak byl večerní program (dokument o carvingu)a opět večerka ve 22h.

 Pondělí

Nikol-Tak hezky česky šupajdím na snídani, která je stejná jako včera. Pak se svalím na postel a myslím na to, že bych spala chrrr...kéž by. Dneska půjdeme na jinou, delší sjezdovku Marta1.

Nebo 2 ?   Každopádně jdeme asi milion minut než se k ní dostaneme s musíme jet nahoru v sedačkách. Mám strach- lyže mi nijak zvlášť nedrží. Cestu nahoru všichni přežijí bez úhony.Cestu dolů taky. Kopec jedeme na hóooodně zastávek. Musím říct, že je o dost mírnější nežli ten před ním.

Peťa-Pondělí už bylo mnohem zajímavější, byl výjezd na vleky Marta 1 a Marta 2. Na místo jsme dojeli díky lesní cestě a pak už ve skupinách.Poprvé jsem jela na sedačkové lanovce v zimě a bylo to žůžo! Opět jsme se učili carving-dopoledne i odpoledne. Na oběd byla polévka čočková (jedna z těch docela ucházejících co tam byly) a potom maso s bramborama.
Večer jsme měli večerní program,podlézání provazu, pak už bylo volno a večerka.

Úterý
Nikol-Vracíme se na naši starou známou sjezdovku. A lyžujeme jenom dopoledne. Ve skupině 5 se stal jeden velký úraz. Monička spadla, sesula se jí helma dozadu a bolí ji hlava. Končí to tím, že ji odváží do nemocnice. Nálada dost klesne. Ale je zvednuta zprávou, že to jde otřes mozku a nic vážnějšího už nehrozí. Odpoledne se koná velký nákup a je taková mlha a taková zima, že někteří mají doslova rampoušky u nosu. Jak tak koukám,  pár lidiček trpí asi nehorázným hladem, jelikož někdo nakupuje i za tři stovky! Já jen to nejnutnější: sirup na pití (konec zelené vody!), mlsky a lízátka! Jsem si jistá, že lízátek si někdo vzal i patnáct. Nebo víc?! Jednou do obchodu zabloudí stará babička a za dvě vteřiny, po spatření řady táhnoucí se po celém obchůdku se zděšeně vrací zpět. Čoko- tutky jsou tak dobré, až se N.P. odhodlá ke krádeži. S triumfálním, záchraným úsměvěm čoko-sušenek v padnu do pokoje se slovy: ,,Mám tě!´´.

Peťa-Úterý byl jak se říká „kritický den" a proto se lyžovalo jen dopoledne.Ovšem to se taky neobešlo bez úrazů,jedna holka bohužel spadla a měla otřes mozku. Odpoledne se šlo na vycházku,dokoupit zásoby do místního obchodu a okouknout další místa.Potom bylo volno,na večeři byla rajská a těstoviny. Skoukli jsme starou verzi filmu Sněženky a machři. 

 Středa

Peťa-Ve středu se to zase rozjelo,program byl vcelku stejný jako v pondělí,teda kromě oběda a večeře.V místní restauraci byli každý večer krásní,hodní bílí psi,Eliška a Kim.
Večerní program vymýšlela 7.B.,hráli jsme „mandarinku".To se hrálo tak,že jsme si sedli do kruhu a postupně si posílali mandarinku a nesměla nám spadnout na zem.Na tom by nebylo nic těžkého, akorát že jsme se jí nesměli dotknout rukou. No takže docela sranda.
Čtvrtek
Nikol-Frčíme na sjezdovku Martu. Jedna nejmenovaná osoba má tolik pádů za celej den, že ani nejdou spočítat. Představte si, že někdo úplně v pohodě stojí a najednou je na zemi.Tak a máte představu o těch pádech. Moje spolubydlící nemůže zadržet smích a celou dobu se nehorázně řehtá. Fajn přiznávám se, já taky. Večer se vesele rozvaluji na křesílku nahoře. Odejdu. Když se vrátím, leží všichni na jedný hromadě. Žuchnu sebou na jedno křeslo zeptám se co je, když se ozve cvak a následuje blik. Ach, jo... Jedna osoba mě vytlačí z křesílka, až sedím na minipidíčku. A čirou náhodou je to osoba držící rekord v pádech. A najednou se ten člověk převrátí na křesle a leží na zemi. Takový příval smíchu nejde nechat jen tak, a čínské nudle rázem letí vzduchem na Nikču P. A hodně lidí vedle ní. Po hromadném setřásání nudliček se rozvalíme na večeři a bohužel nás čeká výslech typu: Kdo to udělal? Pachatel není nalezen a tak každý na fotce musí uklízet.  Ach, já nevinná oběť...

Peťa- Předposlední den, kdy se lyžovalo, začalo být docela špatné počasí, takže se lyžovalo dost špatně.Ale jinak to docela ušlo,bylo to -jak někdo říkal- „vzrůšo" a aspoň to nebylo tak lehké (no jak pro koho).Aspoň mě to tedy vynahradila večeře,bylo kuře (mňam!) a večerní program bylo pojídání vaflí ( každý ze 3 závodících skupin se musel co nejrychleji obléct do zim.oblečení, uříznout kus vafle a sníst ji, poslední ze skupiny ji musel sníst celou, kdo měl nejkratší čas vyhrál).Byla to zábava.Pak už bylo volno a večerka.
Pátek
Nikol-Poslední den lyžování. Každý se snaží sjet co nejvíce kopců, a co nejrychleji, jako by se snažili dohnat chvíle, kdy se flákali. Konají se závody. Kluci jedou první-mají lepší terén. Naneštěstí sebou nahoře plácnu a jedu po zadku. Můj první pořádnej pád a zrovna teď. No, není to strašný? Večeře je celkově vzato dobrá, někdo si i přidá-guláš. Následuje zhlédnutí fotek a videí ze závodů. Můj pád se stal naštěstí až nahoře, na kameře není zachycen. Konečně bude diskotéka a většina holek se věnuje svému zevnějšku. Dole hraje muzika a tančí se, až barman skuhrá, že ho bolí hlava. Jó,  najednou se jaksi nechce domů...

