číslo 48

Přátelé, kamarádi,
znovu za vámi přicházím s tímto oslovením. Trochu jsem teď lenošil a užíval si dovolenou, ale teď jsem zpět a myslím, že i ve slušné formě. Nechci se chválit, ale trochu jsem vylepšil i svůj zevnějšek, tak doufám, že se vám budu líbit.
Pokud by se k někomu z vás nedostalo tištěné vydání, není problém si mne prohlédnout i na webových stránkách školy pod kolonkou Projekty.
Najdete tu staré známé rubriky jako rozhovory, ankety, vlastní tvorbu, zprávy ze školy, ale snad i něco nového - třeba kouzelnickou nebo módní rubriku. Prostě, každý by si tu měl najít to své, a pokud ne, tak není problém něco napsat a poslat nám do redakční rady. Aha, mimochodem, máme novou, rozšířenou a velmi šikovnou redakční radu!!! Tvoří ji zástupci skoro všech tříd, ale pokud by mezi nás chtěl přijít ještě někdo další, tak ho rádi uvítáme vždy ve čtvrtek o velké přestávce v pracovně PC II.Do časopisu však může psát i ten, kdo není členem redakční rady, prostě každý žák či zaměstnanec školy. Pokud tak budete chtít učinit, pošlete nám svůj příspěvek na známou adresu .
Pěkné počteníčko!!!!!

Váš


OBSAH
Podzimní sen str. 1
Halloween str. 2
Rozhovor s panem ředitelem str. 3 - 4
Běh parkem, Jablko a citron str. 5
Beseda s policií str. 6
Tři hodiny historie, Anthropos str. 7
Divadlo str. 8
Škola pomáhá str. 8 -10
Mistr světa, Němci str. 11
Pobyt Němců str. 11 -14
Halloween v Aj str. 14
Přijímací zkoušky str. 15
Anketa str. 16
Ovoce do škol str. 17
Vlastní tvorba str. 18 - 19
Pravěk str. 19 - 20
Čtenářské okénko, komiks str. 21
Anglie str. 22
Soutěže str. 23
Stromy str. 24
Kouzla, móda, osmisměrka str. 25
Vtipy, hádanky str. 26


Podzimní sen

Co je to vlastně podzim? Podzim je jedno ze čtyř ročních období, přechod mezi hřejivým létem a chladnou zimou. Astronomicky začíná podzimní rovnodenností 23. září.
Za okny začínají tancovat a pomalu klesat k zemi ze stromů různě zbarvené lístečky v podzimních barvách. Třpytivá rosa se z rána blýská na trávě. Tak to vnímám já. Jak to vnímáte vy?
Ukážu vám místo, ve kterém strávíme spolu celý den. Pozor! Existuje pouze v mých představách. Dokážete si jej také představit?
Velmi rozlehlé místo, kam chodím načerpat příjemnou náladu. V údolí se nachází malebné městečko a kolem dokola nádherná příroda, lidé si tu pomáhají a jsou na sebe hodní. Městský farmář má velká pole a velkou farmu s drůbeží a dobytkem, o které se každý den stará. Pan hospodský vstává brzo zrána, aby dokoupil to, co už nemá. Poslouchejte, krásně barevní panáčci zpívají v lese na vysokém stromě. Když se podívám nad les, spatřím starý, opuštěný hrad na kopci, obklopený lesy. Představím si, jaké by to bylo tu žít před pěti sty lety. Živě si to dokážu představit. Pokračuji ve své chůzi a les v dálce se mi pořád víc a víc přibližuje. Nádhera! Najdeme tu stoletý strom, připomínající starého pána, který předává energii ostatním. Moc ráda pod ním sedávám a pročítám si knihu s okouzlujícím dějem přírody, takové miluji.
O kousek dál slyšíme tiše šeptající rybníček s čistou křišťálovou vodou, když pozorně posloucháme hlas přírody. Šplouch! To jenom malý vodopád dopadá do rybníčka. V rybníčku plují listy, vypadající jako záchytné body pomáhající člověku v nejhorším.
Najednou přestalo svítit slunce. Černo! Obloha strašně rychle zešedla, jako kouř z továrního komína a schyluje se k dešti. Kap, kap! Cinkají ostře na hladinu rybníčku kapky, věštící prudký déšť. Vítr zesílil, větve praskají. Všude bláto, a tak já utíkám k nejbližšímu domku, jsem samé bahno. Již stojím přede dveřmi. Crr! Otevře mi paní, zve mě k sobě domů, abych nenachladla a ohřála se. Spěšně vklouznu do domku, aby paní neutekl půlnoční kocour, který je jako černý uhel.
Celá promoklá na kost a s drkotajícími zuby zimou jsem si klekla k sálajícím kamnům s rukama nataženýma, aby mi na ně hřálo a s hrníčkem krásně vonícího a horkého čaje, který položila paní hned vedle mě na stolek, jsem se cítila mnohem lépe . Oranžové a žluté plamínky ohně poskakující sem a tam mi ozařovaly konce prstů, už jsem necítila zimu, ale teplo , netřásla se mi brada, ale usmívala jsme se na kocoura, který se ke mně tulil , jako by mě znal už dlouhá léta. Když se podívám do malého okénka , všimnu si, že už pomalu přestává pršet, od krásně lesknoucích se kapek na skle okna se odráží paprsky slunce, pošimrají mě po levé tváři . Dopiji čaj, poděkuji za úkryt před deštěm, podrbu kocoura za uchem a zamířím ke dveřím. Klap. Vyrazím po cestě směrem k rybníčku, naposledy se podívám do krásně průzračné vody a odcházím směrem k vesnici .
Podívám se na nebe, nikde žádný mrak, blankytně modrá obloha s barevnou duhou jako by se smála. Nyní se porozhlédnu po lese . Krása ! Stromy zbarvené do červena, hněda a žluta s větvemi vypadajícími jako ruce ukazující všemi směry.
Po cestě lesem, kterou lemují krásně zbarvené stromy a keře, se dostávám blíž a blíž k městečku. Nádherné místo s lidmi, kteří vás vítají s úsměvem. Pohledem ke středu městečka se zastavím, kouknu se směrem do leva na louku. Prohlížím si stébla trávy, po kterých stékají kapky vody, když se podívám na oblohu, zjistím, že slunce pomalu zapadá. Brzy tu začne noc. Tímto zde končí můj den. Bylo krásné si to opět představit. Bylo by krásné zde ve skutečnosti žít, ale bohužel na tohle krásné místo se mohu vracet jen v myšlenkách .
S.Němcová, P.Řezníková, 9.C


Halloween

Tak, jestlipak víte, co se slaví 31.října? Napovím vám :-) Tento svátek se oslavuje v mnoha zemích světa. V dobách rozmachu katolické církve , kdy se představitelé církve snažili vymýtit pohanské zvyky, dostal nové jméno, jež se používá dnes. A abych nezapomněla, u nás se nazývá jako Dušičky.
Už víte? No tak určitě! Je to Halloween!

