Strategie školy

Koncepční záměr rozvoj Základní školy Letovice, okres Blansko

Základní cíle v dalším rozvoji školy definujeme do dvou oblastí:

  1. Oblast vzdělávacích výsledků žáků – směřovat k tomu, aby vzdělávací výsledky každého žáka se pohybovaly na horní hranici možností každého žáka. Za rozhodující považujeme promyšlené rozčlenění úkolů pro jednotlivé typy vyučovacích předmětů, které umožní efektivní plnění různorodých cílů vzdělávání a výchovy. Vyučovací předměty pro tyto účely členíme do 4 základních oblastí, které mají svá specifická místa v důrazech na výkon, metody i evaluační mechanismy:

    1. Oblast předmětů matematika, český jazyk, anglický jazyk: cílem je vytvoření pevných a strukturovaných základů učiva. Dosahování tohoto cíle znamená velkou míru procvičování a ověřování úrovně zvládání učiva. Tato skutečnost silně ovlivňuje metody práce v hodinách. Základním hodnotícím a evaluačním mechanismem jsou tématické, čtvrtletní prověrky a výstupy zhodncení CERMAT, Scio a pod.
    2. Oblast naukových předmětů: cílem je vytvoření obecného vzdělanostního základu žáků. V těchto předmětech je větší důraz na zvládání aktuálního učiva, učitelé nesměřují k „maturitnímu“ pojetí (podrobné výstupy na konci roku). Tato volnost umožňuje mnohem větší důraz na aktivizační a činnostní metody práce. Nezbytnou podmínkou je využívání názornosti ve výuce všemi dostupnými prostředky (využití laboratorních prací, demonstrační činnosti, projekty, využívání ICT). Základním evaluačním mechanismem je hospitační činnost v těchto předmětech a základní hodnotící principy jsou výsledky průběžného hodnocení.
    3. Oblast předmětů s převahou výchovné složky: rozhodující parametr úspěšnosti je míra zapojení každého žáka do aktivní činnosti a hodnotícím parametrem je individuální norma.
    4. Oblast volitelných předmětů. Škola nabízí velmi širokou škálu volitelných předmětů s vědomím toho, že tyto předměty umožňují „přetavovat“ teoretické znalosti praktickými činnostmi na řádově vyšší úroveň. Základní a velmi spolehlivý evaluační mechanismus je sledování zájmu žáků o konkrétní volitelný předmět.
       
  2. Péče o příznivé klima školy. Realizace provozu školy a zejména vzdělávací činnosti znamená řešení soustavných kolizních situací. Právě úroveň jejich řešení vytváří firemní kulturu instituce, které má zásadní vliv na kvalitu vzdělávacích výsledků.

    1. Vztah pedagog – žák. Za klíčové považujeme respektování osobnosti žáka, dodržování předem stanovených pravidel, absenci zesměšňování. Kritika učitele musí směřovat na konkrétní chování a jednání žáka, nikoliv na osobnost žáka. Výchovné umění pedagoga je výsledkem vhodné kombinace důslednosti s velkorysostí. Evaluačními mechanismy rozumíme zejména sledování a vyhodnocování způsobů řešení vypjatých a konfliktních situací.
    2. Vztah pedagog-rodič. Hodnocení pozice učitele od rodičů má velký význam pro vzdělávací proces a zejména pro řešení složitých výchovných i vzdělávacích situací. Včasná vzájemná komunikace v případě potřeby a vyvolání přesvědčení, že naším cílem je žákovi pomoci, odborná kvalifikovanost a orientace na pozitivní výstupy tvoří základ pro dobrou úroveň této spolupráce.
    3. Vztah žák-žák. Velikost naší školy, komplikovanost této doby vytváří obrovská rizika pro sociálně patologické jevy mezi žáky. Prostředky jejich předcházení prosazujeme především v soustavném sledování úrovně vztahů, sledování rizikových oblastí, v odborně správnou a rozhodnou intervencí v případech sociálně závadného chování. Nedílnou součást tvoří ovšem také posilování vzájemného respektu, důraz na etické rozměry a osvětová činnost. Základním evaluačním mechanismem je soustavné sledování četnosti závadného chování a analýza výsledků nápravných opatření.
    4. Vztahy zaměstnanců školy. Kvalita vzájemných vztahů na pracoviště má bezprostřední vliv na výsledky školy, neboť organizace, která se vnitřně vysiluje vlastními spory, nemá potřebnou sílu pro plnění těch úkolů, ke kterým byla zřízena. Za nejúčinnější prevenci považujeme vzájemný respekt, otevřenou a kulturní komunikaci, dále věcné řešení skutečných, nikoliv zástupných problémů a své místo v tomto má i vzájemná loajalita.
       