Peťa-V pátek bylo už fakt dost hnusné počasí a proto se musel prohodit program,takže místo závodů dopoledne se závodilo odpoledne a volné lyžování bylo dopoledne.To byla sranda, mohli jsme každý jezdit s někým z jiné skupiny, no ale závody už byly trochu těžší.Jeli jsme slalom , na tom nebylo nic moc těžkého, ale počasí bylo snad ještě horší než dopoledne, takže byly trochu komplikace, no a navíc sněžilo!Naštěstí to každý sjel bez úhony a večer bylo vyhlašování vítězů. A potom....diskotéka! Všichni byli natěšení a my holky jsme se začaly chystat a všechno možné.Tancovalo a blblo se až do 24h. A potom už nás nahnali do postelí, protože jinak bychom ráno nevstali.
Sobota
Nikol- Velké balení a jízda domů. Jsem si jistá , že jsem něco zapomněla-ach jo. Těším se domů, ale pár dní ještě by neuškodilo (i když...). Poslední focení, poslední pohledy na sjezdovku.  A hurá domů! Setkání s rodiči...s pokojem...s vanou...hmm...

Peťa-Odjezd....no moc se nikomu nechtělo,ale našli se i takoví,kteří by už nejraději byli doma.I já se už docela těšila, takže jsme sbalili všechny věci, naložili je do autobusu a rozloučili se s horami.V 9:30h už jsme jeli směr Letovice.Když jsme kolem 11h dojeli do Letovic,všem rodičům musely asi zároveň zapípat SMSky, jak jsme psali.
Nakonec se všichni shledali se svými rodiči,naložili kufry a hned vyprávěli, co bylo na lyžáku.

Nikol Halamásková á Peťa Hušnerová 7.A

 

 

 

 

 

 

 


 

Valentýn                14. únor je pro všechny zamilované svátkem.

Zamilovaní si nosí dárečky, valentýnky, líbají se pod třešní, ale ví vůbec, kde, kdy a proč se začal slavit??? S tímto vás rádi seznámíme.

Historie Valentýna
      Přesný důvod svátku všech zamilovaných není znám, avšak sv. Valentýn není žadným výmyslem. Je to skutečná historická osobnost. Moc se o něm neví, ale z dochovaných dokumentů lze vyčíst, že zemřel v roce 269 a poté byl prohlášen za svatého.
      Nejznámější legenda praví, že se tento svátek slaví na počest římského kněze Valentýna. Ten byl popraven za vlády císaře Claudia II. Gothica (268-270), neboť údajně neuposlechl rozkazu svého pána. Skutečným důvodem popravy však měla být snaha Claudia zakázat manželství a zakázat všem mužům jakýkoliv kontakt se ženami. Římský císař se totiž domníval, že svobodní muži bez manželek a rodin jsou lepší vojáci. Této myšlence věřil natolik, že manželství postavil zcela mimo zákon. Valentýn se proti této myšlence vzepřel a zamilované páry potají oddával. Jenže celá věc praskla a Claudius nařídil popravu Valentýna.
      A od té doby se sv. Valentýn stal symbolem lásky a všech zamilovaných.

Denisa Daňková, 8.C

        

                               Anketa- Valentýn

1. Slavíš Valentýna každý rok?

David:  Ne, Valentýna slavím, jen když mám někoho, komu bych mohl dát dárek.

Kristýna:  Ano, slavím ho ráda každý rok, vždy mám radost, když vidím, že z mého dárku jsem udělala radost někomu druhému.

Petra:  Ano, slavím ho každý rok, je to můj 3. nejoblíbenější svátek.

 

2. Dostal jsi nějaký nečekaný dárek?

David:  Ano, dostal jsem plyšového méďu se srdíčkem v ruce.

Kristýna: Jo, dostala jsem spoustu dárků od těch, kterým jsem dávala dárek, například bonboniéru ORION.

Petra: Nečekaný ne, ale od přítele jsem dostala.

3. Dával jsi někomu nějaký dárek?

David: Ne, těsně před Valentýnem jsem se rozešel se svou přítelkyní.

Kristýna: Samozřejmě, dávala jsem asi  5 lidem, nejčastěji jsem dávala bonboniéru.

Petra: Ano, dávala jsem 3 dárky, příteli, mámě a tátovi.

 

Valentýnská přáníčka

 

Miluju přírodu,miluju nebe, ale ze všeho nejvíce miluju tebe.

 

Ty jsi jedna z deseti důvodů,proč chci žít co nejdéle.

 

Láska je loď na vlnách života. Buď šťastně dopluje... ..anebo ztroskotá.

 

V lásce si jak na tenkém ledu, jednou šlápneš vedle a jdeš ke dnu... se všemi sny i nadějemi  na usmířšní...  tak se dívej pod nohy.