Původ
Halloween k nám nepřišel z Velké Británie nebo z USA, jak si asi většina lidí myslí. Je to anglosaský lidový svátek a má kořeny v prastaré tradici dávných Keltů, jež jej nazývali Samhain (podle boha Samhaina - pán mrtvých). Keltové se tímto svátkem loučili s létem. Podle keltské víry byla v tuto noc hranice mezi světem živých a mrtvých nejtenčí.
V noci Samhain probíhaly ohromné oslavy, všude hořely obrovské ohně, lidé si na sebe navlékali masky a převleky, aby se chránili proti zlým duchům. Věřili, že duchové zemřelých mohli tuto noc buď pomoci přátelům nebo uškodit nepřátelům.
A jak se slaví v jiných zemích?
Česká republika - My máme náš „vlastní" svátek, Dušičky. Většina lidí chodí na hřbitovy navštívit hroby svých příbuzných, aby si na ně zavzpomínali. Chodí tam také proto, aby jim vyměnili květiny, nazdobí to tam a samozřejmě jim na hrobě zapálí svíčku. Dušičky spíš oslavují pokoru, skromnost, upomínku na smrt a vracejí se k těm, které jsme měli rádi a kteří odešli z tohoto světa. Takže, náš svátek se od Halloweenu celkem liší. Některé rodiny se sice snaží zachovat i nějaké halloweenské tradice, takže si dají za okno vyřezávanou dýni, ale rozhodně u nás 31.října neuvidíte, jak děti chodí v převlecích za čarodějnici, ducha, atd.
USA - Ve Spojených státech je převlékání za příšerky naopak velice populární (takže když budete na Halloween v Americe a projde kolem vás houf dětí převlečených za upíry nebo budou mít na hlavě dýni,nemyslete si, že jste se zbláznili, a vzpomeňte si na to, že je to v ten den vlastně úplně normální). Děti chodí od domu k domu koledovat sladkosti, s heslem „Trick or treat" (Koledu koledu, nebo vám něco provedu"). Hlavní znak Halloweenu jsou samozřejmě dýně, nazývané Jack 'o Lantern (podle jedné pověsti o Jackovi). Lidé je dávají za okno, aby ochraňovaly dům před zlými duchy a aby vítaly zemřelé předky. A abych nezapomněla, tradiční halloweenská hra jsou jablka v kádince s vodou. Jak se to hraje? Musíte jablko z kádinky vylovit, ale jedině zuby. Když se vám to povede, prý budete mít celý rok štěstí. (Podobně se slaví i v Kanadě, Irsku, Velké Británii, Japosnku, Novém Zélandu, Austrálii,...)
Mexiko - V Mexiku mají Halloween opravdu veselý! Pořádají pikniky a pečou cukroví ve tvaru rakví, koster, lebek. Toto cukroví pak prodávají na hřbitově. Děti, podobně jako v USA, chodí po večerech s lucernami a žádají o drobné a sladkosti. Halloween je v Mexiku věnovaný pro všechny zesnulé děti. Lidé potom večer zapalují petardy, aby jim ukázaly cestu do svých předešlých domovů.

P. Hušnerová, IX.A


 Rozhovor s panem ředitelem

1. Co vás nejvíce baví na tom, být ředitelem a proč?
Mám rád, když mohu pomoci k tomu, aby věci dobře fungovaly. Když se podařilo opravit školu, vybudovat školní sportovní areál, ale také když vidím výborné vzdělávací výsledky žáků, tak „to mne baví".

2. Chodil jste raději do školy jako kluk nebo nyní? A chtěl byste být žákem v dnešní době?
Přestože od doby, kdy jsem začal chodit do základní školy já, uplynulo více než půl století a za tu dobu se změnilo obrovské množství věcí, podstata procesu vzdělávání i vztahů ke spolužákům je stejná, takže vrátit čas by bylo krásné, ale je to nereálné.

3. Jaký byl váš pan ředitel nebo paní ředitelka?
Pokud si vzpomínám tak naše paní ředitelka řídila školu a současně i místní zemědělské družstvo, takže ve škole moc nebyla, ale s vděčností vzpomínám na pana zástupce Jaroslava Totuška, který mne přivedl k lyžování a se kterým jsem absolvoval svou první vysokohorskou túru ve Vysokých Tatrách.

4. Čím jste chtěl být? Měl jste v dětství někoho za vzor?
V různých etapách života jsem měl různé vzory i cíle. Například když jsem se závodně věnoval cyklistice, tak jsem snil o dráze profesionálního cyklisty a viděl svůj vzor v tehdejším vítězi Tour de France Eddy Merxovi.

5. Co jste dělal o prázdninách?
Hodně času jsem strávil ve škole, aby se nový školní rok rozjel co nejrychleji a bez problémů, velké množství času jsem strávil na stavbách rodinných domů svých dcer, ale našel jsem si také čas na svůj velmi adrenalinový koníček - lezení po vysokých horách a ledovcích.

6. Preferujete jako dopravní prostředek kolo nebo auto a proč?
Pokud si mohu vybrat, tak raději používám kolo, je to pro mne mnohem zábavnější.

7. Máte raději sportovní nebo společenský oblek?
Společenský oblek používám jen pro situace, kdy to je nezbytně nutné.

8. Je učitelský sbor na naší škole dobrý kolektiv? Zasmějete se spolu někdy?
Pedagogický sbor naší školy tvoří padesát dospělých lidí různého věku, názorů i zájmů, ale jsou to vzdělaní lidé, kteří se dokáží nejen vzájemně respektovat, ale také čas od času se neformálně sejít a chovat se velmi uvolněně.

9. Jak hodnotíte výsledky naší školy ve srovnání s ostatními ZŠ?
Porovnávání výsledků žáků naší školy s ostatními školami mne velmi zajímá, a proto jej provádím systematicky a dlouhodobě. V oblasti soutěží v rámci okresu Blansko má naše škola výjimečné postavení, a to jak ve znalostních soutěžích (zejména matematika, chemie, fyzika, přírodopis), ale také ve sportovních soutěžích patříme mezi nejlepší školy. Kromě toho testujeme znalosti žáků v celostátním testování a máme tím i porovnání v rámci celé ČR a výsledky dosud byly velmi lichotivé.

10. Jaká je úspěšnost našich absolventů při přijímání na střední školy? Máme se bát přijímaček?
Statistická čísla o úspěšnosti našich žáků vypovídají velmi příznivě a optimisticky, ale chci upozornit na to, že statistika „nemá paměť", nebo-li svůj úspěch si musí každý vybojovat sám. Škola vám na to připraví podmínky a nastaví zrcadlo vašich výkonů.

11. Podporujete výměnné pobyty a bude v budoucnosti probíhat i mezi jinými státy než s Německem?
Samozřejmě, že bychom rádi kontakty rozšířili, ale není úplně jednoduché najít tak kvalitního a odpovědného partnera jako jsou naši němečtí partneři. Mimochodem úroveň spolupráce se školou v Kirchlintelnu je i v rámci Jihomoravského kraje mimořádná, což není jen mé hodnocení, ale potvrzuje to i Česko-německý fond budoucnosti.

12. Mohl by se u nás ve škole učit další jazyk třeba jako francouzský nebo španělský jazyk?
Protože mám velmi rád Francii i francouzský jazyk, tak jsem tuto myšlenku v minulosti podporoval, ale šíře zájmu ze strany žáků byla malá.

13. Neuvažujete o zavedení dvou jídel do školní jídelny?
O zavedení více jídel jsme diskutovali již před mnoha lety a jako ve všem rozhodování je vždy něco za něco. Zavedení více obědů by znamenalo jejich zdražení, prodloužení čekání ve frontách na oběd a zejména kuchařku navíc, což by znamenalo například zrušit cvičení z matematiky, českého jazyka a značně omezit třeba praktikum z chemie. Když jsem toto zvážil, pak kvalita vzdělávání je pro mne důležitější než výběr mezi dvěma jídly.

14. Byl byste ochoten povolit chození o polední přestávce na terasu školy?
Myslím, že za pěkného a teplého počasí na jaře 2013 je to dobrý nápad.

15. Kolikrát jste za dobu, co jste se stal ředitelem, udělil ředitelskou důtku?
Tak to skutečně přesně nevím. Vzhledem k tomu, že ředitelem školy jsem od roku 1990, tak těch ředitelských důtek bylo v řádu stovek, ale jejich počet postupně klesá. Například ve školním roce 2001/2002 jsem jich udělil 25, ale v loňském školním roce jsem jich udělil „jen" 13 a doufám, že v tom letošním to bude ještě méně.