Prostředky k naplňování stanoveného koncepčního záměru:

  1. Efektivní evaluační a kontrolní prostředky. Prosazování záměru různých priorit pro různé typy vyučovacích předmětů nelze naplňovat pouze deklarativní a osvětovou činností. Nastavení správně vyvážených kontrolních a evaluačních mechanizmů bude záměr posilovat a naopak používání takových evaluačních a kontrolních metod, u kterých si předem nepoložíme otázky: co hodláme porovnávat a jaké důsledky nastanou, budou působit kontraproduktivně. (V případě, že budeme evaluovat výsledky ve všech předmětech testováním, směřujeme výlučně k výkonovému pojetí, pokud budeme prosazovat např. kooperativní vyučovací metody a budeme toto kontrolovat hospitační činností, pocítíme snížení úrovně matematických i gramatických dovedností...) Pro oblast předmětů matematika, český a anglický jazyk je prioritní využívání čtvrtletních prací a testů CERMAT a SCIO. Za velmi důležité považujeme jejich rozbory se zaměřením na přidanou hodnotu ve vazbě na obecné studijní předpoklady a klasifikaci žáků. Pro oblast naukových předmětů považujeme za stěžejní hospitační činnost ve všech formách (celohodinová s předchozím oznámením, celohodinová bez předchozího oznámení, krátkodobá hospitace) se zaměřením na sledování úrovně připravenosti, dovednosti měnit rytmus vyučovací hodiny a úroveň využívání názornosti, pomůcek a techniky. Pro oblast výchovných předmětů sledujeme zejména formou krátkodobých hospitací míru zapojení žáků do aktivních činností.
     
  2. Bezpečné a přívětivé prostředí školy.

    1. Zajistit bezpečné a přívětivé prostředí školy hodláme zajistit především propracované organizace vzdělávacího procesu a profesionálním výkonem práce na všech stupních řízení. Organizace rozvrhu obsahuje řádově 1000 vyučovacích hodin a 200 různých skupin, což při tomto počtu znamená pečlivou organizační přípravu a zahájení dle stanoveného rozvrhu od prvního vyučovacího dne.
    2. Druhým rozhodujícím parametrem je dodržování včasného nástupu do vyučovacích hodin a náležitý výkon pedagogických dozorů.
    3. Třetím pilířem bezpečnosti je způsob jak řešit nedodržování pravidel školního řádu ze strany jednotlivých žáků. Znamená to nebýt lhostejný a zároveň pracovat se škálou postupných kroků, ve které má své místo slovní upozornění, individuální pohovor, jednání s rodiči, kázeňská opatření i jednání s dalšími institucemi.
       
  3. Budování širokého materiálního zázemí školy. Protože úroveň vzdělávání je dnes velmi těsně svázána s vybavením školy, budeme soustavně usilovat o jeho rozvoj, zejména v těchto oblastech:

    1. Doplňování výpočetní a multimediální technikou (multimediální učebna pro 1. stupeň, projektory do budovy Tyršova,
    2. Vybudování prostoru volného času pro žáky 1. stupně a ŠD (prostor mezi pavilony C1 a C2)
    3. Vybudování šaten v budově Tyršova
    4. Zamezení tepelných ztrát a větší tepelná i světelná pohoda v budově Komenského (celková revitalizace budovy) – úsilí o získání dotačních prostředků
    5. Rekonstrukce školního sportovního areálu
    6. Modernizace odborných učeben fyziky a chemie
    7.  Postupná výměna žákovského nábytku
       
  4. Vzdělávání pracovníků školy

    1. Účast školy v projektech podporujících vzdělávání
    2. Umožňovat a vyžadovat další vzdělávání v oblastech, které jsou pro plnění stanovených úkolů zásadní.
       
  5. Péče o zaměstnance a motivace ke kvalitní práci

    1. Další budování kvalitního sociálního zázemí
    2. Prosazování pravidel financování z úrovně kraje, které respektuje potřeby a náročnost školy naší velikosti.
    3. Vyhlašování vnitřních rozvojových grantů.
       
  6. Účast školy v projektech, které jsou v souladu s hlavními směry rozvoje školy

    1. Péče o žáky se specifickými vzdělávacími potřebami a žáky nadané.
    2. Zapojování školy do komunitního života města
       
  7. Individuální činnosti se žáky

    1. Činnost speciálního pedagoga ve škole
    2. Zaměření vnitřních grantů na tuto oblast zejména:
      1. Příprava a účast žáků na soutěžích
      2. Individuální péče o žáky s problémy