 

To chci Ti k Valentýnu přát, ať se najde někdo, kdo tě má rád!

 

Prosím Svatý Valentýne naší lásce přej, ať je něžná, hravá, prostě nej.

 

Chtěla jsem si tě přitáhnout magnetem lásky, ale bohužel jsi dřevo... ..A tak alespoň krásného Valentýna.

 

Jsi má láska, jsi můj sen, Tobě patří dnešni den. Jenom s tebou se chci smát a jen tebe milovat.Krásného Valentýna.

 

 

Jen jedno přání si mé srdce přálo, aby bylo tebou navždy milováno. Lásko má já tě ráda mám a přeji Ti krásného Valentýna.

 

Píšu Ti jen krátce, že moc rád tě mám. Chceš-li o tom vědět vice, řeknu ti to sám.

 

kVa... ,kVa... ,kVa... ,kVa... ,k Valentýnu vše nej.


 

Recitační soutěž

 

Dne 8.3. se na ZŠ konala recitační soutěž. Zahájení proběhlo ve 14:00 krátkou písničkou. Soutěž byla rozdělena na dvě kategorie: 1.kategorie byli žáci z 6. a 7. ročníku, 2. kategorie žáci 8.a 9. ročníku. Po zahájení už nastoupili žáci se svými přednesy. Mezi básničkami byl i doprovodný program některých žáků. Po 1. kategorii bylo vyhlášení a hned kategorie 2. V této kategorii už bylo recitátorů méně než v první kategorii, přesto to měla porota velmi těžké. I na konci této kategorie proběhlo vyhlášení a oznámení, kdo se zúčastní soutěže „O lysické sluníčko".

 

 •I.                  kategorie - 6. a 7. třída

 

•1.     místo Karel Stria 6. B

•2.     místo Kristýna Striová 6. B

•3.     místo Veronika Davidová 7. B

 

Cena diváků - Karel Stria                                                                                     

 

•II.               kategorie - 8. a 9. třída

 

•1.     místo Radek Hanuš 9. C

•2.     místo Marie Bohatcová 9. C

•3.     místo Andrea Halatová 9. D

 

Cena diváků - Andrea Halatová

 Vítězové obou kategorií postupují do okresního kola, které se koná 30. března v Adamově.

 

 „O Lysické sluníčko"

 

Dne 10.3 se v Lysicích konala soutěž O Lysické sluníčko. Celkem zastupovalo naši školu šest žáků od 2 do 9 ročníku.

Ráno jsme v 6:55 nastupovali na vlak směr Skalice nad Svitavou. Ve Skalici jsme přestupovali na autobus do Lysic, který nás vysadil kousek od školy. Ve škole jsme se připravili. Bylo celkem 5 kategorií, které se dělili podle tříd. Po každé kategorii se šla porota dohodnout, koho dosadí na jaké místo. Po všech  kategoriích porota oznámila umístění. I letos jsme byli úspěšní, jedna z žákyň obsadila druhé místo ve 3. kategorii.

Po skončení jsme jeli zpět domů. Na letovické nádraží jsme dorazili kolem půl druhé. I přes nepříznivé počasí a pořádně namrzlé chodníky jsme si to všichni užili.

 

A.Halatová, 9.D

..............................................................................................................

 

Výtvarná soutěž „Život se zvířaty"

 

            V minulém školním roce proběhl 1.ročník internetové výtvarné soutěže s názvem „Moje škola". Soutěž zaznamenala velký úspěch, bylo do ní zařazeno celkem 1865 výtvarných prací dětí z 218 základních a základních uměleckých škol z celé České republiky. Výstava složená z nejlepších prací soutěže se uskutečnila v brněnské Galerii Vaňkovka, kde proběhlo slavnostní předání cen, a pokud mě paměť neklame, 1.místo získala „naše" Michaela Skoupá.

            V tomto školním roce byl vyhlášen 2.ročník soutěže s tématem „Život se zvířaty". I letos máme několik želízek v ohni. Na webovém portálu www.skoly.cz jste mohli svými hlasy podpořit výtvarné práce Michaely Skoupé, Marie Bohatcové, Adély Mistrové, Alžběty Rozbořilové a Jonáše Buly. 

  

Práce žáků naší školy zabodovaly nejen na internetu. Pokud zalistujete novinami Rovnost, upoutají vaši pozornost další známá jména z naší školy a jejich výtvarné práce.

 


 

Škoní kolo olympiády v českém jazyce

 

9. února se od 14. hodiny konala olympiáda v českém jazyce, které se zúčastnili žáci osmých a devátých ročníků. Když jsme dostali zadání gramatické části, nebyla jsem asi jedinná, kdo se toho lekl, ale snažila jsem se zůstávat klidná, a pořád si připomínala, že je to, to co děláme v hodinách českého jazyka. Na gramatickou část byl časový limit 60 minut, ale když v některých případech ani netušíte, o čem je řeč, nic nevymyslíte. Po odevzdání gramatické části, nás čekala část slohová se zadaným tématem „Naštěstí jsem si to stihl/a včas vyžehlit." V ten okamžik, jsem byla ráda za dvojsmyslnost českého jazyka, i když ji v mnoha případech přímo nesnáším.  Při domácích pracech se žehlení vyhýbám, takže bych ani nevěděla o čem psát. Jedinné,co žehlím, jsou průšvihy. V hlavě jsem si promítala všechny mé průšvihy, ale nějak mě nenapadal žádný, který jsem musela pracně žehlit. Nezbylo mi nic jiného, než zavřít oči a vrátit se do doby letních prázdnin, a všechno si tak nějak přibarvit. Čas neúprosně běžel dál, všechny moje nápady, myšlenky a různé výlevy mé fantazie byly napsány. Teď už jen odevzdat. Po několika dnech, no asi po dvou týdnech na informační tabuli visely výsledky. A jak to tedy nakonec dopadlo? Naše škola má mnoho skrytých talentů, co se týče českého jazyka. Mezi ty největší talenty se může řadit Lucie Ježová, která se umístila na 3. místě, Katka Krušínová,která skončila těsně pod vrcholem, a nesmíme zapomenout na to nejdůležitější a nejcennější, 1.místo, které získala Anna Gabaríková.