Děkujeme za rozhovor.

T. Vránová, A. Nováková


Běh zámeckým parkem Letovice

Ve středu 26. 9. 2012 se konal 16. ročník tohoto závodu, i když se měl konat 21. září, ale kvůli nepřízni počasí se o týden odložil. Zúčastnilo se 147 závodníků. Počasí se vydařilo. Velké poděkování patří všem organizátorům a sponzorům. Závodníci byli podle věku rozděleni do různých věkových kategorií, které se lišily délkou trasy.

Výsledková listina

Kategorie - Předškoláci
Dívky: Chlapci:
1. Nollová Kristýna - MŠ Komenského 1. Pospíšil Matouš - MŠ Čapkova
2. Leinveberová Aneta - MŠ Čapkova 2. Pala Vojtěch - MŠ Komenského
3. Přichystalová Nikola - MŠ Komenského 3. Majdl Karel - MŠ Třebětín

Kategorie - ZŠ 1. třída
Dívky: Chlapci:
1. Pečinková Ema - 1. B 1. Ševčík Boris - 1. A
2. Křížová Viktorie - 1. B 2. Šedivý Martin - 1. C
3. Kalasová Denisa - 1. C 3. Gabarik Jan - 1. A

Kategorie - ZŠ 2. - 3. třída
Dívky: Chlapci:
1. Kotoulková Tereza - 2. A 1. Boček Vladimír - 3. C
2. Leinveberová Dita - 3. C 2. Sedlák Jan - 3. B
3. Měšťanová Zuzana - 3. B 3. Čapka Jakub - 3. B

Kategorie - ZŠ 4. - 5. třída
Dívky: Chlapci:
1. Váňová Veronika - 5. C 1. Hermann Jakub - 5.A
2. Filipi Nela - 5. A 2. Kotoulek Martin - 4. C
3. Provazníková Kateřina - 4. A 3. Kalas David - 4. C

 Kategorie - ZŠ 6. - 7. třída
Dívky: Chlapci:
1. Slechanová Marie - 6. D 1. Dufek Michal - 7. C
2. Gabaríková Magda - 6. B 2. Prudil Dominik - 6. B
3. Přichystalová Ludmila - 6. D 3. Dufek Karel - 6. B

Kategorie - ZŠ 8. - 9. třída
Dívky: Chlapci:
1. Ducháčková Hana - 8. C 1. Dvořák Jakub - 9. C
2. Pavlů Karolína - 8. A 2. Hladil Vojtěch - 9. C
3. Fadrná Anežka - 8. C 3. Süss Jan - 8. A

Václav Nevyhoštěný a Zdeněk Šenkýř 6.C


Jablíčko a citron

18. září šla část třídy 6.D na akci jablíčko a citron, která byla zaměřena na bezpečnost na silnici.
Policisté pro nás vymysleli úkol. Zastavili a zkontrolovali auto, pak jsme přišli na řadu my a dali jsme jim jablko nebo citron, podle toho, jestli měli v pořádku auto, doklady, neřídili podnapilí atd. Dále jsme jim položili otázky a vyplnili podle toho dotazník. Holky rozdávaly jablíčka, my kluci citrony a k našemu údivu se našli i takoví řidiči, kteří neměli něco v pořádku. Někomu špatně svítila světla, jiný měl zase auto úplně v nepořádku, ale i přes tyto výjimky bylo jablíček hodně. To vedlo k tomu, že kluci neměli co dělat a holky se bavily až moc. Tak jsme si role vystřídali a takovou „perličkou na dortu" bylo, když nás pan policista svezl policejním autem. To jsme si zase užili pěkný den.

Ondřej Chlup, Dominik Dvořák 6.D


Beseda s policií

Dne 18.9.2012 se všichni žáci 6.tříd zúčastnili besedy s policií. Dozvěděli jsme se hodně zajímavých věcí. Např. jaké povinné vybavení by měl mít cyklista, jak bychom se měli chovat v provozu. Policisti nás také poučili, jak se máme chovat k řidiči v autě atd.... Beseda pro nás byla rozhodně přínosná. Dozvěděli jsme se spousty nových věcí, které jsme do té doby neznali.

Máme tu pro Vás mini testík:
1 .Co nepatří mezi povinnou výbavu cyklisty?
a)brzdy
b)držák na pití
c)odrazky

2.Jak bychom se měli chovat v autě?
a)sedět připoutaní
b)mluvit a ukazovat řidiči krajinu
c)hádat se a křičet

3.Jak bychom správně měli přecházet přes přechod?
a)přijít doprostřed přechodu a rozhlédnout se
b)běhat přes přechod
c)než vejdeme na přechod pečlivě se rozhlédneme
Karolína Sičová a Simona Různarová, 6.D


Tři hodiny historie

V rámci dějepisného semináře jsme navštívili letovické památky: letovický zámek, historickou klášterní lékárnu a kostel sv. Prokopa. Při prohlídce zámku jsme se dočetli o všech panovnících a historii zámku. U zámku byly úzké cestičky vedoucí do hladomorny, mučírny, ale také do vinných sklepů. Zámek zničili husité, a proto byl přestavěn na barokní zámek. V lékárně milosrdných bratří jsme si všimli olejových maleb na stropě, velkého počtu šuplíků a stolu Tára, u kterého jsme seděli. Dozvěděli jsme se, že klášter postavilo jen šest dělníků. Na dalším kopci se tyčí kostel sv. Prokopa, kam povedou naše kroky. U kostela postaveného v gotickém slohu nás zaujal zvon Prokop a kaple Panny Marie. Kostel postavili páni z Lipé. V letech 1668-85 byl kostel nově zaklenut. Jiří Slepčanský z Pohronce nechal provést přestavbu do barokního slohu. Z výletu jsme si odnesli mnoho zážitků, které v průběhu života určitě využijeme. Jsme rádi že jme se přihlásili do dějepisného semináře.

Erik Ženatý a Jolana Štarhová 8. A


4. třídy na exkurzi v brněnském Anthroposu

V pátek 5. října jsme vyměnili školní aktovky za cestovní batůžky a vyrazili jsme autobusem do Brna. Měli jsme tam objednanou exkurzi v pavilonu Anthropos. Na tento den jsme se všichni moc těšili, protože se učíme ve vlastivědě zrovna o pravěku a právě o tomto období je v pavilonu vystaveno plno zajímavostí. Paní průvodkyně nás provedla celým pavilonem, ke všemu nám řekla mnoho zajímavého, potom jsme si mohli znovu vše projít a ještě jednou si to sami prohlédnout, případně se i na něco zeptat. Nejvíce se nám však líbil obrovský mamut, který vévodil celému pavilonu. Plni zážitků a nových informací o pravěku jsme se vraceli zpátky domů.
Žáci čtvrtých tříd


VÝLET DO DIVADLA

(Odpovídá Jitka Pecháčková 5.C)

Ahoj Jitko, víme, že jste jeli do divadla.
Do jakého divadla jste jeli?
Jeli jsme do divadla Polárka v Brně.
Jak se představení jmenovalo?
Jmenovalo se Stvoření světa.
Jaké postavy tam vystupovaly?
Byl tam: Pán Bůh, 3 andělé, Ďábel, čertice.
O čem to celé bylo?
O tom, že Bůh stvořil svět a Ďábel s čerticí mu to kazili, ale moc se jim to nedařilo. Nakonec si jeden anděl přál stát se Adamem. Čertice zase zatoužila být Evou, protože ji nebavilo dělat špatné plány, které stejně nikdy nevyšly.
Co tě tam nejvíce pobavilo?
Jak na začátku 3 andělé (kteří byli kluci) tancovali balet. Myslím, že to všechny překvapilo a hlavně pobavilo.