 

Jak jsem to mohla vědět

Děj se odehrává v cukrárně, kde sedí u stolu sedmiletá dívka a dvě čtrnáctileté. Ocitáme se v ,,kůži‘‘ sedmileté dívky.

Sedím a poslouchám, co si povídá moje o sedm let starší sestra se svou kamarádkou.

,,Tak co, ‘‘ začne Katka, kamarádka mé sestry, ,,jak se tvářila tvoje mamka, když zjistila, že jsi u mě nebyla?‘‘

,,No ani se neptej ‚‘‘ odpověděla moje čtrnáctiletá sestra, ,,mamka řádila, a ani mě nechtěla pustit ven, ale naštěstí  jsem si to včas vyžehlila.‘‘

,,Tak to máš dobrý,‘‘ odvětila Katka.

Nevím, o čem si dál povídaly, poněvadž mě zaujalo to, že si to moje sestra včas vyžehlila. Nevím přesně co, ale asi nějaký kus ze svého šatníku.

Za týden, když jsem přišla domů za tmy, jelikož jsme si s Luckou nestihly ještě pohrát se všemi panenkami, se na mě máma začala zlobit. Kde prý se toulám po nocích a že mě mohl někdo vzít a jiné další důvody, co se mi všechno možné i nemožné mohlo stát. Vzpomněla jsem si na sestru. Jak ona to říkala? Jo už to mám. ,,Naštěstí   jsem si to včas vyžehlila.‘‘ Sice jsem ještě nikdy nežehlila, ale nemůže to být tak těžké. Honem jsem se rozběhla do prádelny, zapnula jsem žehličku a popadla první kus prádla, co tam byl. Tátova košile. Začala jsem honem žehlit a doufala, že to stihnu. Máma přiběhla celá zmatená za mnou a rozčílila se ještě víc, když viděla, jak muchlám tátovu košili.

,,Co to děláš?‘‘ spustila máma, ,,vždyť to je tátova košile!‘‘

,,No, mami, já jsem  myslela, že to stihnu, ale asi jsem to nestihla,‘‘ řekla jsem .

Máma nechápala, a tak jsem jí vše řekla o tom, co říkala sestra a že jsem to chtěla také zkusit.

Máma mi to vše vysvětlila  a teď už vím. Že má sestra si nic nevyžehlila, ale urovnala nebo napravila. Ale jak jsem to mohla vědět?

Anna Gabaríková, IX.B

 

Výsledky 37. ročníku školního kola Olympiády z českého jazyka

•1.     Anna Gabaríková, IX.B

•2.     Kateřina Krušinová, IX.D

•3.     Lucie Ježová, IX.B

•4.     Tereza Šlégrová, VIII.D

•5.     Milan Suk, VIII.A

Ostatní úspěšní řešitelé:

8. ročník:

Tereza Dvořáčková, Ondřej Prudil, Monika Smetanová, Pavla Toulová, Leona Palbuchtová, Monika Skotáková, Veronika Jiráčková, David Raudenský, Denisa Daňková, Petr Šemora, Andrea Tomanová, Romana Všianská, Róza Fadrná, Daniela Navrátilová, Nikola Holková

9. ročník:

Vendula Dvořáková, Marie Bohatcová, Zuzana Lepková, Zuzana Prchalová, Tomáš Poláček, Adéla Mistrová, Barbora Elblová, Nikola Svobodová, Lukáš Štětina, Iveta Janoušková, Andrea Halatová, Lenka Jílková

Všem účastníkům blahopřejeme !


 

Anketa - školní jídelna

Naprostou náhodou  jsem dostala příležitost stvořit do Víqětu anketu o názoru žáků, ale i učitelů na naši jídelnu. A jak zněly otázky?

  • a) Který pokrm Vám/ Ti příjde vnaší jídelně, nejchutnější?
  • b) A naopak, co Vám/ Ti vnaší jídelně nechutná?
  • c) Jaký pokrm Vám/ Ti ve školním jídelníčku chybí?

 

 

  • a) Těstovinový salát
  • b) Cokoli, kde jsou žampiony :D
  • c) Palačinky

          Tereza Koláčková 8.C

 

 

 

  • a) Krupičná kaše
  • b) Koprová omáčka
  • c) ...více sladkého, nebo nějaké saláty

p. uč. Nečasová 

 

 

  • a) Špagety
  • b) Rýžová kaše
  • c) Palačinky

Lucie Bajerová 7.A

 

 

  • a) Svíčková
  • b) Fazole na smetaně
  • c) Kuřecí maso vbramboráku

p. uč. Hanušová

 

 

Na anketu odpovídaly asi 2 desítky lidí, a kdybych měla shrnout všechna fakta.Mezi ty nejoblíbenější jídla patří, již dříve zmiňované špagety,svíčková a sladká jídla.Méně oblíbené pokrmy? Tak těm vévodí mrkev s hráškem,fazolový guláš a „nepovedené ryby."

A co by dotazovaní chtěli jíst, a hold se to u nás nedělá? Tady jednoznačně vítězí palačinky, smažené žampiony, žemlovka nebo hanácké koláče,...Je těžké se strefit do chutí každého z nás, každý má jiné nároky. Nesmím zapomenout dodat, že žáci i učitelé jsou s naší jídelnou spokojeni. Tudíž velké poděkování všem pracovnicím naší školní kuchyně.

B.Elblová, 9.B


 

   A N G L I E   +   W A L E S

(1.5. - 8.5.2011)

 

Program:

 

1. den  -  ráno odjezd od školy, přejezd SRN, Belgie a dále do francouzského Calais, přeprava  tunelem/trajektem do Doveru

 

2 den  -  přejezd do LIVERPOOLU - prohlídka města: Albert Dock, muzeum Beatles - Beatles Story, Cavern Club - místo prvních vystoupení Beatles, prohlídka katedrál Anglican Cathedral        a Metropolitan Cathedral, návštěva některých z muzeí - Martime Museum, Museum of Liverpool Life, Tate Museum), přejezd do Manchesteru, ubytování v hotelu ETAP, nocleh    

 

3 den  -  snídaně v hotelu, výlet do CHESTERU - procházka městem - Rows - čtyři ulice s nádher-nými domy chesterské  architektury, prohlídka Roman Amphitheatre (římské vykopávky), procházka po městských hradbách. Odpoledne MANCHESTER - stadion Manchester United,  popř. návštěva válečného muzea, prohlídka centra - Peter Square, Albert Square, China Town,   John Rylands Library - nejkrásnější budova Manchesteru, popř. návštěva Manchester Art Gallery, večer návrat do hotelu, nocleh     

 

4. den  -  snídaně v hotelu, celodenní výlet do WALESU - Conwy, Llandudno, jízda vláčkem v pohoří Snowdonia, event. břidlicový důl, návrat do Manchesteru přes Snowdon, zastávka v Llangollen u viaduktu, nocleh

 

5. dne  -  snídaně v hotelu, celodenní výlet do WALESU - hrad Caernarfon (na hradě probíhá tzv. investitura - slavností prohlášení princem waleským), ostrov Anglesey, návštěva vesnice s nejdelším názvem na světě - zapsaná v knize rekordů, Holyhead - přístav, procházka po pláži, odjezd do Ellin´s Tower - přírodní rezervace s koloniemi mořského ptactva (alky, kavky, racci, buřňáci), pěší procházka k majáku, návrat do Manchesteru, nocleh

 

              6. den  -  snídaně, odjezd do Londýna, po cestě buď a) COVENTRY - katedrála, muzeum automobilů (jedno z největších na světě), nebo b) STRATFORD (prohlídka s průvodcem) a OXFORD (procházka universitním městem), přejezd do Bexley,  ubytování v rodinách, nocleh

 

7. den - snídaně v rodinách, odjezd do LONDÝNA, pevnost Tower, prohlídka City, vláčkem DLR do Greenwiche: tunelem pro pěší pod Temží na Psí ostrov, Greenwichský přístav, návštěva Námořního muzea a Queen´s House, procházka parkem ke hvězdárně a k nultému poledníku,

(v Londýně možný i jiný program - dle Vašeho přání)

navečer odjezd do Doveru, přeprava trajektem do Calais

 

8. den  -  transit přes Francii, Belgii, Německo, návrat odpoledne

 

 

Cena zájezdu pro děti do l8 let:            ......9.900,-....... 

                               pro dospělé:            .....10.400,-......

 

 

V ceně zájezdu je zahrnuta doprava dálkovým autobusem Bova Magic s možností občerstvení, přeprava trajektem/tunelem, 4 x ubytování se snídaní v hotelu ETAP, 1x ubytování v rodinách s plnou penzí (oběd v balíčku), průvodce, pojištění záruky pro případ úpadku CK. Doporučujeme připojistit se na léčebné výlohy.

 

Doporučené kapesné  (vstupy do muzeí + drobné suvenýry):         cca  45 GBP 


 

Ze žákovských prací...

  

PERNÍKOVÁ CHALOUPKA 

Jednou šel les do dřevorubce.Vzal s sebou i kluka Mařenku a holku Jeníka. Nuda se chovala dětinsky a tak šla sbírat maliny a borůvky. Jenže se děti ztratily a našla je perníková ježibaba a ta je odvedla do lidské chaloupky. Pak si chtěla ježibaba upéct pec v Jeníkovi, ale Jeník se nedal a strčil pec do ježibaby. Chaloupka utekla z dětí a dostala se šťastně až domů.

 (zpřeházená pohádka)                                                                                Adam Procházka 6. B

 

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

 

Třída IX.B se zapojila do soutěže vyhlášené Českou poštou. Téma znělo " Představ si, že jsi strom. Napiš komukoli dopis o tom, proč je nutné chránit stromy v lese".

 

 

Vážení lidé,

když ze země vykoukla moje první větvička, začal jsem vytvářet kyslík. Kolikrát jsem viděl procházet po lese lidi. Malou či velkou skupinku nebo jen samotného člověka.