Zuzana Pecháčková, 6.C
------------------------------------------------------------------------------------------------
ŠKOLA POMÁHÁ

Komu? Dětem na Haiti.
Jak? Adopcí na dálku.

Haiti je malý stát v západní části ostrova Hispaniola v Karibském moři, zbývající dvě třetiny plochy ostrova představuje Dominikánská republika. Haiti se rozkládá na ploše 27 750 km2, která je osídlena 8 miliony obyvatel. Hlavním městem je Port-au-Prince. Úředními jazyky jsou haitská kreolština a francouzština. Haiti je nejchudší zemí západní polokoule. 12. ledna 2010 postihlo Haiti zemětřesení. Hlavní město bylo z velké části zničeno. Počet obětí vystoupal na 212 000 mrtvých.

„Nejvíc mě zaujala síla zemětřesení a to, jak se u nich prodává na trhu. Na trhu se hádají o ceně, protože obchodník chce vydělat co nejvíc a zákazník chce zaplatit co nejmíň. Na Haiti jsou velmi chudí lidé. Funguje tam adopce na dálku. Je tam drahý lékař a mají tam velmi přísné učitele. Jejich hlavní město je Porte au Prince." (žák 4.B)

Poznat svět Haiti mohli žáci 4., 5., 7. a 8. tříd. Koncem října jsme pro ně ve spolupráci s Arcidiecézní charitou Olomouc uspořádali besedy a workshopy o Haiti. Naším společným záměrem bylo formou interaktivních her přiblížit dětem život na Haiti, vysvětlit jim základní pojmy, přinést informace o rozvojové spolupráci, zaangažovat žáky osobně a zapojit celou školu do projektu Adopce na dálku. Že se náš záměr podařil, o tom svědčí hodnotící slova dětí:

„Líbily se mi nejvíce fotky a záběry z Haiti, také že naše škola pomáhá této zemi. Dozvěděla jsem se, že bych si měla více vážit věcí a školy, protože oni takové možnosti jako my nemají." (žákyně 8.B)

Po absolvování úspěšné besedy jsme přikročili k druhému kroku. Zažádali jsme Arcidiecézní charitu Olomouc o adopci. Podařilo se, máme kluka! Dítětem, které bude základní škola podporovat, je jedenáctiletý chlapec Grebert Merzius. Pomůžeme mu získat základní vzdělání. Grebert pochází z velmi chudé rodiny, bydlí s maminkou a pěti dalšími sourozenci, otec mu zemřel. Grebert by se rád stal řidičem. Za roční příspěvek ve výši 6 500,- Kč, který budeme Grebertovi posílat, mu bude hrazeno školné, školní pomůcky, povinná školní uniforma, základní zdravotní péče a jedno jídlo denně. Na adopci tohoto chlapce si vyděláme sběrem starého papíru. „Jsem ráda, že i my můžeme pomáhat." (žákyně 4.C)

Haiti

Co jsme se dozvěděli :

- Haiti leží v Karibiku v Dominikánské republice
- úředním jazykem je francouzština,ale převážně se tam mluví kreolsky( otrocký jazyk )
- je zalesněno pouhé 1% půdy
- v zimě teploty na Haiti dosahují až 35°C
- cesta do nemocnice trvá 3- 4 hodiny
- původní obyvatelé byli indiáni


Co nás překvapilo :

- děti jí ve škole jen luštěniny
- třídy jsou až po 60 žácích
- v lavici sedí 3- 4 žáci
- denní mzda je přibližně 1 dolar na den = 25 Kč
- u dívek je na veřejnosti neslušné nosit rozpuštěné vlasy
- ve škole nosí uniformy, aby se skryly rozdíly mezi různými dětmi
- mají 3 druhy oblečení : školní uniformu,nedělní oblečení a venkovní oblečení


Dopis od našeho „Haiťánka"

Milý kmotře/ kmotro,

je potěšením psát Vám před koncem roku tento dopis a poděkovat za to, co pro mě děláte. Ve škole hodně studuji Vám pro radost a také pro radost mé rodiny. U příležitosti Vánoc Vám přeji radostné Vánoce a Šťastný rok 2012. Nepřestávám se modlit, aby Vám Bůh žehnal a ochraňoval Vás před nebezpečími.

Váš kmotřenec Grebert, který Vás má rád.

 

A co na to my? Odpověď a obrázky vytvořili páťáci a nám se moc líbí!!!!
Najdete na webových stránkách školy pod kolonkou Projekty.

 


 Máme ve škole mistra světa !  

Jelikož jsme jedny z redaktorek školního časopisu, říkaly jsme si, že bychom mohly udělat rozhovor s někým ne až tak obvyklým. Tím ne až tak obvyklým byl náš spolužák Vlastimil Šafařík. Náš spolužák je velmi známým (tedy aspoň v naší třídě) jedním sportem. Jakým? Čtěte a dozvíte se to.

1.Čemu se vlastně věnuješ?
Věnuji se sportu, který se nazývá Powerlifting.

2.Co tě k tomuto sportu vedlo?
K tomuto sportu mě vedl můj táta.

3.Od kolikati let se tomuto sportu věnuješ?
Tomuto sportu se věnuji od mých 12 let.

4.Jaký je tvůj největší úspěch?
Můj největší úspěch je těžce vybojované 1. místo na MS.

5.Chtěl by ses tomuto sportu věnovat i nadále?
Ano, moc rád bych v tomto sportu pokračoval a stále se zlepšoval.

Děkujeme za příjemný rozhovor. M. Zunková, N. Dopplerová 8.C


Pobyt Němců v Letovicích

Pondělí 15.10.
-dlouho očekávaný příjezd německé návštěvy cca v 18:30 na vlakovém nádraží v Letovicích
-ubytování a zabydlení, nervózní tlachání, ujišťování, zda se všechno líbí...

Úterý 16.10.
-1. hodina prohlídka školy ( chvíli nám trvalo, než nám došlo, že Němce máme po škole provést sami v malých skupinkách a s tím, že nám nikdo nepomůže)
-2. hodina - seznamovací hry, balónky, povídání, úspěšné či méně úspěšné dělání rozhovorů se svými Němci-v libovolném ze tří jazyků (NJ,AJ,ČJ).
Poté jsme poznávali město Letovice, a to v takovém počasí, na které se výborně kouká z tepla od kamen, formou lístečku s otázkami (v AJ) na naše ,,významné´´ stavby a místa. Dále jsme se sešli v cukrárně Delikates (chachacháááá).

Středa 17.10.
-výlet do Moravského krasu - návštěva Punkevních jeskyní - zajímavá prohlídka jeskynních útvarů za poněkud satirického výkladu, přerušovaného vtipnými poznámkami jedné třídy z Ústí na výletě.
Bylo to tedy vskutku poutavé, obzvlášť zajímavé mi v jeskyních přišly cedulky, dané v místech, kam sahaly povodně v roce 2006 atd.
Dále jsme si lanovkou vyjeli na vyhlídkové místo,koukli jsme se dolů do Macochy,a pak jsme si dali pár kilometrovou procházku zpět do údolí (pro změnu svítilo slunce)
-cestou zpět jsme se stavili v Blansku na nákupy

Čtvrtek 18.10.
-workshopy-pletení rybiček,-pletení košíků
Oba workshopy se uskutečňovaly za pomocí materiálu s názvem PEDIG (čemuž já s oblibou říkám ohebné špejle).
-odpoledne procházka po Boskovicích-hrad a zámek
a půl hodiny rozchod na případné nákupy

Pátek 19.10.
-dokončení, popřípadě výtvorů ze čtvrtka,
nabrání chemiků v Jevíčku (Letovice obsadily 1.,3.,4.,5.,6.,7.,12.,20. místo)
Návštěva skláren Úsobrno - -výroba specializovaná spíše na drobné věcičky,-různě zabarvená skla, spec. složka herbium-kilo této látky stojí až 6500Kč, na jednu kampaň potřeba 100 kilo
-momentálně se tu vyrábí speciální tmavé lahvičky, ve kterých se životnost obsahu mnohonásobně zvýší (podle mého odhadu zhruba 8x, můj odhad je ovšem chabý)
-dostali jsme malý dáreček

Sobota a neděle 20. a 21.10.
pobyt v rodinách

pondělí 22.10.
-rozdělění na dvě poloviny
Z čehož jedna vyráběla plakáty a druhá vytvářela občerstvení na závěrečnou oslavu.
Samozřejmě popisy se musely psát alespoň ve dvou jazycích (NJ,ČJ)
Druhá skupina se vskutku výborně ujala vytváření občerstvení na odpolední oslavu.
Ty pizzové závitky, jablečné štrůdlíky, rozmanité buchty, pomazánkové chlebíčky, lahodné marcipánky...Toto vše se samozřejmě neudálo bez ujídání.Od třetí hodiny odpolední se konala závěrečná oslava i s účastí rodičů, starostů, ředitelů...no prostě velká sláva.