Častokrát jsem slýchal, jak je to v lese příjemné, jak les uklidňuje. Nejednou si pochvalovali vzduch, za který vděčí právě nám stromům, a zřejmě si to ani neuvědomí, protože když začali někteří mí sousedé chátrat, přijeli lidé s pilami a skáceli je. A jelikož kolem uviděli spousty dobře rostoucích stromů, tak přijedou ještě jednou. A neskončilo to jen u slibů.

Já můžu být rád, že v té době jsem byl ještě prcek. Však ještě dnes, když slyším řev motorové pily, se mi naježí všechny listy v koruně. Na ty výkřiky jejich bolesti si pamatuji i po tolika letech. Po lese se povídá, kolik už stromů vykáceli. Lišky a jezevci ztratili nory vybudované  v zákrytech stromů. Srny si stěžují, že v lesích se už nedá tak dobře schovávat.

Jak nám rostlinám, tak i lesním zvířatům vadí rámus při těžbách, zápach po benzínu a jako by to nestačilo, odhazujete láhve od pití a sáčky a obaly od svačin. A když nevíte, co udělat               s odpadem, vyvezete to k nám do lesa, však on si toho nikdo nevšimne a třeba se to rozloží. Jenže to vůbec není pravda. Kdo ví jak dlouho to tu bude strašit a my se na to budeme muset po celou dobu dívat.

Taky je známo, že stromy dobře zachytí vodu. Takže jakmile přijdou neustávající deště, tak stromy v lesích nad vesnicemi a městy vodu zachytí, a zmírní tak množství vody.

Proto byste neměli kácet tolik lesy. A pokud ano, tak je obnovovat.

Vaše lesy

 

V Míchově 5.3. 2011                                                                                   Ivona Toulová



Váženílidé,                                                                                                                                             myslím, že je nejvyšší čas, abyste vyslyšeli moji prosbu. Každá domácnost, škola, pracoviště, stát má svá pravidla, která není potřeba jen znát, ale hlavně je dodržovat. Stejně tak i lesy mají stejný řád. Nepleťte si lesy se smetištěm, kam můžete leccos odhodit. Mějte k nám úctu, jelikož vás produkcí kyslíku a pohlcováním oxidu uhličitého udržujeme při životě. Dále zachycujeme vodu, uklidňujeme svoji barvou nebo poskytujeme útočiště lesním živočichům.

Zamyslete se nad tím, jak rozšiřujete tu svoji civilizační poušť za cenu zničení lesních oáz. Dovedete si vy vůbec představit, jak nás ničí škodliviny z komínů továren?

Ještě horší je kácení.  Znenadání se objeví lidé s motorovou pilou, porazí nás a rozsekají na cimpr campr.

Vemte si prosím tento dopis k srdci, nepíši ho jen pro dobro naše, ale i pro dobro vás, lidí. Když nás zničíte, nezapomeňte, že hubíte sami sebe!

Jeden z dárců života - strom 

 

V Míchově 12.3 2011                                                                                    Lucie Ježová

 

  

Milý Martine, 

budu Tvůj průvodce krajinou. Jsem sice jen obyčejný strom. A k čemu takový jeden strom? Na první pohled to nevidíš, řekneš si, že nejsem nijak zdatný, stůl by ze mě šel udělat možná jeden. Ale když přijdeš blíž a podíváš se nejen na mě, ale i všude okolo, hned uvidíš ty krásy.

Kolem lezou žížaly a chrousti, sice nižší inteligence, ale také cítí bolest, také mají rodiny.

Občas na mě skočí veverka a ze všech stran mě objímá. I ten datel, co do mě věčně klove, cítím, že je přítel. Sice na mě nadělá děr, ale přitom mě zbavuje škůdců, kteří mě rozežírají zevnitř. Však vy, lidé, si tolik mě a všeho kolem mě nevážíte. Zrovna včera jsi šel okolo s mladším bratrem a ten obal z tatranky, co jste tu zahodili, tady stále leží a jak vím, bude tu ještě pěknou řadu let. Nebo když tvůj otec lesník, nebo jak my stromy říkáme řezník, mé připravil o dobrého a krásného souseda, protože si chtěl zatopit. Tím připravil nejen mě                 o kámoše, ale také malé broučky o bydliště.

Je dobře, že většina lidí začala topit ekologičtěji, protože kdyby dřevem topil každý, tak by za pár let neměl ani Dubínek kde bydlet. I přes to je tu ale spousta výfukových plynů, díky kterým ztrácí na kvalitě moje dřevěné jádro i dýchatelný vzduch, který pro tebe vytvářím.

Tak tě prosím, zamysli se nad tím, co tys udělal pro přírodu a co ona dělá pro tebe.

Díky Ti.

Tvůj strom

 V Letovicích 10.3. 2011 

Filip Spáčil, IX.B, 15 let, ZŠ Letovice Komenského 5   979 61 

 

Milý otče,

když už pracuješ na životním prostředí a k lesům máš jako myslivec dobrý vztah, nejspíš uvítáš, že se chci také trochu angažovat v ochraně přírody. Není mi lhostejné, že jsou lesy v mém okolí zničené a zdevastované. Vím, že se ve svém věku díváš na věci reálně, ale zkus si představit, že Ty jsi ten ubohý strom, kterého čeká skácení. Desítky let si rosteš mezi ostatními a najednou přijde nějaký urostlý chlapík s pilou a začne kácet stromy kolem Tebe. Stojíš tam a nemůžeš vůbec nic dělat, nic říct. Nezdá se Ti to, jako dost nepříjemná představa? Mně teda ano, nechtěla bych být v kůži, vlastně kůře toho bezmocného stromu.  Zrovna Ty, tati, jsi v pracovní pozici člověka, který rozhoduje o tomto kácení a zacházení se stromy. Netroufám si tvrdit, že to děláš špatně, ale měl bys vědět, co si o Tvé práci myslím mladší generace. Vždyť jsou stromy důležité, třeba při povodních zachycují vodu. Nebo kam se chodíš uklidnit, když jsi ve stresu? Do lesa. S každým Tvým nádechem a výdechem bys měl myslet na to, že kyslík, látku pro nás tak nezbytnou, máme právě díky lesům a rostlinám. Každý strom je živý organismus a každý živý organismus má právo na život. Strom je stejně jako člověk jediněčný. Proč tedy ničit něco, co je pro nás důležité a zároveň, proč ničit život někomu, kdo nemůže projevit svůj názor. Život stromů je v rukou člověka a my jako lidé si toho nevážíme.

Tímto dopisem chci dát najevo svůj názor a pokusit se alespoň trochu pomoci přírodě.

 

S pozdravem Tvá milující dcera Bára

 

V Letovicích 11.3. 2011                                                                   Barbora Elblová

 

---------------------------------------------------------------------------------------------------------

DUHOVÝ SVĚT

 

Zdeněk Přichystal

 

Duhový svět, ten já rád,

je v něm i můj kamarád.

Žlutá, modrá, červená,

to je duha barevná.

Jedna barva za druhou,

utíkají za duhou.

Duha jim pak uteče,

barva se za ní vleče.

Barva za ní utíká,

potom křičí a vzlyká:

,,Duho, duho maličká,

já jsem tvoje barvička."

Duha běží stále dál,

všichni křičí:,,Jede král!"

Duhový král vidí duhu,

ptá se:,,Jakého je druhu?"

Duha jenom mlčí,

barva za ní frčí.

( Duben, 2010 )

 


 

Karel Čapek

 

     Narodil se 9. ledna v Malých Svatoňovicích a ještě ten rok se přestěhovali do Úpice.

     Jeho matka sbírala slovesný folklor a otec byl lékařem. Měl starší sestru Helenu a staršího bratra Josefa. Oženil se s Olgou Scheinpflugovou, která byla herečkou.

     Studoval na gymnázium v Hradci Králové, odkud musel přestoupit do Brna. Roku 1915 ukončil studium na filosofické fakultě UK v Praze, poté studoval filosofii v Berlíně a Paříži.

     Byl zaměstnán jako redaktor v několika časopisech např. Národní listy. Působil také v divadle jako dramaturg a autor divadelních her.

     Byl mimořádně dobrým amatérským fotografem, o čemž vedle známých fotografií v Dášeňce svědčí řada dalších dochovaných snímků včetně portrétů známých osobností, mezi kterými byl i prezident Masaryk.

František Halas

     František Halas se narodil 13. října 1901 v Brně.

     Jeho otec pracoval jako dělník v textilní továrně. Matka zemřela, když mu bylo 8 let. Z Brna se odstěhovali do Svitávky. Zemřel 27. října roku 1949 na selhání srdce. Byl pohřben v Kunštátě.

     Na Základní školu chodil v Brně-Husovicích. Vyučil se knihkupcem, pracoval nejprve jako příručí v knihkupectví v Brně. Po té pracoval jako úředník Úrazové pojišťovny v Brně a nakonec jako nakladatelský redaktor v Praze.  Po druhé světové válce pracoval na ministerstvu informací.

     Roku 1936 se oženil, měl dva syny. Od konce třicátých let začal znovu jezdit do Zboňku a Kunštátu a pravidelně se tam vracel.

     František Halas byl český básník, který tvořil své sbírky v období mezi dvěma světovými válkami.

Mikoláš Aleš

     Mikoláš Aleš se narodil 18. 11. 1852 v Miroticích. Otec František pracoval jako písař a později byl městským tajemníkem. Matka se jmenovala Veronika.

     Byl žákem Základní školy v Písku, zde potom studoval i gymnázium, které nedokončil. Učil se malířem a vystudoval Píseckou reálku a Akademii výtvarných umění v Praze.

     Roku 1897 zvítězil v konkurzu s Františkem Ženíškem na výzdobu foyeru Národního divadla. V roce 1912 byl jmenován pražským měšťanem. 29. 4. 1897 uzavřel manželství s manželkou Marinou, bydleli spolu na Malé Straně.

     Zemřel 10. 7. 1913 v Praze.

    

 

 JAN NERUDA

 

     Jan Neruda se narodil 9. července 1834 v Praze v rodině vysloužilého vojáka a matky Barbory, která posluhovala u francouzského paleontologa Joachima Barranda. Dětství prožil v ulicích Malé Strany, kde nabral inspiraci pro své knihy.

      V roce 1845 nastoupil do studií na německém gymnáziu na Malé Straně, po domluvě s profesorem přestoupil v roce 1850 na české gymnázium a tady vstoupil do literárního spolku. Po maturitě nastoupil na právnickou fakultu, kterou nedokončil.

    Na přání otce odešel pracovat jako vojenský účetní. Po tři roky se dále věnoval studiu na filozofické fakultě. V té době přispívá do redakce Tagesbote aus Böhmen, kde setrval až do října 1858..

                                                                                   

 

      Když vyšla jeho první sbírka, byla přijata chladně, proto se Jan Neruda po neúspěchu na dlouhou dobu odmlčel. Až v roce 1867 vydal svou další knížku. V polovině 70. let, vědom si své popularity, začal vydávat své fejetony.