Úterý 23.10.
návštěva Kutné Hory(podrobnější popis na následující straně)
Středa 24.10.
-odjezd Němců v dopoledních hodinách.
I slzičky tekly.

Interwiew /dělané poslední den ráno na nádraží/
What was the best in Czech?
Jacqeline: Krápníky v jeskyních a taky doly.
Louisa: Alles
Frau Berger: Všechno to bylo skvělé.
What do you think about the weekend? Where you were?
Jacqueline: We were riding horses. I ride horses for seven years. We were ice skating, too. I want to thank my Czech family very much, because they were really great.
Louisa: Ich fand das alles sehr nett. Wahren ich werde alle sehr vermissen. Wir waren shoppen.
Frau Berger: My jsme byli na výletě v Lednici. Je tam krásně. Nejprve jsme neviděli minaret, ale dojeli jsme k němu v kočáru s koňmi a vylezli nahoru. Bylo to velmi zajímavé. Také jsme navštívili hrad Svojanov.

Kutná Hora

Kutná Hora ve svém rozmachu soupeřila s Prahou. Stojí tu chrám sv. Barbory připomínající chrám sv. Víta, zmenšený Karlův most, Kostnice (taková hrobka z kostí) a velmi zachovalé vnitřní město. Bylo to však město velmi nehygienické, a proto bylo několikrát zasaženo morem a myslím, že i požárem.
Tak, Kutná Hora se nejmenuje Kutná Hora od kutání, nýbrž od kutny (něco jako plášť).
Podle pověsti nějaký chlapík našel 3 stříbrné pruty, a místo, aby syslil, přikryl pruty svou kutnou a řekl to komusi (nejspíš městu). Tak proto Kutná Hora.
Toto město proslulo svými stříbrnými doly a ražením mincí.
Lidí se sem kvůli tomu sjížděli stejně, jako se potom sjížděli do Ameriky na zlato.
Do známých stříbrných dolů jsme se samozřejmě podívali. Vyfasovali jsme průvodce, baterky a helmy a vydali se 35m pod zem. Šli jsme docela dlouho, a ve středověku se tu kopalo až 500m pod zemí (v té době nejhlouběji na světě) ! Akorát v té době se tu lezlo po dřevěných trámech,
kterým se dnes říká žebříky (ne že by se jim to zas tak moc podobalo) a dolů jezdili po skluzavkách. Havíři (to jsou ti kopáči) v té době žili v příšerných podmínkách, těžce pracovali a šlechta vesele shrabovala peníze. Zajímavé je, že čím méně hroznou práci lidé dělali, tím lépe za to byli placeni. Na ukázku jsme tu měli i obraz tohoto řádu. A to jste neviděli plazící uličky. Lidé tu leželi, či se jinde tak nějak kroutili, aby mohli pracovat. Za den vykutali, když byli dobří, i 2 cm ze žíly. Když někomu zhasla lampa, mohl čekat i hodiny, než se mu rozsvítilo (v lampě). Využíván byl hlavně sluch a čich. Věřte, že je tam tma jak v pytli. Také tu byla hrozba závalů. Stály tu také sloupy, na které se bouchalo, a tím se ohlašoval konec směny, jídlo...Stříbro se pak vykupovalo, dělaly se z nich, mince, šperky...
Na vše byly přísné daně, a spoustu hlídání proti krádežím, s tím, že ti nejchudší neměli čím podplácet, a bolestivě za krádeže platili.
Také se tu prý poměrně často propadá zem, poněvadž Kutná Hora je prokopaná na mnoha místech. Takže, když se tam v lese najednou propadnete do země, nemá to pro vás být zas až takový šok.

Po tomto zážitku, byla německá skupina tak umořená, že ani nechtěla do chrámu sv. Barbory.
Nevěděli, o co přicházejí.
Svatá Barbora je patronkou havířů. Ti si brali i její sošku do podzemí, aby je ochraňovala.
Tento chrám je vskutku velkolepý, a to měl být ještě o dost větší. Nejstarší kus je tu asi z poloviny 14.století. Zajímavostí je, že žádně z oken není vzorem stejné. Chrámu dominují úžasné varhany.

Okolo Kutné Hory proběhlo také poměrně dost válek (třeba husitské). Tak se jednoho dne stalo, že jeden poloslepý mnich poskládal z kostí 6 pyramid. Toho pak nějaký šlechtic využil a postavil si něco jako hrobku. K vidění tu byl i úžasný, jako z hororu vystřihnutý kostěný lustr.

N. Halamásková, 9.A


Halloween

Dne 31.10.2012 pro nás paní učitelka Zouharová nachystala halloweenskou hodinu. Nejprve jsem si vysvětlili, jak vznikl Halloween, kdy se slaví apod. Dozvěděli jsem se, že Halloween nepochází z Ameriky, ale založili ho Keltové. Převlékali se do kostýmů proto, aby je mrtví nepoznali. V další části hodiny jsem hráli halloweenskou hru ,,Připni oslovi ocas (Pinning the donkey's tail)". Zavázali jsem si oči a museli jsme připnout oslovi ocas, který byl na tabuli. Naše hodina pokračovala další hrou s názvem ,,Sbírání jablek". Stoupli si naproti sobě dva a měli před sebou lavor s vodou a jablky. Museli za šťopku vytáhnout ústy jablka. Kdo jich vytáhl nejvíce, ten vyhrál. Takhle jsme si užili halloweenské období.

Karolína Sičová a Sára Řehořová VI.D


Přijímací zkoušky na střední školy a konzervatoře ve školním roce 2012/2013 pro školní rok 2013/2014