      Od roku 1879, kdy byl Neruda postižen těžkou tělesnou chorobu, přestal psát divadelní a literární kritiky, které do té doby měly tak velkou váhu; soustředil se pouze na přípravu otevření Národního divadla. V roce 1888 Neruda nešťastně upadl a byl upoután dlouhou dobu na lůžku, ven vycházel již málokdy.

     Jan Neruda zemřel 22. srpna 1891 v Praze.

 Práce žáků 7. a 9. ročníku v hodinách KČJ

Co jsem viděl

(volná variace na nonsensovou poezii)

 

Viděl jsem koně plavat v rybníku

Viděl jsem rybu žrát trávu

Viděl jsem krávu řídit auto

Viděl jsem pána létat v nebi

Viděl jsem ptáka zatýkat zloděje

Viděl jsem policistu vykrást obchod

Viděl jsem zloděje mńoukat

Viděl jsem kočku a ta kočka

Zapravdu ve všem dala mi

Kdo nechce věřit, a´t si počká

A přečte si to s čárkami:                                                      

Viděl jsem koně, plavat v rybníku

Viděl jsem rybu, žrát trávu

Viděl jsem krávu, řídit auto

Viděl jsem pána, létat v nebi

Viděl jsem ptáka, zatýkat zloděje

Viděl jsem policistu, vykrást obchod

Viděl jsem zloděje, mńoukat

Viděl jsem kočku, a ta kočka

se nikdy v čárkách nespletla.

Dominika Míková  6.B



Radost z jara

 

Zdeněk Přichystal

 

Když je jaro, to je krása,

to i nejsmutnější jásá.

Velkou radost z jara

má i naše Klára.

 

Všichni ptáci zpívají,

v kalužích se koupají.

A naše malá Evička

našla mládě zajíčka.

 

 

 

Co dělají zvířátka na jaře

 

Zdeněk Přichystal

 

Já jsem našlo poupátko,

halekalo kuřátko.

Kachňátka se učí plavat,

na kachňátka hezky mávat.

 

Vlaštovky k nám přiletí,

vrány zase odletí.

Skřivánek nám zpívá,

schován v poli bývá.

 

Já jsem strašně šťastný,

jak je ten svět krásný.

 

 

 

 

Prázdniny

 

Zdeněk Přichystal

 

Když jsou jarní prázdniny,

zbavujeme se zimy.

Když jsou potom v létě,

odjíždíme k tetě.

 

Když jsou potom na podzim,

kupu listí navozím.

A když jsou pak vánoční,

v kostele je půlnoční.

 

Tak to běží stále dál,

co kdyby je někdo vzal?

Pořád si je hezky hlídej,

vesele si je užívej!

 

 

 

Už přišlo jaro

 

Matěj Jurka

 

Už k nám přišlo jaro,

volá:,, Haló, haló !"

Králíčci jsou veselí,

schovali se v jeteli.

 

Probouzí se rybky

a už kvetou kytky.

Zelená se tráva,

jaro tu je, sláva!

Odešla už zima,

super, to je prima.


 

Vtipy

1) Pepík z koupelny: "A jakou košili mi dnes maminko dáš?" "S krátkým rukávem. Proč se ptáš?" "Jen abych věděl, jak vysoko si umýt ruce."

2) Maminka k synovi: "Volala mi paní učitelka, že mám přijít do školy, nevíš proč?" "To nevím, neviděl jsem ji už celý měsíc."

3) Pepíčka vyhodí už ze třetí školy kvůli špatnému prospěchu a ještě horšímu chování. Otec už neví co s ním, a tak ho přihlásí do církevní školy. Mladý najednou začne nosit jen jedničky a i chování má vzorné. Táta se diví a ptá se ho, jak je to možné. Pepíček vypráví: "V naší třídě je na zdi přibitej chlap. Ve vedlejší místnosti je taky přibitej chlap na zdi. A v kabinetu u pana ředitele je ještě další. Táto, tam se s nikým nemazlej!"

4) Krásný princ zabloudí v lese. Potká starou a ošklivou čarodějnici, která má na rameni kočku. Čarodějnice se zašklebí a řekne:"Když uhádneš jaké zvíře mám na rameni, tak si tě vezmu za muže." Princ se strašně lekne a vyhrkne:"Chobotnici!". Čarodějnice se usměje a řekne: "No, není to až tak, ale já ti to uznám."

5) Pošťačka zvoní u dveří. Otevře jí malý, snad sedmiletý chlapec s pivem v ruce a zapáleným doutníkem v puse. Otřesená pošťačka se ptá: "Ehmm... Ahoj, jsou rodiče doma?" Chlapec potáhne z doutníku, kouř vyfoukne směrem k pošťačce, odklepe popel na koberec a znuděně prohodí: "Co myslíš? Jsou?"

6) Proč Chuck Norris nehrál v Titanicu? Protože by všechny zachránil.

7) Chuck Norris,je prvním člověkem, kterému se podařilo vypěstopat obilí na betonovém poli.

8) Po parku chodí chlápek s provazem okolo pasu. "Proč tam máte ten provaz?" "Chtěl jsem se oběsit." "Ale to musíte mít okolo krku." "To jsem zkoušel, ale nemohl jsem dýchat!"

9) Pepíček píše dopis ježíškovi: "Přeji si bratříčka!" Ježíšek: "Tak mi přiveď maminku."

 

Aktuality

 
webdesign: frogDesign.cz © 2008 code & programming: © 2008