Termíny podání přihlášek na střední školy
Uchazeč může pro 1. kolo přijímacího řízení do denní formy vzdělávání podat 2 přihlášky do 15. března 2013, v případě přihlášky do oborů vzdělání s talentovou zkouškou do 30. listopadu 2012. Způsob předávání přihlášky je stanoven současným zněním školského zákona tak, že uchazeči podávají přihlášky přímo řediteli příslušné střední školy, o kterou mají zájem. Nepředkládají ji již prostřednictvím základní školy jako to bylo v minulých letech.
Počet přihlášek na střední školy
Žáci základních škol mohou podat dvě přihlášky na střední školy. To platí i pro žáky pátých nebo sedmých ročníků základních škol podávajících přihlášky na víceletá gymnázia.
Termíny prvního a druhého kola přijímacích zkoušek
Pro prvé kolo přijímacího řízení se stanoví jednotně termín přijímací zkoušky ve středních školách v pracovních dnech od 22. dubna do 30. dubna 2013 (týká se i nižšího stupně víceletých gymnázií).
Ředitelé středních škol si budou sami stanovovat, který den udělají přijímací zkoušky.
Termíny přijímacích zkoušek (pokud se rozhodnou je uskutečnit) musí ředitelé středních škol zveřejnit spolu s kritérii přijímacího řízení a předpokládaném počtu přijímaných žáků do 31. ledna 2013 (pro obory vzdělání s talentovou zkouškou do 30. října 2012).
Výsledky přijímacích zkoušek
Rozhodnutí o přijetí nebo nepřijetí oznámí ředitel střední školy - je tedy nutno sledovat webové stránky středních škol nebo jejich vývěsní tabule.
Svůj úmysl vzdělávat se v dané střední škole potvrdí uchazeč nebo zákonný zástupce nezletilého uchazeče odevzdáním zápisového lístku řediteli školy, který rozhodl o jeho přijetí ke vzdělávání, a to nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne oznámení rozhodnutí.
Zápisový lístek se také považuje za včas odevzdaný, pokud byl v této lhůtě předán k přepravě provozovateli poštovních služeb.
Zápisový lístek může uchazeč uplatnit jen jednou; to neplatí v případě, že uchazeč chce uplatnit zápisový lístek na škole, kde byl přijat na základě odvolání.
Druhé kolo přijímacího řízení
Školský zákon přímo stanoví, že ředitel školy může po ukončení prvního kola přijímacího řízení vyhlásit další kola přijímacího řízení k naplnění předpokládaného stavu žáků.
Odvolání
Na veřejných středních školách se lze odvolat do tří dnů od doručení rozhodnutí o nepřijetí.
Právo na odvolání proti rozhodnutí o nepřijetí na jinou než veřejnou střední školu je plně v kompetenci ředitele této školy.
O výsledku odvolacího řízení rozhodne krajský úřad, který má toto v kompetenci. Rozhodnutí musí oznámit nejpozději do třiceti dnů. Ve zvláštních případech může krajský úřad tuto dobu prodloužit, je však nutné toto vždy oznámit. Odvolání podávají rodiče uchazeče.
Další informace
Do prvních ročníků víceletých gymnázií se mohou hlásit výhradně jen děti z pátých a sedmých tříd základních škol.
Ředitelé středních škol musejí nejdéle do konce ledna stanovit a zveřejnit údaje o tom kolik uchazečů o studium přijme a do jakých oborů. Údaje musejí být vyvěšeny jednak na veřejně přístupném místě přímo ve škole, ale taky na internetových stránkách školy.
Více informací získáte na stránkách MŠMT ČR - Přijímání na střední školy a konzervatoře.


Anketa s novými žáky

Jaké jídlo ti ve škole nejvíc chutná??
koláče 3 krát
špagety 2 krát
Krupičná kaše 2 krát
Těstoviny s ořechy 1 krát
guláš 1 krát
buchty 2 krát

Jaké jídlo ti ve škole naopak nechutná??
Fazole 4 krát
Těstoviny s ořechy 2 krát
Vše s houbami 2 krát
Salát 1 krát
čočka 2 krát

Co se ti ve škole líbí??
Ping pongový stůl 4 krát
třídy 4 krát
přestávky 2 krát
TV 1 krát

Co bys ve škole změnil??
záchody 2 krát
Nic 5 krát
Zvonění 1 krát
Toaletní papír 2 krát
šatny 1 krát

Který předmět ti jde nejlépe??
Matematika 1 krát
přírodopis 2 krát
Tělesná výchova 5 krát
Výtvarná výchova 2 krát
Český jazyk 1 krát

Který předmět ti jde nejhůře??
Matematika 6 krát
Anglický jazyk 2 krát
Český jazyk 3 krát

Z.Šenkýř, V.Nevyhoštěný, J.Halas, 6.C


OVOCE DO ŠKOL

Rozhovor s paní zástupkyní Ivou Bajerovou

1. V čem spočívá tento projekt?
Vláda ČR rozhodla, že bude podporovat zdravou výživu a využije k tomu peněz z EU. Vznikl projekt s názvem Ovoce do škol. Vybraní dodavatelé se starají o každoměsíční rozvážku dotovaného zboží přímo do škol.

2. Co dostávají za ovoce?
Nabídka je široká. Od běžných druhů (jablka, hrušky, hrozny), přes meruňky, mandarinky, až k exotickým druhům (např. liči a nashi).

3. Co si o tom myslíte?
Každý zdravěji se stravující človíček se počítá!

4. Proč jen 1.stupeň?
Nabídka byla určena právě žákům 1. stupně.

5. Čeho chcete docílit?
Využili jsme této možnosti, do projektu jsme se zapojili od 1. 9. 2012 a chceme tím podpořit vytváření správných stravovacích návyků našich dětí.
6. Mají z toho děti radost?
Ukázalo se, že ano!
7. Proč to ministerstvo školství zavedlo?
Ministerstvo školství přece nemůže být netečné, když se jedná o výchovu a zdraví mladé generace!

8. Kolik toho děti dostávají?
Množství není stanovené, rozhodující je spíše cena každé porce. Jednou to byla jednodruhová dodávka (hrozny 200 g) a podruhé tácek s více druhy v celkové hmotnosti asi 300 g ovoce.

9. Jak na to reaguje pan ředitel?
Jako vždycky pozitivně! Rozhodl, že nabídku přijmeme a když dodávka dorazí do školy, tak bleskurychle zorganizuje roznášku do jednotlivých tříd. 

10. Proč jen ovoce a ne zelenina?
Projekt je pojmenován Ovoce do škol, ale součástí nabídky našeho dodavatele je i zelenina (rajčata, hrachové lusky, ředkvičky), ovocné šťávy a saláty.

Děkujeme za odpovědi.

Tereza Halatová, Tereza Nováková 7.B


Vlastní tvorba

Neobyčejně obyčejná sobotní noc

Začalo to večer, já seděla u počítače a psala si s kamarády. Najednou jsem si něco přečetla, myslím, že tam bylo něco jako :

„Když právě začínáš číst tohle nepřestávej nebo se ti něco špatného stane....... Jmenuji se Daisy, je mi 7 let mám blond vlasy a děsivé oči. Nemám nos a uši, jsem mrtvá. Pokud tohle nepošleš 15 lidem, zjevím se dnes u tvé postele s nožem a zabiju tě....... Tohle NENÍ vtip! Něco dobrého se ti stane v 15:22 - někdo ti zavolá nebo k tobě promluví a řekne ti MILUJI TĚ!!! P.S.: Neporuš to... Sorry, že ti to posílám.. Posílám to ze strachu. Ne o sebe, ale o své blízké. Tento dopis pochází s Venezuely byl vyslán, aby ti změnil život a udělal tě šťastnější. Posli to 20 lidem do 96 hodin. Změny se dočkáš d 5 dnů. Alena Kovaříková, která to poslala 22 lidem, v losování vyhrála automobil. Erik Pražák, který tomuto neuvěřil byl zavražděn a ráno ho našli rodiče v posteli s nožem v srdci a bez očí. Bojím se o tebe a doufám, že tenhle „řetězák" nepřerušíš! ZPĚT UŽ TO POSLAT NEMŮŽEŠ!"

 Sotva jsem dočetla, začala jsme mít strach a poslala to Sábě, ta se taky lekla, ale poslala to lidem na facebooku. To já udělat nemohla, jelikož v té době jsem ještě facebook neměla. Přeposlala jsem to čtyřem mým známým, ostatním to poslat nešlo.
Zachvátila mě panika. Najednou mi byla hrozná zima. Doufala jsem, že nastávající noc přežiji ve zdraví.
Dostala jsem přímo geniální nápad!!!! (Byl to takový ten pocit jako když v nějaké animované pohádce se někomu přímo rozsvítí nad hlavou žárovka.) Hned jsem to začala vysvětlovat Sábě: „ Zůstanu celou noc vzhůru. Vezmu si do postele sluchátka a připojím je na mobil, vezmu s sebou dvě baterky ( kdyby jedna přestala svítit, no náhoda je blbec!). Tak co, myslíš si, že to přežiju?!" Řekněme, že její odpověď mě nějak zvlášť ani nepřekvapila. Měla z toho spíš srandu:„Tak si vezmi i medvídka, ten tě ochrání." „No jasně," moje odpověď měla vyznít ironicky, ale nevím, jak ji pochopila.
Když jsem šla spát, nemohla jsem zavřít oči a v klidu spát. Byla jsem vzhůru, ale potichu jako myška.
Až šli i naši do hajan, rozsvítila jsem baterku a pustila si písničky do sluchátek.
Muzika mě brzy omrzela a já ji vypnula. To ovšem byly slyšet ty hrůzostrašné zvuky. Slyšela jsem každý bratrův nádech i výdech, naše želva se zřejmě rozhodla, že si přestěhuje celé akvárium, jelikož dělala strašný rámus a já se jí lekla. Slyšela jsem ledničku, křupání ve schodech i tikání hodin.
Pohledem jsem přímo hypnotizovala hodinky a přála si, aby se čas posunul dopředu, a bylo zase ráno. Celkem hodně jsem se bála.
Otáčela jsem se kolem dokola a pozorovala věci v pokojíčku, jestli se náhodou nepohnuly nebo nepřemístily. Očima jsem pročesávala každičký centimetr a kout, ale nic neobvyklého jsem nenašla. „No konečně, ale mohlo by být třeba ráno nebo dopoledne," řekla jsem si sama pro sebe, když byly skoro čtyři hodiny ráno. Byla jsem vystrašená a strašně unavená. „No přece, když ta obluda má přijít v noci, tak proč by čekala až na dobu kolem svítání," jako by se má osobnost přepůlila na dvě části a tohle říkala ta ospalejší část. Ale okamžitě ovšem zareagovala její oponentka - má vystresovanější a vyděšenější část. „Jsi normální?! Taková obluda tě klidně přijde zabít i v šest ráno," vyštěkla jedovatě.
V pět ráno bylo už relativně světlo a já zhasla baterku.
V šest hodin jsem si byla celkem jistá, že jsem v bezpečí, protože a jelikož byla už i mamka vzhůru. Po šesté jsem usnula a spala až do jedenácti.
Odpoledne toho dne jsem se rozhodla, že to musím přeposlat i těm ostatním. Konečně se mi to povedlo!
Od té doby vše co začíná větou např.: „Nečti to!" nebo : „ Když právě začínáš číst tohle nepřestávej .....," tak právě takovým větám se velikým obloukem vyhýbám.

Kristýna Müllerová, 8.B


Lov mamuta

Adéla Kutková, VI.C

Co to? Samé divné postavy oblečené do kožešin a v rukou mají oštěpy? Jsou to vůbec lidé?
Ano. Jsem asi v pravěku, pomyslela jsem si. Krůpěje potu zalily můj obličej.
Sen, musí to být sen, napadlo mě.
Ty ozbrojené příšery se právě chystají na lov mamuta. Jeden z nich to obrovské zvíře vyplašil a ostatní se chystají k útoku. Podařilo se jim ho ulovit a porcovali ho na díly, aby si ho mohli odnést do jeskyně. Maso jedli syrové, protože oheň neměli.
Začalo se stmívat a pravěcí lidé se chystali spát.
A byl to jen sen. Naštěstí! Probudila jsem se ve své měkoučké posteli.


Cestování do pravěku

Zuzana Pecháčková, VI.C

Jednou jsem se dívala na televizi, kde dávali nějaký dokument, který mě moc nebavil. Když už jsem si říkala, že to přepnu, najednou mě to do té televize začalo vtahovat. Když už jsem byla celá uvnitř, uviděla jsem před sebou obrovského mamuta. Naštěstí ho zabili, protože by mě jinak zašlápnul. Lovci si mě prohlíželi a domlouvali se, kdo vlastně jsem. Pokoušela jsem se jim vysvětlit posunky, že jsem jejich přítel. Přivedli mě k jejich šamanovi, který hned pochopil, že do jejich doby nepatřím. Udělal jakési kouzlo něco zamumlal a zamával
při tom rukama.
Vtom jsem se probudila doma v obývacím pokoji na gauči. Byla jsem ráda, že jsem opět v 21. století.


Jeden den v pravěku

Karolína Sičová, VI.D

Včera se mně zdál sen, že jsem se dostala do pravěku. Zavřela jsem oči a najednou jsem neležela doma v posteli, ale v jeskyni. Sluníčko právě vycházelo. Neměla jsem tušení, kde jsem. Vyšla jsem ven z jeskyně a najednou jsem vše pochopila.
Viděla jsem pravěké lidi, kteří vypadali jinak než my. Obrovské nadočnicové oblouky jim chránily oči, mohutné čelisti se jim pohybovaly při nesrozumitelných slovech a nos nebylo téměř vidět.
Ženy udržovaly oheň a staraly se o děti, muži právě ulovili jelena a nesli ho do tábořiště. Po chvíli jsem zpozorovala, že mám na sobě také kožešiny a vypadám úplně jako pravěcí lidé.
Přišla ke mně skupinka pravěkých dětí a žen a ukazovaly mně posunky, že mám jít s nimi sbírat semena. Já jsem jim rozuměla, ale když jsem chtěla něco říct, nešlo mi to.Vypadala jsem jako pravěký člověk a také tak jsem se i chovala. Uteklo mi to dopoledne v jejich společnosti velice rychle a už to byl oběd. Pochutnávali jsme si na jelenovi.
Odpoledne jsme hledali ostré kameny a lovili malé hlodavce.cViděli jsme také několik mamutů. Než jsem se nadála, už se stmívalo. Šli jsme si lehnout do jeskyně a ráno jsem se probudila doma ve své posteli.


Čtenářské okénko

Fiorella
Máte rádi detektivní knihy a zároveň historii?
Pokud ano, mám tu pro Vás nápad na bezva knížky od Vlastimila Vondrušky. Hlavní hrdinka Fiorella v chlapeckém převleku řeší společně se svými dvěma kamarády zapeklité případy z doby císaře Rudolfa II.
Můžete si přečíst 3 vydané díly: Fiorella a bratrstvo křišťálu, Fiorella a záhada mrtvého netopýra, Fiorella a hřbitov upírů.
Ve všech dílech pátrá Fiorella po nelítostných vrazích. V pátrání jí pomáhá její odvaha, chytrost a znalosti z alchymie.
Pěkné detektivní počtení Vám přeje

Karolína Sičová 6. D


Počertěná

napsal : Petroff Shani
Tento příběh vypráví dívka jménem Angel. Vypráví o svém životě, přesněji řečeno o své rodině,v která není tak zcela normální, protože její otec je ďábel, myslím to doslova,a matka anděl. Když měla Angel narozeniny, začaly se dít divné věci, např. dostala lístky na koncert, ale její máma ty lístky roztrhala a že prý tam nemůže jít. Dále si jí všiml nejhezčí kluk ze školy, začaly se s ní kamarádit nejpopulárnější holky z celé školy atd.
Jednou, když Angel přišla ze školy, se u nich objevil její otec, kterého už dlouho neviděla a ten jí naznačil, že se budou hodně často vídat . Ale když domluvil, zmizel jako pára nad hrncem . Hned druhý den nastoupil nový učitel, který všem přišel trochu zvláštní a vyklubal se z něj Angelin otec, a protože s ní potřeboval nutně mluvit, nechal ji po škole a prozradil jí, že má zvláštní moc, kterou zdědila po otci. Angel se zamyslela a začala vzpomínat na to, když byla malá, že vždy byla trochu jiná než ostatní děti, občas se stalo to, co ona zrovna chtěla.
S příchodem jejího otce se tu objevila spousta nových tajemství.Tato kniha se mi moc líbila, protože je zábavná a vtipná, myslím, že je vhodná spíše pro holky, které se u čtení rády zasmějou.

Lenka Dvořáková, VI.D


Okresní kolo soutěže "Dřevo - materiál budoucnosti" - říjen 2012
23.10. 2012 proběhl na MŠP Letovice již 7. ročník okresní soutěže "Dřevo - materiál budoucnosti". Do této soutěže se přihlásilo celkem 18 pětičlenných družstev žáků 9. tříd 6 základních škol okresu Blansko. Soutěž byla jako tradičně vzorně připravena a probíhala zajímavými formami práce jak v rovině teoretické (poznávání dřevin, stromů, dýh, řešení hlavolamů), tak i v praktické (řezání rámovou pilou, zatloukání hřebíků,výroba krabičky).
Žáci naší školy se zúčastnili všech sedmi ročníků a tradičně se umísťují na předních místech. Asi tedy nebylo velkým překvapením, že se na 1. místě umístilo družstvo naší školy ve složení:
• Jan Chladil 9.B
• Josef Kříž 9.B
• Pavla Kaderková 9.B
• Aneta Krautová 9.C
• Petra Davidová 9.C
Další dvě družstva se umístila na 7. a 14. místě.

Všem zúčastněným žákům patří pochvala za zodpovědnou přípravu na soutěž a vzornou reprezentaci naší školy.


O putovní pohár Jaroslava Heyrovského - Gymnázium Jevíčko, 19.říjen

6. ročníku soutěže se zúčastnilo 36 "deváťáků" ze 4 základních škol.
Umístění našich žáků bylo vynikající:
• 1. místo: Marie Nevyhoštěná
• 3. místo: Veronika Vališová
• 4. místo: Zuzana Bulová
• 5. místo: Jan Chladil
• 6. - 8. místo: Marie Lebišová, Jakub Dvořák
• 12. místo: Josef Kříž
• 20. místo: Matyáš Bula

Blahopřejeme ke skvělým výsledkům.


STROMY
Ve čtvrtek 2. listopadu jsme navštívili knihovnu. Byla pro nás připravená moc zajímavá beseda o stromech.
Teď už víme, kde v Letovicích najdeme nejvzácnější stromy a kam se musíme vydat, abychom viděli nejvyšší stromy na světě.
Největší překvapení na nás čekalo na závěr, když jsme získali knížku za nejoriginálnější výtvarný nápad v soutěži
STROMY - KOUZELNÉ BYTOSTI.
Děkujeme V. C


Kouzla, triky, magie
Toto kouzlo je první , které se naučíme. Jelikož nejznámější kouzelnická pomůcka je balíček karet začneme karetním trikem.
Efekt: Divák si vybere kartu, vrátí ji do balíčku a kouzelník vybranou kartu najde.
Pomůcky: Balíček karet
Trik: Nejprve necháte diváka vybrat kartu. Když si divák kartu zapamatuje, kouzelník řekne, že bude listovat balíčkem, a divák má říct kdykoliv stop. Když kouzelník na divákův pokyn zastaví listování, kouzelník si musí zapamatovat spodní kartu v balíčku, který drží v ruce (např. srdcová dvojka). Divák položí kartu na balíček a kouzelník dá balíček se srdcovou dvojkou vespod na vybranou kartu.Potom stačí v balíčku najít srdcovou dvojku a karta, která je před ní, je vybraná karta.
Pokud se o kouzlení chcete více zajímat, můžete mě požádat o další informace. Kouzelnou zábavu vám přeje

Lukáš Mistr, 7.C


MÓDNÍ OKÉNKO
(klukům vstup zakázán, nebo jen nahlédnout)
Ahoj, jsem v sedmé třídě a o módu se zajímám asi od páté třídy. Jako každá holka ráno stojím u skříně a přemýšlím, co si vzít na sebe. Mě osobně při výběru oblečení ovlivňuje počasí, ale hlavně nálada a samozřejmě, co se mi líbí. Jste na tom podobně? Letošní podzim frčí šátky, čepice a klobouky. Já například mám v oblibě čepice. Módní doplňky jako jsou šátky, korále, náušnice se snažím nosit každý den. Tyto doplňky dají okoukanému oblečení nový šmrnc.
Chcete-li být elegantní, vezměte si třeba šaty a k nim barevný kabátek a je z vás hotová dáma. Kdo je sportovní typ, dá přednost bavlněnému topu, džínám a pohodlným botám.
A teď pár užitečných rad, kterými se móda řídí. Světlé barvy je potřeba okořenit výraznou barvou. Nebojte se vzít na sebe úzké proužky, ty sluší každé postavě. Tmavé barvy rozzáříte světlými doplňky, jako je oranžový šátek, žlutý pásek, barevné korále.
Každé oblečení doplňují boty. A problém s maminkou je na světě: BOTY NA PODPATKU. Také posloucháte při nákupu bot: „Nééé, s podpatkem ne!!" ? Ale je prokázané, že při chůzi na podpatku držíme tělo rovné jako pravítko. Dalším důležitým doplňkem je kabelka. Už dávno neplatí, že kabelka a boty musí být ve stejné barvě, stačí, když jsou jednoho stylu.
Tak si užívejte a noste, co se vám líbí a v čem se cítíte dobře.

Karolína Dušilová, 7. C


Pro zasmání
Originální nápad
Ptá se otec na třídní schůzce: Je to pravda, že náš syn mívá originální nápady?
Ano, přisvědčuje učitel: Zejména v pravopise!


Vyhodí mě ze školy
Sedí dva vysoškoláci v hospodě u piva a ten jeden říká: Jestli je pravda, co říkal děkan, tak mě vyhodí ze školy.
A co říkal? Že mě vyhodí ze školy!


Proč se lidi hlásí na vysokou školu?
Aby dostali kolej a přístup na internet.


Proč nekreslíš tatínka?
Pepíčku, proč nekreslíš tatínka?
Protože nemám plešatou pastelku.


Příklad
Paní učitelka vysvětluje třídě: Říkáme, že kráva se otelila, kočka okotila. Řekne někdo další příklad?
Pepíček se hlásí: Prosím, žralok se ožral!


List papíru
Proč má blondýnka s sebou v autě list papíru?
Protože řídí Audi A4.


Shakespeare
Jedna blondýnka se ptá druhé: Hele četla si někdy Shakespeara?
Druhá se zamyslí a pak řekne: A kdo to napsal?

Markéta Navrátilová, 6.A


Hádanky

Muž je sám na pustém ostrově. Na nejbližší pevninu to je 5 kilometrů a on neumí plavat, ani nemá k dispozici žádný přepravní prostředek. Bez cizí pomoci se přesto zachrání. Jak?
(Počká, až voda zamrzne a přejde na pevninu.)

Tři muži se potápějí v řece, ale když vylezou z vody, jenom dva mají mokré vlasy. Jak je to možné?
(Třetí muž je holohlavý.)

Má to šest nohou, dvě hlavy, dvě ruce, čtyři uši a kráčí to po čtyřech. Co to je?
(Jezdec na koni)

Jdou dvě kachny před kachnou , dvě kachny za kachnou a jedna uprostřed kolik jich jde???
(Jdou tři kachny.)

Elisabeth Elisová, 6.A



Školní časopis vydává redakční rada při ZŠ Letovice, adresa: ZŠ Letovice, Komenského 5, 679 61, www.zsletovice.cz, .
Počet výtisků: 35, toto číslo je neprodejmé
Číslo 48, listopad 2012

Aktuality

 
webdesign: frogDesign.cz © 2008 code & programming: © 2008